|
Využití různých frakcionačních technik pro studium struktury ICP
Dostálová, Dagmar ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; Buráň,, Zdeněk (vedoucí práce)
Houževnatý kopolymer E/P (ICP) se vyrábí polymerací v plynné fázi, tato polymerace je katalyzovaná Ziegler–Nattovými katalyzátory. Tento materiál s výbornými mechanickými vlastnostmi je používán v mnoha průmyslových odvětvích, např. v automobilovém průmyslu na výrobu nárazníků aut a palubních desek. Jeho vlastnosti závisí na chemické struktuře, která byla zkoumána pomocí strukturně-analytických metod DSC, 13C NMR a GPC. Pro studium struktury byly použity vybrané vzorky ICP s různým poměrem ethylenu a propylenu v kopolymerní fázi, které byly frakcionovány pomocí preparativní TREF a extrakce rozpouštědly za účelem rozdělení materiálu na jednotlivé frakce, jejichž složení je závislé na teplotě eluce. Získané frakce i původní vzorky byly následně analyzovány výše uvedenými metodami.
|
|
Influence of E/P copolymer composition on impact copolymer properties
Dostálová, Dagmar ; Kučera, František (oponent) ; Buráň, Zdeněk (vedoucí práce)
Impact E/P copolymer is produced using the gas-phase polymerization, which is catalysed by Ziegler-Natta catalyst. This material, which has excellent mechanical properties, is used in many industries, for example in automotive industry to produce bumpers or instrument panels. Its properties depend on chemical structure, which was analysed using DSC, SSA, 13C NMR, ATREF and FTIR. The results were compared with the mechanical properties of the samples – flexural modulus and low-temperature Charpy impact strength. 5 different samples were used for studies, the chosen samples contain different ratio between ethylene and propylene in their copolymer phase. The samples were fractionated using o-xylene extraction to divide the material into crystalline part, composed of crystalline E/P copolymer and PP, and into amorphous phase, formed by E/P rubber. The obtained fractions and the original samples were subsequently analysed using above-mentioned methods.
|
|
STANOVENÍ RESUSPENDOVATELNÉ FRAKCE VE VZORCÍCH PŮD A POULIČNÍHO PRACHU S VYUŽITÍM RESUSPENZNÍ KOMORY
Civiš, Martin ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Ždímal, Vladimír (oponent) ; Střižík, Michal (oponent)
Byla vytvořena cylindrická resuspenzní komora (V=0.437 m3 , S=0.35 m2 , S/V=8.38) sloužící k rozptylu vzorků půd a různých druhů prachů a jejich následnému studium z hlediska početního a hmotnostního zastoupení aerosolových částic, které mohou mít vliv na koncentraci atmosférického aerosolu. Byl proveden odběr vzorků hnědého uhlí, elektrárenského popílku, energosádrovce a skrývkových zemin v severočeském hnědouhelném dole Libou. Jednotlivé vzorky byly pneumaticky rozptylovány v objemu komory za definovaných teplotně vlhkostních podmínek (20řC and relativní vlhkost (RH) 50 %). Ze získaných distribucí byly vytvořeny průměrné velikostní distribuce počtu a hmoty částic pomocí APS (Aerodynamic Particle Sizer). Ze všech studovaných vzorků mají elektrárenský popílek a hnědé uhlí odebrané na důlních komunikacích pravděpodobně největší potenciální vliv na koncentraci atmosférického aerosolu v dané lokalitě. Dále byly provedeny Dále byly provedeny gravimetrické analýzy pomocí HI (Harvard Impactor) a SCI (Sioutas Cascade Impactor) u hnědého uhlí a elektrárenského popílku. Popílek obsahuje větší procentuální zastoupení jemných částic než hnědé uhlí. Filtry s deponovaným popílkem byly následně analyzovány pomocí elektronového mikroskopu a výsledky ukázaly na prvkové odlišnosti jednotlivých velikostních frakcí. Frakci...
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na oxidační poškození DNA.
Švecová, Vlasta ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Rössner, Pavel (oponent)
VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA OXIDAČNÍ POŠKOZENÍ DNA Vlasta Švecová Oddělení genetické ekotoxikologie, Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 Tel.: +420 241 062 669, fax.: +420 241 062 785, e-mail: svecova@biomed.cas.cz Práce pojednává o vlivu znečištěného ovzduší na lidský organismus. Studovány byly biomarkery biologicky efektivní dávky - biomarkery oxidačního poškození DNA, lipidů a proteinů. Studium vlivu znečištěného ovzduší bylo zaměřeno na vyhodnocení významnosti jednotlivých složek ovzduší, měření personální expozice a analýzu ukazatelů oxidačního poškození makromolekul. Jako biologicky nejvýznamnější byla vyhodnocena frakce aerosolových částic menších než 2,5µm (PM2.5) a na ni vázané karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (k-PAU). Sledovány byly také těkavé organické látky (benzen, toluen, ethylbenzen, m,p,o-xylen; BTEX). Byla změřena personální expozice k-PAU vázaných na PM2.5 spolu s koncentracemi ve venkovním ovzduší a personální expozice BTEX. Koncentrace polutantů byly korelovány s hladinami biomarkerů v různých obdobích a v různých lokalitách. Modelovými populacemi byli řidiči autobusů v Praze, 6-10 leté děti z Teplic a Prachatic, městští strážníci a úředníci z Ostravska. Oxidační poškození DNA bylo studováno pomocí 8-oxodeoxyguanosinu (8-oxodG),...
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Šimíčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium vlivu zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení a UV záření na obsah gliadinové frakce u ozimé pšenice. Ozimá pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia byla pěstována v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2, kde koncentrace dosahovala hodnoty 700 mol mol-1. K polovině vzorků byla přidána dusíkatá výživa (200 kg N ha-1), zatímco druhá polovina zůstala nehnojena. Rostliny byly pěstovány ve sklenících jednak s odstíněným UV-B zářením, jednak s normální UV radiací. Prostředí s přirozeným množstvím srážek bylo jednotné pro všechny zmíněné varianty. Gliadiny byly extrahovány 2-chlorethanolem, separovány metodou A-PAGE a následně kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Nejvýraznější vliv na množství gliadinových frakcí mělo dusíkaté hnojení za působení přirozeného UV záření při zvýšené i normální koncentraci CO2, zatímco v prostředí s odstíněným UV-B zářením nebyl významný vliv dusíku pozorován. UV záření tedy působilo v kombinaci s dusíkatou výživou jako stimulační faktor. Naopak statisticky významný vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah gliadinových proteinů nebyl prokázán.
|
|
Karboxylové číslo jako parametr degradace polyesterů
Ťápalová, Lenka ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Rigorózní práce navazuje na diplomovou práci z let 2007-2008. Pojednává o interakci hydrofilního média se třemi alifatickými oligoestery a polyestery syntetizovanými na fakultě z kyseliny mléčné a glykolové, které byly větvené buď dipentaerythritolem v 2 % koncentraci nebo tripentaerythritolem v 3 % nebo 5 % koncentraci. Z polyesteru s 3 % tripentaerythritolem byly připraveny vzorky různých velikostí (150 mg, 500 mg, 1250 mg). Polyestery o hmotnosti 1250 mg byly navíc plastifikovány triethylcitrátem. Byl opět studován průběh eroze a botnání matric daných oligoesterů ve vodném médiu při 37 řC v časovém intervalu 1 den, 3 dny, 7 dní, 14 dní, 21 dní a některé 28 dní. Stanovovala se alkalimetricky koncentrace karboxylů vzniklých hydrolýzou degradované matrice ve frakci rozpustné ve vodě (karboxylové číslo). Novinkou bylo studium závislosti těchto charakteristik na velikosti matrice a její plastifikaci. Se zvětšováním velikosti matrice se prodlužuje doba počátku eroze a doba dosažení maxima ve stupni botnání. Také se posunuje hodnota maxima karboxylového čísla a více se tak projevuje hystereze mezi osmotickou aktivitou nízkomolekulární frakce oligoesterů a stupněm botnání matric. Plastifikace zvýrazňuje hysterezi mezi koncentrací osmoticky aktivních molekul v matricích a jejich botnáním.
|
|
Obsahové látky listu a stonku brusnice borůvky
Hybelbauerová, Simona ; Koutek, Bohumír (vedoucí práce) ; Klinot, Jiří (oponent) ; Potáček, Milan (oponent) ; Šmidrkal, Jan (oponent)
1. Uvod sfudium přírodnich látek je tradičnídisciplinou organické chemie, která má bohatou historii. Se zdokonalovárrím izolačníchtechnik (především různých chromatografií) a identifikačníchtechnik (spektrální metody) jsou studovtí'tty obsahové látky různých Živých organismů striLle podrobněji. S rozvojem technib umoŽňujících velmi rych|é stanovení biologických aktivit, se v současnédobě objevuje i nový trend - cílenéhledání biologicky aktivnich sloučenin. Extrakt z rostlinje nahrubo frakcionovrin a u jednot|iv'ých frakci je zjišťovri'rra jejich aktivita, častoproti desítkám viru, mikroorganismů a nádorových linií. Zajímavéfrakce jsou dále děleny ůdo na|ezeni chemického individua(í) zodpovědných za bio|ogickou aktivitu. V publikacich týkajicich se přírodních látek jsou obvykle popisovany izolace pouze jednoho typu sloučenin - frakce anthokyaninů' flavonoidů, feno|ických láteh sacharidů, izoprenoidů _ podle tématiky, kterou se zabývá a pro kterou je vybaveno dané pracoviště' Pro nezvyk|e vysoký obsah anthokyaninů a flavonoidůje celosvětově velký zájem o studium těchto obsahov'ých látek p|odů brusnice borůvky ajejich účinků především na lidské zdraví. Nejen extrakty z plodů, ale také z listů, jsou součástířady připravků používanýchv |idovém |éčite|stvíi v medicíně k léčběmočových kamenů, zanětů močových cest...
|
|
Charakterizace fosfatas v rostlinách tabáku (Nicotiana tabacum L.)
Růžičková, Kateřina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent)
Fosfatasy (EC 3.1.3.x) jsou skupina enzymů, které hydrolyzují fosfoestery. Významně tak ovlivňují energetický metabolismus buňky i jeho regulaci. Fosfatasy defosforylující proteiny jsou nedílnou součástí signálních drah a odpovědí na stres a regulují enzymy. Tato práce se věnuje studiu fosfatas získaných z listů tabáku (Nicotiana tabacum L.). Byly připraveny enzymové preparáty kyselou i zásaditou extrakcí. Za použití chromogenního substrátu pNP-fosfátu byla zjištěna vyšší fosfatasová aktivita glykosylované frakce než ve frakci nezachycené na Con A Sepharose. Studium vlivu iontů na fosfatasovou aktivitu zaznamenalo aktivaci ionty Mg2+ a Ca2+ a inhibici ionty Co2+ a Mn2+. Zn2+ ionty fosfatasovou aktivitu neovlivňovaly. Glykosylované fosfatasy štěpily rovněž další nízkomolekulární substráty fosfoserin, ATP a glukosa-6-P. Při studiu proteinfosfatasové aktivity bylo zjištěno, že substrátem glykosylované frakce fosfatas je fosvitin, ale ne kasein ani tryptické štěpy kaseinu. Podrobným měřením bylo zjištěno, že pH optimum pro všechny substráty leží v oblasti pH 5-6. Glykosylované fosfatasy štěpí také fosfát v molekule PEPC ze semen kukuřice.
|
|
Izolace a charakterizace mikrosomální frakce houby Pleurotus ostreatus a její úloha v degradaci 17α-ethinylestradiolu
Valášková, Petra ; Černá, Věra (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Syntetický hormon 17α-ethinylestradiol (EE2), který je součástí hormonálních antikoncepčních pilulek, byl identifikován jako hlavní složka tzv. endokrinně disruptivních látek (EDc). EDc jsou látky, které napodobují svým účinkem přirozené hormony. V posledních letech se jejich množství zejména v podzemních a povrchových vodách značně zvyšuje, což má negativní vliv na hormonální systém zejména vodních organismů. Jelikož není snadné tyto látky z životního prostředí běžnými technikami odstranit, hledají se možnosti jejich biodegradace. Slibné biodegradační schopnosti vůči mnoha polutantům vykazují houby bílé hniloby, které v přírodě rozkládají lignin. Tyto houby disponují širokou škálou nespecifických extracelulárních a intracelulárních enzymů, které ve zmíněných degradacích hrají významnou roli. Tato bakalářská práce byla zaměřena na studium zástupce hub bílé hniloby, houbu Pleurotus ostreatus, a zejména degradační potenciál jeho intracelulárních enzymů při biodegradaci EE2. Nejprve byla ověřena schopnost houby Pleurotus ostreatus degradovat EE2 in vivo. Během 48 hodinové inkubace došlo k odbourání až 95,5 % EE2. Role cytochromů P450 (CYP) při metabolismu EE2 však tímto experimentem nebyla potvrzena, jelikož inhibitor CYP 1-aminobenzotriazol (1-ABT) nesnižoval účinnost degradace. V další fázi...
|
|
Izolace a charakterizace proteinů oviduktu podílejících se na tvorbě oviduktálního rezervoáru spermií u skotu
Kračmerová, Jana ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Postlerová, Pavla (oponent)
Tvorba oviduktálního rezervoáru spermií hraje důležitou roli v procesu fertilizace savčího vajíčka. Izolace a charakterizace některých komponent hovězího oviduktu účastnících se interakce spermií s povrchovými složkami oviduktu byla předmětem této studie. Byly připraveny dva afinitní nosiče obsahující imobilizované proteinové složky býčí semenné plasmy: jednak neseparované proteiny býčí semenné plasmy a jednak frakci fosforylcholin vázajících proteinů z býčí semenné plasmy. Tyto afinitní matrice pak byly použity pro studium interakcí imobilizovaných ligandů se složkami oviduktálních epithelů. Byly izolovány dva preparáty oviduktálních membránových proteinů oblasti isthmu: celkové membránové proteiny a apikální frakce membránových proteinů. Tyto membránové preparáty byly separovány pomocí afinitní chromatografie s použitím připravených afinitních nosičů. Afinitní chromatografie ani v jednom případě neposkytla dostatečné množství membránových složek interagujících s afinitními nosiči pro další studie. Dále byla pozornost věnována identifikaci čtyř proteinových zón detekovaných po elektroforetické separaci v přítomnosti SDS (relativní molekulová hmotnost 15 500 - 18 500) ve frakci apikálních membránových proteinů Tyto proteiny byly identifikován po elektroforetické separaci a tryptickém štěpení pomocí...
|
host ::
