|
|
Význam chromozomálních aberací pro hodnocení genetického rizika expozice karcinogenům.
Rössnerová, Andrea ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Kuglík, Petr (oponent)
Znečištěné ovzduší představuje celosvětově vážný problém spojený s riziky zejména nádorových onemocnění. Hodnocení negativních vlivů polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU), reprezentovaných především benzo[a]pyrenem (B[a]P), na zdravotní stav obyvatelstva je analyzováno s využitím specifických biomarkerů, mezi něž patří i cytogenetické biomarkery časného účinku. Tato práce shrnuje výsledky cytogenetických analýz, prováděných s využitím fluorescenční in situ hybridizace (FISH) (celochromozomové barvení chromozomů #1 a #4) a automatické obrazové analýzy mikrojader (MN). V průběhu studií bylo provedeno celkem 1304 analýz metodou FISH a 885 automatických obrazových analýz MN. Modelové skupiny, kterými byli městští strážníci, řidiči autobusů, pracovníci garáží, administrativní pracovníci, matky, novorozenci, zdravé děti a děti s astma bronchiale a pracovníci laboratoří, pocházely především z Prahy, ale i z Ostravy a Českých Budějovic. Studované lokality se významně lišily v koncentracích studovaných polutantů a celkovým typem znečištění. Expozice účastníků studií byla hodnocena s využitím personálního a stacionárního monitoringu. Ve studiích byl rovněž hodnocen vliv dalších faktorů, jako je věk, kouření či příjem vitaminů. Výsledky získané metodou FISH ukázaly v Praze na vliv sezonních výkyvů...
|
|
|
Modulation of sporadic colorectal cancer risk by polymorphisms and haplotypes of mismatch repair genes
Tulupova, Elena ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Slabý, Ondřej (oponent)
Sporadický kolorektální karcinom (colorectal cancer, CRC) je časté nádorové onemocnění s komplexní etiologií a variabilitou molekulárních fenotypů. Poruchy reparativních systémů DNA jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vznik a vývoj rakoviny. Účinnost těchto systémů a náchylnost k rakovině může být ovlivněna individuální genetickou variabilitou, včetně jednonukleotidových polymorfismů (SNP). Tato doktorská práce zkoumá souvislost mezi SNP a haplotypy genů DNA mismatch reparace (MMR) a SNP v dalších genech DNA reparace, a rizikem sporadického CRC v rámci asociační case-control studie typu. Výsledky ukazují, že některé MMR SNP a haplotypy mohou měnit riziko CRC, jak bylo prokázáno poprvé u české populace. Jednotlivé SNP v genech DNA reparace mají omezený vliv na riziko CRC, s možnou interakci s věkem nebo faktory životního stylu. Některé z pozorovaných asociací byly specifické pro určitou lokalizaci nádorů, což potvrzuje molekulární heterogenitu CRC. Kapacita DNA reparačních systémů se liší mezi jednotlivci, v různých tkáních stejného organismu a také mezi maligními a normálními buňkami. Pro posouzení bazální úrovně této variability se zkoumal vztah mezi SNP v genech DNA reparace a individuální DNA reparační kapacitou u zdravých jedinců. Několik polymorfismů v genech bázové excisní reparace a...
|
|
|
Genotoxicity of organic air pollutants studied by DNA adduct detection
Sevastyanova, Oksana ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Velemínský, Petr (oponent)
heterozygotů.Lze Ííci,žeasociacehladin DNA aduktůs oběma genotypybyl pozorovánzvláštěpři vysokéexpozici k-PAU (l. odběr), coŽ je ve shodě s našimi předcházejícímivýsledky (Topinkaetal..1997t. Zár.ěrc.nrlz.. konstalt)\ll1. Žc. tato studie prokazuje,že D\A adu\lr r ]r::].:.':eci: oStrb erponor'anýchzvýšeným h!gJ!:..:: !.-!,!. ..j z::cčištěnénlor.zdušíjsou vhodným i.: :..:.-l..::::.-: . ;:cxr aktirnídál.ky'př.ínronaznačujícím,zda '..' r. .] '\.]. zlcc tětt-ttolátkámje neboneníspojenase zvýšeným -. ..:-:*:,:.':]iIrra karcinogennímrizikem. zÁvĚny In vitro studie . Nebuněčný systém Ve spojení s citlivou metodou 3,P- postlabelingu je vhodným modelovým systémem pro stanovenígenotoxickéhopotenciálu EoM, zejménaextraktů obsahujícíchk-PAU, a také pro rozlišování přímých a nepřímých genotoxikantů v komplexních směsích environmentálníchpolutantů. . Buňky HepG2 jsou vhodné in vitro modelovébuňky pro testování genotoxického potenciálu komplexních směsí, protožejsou schopny metabolicky aktivovat k-PAU jako nejvýznamnější genotoxické sloŽky EoM a vykazují monotonní dávkovou závislost v širokéškále koncentrací EOM. . Buňky HEL jsou dostatečnecitlivé pro stanoveníDNA aduktůjednotlivýchPAU. ale docházíu nich k silnéinhibici tvorbyaduktův podmínkáchmodelovýchsměsíPAU a také jsouméněcitlivév reálnj'chEo\Í. o...
|
|
|
Modulation of sporadic colorectal cancer risk by polymorphisms and haplotypes of mismatch repair genes
Tulupova, Elena ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Slabý, Ondřej (oponent)
Sporadický kolorektální karcinom (colorectal cancer, CRC) je časté nádorové onemocnění s komplexní etiologií a variabilitou molekulárních fenotypů. Poruchy reparativních systémů DNA jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vznik a vývoj rakoviny. Účinnost těchto systémů a náchylnost k rakovině může být ovlivněna individuální genetickou variabilitou, včetně jednonukleotidových polymorfismů (SNP). Tato doktorská práce zkoumá souvislost mezi SNP a haplotypy genů DNA mismatch reparace (MMR) a SNP v dalších genech DNA reparace, a rizikem sporadického CRC v rámci asociační case-control studie typu. Výsledky ukazují, že některé MMR SNP a haplotypy mohou měnit riziko CRC, jak bylo prokázáno poprvé u české populace. Jednotlivé SNP v genech DNA reparace mají omezený vliv na riziko CRC, s možnou interakci s věkem nebo faktory životního stylu. Některé z pozorovaných asociací byly specifické pro určitou lokalizaci nádorů, což potvrzuje molekulární heterogenitu CRC. Kapacita DNA reparačních systémů se liší mezi jednotlivci, v různých tkáních stejného organismu a také mezi maligními a normálními buňkami. Pro posouzení bazální úrovně této variability se zkoumal vztah mezi SNP v genech DNA reparace a individuální DNA reparační kapacitou u zdravých jedinců. Několik polymorfismů v genech bázové excisní reparace a...
|
|
|
Epidemiologická analýza vlivu znečištění ovzduší na zdraví v regionálním měřítku
Rychlíková, Eva ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Bartoňová, Alena (oponent) ; Holcátová, Ivana (oponent)
Epidemiologická analýza vlivu znečištění ovzduší na zdraví v regionálním měřítku MUDr. Eva Rychlíková ABSTRAKT Práce se týká hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší aerosolovými částicemi v některých jeho významných krocích. Přináší důkazy o expozici znečištění ovzduší u citlivých skupin populace a jejích důsledcích. Expozice je počátek příčinného řetězce nemocí, které vznikají z vnějších příčin. Jejím přičiněním může vzniknout zdravotní riziko a je také jeho hlavní podmínkou. Není-li expozice, není ani zdravotní riziko. Abychom mohli riziku předcházet, musíme expozici znát. Hodnotili jsme kvalitu ovzduší a pravděpodobnost zdravotního efektu. Sledovali jsme expozici pomocí aktivitního dotazníku u tří skupin populace, která je citlivá vůči faktorům životního prostředí. Změřili jsme personální expozici u dětí. Při sestavení dotazníku jsme respektovali doporučení US EPA a WHO. Citlivost populace je dána vlastnostmi organismu, specifickým obdobím jeho vývoje, způsobem života, okolnostmi, za kterých k expozici znečištění dochází. Hodnotili jsme dopady aerosolových částic na zdraví, kterými jsou respirační nemocnost dětí, dlouhodobá úmrtnost, krátkodobá úmrtnost. Znečištění ovzduší a jeho vývoj bylo hodnoceno pro Ústecký kraj, Prahu a Moravskoslezský kraj. Ve stejném území byly sledovány pravděpodobné...
|
|
|
Význam chromozomálních aberací pro hodnocení genetického rizika expozice karcinogenům.
Rössnerová, Andrea ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Kuglík, Petr (oponent)
Znečištěné ovzduší představuje celosvětově vážný problém spojený s riziky zejména nádorových onemocnění. Hodnocení negativních vlivů polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU), reprezentovaných především benzo[a]pyrenem (B[a]P), na zdravotní stav obyvatelstva je analyzováno s využitím specifických biomarkerů, mezi něž patří i cytogenetické biomarkery časného účinku. Tato práce shrnuje výsledky cytogenetických analýz, prováděných s využitím fluorescenční in situ hybridizace (FISH) (celochromozomové barvení chromozomů #1 a #4) a automatické obrazové analýzy mikrojader (MN). V průběhu studií bylo provedeno celkem 1304 analýz metodou FISH a 885 automatických obrazových analýz MN. Modelové skupiny, kterými byli městští strážníci, řidiči autobusů, pracovníci garáží, administrativní pracovníci, matky, novorozenci, zdravé děti a děti s astma bronchiale a pracovníci laboratoří, pocházely především z Prahy, ale i z Ostravy a Českých Budějovic. Studované lokality se významně lišily v koncentracích studovaných polutantů a celkovým typem znečištění. Expozice účastníků studií byla hodnocena s využitím personálního a stacionárního monitoringu. Ve studiích byl rovněž hodnocen vliv dalších faktorů, jako je věk, kouření či příjem vitaminů. Výsledky získané metodou FISH ukázaly v Praze na vliv sezonních výkyvů...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na oxidační poškození DNA.
Švecová, Vlasta ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Rössner, Pavel (oponent)
VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA OXIDAČNÍ POŠKOZENÍ DNA Vlasta Švecová Oddělení genetické ekotoxikologie, Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 Tel.: +420 241 062 669, fax.: +420 241 062 785, e-mail: svecova@biomed.cas.cz Práce pojednává o vlivu znečištěného ovzduší na lidský organismus. Studovány byly biomarkery biologicky efektivní dávky - biomarkery oxidačního poškození DNA, lipidů a proteinů. Studium vlivu znečištěného ovzduší bylo zaměřeno na vyhodnocení významnosti jednotlivých složek ovzduší, měření personální expozice a analýzu ukazatelů oxidačního poškození makromolekul. Jako biologicky nejvýznamnější byla vyhodnocena frakce aerosolových částic menších než 2,5µm (PM2.5) a na ni vázané karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (k-PAU). Sledovány byly také těkavé organické látky (benzen, toluen, ethylbenzen, m,p,o-xylen; BTEX). Byla změřena personální expozice k-PAU vázaných na PM2.5 spolu s koncentracemi ve venkovním ovzduší a personální expozice BTEX. Koncentrace polutantů byly korelovány s hladinami biomarkerů v různých obdobích a v různých lokalitách. Modelovými populacemi byli řidiči autobusů v Praze, 6-10 leté děti z Teplic a Prachatic, městští strážníci a úředníci z Ostravska. Oxidační poškození DNA bylo studováno pomocí 8-oxodeoxyguanosinu (8-oxodG),...
|
|
| |
|
|
Vliv komplexních směsí látek ve znečištěném ovzduší na zdravotní stav rizikových populačních skupin
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rubeš, Jiří ; Dejmek, Jan ; Šrám, Radim ; Binková, Blanka ; Novák, Jiří
Cílem je stanovení rizika expozice nízkým hladinám komplexních směsí látek přítomných ve znečištěném ovzduší, hodnocení dlouhodobých účinků znečištění na reprodukční funkce žen i mužů v Praze a v Teplicích, hodnocení expozice biologicky aktivním látkám u vybrané populace ve vztahu ke znakům vnímavosti a životního stylu jedince, vytypování vhodných biomarkerů zátěže lidské populace polutantům v ovzduší, odhadnutí podílu dopravy na této zátěži a vypracování systému interpretace získaných dat. Svazek obsahuje zprávy o řešení jednotlivých projektů v rámci úkolu: Projekt 1: Monitorování ovzduší . Projekt 2: Genotoxicita ovzduší. Projekt 3: Expozice modelové populace. Projekt 4: Výsledky těhotenství. Projekt 5: Kvalita lidských spermií. Projekt 6: Hodnocení zdravotního rizika.
|
|
|
Vliv komplexních směsí látek ve znečištěném ovzduší na zdravotní stav rizikových populačních skupin
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Šmerhovský, Zdeněk ; Rubeš, Jiří ; Šrám, Radim ; Binková, Blanka ; Novák, Jiří
Cílem je stanovení rizika expozice nízkým hladinám komplexních směsí látek přítomných ve znečištěném ovzduší, hodnocení dlouhodobých účinků znečištění na reprodukční funkce žen i mužů v Praze a v Teplicích, hodnocení expozice biologicky aktivním látkám u vybrané populace ve vztahu ke znakům vnímavosti a životního stylu jedince, vytypování vhodných biomarkerů zátěže lidské populace polutantům v ovzduší, odhadnutí podílu dopravy na této zátěži a vypracování systému interpretace získaných dat. Svazek obsahuje zprávy o řešení jednotlivých projektů v rámci úkolu: Projekt 1: Monitorování ovzduší. Projekt 2: Genotoxicita ovzduší. Projekt 3: Expozice modelové populace. Projekt 4: Výsledky těhotenství. Projekt 5: Kvalita lidských spermií. Projekt 6: Hodnocení zdravotního rizika.
|
host ::
RSS.