|
| |
|
|
Edvard Beneš a Wenzel Jaksch. Důvody nevydařené spolupráce
Romočuský, Martin Štěpán ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V této mé bakalářské práci se zaměřuji na společná jednání Edvarda Beneše jako zástupce československého exilu a Wenzela Jaksche jako představitele sudetoněmeckého exilu. Oba politici spolu v londýnském exilu od roku 1939 vedli rozhovory ohledně budoucího poválečného řešení sudetoněmecké otázky a uspořádání Sudet v rámci ČSR a střední Evropy. Beneš a Jaksch byli na začátku exilu ochotni ke společné spolupráci a diskutovali spolu své politické kroky, i když již v prvních okamžicích byly zřejmé jejich odlišné představy a vize, které byly místy dokonce neslučitelné. Přesto existovala značná naděje na vytvoření kompromisního řešení. S pokračováním války, vzrůstajícím protiněmeckým cítěním v Protektorátu i ve Velké Británii a s posilováním Benešovy pozice, se možná dohoda stávala stále nepravděpodobnější a Jaksch nezadržitelně ztrácel svůj politický vliv na exilové dění a také na budoucí poválečnou politiku. Benešovi se navíc podařilo prosadit některé stěžejní body svého politického programu - uznání čs. exilové vlády (1941), odvolání Mnichovské dohody (1942) a získání principiálního souhlasu britské vlády s odsunem německé menšiny z ČSR (1942) - čímž získal nad Jakschem silnou převahu a nemusel již brát na jeho požadavky žádné ohledy. Nakonec došlo v roce 1943 k definitivnímu ukončení spolupráce....
|
|
|
Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky
Kouřimský, Jan ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Záměrem této diplomové práce je představit fungování a život v Senátu Národního shromáždění ČSR. Horní komora československého parlamentu fungovala mezi lety 1920 až 1939, kdy v době Protektorátu Čechy a Morava byla oficiálně rozpuštěna. Za sledované období se v komoře vystřídalo na 444 zákonodárců sedmi různých národností. Nejpočetnějšími byli Češi a Němci. Na fungování Senátu je nahlíženo z několika úhlů. Jednak je podrobně sledována debata pro a proti zřízení druhé komory probíhající před přijetím nové ústavy z roku 1920. Zpracovány jsou též dobové úvahy a nerealizované návrhy o reformě Senátu, které se vedly na konci dvacátých let a navrhovaly vytvoření tzv. hospodářského parlamentu. Je představen volební systém poměrného zastoupení užívaný pro volby do Senátu a jeho výsledky odrážející se ve velkém počtu politických stran s nízkými volebními zisky, které následně znesnadňovaly tvorbu stabilního politického prostředí. Práce sleduje stranické, národnostní, sociální, myšlenkové a výrazové zázemí jednotlivých senátorů a senátorek. Zaznamenává podrobněji osudy některých ze zákonodárců, kteří se v horní komoře pohybovali během doby První republiky a byli též negativně zasaženi německou okupací a válkou. V případové studii je zaznamenán poválečný soud se senátory za Sudetoněmeckou stranu (SdP). Práce...
|
|
|
Výchova mládeže a německé mládežnické organizace skautského typu v českých zemích
Jelínek, Tomáš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Štumbauer, Jan (oponent) ; Pátková, Hana (oponent)
"Výchova v přírodě" a německé mládežnické organizace skautského typu v českých zemích Název: "Výchova v přírodě" a německé mládežnické organizace skautského typu v českých zemích Abstrakt: Práce se zabývá vznikem a vývojem německých mládežnických organizací v českých zemích. Je zaměřena především na ty, které se buď přímo hlásily ke skautskému hnutí tak, jak vzniklo v Anglii či Americe, nebo alespoň přejímaly zásadní výchovné metody a principy práce s mládeží, které byly typické pro tato hnutí. Tyto organizace znamenaly revoluční změnu v přístupu k mládeži a její výchově. Umožnila ji řada filozofických, pedagogických a politických přeměn společnosti. Byly to především současné moderní filozofické proudy vycházející z myšlenek amerických a německých filozofů, které tvořily myšlenkový základ skautských hnutí. Kořeny těchto přístupů k přírodě a výchově člověka lze však sledovat až do raného novověku, kdy se poprvé objevují základy moderních pedagogických přístupů, které však mohly najít širší uplatnění ve změněných hospodářských a společenských podmínkách moderní společnosti. Kromě filozofie se na výsledku podílela řada dalších společenských, politických, ideologických a kulturních vlivů. Počátky těchto organizací lze sledovat vždy tam, kde akceleroval průmyslový růst se všemi svými kulturními, společenskými a...
|
|
| |
|
|
Česko-německé vztahy na Dačicku v 1. polovině 20. století
Vítková, Romana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat česko-německé vztahy v dačickém okrese v období 1. poloviny 20. století, a to se zaměřením na obec Volfířov a Lipolec. Tyto dvě obce byly vybrány zejména z důvodu jejich odlišné situace po okupaci pohraničí německým vojskem v roce 1938. Obec Lipolec byla po podepsání Mnichovské dohody spolu se slavonickým soudním okresem zabrána Německem, zatímco obec Volfířov zabrána již nebyla. Tyto obce, ač jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů, prošly také výrazně odlišným národnostním vývojem. Obec Volfířov byla vždy česká, německá menšina se v obci nikdy prakticky nevyskytovala. V Lipolci žilo naopak vždy především obyvatelstvo německé národnosti, po roce 1918 českou menšinou. Obec Lipolec je také zajímavá svým poválečným vypořádáním s německým obyvatelstvem, kdy zde probíhal tzv. divoký odsun Němců. Předmětem této práce je tedy ukázat na česko-německé vztahy v regionu a jejich proměny ve sledovaném období a zasadit je světového kontextu. Klíčová slova česko-německé vztahy, pohraničí, okupace, válka, sudetští Němci, Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
Německý politický aktivismus v ČSR a jeho reflexe v dobovém tisku
Dressler, Martin ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce je věnovaná německému aktivismu, tj. politickému směru sudetoněmeckých stran v meziválečném Československu, který vyznávaly strany hodlajících svých cílů dosáhnout v rámci státotvorné politiky, a jeho reflexi ve vybraném dobovém českém tisku na pozadí významných událostí dějin první republiky. Deníky byly autorem vybrány na základě jejich společenského významu, a také reprezentace tehdejších nejdůležitějších společensko-politických názorů. Práce je soustředěna na tři klíčové mezníky ve vývoji tohoto politického směru a celkové situace v Československé republice a zodpoví nejen otázky týkající se rozdílů mezi obrazem německého aktivismu v jednotlivých denících, ale také pomůže přiblížit podrobnosti soužití Čechů a Němců, které, ač skončilo neúspěchem, zažilo i mnohé světlé okamžiky.
|
|
|
Obraz sudetských Němců v českém tisku v krizovém roce 1938
Sálová, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bibliografický záznam: SÁLOVÁ, Anna. Obraz sudetských Němců v českém tisku v krizovém roce 1938. Praha, 2012. 177 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Bednařík Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce "Obraz sudetských Němců v českém tisku v krizovém roce 1938" se zabývá mediálním obrazem německé menšiny v Československu v období mnichovské krize (od dubna 1938 do podpisu mnichovské dohody), a to formou komparace, která zahrnuje ústřední tiskové orgány hlavních politických proudů té doby: u ČSDSD - Právo lidu, u ČSNS - České slovo, u ČND (Národního sjednocení) - Národní listy, u KSČ - Rudé právo, u ČSL - Lidové listy a u agrárníků (Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu) - Venkov. Práce se rovněž dotýká postojů českých fašizujících proudů k sudetským Němcům. Výstupy stranických periodik nejsou zkoumány izolovaně, ale i vzhledem k politickým postojům jednotlivých stran a je zohledněn vývoj těchto postojů v čase s tím, jak se krize prohlubovala, rozdělením zkoumaných témat do tří hlavních období roku 1938. V neposlední řadě jsou tyto postoje konfrontovány i s postoji tisku sudetských Němců. Práce je obecně zarámována pojednáním o mezinárodních a historických souvislostech...
|
|
|
Vstup České republiky do Evropské unie v Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost od prosince 1997 do června 2004
Bartošová, Markéta ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Diplomová práce sleduje, jakým způsobem informovaly noviny Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost o problematice vstupu České republiky do Evropské unie. Popisuje mediální obraz zásadních událostí, které od prosince 1997 (zasedání Evropské rady v Lucemburku) vstupu Česka do EU předcházely. Shrnuje, jak je v těchto sudetoněmeckých periodicích proces přistoupení komentován a hodnocen. Práce mimo jiné analyzuje, nakolik v mediálních obsazích s tematikou vstupu ČR do EU dominuje "sudetoněmecká otázka" a sleduje, zda zkoumané oficiální tiskové orgány krajanských sdružení Sudetendeutsche Landsmannschaft a Sudetendeutsche Landsmannschaft in Österreich interpretují vstup Čechů do EU převážně v kontextu letitého sudetoněmecko-českého problému. V kvantitativní části se výzkum zaměřuje na rozbor vývoje "východního" rozšíření evropských struktur v období od začátku prosince 1997 do poloviny roku 2004. Studuje témata, v jejichž souvislosti je analyzovaná problematika medializována a orientuje se i na dominantní aktéry a instituce, které v textech v Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost figurují. Kvalitativní část diplomové práce zkoumá formu a obsah textů věnovaných tematice vstupu ČR do EU s cílem zhodnotit postoj německého a rakouského krajanského sdružení k "východní" expanzi unie, prezentovaný v periodicích...
|
|
|
"Es kommt der Tag...Heim ins Reich?" Odsun sudetských Němců z území Československa na příkladu města Prachatice
ČADOVÁ, Aneta
Předkládaná diplomová práce s názvem "Es kommt der Tag...Heims ins Reich?" Odsun sudetských Němců z území Československa na příkladu města Prachatice pojednává důkladně o průběhu odsunu, od geneze této myšlenky přes její prosazení a přípravu až po její faktické provedení. Práce také podrobně seznamuje na základě dochovaných archivních materiálů s normáliemi stanovujícími postup proti osobám německé národnosti po skončení druhé světové války. Jednalo se o omezení jejich vlastnických práv, ztrátu československého státního občanství, v některých případech i svobody, jejich kategorizaci, shromažďování za účelem odsunu a samotný transfer těchto osob za hranice Československa. Neméně důležitou součástí práce je následné uplatnění těchto obecných skutečností na konkrétním místě, kterým je město Prachatice, čímž vznikl rozsáhlý jmenný soupis obyvatel německé národnosti členěný podle jednotlivých vypravených transportů, vnitřně dále podle čísel popisných původních bydlišť osob v těchto transportech zařazených.
|
host ::
RSS.