|
Džátaky - Legendární životopisy Gautamy Buddhy ve sbírce Džátakatthavannana
Horáček, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Ondračka, Lubomír (oponent)
Tato práce seznamuje čtenáře s možnými interpretacemi žánru buddhistických posvátných biografií, džátak. Autor se zaměřuje na sbírku Džátakatthavannana, součást pálijského kánonu, jenž je důležitým textem pro raný a théravádový buddhismus. Charakteristickým rysem džátak je, že Siddhártha Gautama z rodu Šákjů, známější pod svým titulem Buddha, v nich vypráví o svých minulých zrozeních, ve kterých je nazýván Bódhisattvou. V souladu s buddhistickou kosmologií na sebe Bódhisattva bere různé podoby: lidskou, zvířecí či mytických bytostí. V džátakách lze vypozorovat symbolické odkazy na psychologické, sociální, etické, politické, náboženské a filozofické náměty kultur, v nichž byly tradovány. V raných džátakách se objevují také motivy známé z bajek či z mytologií kultur jiných. Jejich význam však bývá jinak odstíněný, případně zcela jiný. Sémantická hodnota témat je totiž z velké části dána zařazením do konfigurace vztahů mezi symboly, která je v různých kulturách odlišná, což autor na konkrétním případě ukazuje. Z toho vyplývají pro práci dvě východiska. Zaprvé, autor nehledá původní formy džátak a nezabývá se jejich vývojem z lingvistického hlediska. Zadruhé, autor porovnává motivy objevující se napříč jednotlivými džátakami. V práci jsou hodnoceny různé teoretické přístupy k džátakám. Nejpřínosnějším...
|
|
Růst a ontogeneze pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků (Coleoptera: Scarabaeidae: Cetoniinae)
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Saska, Pavel (oponent)
5 Abstrakt Vzhledem ke svému vlivu na fitness a různé biologické procesy je velikost těla jednou z nejdůležitějších vlastností organismu. U hmyzu i ostatních ektotermních živočichů například pozitivně koreluje s fekunditou. Růst, který určuje konečnou velikost těla, je tak důležitým znakem živočichů a jeho studium může ozřejmit některé aspekty evoluce velikosti těla. Bohužel je ale růst u hmyzu v mnoha life-history studiích bagatelizován, není brán ohled na jeho komplexitu, danou zejména existencí distinktních larválních instarů. Nepřesný záznam růstových charakteristik pak může zkreslit i rozdíly v růstu mezi velikostně dimorfními pohlavími. Tato práce má za cíl zaznamenat růstovou trajektorii dvou druhů zlatohlávků. Z té potom popsat proximátní mechanismy růstu s ohledem na jednotlivé instary. Dále si práce klade za cíl nalezení vývojových mechanismů, které vedou k pohlavnímu dimorfismu ve velikosti u těchto dvou druhů zlatohlávků, kteří se liší mírou pohlavního dimorfismu. Růst je jasně rozdělen na tři svébytné části a v každé této části (instaru) ho popisuje asymptotická křivka. Instary na sobě ale nejsou nezávislé, růst předchozího instaru ovlivňuje růst v instaru následujícím. Růstové charakteristiky se neliší mezi pohlavím. Pohlavní dimorfismus ve velikosti u obou druhů vzniká díky rychlejšímu růstu...
|
|
Mo Yanův román Shengsi pilao a historická fikce v soudobé čínské literatuře
Hovorková, Petra ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Román Shengsi pilao soudobého čínského spisovatele Mo Yana volně navazuje na autorova předchozí díla líčící osudy rodinných klanů v průběhu 20. století na venkově v provincii Shandong. Dílo svérázným způsobem literárně ztvárňuje dějiny ČLR od roku 1949 do roku 2000 prostřednictvím příběhu duše statkáře, která prodělá několik zvířecích převtělení, aby se nakonec narodila jako neobvyklé dítě. Některé předchozí autorovy romány bývají řazeny do tzv. "nové historické fikce (NHF)", literárního proudu čínské prozaické tvorby druhé poloviny 80. let. NHF se vrací k některým narativním způsobům tradiční čínské fikce, zároveň využívá určité literární inovace. Liší se tak od předchozí historické fikce, ať již tradiční či moderní. Jejím hlavním rysem je rozklad autorské reprezentace, zpochybnění platnosti oficiální historie a negace čínské modernity. Práce předkládá rozbor narativních postupů, témat a celkového vyznění románu v kontextu autorovy předchozí tvorby a hodnotí jeho vztah k NHF.
|
|
Úloha mitochondrií v kardiprotektivním pusobení hypoxie u potkana
Lomnický, Matouš ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
K udržení homeostázy potřebuje aerobní organismus dostatečný přísun kyslíku. Často jsou však tyto organismy přirozeně vystavovány hypoxickému prostředí a stejně tak dochází k hypoxickým stavům za různých patologických podmínek. Již pře více jak 30-ti lety vědci objevili kardioprotektivní působení chronické hypoxie a později objevili i kardioprotektivní působení tzv. "ischemického preconditioningu". Dlouhodobé vystavení středně silné hypoxii aktivuje kardioprotektivní mechanismy snižující následky krátkodobé ischemie myokardu a průběh dalších zdravotních komplikací. Podstata protektivních mechanismů není dosud zcela objasněna. Tato práce pojednává o úloze mitochondrií v adaptaci orgasnismu vedoucí ke kardioprotekci během středně silné hypoxie. Popisuje fyziologické adaptinvní procesy vybraných živočichů na přirozené hypoxické prostředí i molekulární mechanismy studované na experimentálních modelech. Dosud zjištěné molekulární mechanismy vzniku kardiporotektivního účinku ukazují převážně na signální dráhy protein kinázy C přes tyrozinové kinázy a mitogeny aktivované kinázy na aktivaci sarkolemálních a mitochondriálních K+ kanálů závislých na ATP. Otevření těchto kanálů může chránit mitochondrie před vápníkovým přetížením, nebo jejich otevření vede ke zvětšení objemu mitochondrií, které je patrně součástí...
|
|
Neurorehabilitace po poškození mozku.Možnosti ovlivnění.
Angerová, Yvona ; Lippertová-Grünerová, Marcela (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
SOUHRN Neurorehabilitace je rehabilitace pacientů po poškození centrálního nervového systému, jehož důsledkem bývají různé poruchy somatické i psychické. V jejich terapii se využívá multidisciplinární rehabilitační přístup. Mozková tkáň reaguje na patologické změny využitím mechanismů plasticity, které mohou být podpořeny neurorehabilitací i farmakologickou léčbou. Velmi perspektivním se z tohoto pohledu jeví erythropoetin (EPO), který má účinky neuroprotektivní, neuroregenerační a protizánětlivé. Hlavním cílem práce je prokázat, zda rehabilitace v kombinaci s farmakologickým ovlivněním vede u subjektů vystavených difusnímu hypoxickému poškození ke zlepšení výsledného funkčního stavu. V klinické části byla sledována skupina pacientů po difusním ischemicko-hypoxickém postižení, jejichž funkční stav byl hodnocen podle testu FIM ("Functional independence measures") a krátkodobá paměť Meilliho testem. Byla potvrzena hypotéza, že čím dříve je pacientům poskytnuta multidisciplinární rehabilitace, tím lepších výsledků dosahují. V experimentální části práce bylo zjištěno, že potkani, kterým byl po hypobarické hypoxii aplikován erythopoetin a žili v obohaceném prostředí (EE - enriched environment), dosahovali lepších výsledků v Morrisově vodním bludišti než potkani v ostatních skupinách. Tyto výsledky podporují...
|
|
Živoucí tělo. Úcta k tělu jako jeden z aspektů ekologického života
Dvořáková, Tereza ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Tělo jako "nám nejbližší příroda", jak říká T.Rozsak, je naší bezprostředním součástí, stejně jako součástí světa a přírody. Tato práce se proto věnovala především těm aspektům tělesnosti, které se týkají různých pohledů na tělo a tělesnost ve vztahové síti bytí. Zaměřovala se rovněž na tělo v jeho proměnlivosti, dynamičnosti a potenciální ovlivnitelnosti/manipulovatelnosti představami lidských společností. Chápání těla v těchto aspektech nás může přivést k několikrát zmíněné myšlence, že pokud nám jde o změnu ekologického myšlení a změnu přístupu k přírodě, není možné, abychom se vyhnuli zkoumání našeho osobního i společenského vztahu k tělu. Toto zkoumání považuji za zvlášť významné v kontextu humanitních věd, které se vyznačuje jistou tendencí k oblibě abstraktního myšlení a odtělesněnému duchovnímu světu. S tím je spjato upozaďování významu empirické zkušenosti a všeobecně, ve vědeckém akademickém prostředí, "vyzávorkování" emocionality a přirozené smyslové zkušenosti. Současná akademická věda, ovlivňující myšlení současných lidí, se vysmýkává z různých pastí moderního i postmoderního západního myšlení a nebezpečně našlapuje na další. Jednou z největších je " past objektivního myšlení" novověké akademické vědy. Ve snaze o objektivní a tedy co nejpřesnější obecný popis zkoumaného, který by byl...
|
|
Konflikty genů a speciace
Kropáčková, Lucie ; Munclinger, Pavel (oponent) ; Reifová, Radka (vedoucí práce)
V této bakalářské práci se budu zabývat genovými konflikty a jejich uplatněním při vzniku nových druhů. Genové konflikty mohou vést především k vytvoření postzygotické reprodukční bariéry mezi nově vznikajícími druhy. Příkladem takového konfliktu může být meiotický tah na pohlavních chromozomech, který vychyluje poměr pohlaví a zdá se, že hraje roli při vzniku hybridní sterility samců. Dalším příkladem může být genomový imprinting způsobující abnormální placenty a embryonální vývoj u mezidruhových hybridů. Koevoluční zápas mezi cytoplazmatickými a jadernými geny může být příčinou sterility pylu u hybridů rostlin. Podobně navozuje vnitrobuněčná bakterie Wolbachia cytoplazmatické nekompatibility u živočichů. Také mobilizace transpozonů může vést k poruchám ve vývoji hybridů.
|
|
Indukce neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození CNS
Filipová, Marcela ; Moravec, Jan (oponent) ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce)
Ischemické poškození mozku (iktus) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a invalidity u lidí. Objev neurogeneze a možnosti její indukce cytokiny v dospělém centrálním nervovém systému (CNS) poskytl naději na možnou léčbu ischemie. Tato práce se zaměřuje na popis mechanismů neurogeneze na buněčné a molekulární úrovni a čerpá z poznatků získaných během posledních deseti let. První kapitola této práce je zaměřena na popis vzniku nových neuronů v gyru dentatu hippokampu a subvenrikulární zóně, hlavních neurogenních oblastech dospělého CNS, za fyziologických podmínek. Další část je zaměřena na stručný popis modelů používaných ke studiu ischemie u potkana a myši a na patofyziologii ischemického poškození mozku, při kterém dochází k aktivaci astrocytů a mikrogliálních buněk. Dále je popsána aktivace neurogenze v těchto dvou hlavních neurogenních oblastech. Zmíněna je i úloha NG2 glií, které se vyskytují v celém mozku, a které se podle nejnovějších výzkumů jeví jako potenciální zdroj buněk, jejichž cílenou diferenciací by bylo možné vytvořit specifické typy nervových buněk (oligodendrocyty, astrocyty a pravděpodobně i neurony), které by se daly využít pro reparaci poškozené nervové tkáně. Poslední část práce se zabývá vlivem jednotlivých růstových faktorů, které vytvářejí mikroprostředí vhodné pro...
|
|
Alergeny přírodního původu
Kavková, Kateřina ; Jílek, Petr (oponent) ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce)
Kateřina Kavková Alergeny přírodního původu Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cílem této diplomové práce je zpracování přehledu o rostlinách a přírodních látkách způsobujících kontaktní, vzdušné a potravinové alergie. Četnost jejich výskytu dokumentují hlášené případy, nejvíce z oblasti Evropy, Asie a Ameriky, kde je této problematice věnována pozornost. Nejvíce alergií způsobuje díky obsahu seskviterpenických laktonů čeleď Asteraceae (10,8 %), druhá nejčastěji zastoupená je čeleď Lamiaceae (7,2 %) s obsahem alergenních silic a třetí místo obsadily shodně čeledi Anacardiaceae a Fabaceae (6 %). V porovnání s předchozími pracemi - za období 1995 - 1998 a 2001 - 2003 výskyt alergií vyvolaný alergeny rostlin čeledi Asteraceae klesl, naopak se zvýšil počet subjektů pozitivně reagujících na kosmetické přípravky a vonné látky. Případy hypersenzitivity na propolis a latex byly zaznamenány v menší míře než v předešlém období. Alergeny mají původ v říši rostlinné i živočišné. Jednotlivé hlášené případy popisují identifikaci hlavních alergenů, jejich diagnostiku, terapii vzniklých potíží a doporučují následné postupy, včetně prevence. Tabulková část a doplňkové informace shrnují nové poznatky z období 2004 - 2009, které byly čerpány z...
|
|
Ochranářské aspekty mezidruhové hybridizace u ptáků
Štěpánková, Klára ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Mezidruhová hybridizace je v dnešní době poměrně častým jevem. Mezi faktory, které ji usnadňují, patří vzácnost jednoho druhu, omezený čas pro výběr vhodného partnera, špatná volba samice, upřednostnění samců, kteří mají výraznější znaky nebo větší velikost a poškození životního prostředí. Faktory, které poškozují životní prostředí a usnadňují mezidruhovou hybridizaci, zahrnují změnu původního habitatu například odlesňováním, fragmentací území, urbanizací, opouštěním zemědělských oblastí, a zvláště zavlečením nových druhů do oblastí, kde se dříve nenacházely. Tyto druhy se později mohou křížit s původními druhy, a pokud ty jsou vzácné a nové druhy agresivní, může docházet k velkému ohrožení původních populací až k jejich vyhynutí. Ve výjimečných případech může hybridizací dojít ke vzniku nového druhu, ale u živočichů není vznik nových druhů tímto způsobem častý. Přírodní hybridizace představuje přirozený proces, který má svůj evoluční význam, antropogenně podmíněná či usnadněná hybridizace však představuje problém pro zachování druhů. Řešení mezidruhové hybridizace je většinou velmi složité a nelze stanovit přesný návod, který by bylo možné obecně uplatňovat. Klíčová slova: ptáci, mezidruhová hybridizace, poškození životního prostředí, ohrožení druhů.
|
host ::
