|
| |
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Páralová, Veronika ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Obsahem bakalářská práce bylo zpracovat dokumentaci pro stavební povolení a část dokumentace pro provedení stavby na základě architektonické studie z Ateliéru architektonické tvorby AG34, která se zabývala návrhem obnovy a nového dnes již nevyužívané sedmipatrové budovy centru Brna, na ulici Pohořelec. Řešený objekt se nachází v historickém jádru města Brna nedaleko Malinovského náměstí. Nejedná se o památkově chráněnou stavbu, ale spadá do Městské památkové rezervace Brno, a proto je dbáno zvýšené pozornosti na zachování jejího původního vzhledu a historické podstaty. Stavba pochází z poválečného období a je postavena ve funkcionalistickém stylu. Budova byla navržena pro účely Janáčkovy akademie múzických umění Brno. Stane se sídlem rektorátu i Ateliéru scénografie. V parteru je navržena kavárna s drobným občerstvením. Podstatou celého návrhu je zachování původního vzhledu současně s adaptací nové funkce a maximálního využití prostoru. Proto jsou zásahy do obvodového pláště budovy minimální a podstatná část změn se projeví spíše v interiéru budovy.
|
|
|
Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor
Fojtíková, Martina ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rehabilitací přilehlého okolí historického jádra města Kyjov a zaměřuje se na oživení veřejných prostorů. Součástí práce jsou analýzy současného stavu řešeného a dotčeného území, následné vyhodnocení problémů a hodnot území a návrh nové struktury zástavby spolu s fungujícím dopravním řešením. Hlavním kritériem pro výběr řešeného území pro mne byla problematika této lokality spojená s velkou plochou fungujícího výrobního areálu mlýnů a velmi malé procento kvalitního zastavění území. Areál zabírá téměř čtvrtinu řešeného území a v současnosti spolu s okolními stavbami tvoří velkou neprůchozí bariéru ve městě. Návrh se snaží reagovat na fungující stav areálu a rehabilitovat okolní prostředí. Dalším faktorem pro výběr území byl nevyužitý potenciál nábřeží řeky Kyjovky, která územím protéká. Řešená lokalita ukrývá spoustu problémů a zároveň ojediněle disponuje kvalitní architekturou. Mým úkolem bylo skloubit všechny aspekty území a maximálně je využít pro svůj návrh. Na území vzniká nová funkční čtvrť bydlení s veřejnými prostory a občanskou vybaveností. Celkem navrhuji 2 nové ulice, 4 veřejné prostory, pěší zónu, nábřeží řeky Kyjovky, 45 nových objektů a 10 rekonstruovaných objektů, které začleňuji do nové struktury. Konceptu území se týká také přesun stávajícího hlavního nádraží. Při navrhování je kladen důraz na řešení současných problémů města Kyjov – nedostatek bytové zástavby, úbytek a rostoucí věkový průměr obyvatel, nekvalitní služby a dojížďka obyvatel za prací.
|
|
|
The Typological Evolution of Residential Open Building in the 20th Century Czech Environment in the Context of European Projects
Struhařík, Daniel
Fordistický systém práce ve 20. století a nové stavební technologie započaly globalizaci a prefabrikaci. Cílem článku je analýza vybraných realizací otevřených budov. Prostřednictvím kolektivní případové studie vybraných staveb je provedena analýza zkoumaného jevu. V návaznosti na práci Le Corbusiera se v období první republiky na území Československa objevují principy otevřeného obytného domu. Jedná se o skeletové konstrukce s pásovými okny, které umožňují individuální změnu dispozice bez zásahu do nosné podstaty objektu. Na rozdíl od zemí západního bloku se tato typologie dále nerozvíjí. Odporuje totiž ideologické myšlence socializmu, která je založena na kolektivizmu a potírání individuality. Po revoluci v devadesátých letech již generace československých architektů na tyto prvorepublikové koncepty dále nenavazuje.
|
|
|
Moderní architektura a pojem prostoru
MIKOLÁŠKOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá pojmem prostoru na příkladu děl Le Corbusiera a Adolfa Loose, jelikož porovnání jejich tvůrčích postupů je nanejvýš zajímavé. Jejich myšlenky ovlivnily směr, kterým se moderní architektura ubírá. Dále se zabývá psychologicko-sociálními podmínkami prostoru v českém prostředí a poukazuje na to, proč byla myšlenka funkcionalismu, ve své čistě technické formě, neudržitelná.
|
|
|
Krajina s nábytkem. Návrhy, plány a konstrukce Jana E. Kouly (1896 - 1975) a jeho pojetí "lidového bytu (domu)"
Suchomelová, Marcela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Krajina s nábytkem. Návrhy, plány a konstrukce Jana E. Kouly (1896-1975) a jeho pojetí "lidového bytu (domu)". Marcela Suchomelová Disertace se zaměřuje na profesní i osobní, životní dráhu pražského architekta, návrháře, malíře a dokumentátora, pedagoga, teoretika a redaktora řady odborných časopisů se zaměřením na architekturu a bytovou kulturu v době meziválečné avantgardy i následně do počátku 40. let 20. století. Současnost vidí odborný a umělecký přínos Jana E. Kouly (1896- 1975) v jeho mimořádně úspěšné popularizaci etiky i estetiky v rámci soudobé bytové kultury, v jeho schopnostech věcně charakterizovat, oceňovat a propagovat moderní styl bydlení. A to zásadově, téměř neúnavně a se vzory Le Corbusierova otisku funkcionalistického purismu. Analýza dobového tisku, dokumentace archivní povahy a vlastní Koulovy autobiografie dovolila i porovnat jednotlivé architektonické i designové zásahy a počiny, jako i bytové či mnohé výstavní interiérové koncepce, včetně okolností vzniku a jejich ideového přínosu v pluralitě činností, zájmů i společensko-kulturního zázemí 20. až 40. let 20. století. Problematikou bytové kultury se Jan E. Koula zabýval nejen teoreticky studiem soudobých trendů, ale i prakticky vlastní činností jako architekt i návrhář (designér). Snažil se respektovat architektonický prostor...
|
|
|
Architektura a reprezentace Československé republiky: Moderní architektura na území Podkarpatské Rusi
Nikolenko, Valentyna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie bude na materiálu architektury Podkarpatské Rusi mezi léty 1919 a 1939 sledovat, jak mladá Československá republika hledala architektonické formy své reprezentace. Jádro práce vytvoří analýza vybraných staveb; jejich výběr se neomezí jen na přímou reprezentaci státu (např. zemský úřad, soud, hlavní pošta a další stavby v Užhorodě), ale zahrne i ukázky stavební činnosti soukromých společností, stavebních družstev a nestátních institucí (např. firma Baťa). Hlavní kapitole bude předcházet jednak stručný nástin vývoje české, resp. československé moderní architektury, jednak přiblížení architektonického a kulturního kontextu, do něhož československá moderní architektura na Podkarpatské Rusi vstupovala. architektura, moderna, národní sloh, purismus, funkcionalismus, klasicizující moderna (nebo moderní klasicismus), Československo, Podkarpatská Rus, reprezentace
|
|
|
Architektura pražských finančních ústavů do roku 1939 v evropském kontextu
Šamšulová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V předložené diplomové práci se zabývám architekturou pražských finančních ústavů - bank, spořitelen a pojišťoven - od poloviny 19. století, tedy od realizace prvního reprezentativního sídla peněžního ústavu v Praze, do roku 1939. Soustředila jsem se na stavby v oblasti Nového Města Pražského v katastrálním území Prahy 1, v níž ve zkoumaném období došlo k největší koncentraci budov finančních ústavů v Praze. Ve své diplomové práci se snažím evidovat a interpretovat jednotlivé stavby v historických, ekonomických a politických souvislostech v rámci zemského a státního celku habsburské monarchie, posléze i Československé republiky; a také v kontextu urbanistického a širšího architektonického vývoje v Praze a Evropě. Klíčová slova: Architektura, urbanismus, banky, spořitelny, pojišťovny, 19. a 20. století, Praha, Čechy, Československo, historizující slohy, secese, kubismus, novoklasicismus, funkcionalismus.
|
|
|
Conceptualism as an aesthetic problem
Ohrádková, Veronika ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je predstaviť otázky, ktoré vyvolalo konceptuálne umenie na poli výtvarného umenia. Konceptuálne umenie, v ktorom myšlienka predstavuje najdôležitejší aspekt diela, reprezentuje radikálny rozchod s tradičným výtvarným umením. Mojim zámerom je analyzovať aký vplyv má jeho dematerializovaná forma na jeho estetickú hodnotu a na jeho postavenie vo výtvarnom umení. V prvej časti práce popisujem jeho charakteristické vlastnosti, dôraz pritom kladiem na skúmanie jeho ne-estetickej povahy, ktorá mu je prisudzovaná, na nízku prioritu materiálnej formy a na jeho filozofický charakter. Zdrojom sú pre mňa prevažne texty anglo-americkej estetiky, združené v knihe Philosophy and Conceptual Art, editovanej Petrom Goldie a Elisabeth Schellekens. Druhá časť má za cieľ objasniť problematiku definície a hodnoty konceptuálneho umenia. Predstavujem v nej polemiku medzi inštitucionálnou a funkcionálnou definíciou umenia, teóriami, ktoré by mohli vysvetliť umeleckú podstatu konceptuálneho umenia. Kľúčové slová konceptuálne umenie, inštitucionálna teória, funkcionalizmus, problematika hodnoty, dematerializácia, anglo-americká estetika, umenie ako idea
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
host ::
RSS.