|
| |
|
|
Riziko syndromu vyhoření u vybraných speciálních pedagogů pracujících s žáky s mentálním či kombinovaným postižením
Dvořáková, Anna ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
NÁZEV: Riziko syndromu vyhoření u vybraných speciálních pedagogů pracujících s žáky s mentálním či kombinovaným postižením AUTOR: Anna Dvořáková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u speciálních pedagožek pracujících s dětmi s mentálním či kombinovaným postižením. Tyto ženy jsou zaměstnány v praktických či speciálních školách. Vzdělávání dětí s tímto druhem postižení může snadno vyústit v syndrom vyhoření. Je tedy na místě, aby si vedení praktických a speciálních škol bylo vědomo nebezpečí syndromu vyhoření a snažilo se před vznikem burnoutu své zaměstnance chránit. K přijetí potřebných preventivních opatření je nutné si nejdříve uvědomit možná rizika vzniku burnoutu související s profesí speciálního pedagoga. Teoretická část postihuje problematiku syndromu vyhoření a edukace žáků s mentálním či kombinovaným postižením. Poskytuje tak potřebný podklad pro vlastní šetření. Praktická část využitím kvalitativních metod šetření zjišťuje aktuálnost vnějších faktorů rizika vzniku syndromu vyhoření a snahy ve vybraných školách o prevenci těchto faktorů. Práce si klade za cíl přenesení vnějších rizikových faktorů vzniku syndromu vyhoření do života speciálních pedagožek. Přínos práce je ve zhodnocení míry výskytu...
|
|
|
Podpůrné vzdělávací programy pro děti s Downovým syndromem
Smolíková, Andrea ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Klípová, Eva (oponent)
Předložená práce se zabývá vzděláváním dětí s Downovým syndromem v oblasti podpůrných vzdělávacích metod, které dětem pomáhají při plnění státních kurikul v oblasti vzdělávání. Cílem práce je popsat vybrané podpůrné vzdělávací programy v rovině teoretické a porovnat s praktickým provedením programů. Teoretická část práce definuje a charakterizuje mentální postižení, mentální retardaci a snaží se stručně vymezit rozdíl mezi pojmy. Dále práce popisuje Downův syndrom - jeho vznik, formy, fyziognomické a anatomické projevy. Následně popisuje vzdělávání dětí s mentálním postižením v oblasti státního vzdělávacího systému, který zahrnuje vzdělávací programy, také v rámci speciálního školství. Práce charakterizuje programy pro vzdělávání předškolní, základní a s přílohou pro žáky s lehkým mentálním postižením. Poslední kapitola praktické části již popisuje vybrané podpůrné vzdělávací programy - metodu globálního čtení, splývavého čtení a Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování. Jednotlivé charakteristiky obsahují okolnosti vzniku metody, jejich cíl, jak se s metodou pracuje v praxi. Praktická část popisuje náslech a pozorování každé metody a porovnání s teoretickou částí.
|
|
| |
|
|
Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením
Chroboková, Kamila ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
název práce: Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením autor práce: Bc. Kamila Chroboková vedoucí práce: Doc. PaedDr. Vanda Hájková, Ph.D. Abstrakt Práce se věnuje problematice dětí s tělesným a kombinovaným postižením a možnostem jejich vzdělávání. Shrnuje stručně problematiku tělesného a kombinovaného postižení a vysvětluje úskalí, se kterými se tyto děti v průběhu vzdělávání mohou setkat a se kterými se ve vzdělávacím procesu musí počítat. Druhá část práce nastiňuje formy základního vzdělávání, které se těmto dětem nabízí. Dále popisuje systém rámcových a školních vzdělávacích programů, kterými se dnešní základní školství řídí. V rámci speciálního školství je stručně představena instituce Jedličkova ústavu v Praze (JÚŠ). V závěru práce je představen průzkum mapující pokroky žáků základní školy speciální při JÚŠ a záznamy z dokumentace těchto žáků. Klíčová slova tělesné postižení, kombinované postižení, hlavní vzdělávací proud, speciální vzdělávání, rámcový vzdělávací program, individuální vzdělávací plán, Jedličkův ústav a školy
|
|
|
Role vzdělávacího procesu v integraci osob s mentálním postižením
Calábková, Anna ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Tomášková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou vzdělávacího systému při procesu integrace žáků s mentálním postižením v primárním vzdělávání na běžných nespecializovaných základních školách. Cílem práce je charakteristika vzdělávacího systému a jeho možností vzhledem ke specifikacím mentální retardace, vytyčení hlavních problémů ve vzdělávacím systému pro osoby s mentálním postižením a navržení opatření, která by vedla ke zlepšení vzdělávání mentálně postižených. Práce využívá metod expertního šetření, konkrétně rozhovorů s klíčovými aktéry a dotazníkové šetření. Vychází zejména z práva každého jedince na vzdělání, z konceptu vzdělavatelnosti a street-level byrokracie. Práce podrobně popisuje pojmy integrace a inkluze a vysvětluje tyto směry vzhledem k problematice vzdělávání mentálně postižených žáků. Problematika je zasazena do širšího mezinárodního a legislativního kontextu. V rámci ČR jsou charakterizovány hlavní problémy v oblastech odborné přípravy, financování a postojů. Uvedené příklady dobré praxe ze zahraničí jsou inspirací pro návrh doporučení směřující ke zlepšení stávajícího stavu vzdělávacího systému pro osoby s mentálním postižením.
|
|
|
Kam do školy? Proces umísťování dítěte s tělesným postižením do základního vzdělávání
Rudolfová, Jitka ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje procesu umísťování dítěte s tělesným postižením do základního vzdělávání v České republice. Proces nahlíží z perspektivy rodičů a zkoumá, jakou v něm hrají roli. Klade si za cíl objasnit, jaké faktory určují formu speciálního vzdělávání dítěte s tělesným postižením - tedy to, zda se bude vzdělávat v běžné či speciální škole. Vychází především z hodnot rovnosti a z práva každého jedince na vzdělání. Rodiče dětí s tělesným postižením představuje jako prvky vzájemně se ovlivňujícího systému. V první části se práce nejdříve soustřeďuje na dva koncepty integrace, přičemž ji rozpracovává především jako proces. Dále představuje platnou právní úpravu vzdělávání dětí s postižením a vypracovává statistický přehled současnosti českého speciálního školství. Jádrem druhé části je komparativní případová studie, v níž práce analyzuje čtvero historií výběru školy pro tělesně postižené dítě. Historie extrahuje z výpovědí čtyř matek získaných pomocí techniky rozhovoru s návodem. Práce dochází na základě analýzy k závěru, že jsou to opravdu jejich rodiče, kteří rozhodují o formě vzdělávání dítěte s tělesným postižením. Ovšem daleko spíše než o jasných faktorech determinujících výběr této formy, je zřejmě výstižnější hovořit o shodě nejrůznějších okolností.
|
|
|
Využití psů ve speciálních školách
Kobylková, Anna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Tato práce je zaměřena na možnosti využití psů u dětí zařazených do speciálních škol s vybranými typy postižení, především s poruchami autistického spektra. Kromě literární rešerše byl také proveden průzkum toho, jak je ve speciálních školách v České Republice rozšířené povědomí o využití psů, a jak případně probíhá.
V první části je vypracován přehled dosavadních poznatků o provádění zoorehabilitace u dětí ze speciálních škol. Nejprve je popsána nejednotná terminologie, poté vybrané typy postižení a náležitosti týkající se psů využívaných v zoorehabilitaci. Například to, že psi jsou pro pozitivně působící interakci s lidmi velmi vhodní, nebo že je nutný správný výběr a výcvik psa. Dále jsou shrnuty studie věnující se vlivu psa na fyziologii prostřednictvím snižování tepové frekvence, tlaku krve a hladiny kortizolu nebo zvyšování hladin hormonů asociovaných s pozitivním prožitkem. Na to navazují poznatky o působení psů na postižené děti, zmiňující především výrazný vliv na sociální, ale i další, dovednosti, odstraňování problémového chování a jiné oblasti. Vždy je ovšem potřeba se snažit tvořit studie co nejprůkaznější. Nakonec je zmíněná nutnost dbát na welfare zvířat a dodržovat při provádění zoorehabilitace etiku.
Ve druhé části jsou zhodnoceny výsledky dotazníku vyplněného zástupci speciálních škol. Z počtu 59 oslovených škol jich odpovědělo 24, ovšem odpovědí ke zpracování bylo 29. U hodnoceného vzorku byla zjištěna vysoká míra informovanosti škol o možnostech využití psa. Tam, kde je využívali, bylo většinou popisováno vhodné a správné provádění s velmi dobrým účinkem na širokou škálu oblastí, jako jsou například sociální dovednosti, komunikace nebo hrubá a jemná motorika. To vše odpovídá informacím shrnutým v první části práce.
|
|
|
Využití arteterapeutických prvků a technik artefiletiky ve výtvarné výchově na základní škole speciální
MRÁZEK, Luboš
Práce se zabývá charakteristikou systému vzdělávání dětí s mentální retardací v České republice. Následně definuje pojem mentální retardace, předkládá její jednotlivé stupně a blíže charakterizuje jedince se středně těžkým mentálním postižením. Dále popisuje výtvarnou výchovu a speciální výtvarnou výchovu a udává jejich stručnou charakteristiku. Práce definuje pojmy arteterapie a artefiletika, uvádí jejich metody, techniky a cíle. Hlavním tématem je vytvoření souboru speciálních výtvarných lekcí s cílem kompenzovat stupeň mentálního postižení u cílové skupiny dětí. Práce předkládá jednotlivá témata, jejich názvy, cíle, organizaci, formát práce, potřebné pomůcky, zadání a popisuje průběh. Všechna témata byla aplikována do praxe a jsou uvedena v jednotlivých kazuistikách.
|
|
| |
host ::
RSS.