|
|
Fin-de-siècle Elements in Flann O'Brien's Novel The Third Policeman
Brymová, Petra ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Práce se zabývá podobnostmi mezi románem Flanna O'Briena Třetí strážník a literaturou fin de siècle, přesněji dekadentní literaturou a literaturou rané avantgardy. Fakt, že kromě metafikce se O'Brienův román nezabývá estetikou (ani co do formy, ani co do tématu) nijak neruší přítomnost fin-de-siècle prvků nebo strategií v něm; prvky se pouze mění a přizpůsobují se tak novému prostředí. Mnoho z nich vyznívá ironicky, jiné aktivně přispívají k metafiktivnímu vyznění románu. První kapitola vysvětluje podobnosti mezi Třetím strážníkem a fin-de-siècle literaturou obecně. Soustředí se převážně na dekadentní literaturu a její ústřední téma "nepřirozenost." Nepřirozenost se objevuje v různorodých podobách - vynalézavost, umělost i přetvářka. Nepřirozenost se nachází i v postavách samotných a dokonce (v souladu s metafikcí románu) i v podobě O'Brienova pekelného světa, kde se vypravěč ocitne. Objevování a pociťování různých forem nepřirozenosti jde ruku v ruce se smyslovými vjemy a na to také kapitola odkazuje - Třetí strážník pozoruhodně reflektuje popisy smyslových prožitků známé z fin-de-siècle literatury. Společensky vnímaná nepřirozenost se promítá také do fin-de-siècle motivů zženštilosti a sexuální nekonvenčnosti - oba druhy se objevují v O'Brienově románu a dostávají specificky absurdní ráz. Druhá...
|
|
|
Myšlení a hodnoty tří uměleckých generací české avantgardy (1919-1989)
Bulíček, Jan ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Machovec, Martin (oponent)
Tato práce si klade za cíl provést diskursivní komparaci tří generací (1918 - 1989) uměleckých teoretiku a poukázat tak na jejich podobnost. Konkrétně jsou to hlavní osobnosti a mluvčí české umělecké avantgardy a undergroundu, jimiž jsou Karel Teige, Vladimír Boudník, Egon Bondy, Milan Knížák a Ivan Martin Jirous. Tato práce analyzuje interpretační modely obsažené v manifestech a manifestačních textech (2. kapitola) a rekonstrukce prožívání a zakoušení avantgard založené na historické práci s prameny osobní povahy (3. kapitola). Výsledkem této analýzy je popis rozdílů a (dynamiky) vývoje avantgard, ale především charakteristika avantgardního a undergroundového mentálního světa. Z analýzy vyplývá, že umělecká avantgarda (Teige) i underground (Jirous, Knížák), stejně jako druhá generace stojící na pomezí avantgardy a undergroundu (Boudník, Bondy) vykazují velkou podobnost s mnoha společnými rysy. Jednotlivé rysy společné avantgardě i undergroundu jsou shrnuty v závěru práce. Klíčová slova avantgarda, underground, české umění, manifest, prožitek, Karel Teige, Vladimír Boudník, Egon Bondy, Milan Knížák, Ivan Martin Jirous
|
|
|
Bieblova sbírka S lodí jež dováží čaj a kávu v kontextu avantgardního exotismu
Tichá, Soňa ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá exotickými motivy v díle Konstantina Biebla S lodí jež dováží čaj a kávu a sleduje jejich proměnu. Text je interpretován na základě kontextu avantgardního exotismu se zaměřením na avantgardu poválečnou. Je zde přihlédnuto k exotickým motivům v Bieblových dílech 20. let a k vybraným dvěma dílům jeho současníků, tedy ke sbírce Na vlnách TSF Jaroslava Seiferta a k básnickému cyklu Exotická láska v díle Pantomima Vítězslava Nezvala. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí neo-avantgardy v Teorii avantgardy Petera Bürgera a navazující kritická reakce B. Buchloha a H. Fostera
Jonášová, Markéta ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předložená práce se věnuje otázce uchopení vztahu mezi historickou avantgardou a opakováním jejích ústředních strategií v tzv. neo-avantgardě po druhé světové válce. K dané otázce je primárně přistupováno na základě koncepce Petera Bürgera, jehož Teorie avantgardy představuje jeden z prvních a zároveň nejvlivnějších pokusů o komplexní uchopení vztahu mezi oběma avantgardami. Bürgerovo příkré odsouzení opakování avantgardních strategií vzhledem k jím ustanovenému modelu záměru a významu historických hnutí je kritizováno zejména dvěma americkými teoretiky poválečného umění, a to Benjaminem Buchlohem a Halem Fosterem. Práce si klade za cíl na základě této kritiky ukázat plodnost Bürgerova konceptu při teoretizaci neo-avantgardních fenoménů a jejich vztahu k historické avantgardě.
|
|
|
Obraz ženy v tištěných médiích v meziválečném Československu
Zamazalová, Michaela ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
1 Anotace Diplomová práce "Obraz ženy v tištěných médiích v meziválečném Československu", se zabývá výtvarným zobrazením ženy, které bylo nedílnou součástí prvorepublikového tisku. Práce se snaží poskytnout analýzu vybraných periodik (především časopisů pro ženy) z hlediska zobrazení žen v nich. Mapuje proměny společnosti a životního stylu v této epoše našich dějin, které doplňuje o kulturně- historické pozadí doby a seznámení s dobovými tištěnými médii. Práce se zaměřuje převážně na otázky ženské emancipace, které byly v dané době velmi aktuální a promítaly se i do všech oblastí umění. Emancipace významně ovlivňovala celou českou uměleckou tvorbu, o čemž můžeme najít doklady zejména v tištěných médiích, která mimo jiné zprostředkovávala odraz doby. Práce se s ohledem na svůj rozsah zaměřila jen na ty ve své době nejvýznamnější. Pro emancipační snahy byla důležitá především revue Eva, která je zde srovnávána s pánským magazínem Gentleman a s avantgardním časopisem ReD. Hlavní část práce se soustředí na samotné zobrazení ženy, a to jak v obecnější rovině, tak i v konkrétních případech. Zabývá se obrazem ženy ve vybraných rubrikách meziválečných ženských časopisů - móda, sport a automobilismus. Práce porovnává některá periodika mezi sebou a upozorňuje na autory některých fotografií či ilustrací. Součástí...
|
|
|
Komentovaný překlad: Die Geschichte der Kunst im 20. Jahrhundert. München 2001. Vybraná kapitola.
Čejchanová, Rebeka ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
! Tato bakalářská práce obsahuje dva hlavní oddíly. První část je věnována překladu předmluvy a vybrané kapitoly z knihy německého kunsthistorika Uwe M. Schneedeho, Die Geschichte der Kunst im 20. Jahrhundert, z němčiny do češtiny. V druhé části práce je překlad opatřen překladatelským komentářem, jehož východiskem je překladatelská analýza výchozího textu. Dále je v komentáři stanovena překladatelská koncepce a metoda a popisuje se strategie při řešení problémů, které při překladu vznikly na rovině lexikální, morfosyntaktické, stylistické a pragmatické. Poslední oddíl je věnován typologii překladatelských posunů ve vztahu k překládanému textu.
|
|
|
Skrytá avantgarda. Próza české poválečné avantgardy mezi individualismem a kolektivismem
Malá, Zuzana ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Flaišman, Jiří (oponent)
v českém jazyce Předmětem předkládané práce je česká poválečná avantgarda a její próza v širším evropském kontextu. Kladli jsme si za cíl rozšířit literárněhistorické pole vřazením do výkladového rámce předpoetistické avantgardy žánru povídky a jeho autorů, ať už přehlížených, či zapomenutých, nebo známých spíše pro jejich básnickou tvorbu. Obohacení výkladu o nový žánr (povídka) a s tím i o celou řadu autorů nám dovolilo dynamizovat kanonický obraz dané epochy a zproblematizovat základní opozice expresionismus × avantgarda, a především individualismus × kolektivismus. Opozici individualismus × kolektivismus, která dle našeho názoru organizuje dobový poválečný literární diskurs, představujeme jako hlavní spojnici české poválečné avantgardy s evropským děním (kolektiv a jedna z jeho manifestací, dav, jako jedno z hlavních témat moderny a avantgardy). V rámci této opozice interpretujeme rovněž prózy francouzského unanimismu jakožto hlavního inspiračního zdroje české poválečné avantgardy a její (kolektivistické) prózy.
|
|
|
Reflexe sexuality v díle Toyen z pohledu teoretiků/teoretiček umění
Fousková, Veronika ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Toyen a sexualita je časté téma uměnovědných textů, napsaných o umělkyni v posledních dvaceti letech. Toyen provokovala svými erotickými kresbami a ilustracemi, svým zjevem a tajemností, která ji obestírala. Kde se vzaly kořeny její touhy, znázorňované v jejím díle? Jakou roli hrál dobový kontext? Jak o sexualitě psali její současníci/současnice? Docházelo k interpretacím tvorby umělkyně na základě známých informací o její osobě, respektive osobnosti? Jaké postavení měla Toyen jako žena? Ve výzkumu, na kterém je založená empirická část práce, se snažím nalézt v textech publikovaných v Československu odpověď na položené otázky. Časově je výzkum ohraničený roky 1922-1947. Roky, kdy Toyen vstoupila na českou uměleckou scénu a kdy z ní odešla. K jejímu dílu se tak vyjadřovali osoby, které žili ve stejném kulturním kontextu, někteří byli osobními známými Toyen. Budu se rovněž snažit nalézt odpověď na otázku, zda se soudobé texty liší od textů napsaných po roce 1989, případně v čem. V rámci zkoumání reflexe sexuality v díle Toyen položím rovněž otázku, zda se liší pohled teoretiček od pohledu teoretiků. Otázku položenou tímto způsobem doprovází v závislosti na odpovědi další otazník, zda má smysl se tímto způsobem tázat, případně proč. Klíčová slova: Toyen, umění, sexualita, touha, erotično,...
|
|
|
Jan Kotík 1916-2002 - monografie
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Abstrakt Monografická studie "Jan Kotík 1916-2002" představuje v kontextu českého a evropského výtvarného umění šíři výtvarné a teoretické tvorby výtvarníka, teoretika, publicisty, pedagoga, který nesporně patří ke klíčovým osobnostem českého uměleckého dění 2. poloviny 20. století. Uměleckohistorické zhodnocení díla bylo založeno na soupisu výtvarného i teoretického díla a na zpracování rozsáhlé dokumentace uložené v Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a v řadě soukromých archivů v Čechách a Berlíně. Při uměleckohistorickém hodnocení tvorby byla použita metoda organického propojení poznatků biografického a uměleckohistorického rázu s citacemi z autorových teoretických projevů, v kontextu obecnějších kulturních a historických okolností doby. Studie je členěna do kapitol reflektujících chronologii uměleckého vývoje Jana Kotíka: "Ateliér otce Pravoslava a období studia", "Se Skupinou 42", "Možnosti umění užitého", "Obraz-věc", "Berlínský pobyt" a "Návraty".
|
|
|
Vizuální poezie v síti mezinárodní komunikace. Pojmy, kategorie, typologie
Krátká, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
Disertační práce se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Význam pojmu, podložený řadou dobových rozpracování jeho přijímání teoretiky a umělci, je sledován z hlediska inspiračních zdrojů a specifik střetu výtvarného umění a literatury tak, aby co nejtěsněji setrval u pozic a strategií vizuálního vnímání. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií, na jejichž základě byly pro druhou polovinu 20. století vytyčeny tří hlavní klasifikační linie, je vizuální poezie zkoumána jako nekoherentní umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Za použití příkladů z domácího prostředí vznikl na základě formálního jazyka děl vizuální poezie návrh typologie poetik českých tvůrců, jemuž je věnována závěrečná část práce. Cílem disertace je poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii, a její konfrontaci s tezemi a nahlížením v mezinárodním měřítku.
|
host ::
RSS.