|
|
Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty
Horvatovičová, Zuzana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lux, Simonetta (oponent)
Mgr. Zuzana Horvatovičová Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty ABSTRAKT Hlavním tématem této výzkumné práce bylo srovnání dvou uměleckých fenoménů 60. let 20. století - italského hnutí Arte Povera (1967) a československé neoavantgardy soustředěné kolem skupinové výstavy Nová citlivost (1968). V rámci výzkumu byla konfrontována "velká historie" československých a italských uměleckých hnutí v období od druhé světové války s "lokální historií" uměleckých skupin a proudů, ke kterým náleželi umělci výstavy Nová citlivost a umělci Arte Povera, a došlo ke zmapování sítě italsko-českých kontaktů a organizátorů italských výstav v Praze a československých expozicí v Itálii. Intenzivní badání v archivech a sběr dokumentárního materiálu vedly k zajímavým výsledkům. Zkoumání původně zacílené na srovnání fenoménu Nové citlivosti a Arte Povera nevedlo k nalezení podobnosti formy a obsahu. Porovnání výstavy Nové citlivosti a hnutí Arte Programmata přineslo naopak mnohem relevantnější výsledky než srovnání zmíněné československé avantgardy s hnutím Arte Povera. Přestože Itálie a Československo v "revolučních" 60. letech navázaly užší kontakt, uměním a kulturou, která zůstala "paralelní", se obě země lišily.
|
|
|
Skupina RADAR
Tučková, Kateřina ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Disertační práce s názvem Skupina Radar pojednává o jedné z tvůrčích skupin, které na českou uměleckou scénu vstoupily po roce 1956, kdy se po únorovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu zpochybnění dosavadních rigidních praktik projevilo i na domácí půdě. Svaz československých výtvarných umělců tehdy povolil zakládání menších spolků. Skupina Radar své založení ohlásila v roce 1960 a v roce 1961 vystoupila na první samostatné výstavě. Představila se v počtu osmnácti členů, z nichž nejvýznamnější autoři, bývalí členové Skupiny 42 - František Gross, František Hudeček a Ladislav Zívr - patřili už k etablovaným umělcům starší generace. Mladší umělci narození mezi lety 1923 a 1930 vystoupili na této výstavě jako malíři, sochaři či grafici z většiny poprvé. Členy skupiny Radar lze považovat za autory tzv. krotké moderny, kteří v uvolňující se době druhé půle 50. let navazovali na předválečné modernistické směry. Na soudobé scéně měli velmi dobrý status, protože vycházeli z pozic zaštítěných Svazem - většina byla členy, někteří působili dokonce jako funkcionáři v jeho nejužším vedení. Proto se nestali součástí opozičního Bloku tvůrčích skupin, byť s jejich uměleckým směřováním korespondovala ve více či méně srovnatelné kvalitě i tvorba většiny členů Radaru. Z tohoto důvodu...
|
|
|
Jiné písmo. Český výtvarný experiment 60. let 20. století
Dostálová, Barbora ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
ÚDU FF UK, 2020 Bc. Barbora Dostálová Jiné písmo. Český výtvarný experiment 60. let 20. století (česky): Magisterská diplomová práce se zabývá vývojem českého umění v 60. letech 20. století a jeho kontextem. Zvláště pak jednou z tendencí vizuální poezie, asémantickou psanou poezií. Podává vysvětlení, výklad vzniku a historie tohoto výtvarného fenoménu, který osvětluje na příkladech konkrétních uměleckých děl. Součástí práce je exkurz do života výtvarníků, jejichž tvorba byla asémickým písmem zasáhnuta. Poodkrývá jejich východiska a inspirace. Klíčová slova (česky): České umění, 20. století, asémantická poezie, vizuální poezie, experiment, asémické psaní, jiné písmo, Jiří Kolář, Karel Trinkewitz, Zdeněk Kirchner, Ladislav Novák, Jiří Balcar, Vladimír Boudník, Jan Kotík, Jiří Valoch
|
|
|
Poslední obrazy
Šiklová, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
Disertační práce s titulem Poslední obrazy se zabývá otázkou posledních děl autorů na konci tvorby. Tato otázka představuje na poli českých dějin výtvarného umění komplexně dosud nezpracované téma. Poslední obrazy bývají mnohdy oproti předchozí tvorbě tak jiné, že v konkrétních případech mohou vyvolávat diskuzi: Máme je do tvorby plnoprávně započítávat, nebo raději v umělcově díle "vyzávorkovat" jako exces a příliš se jimi nezaobírat? Dosud se děje spíše ta druhá alternativa. V širokém spektru možného fokusu se práce zaměřuje na poslední díla moderní a současné historie umění. Vzhledem ke skutečnosti, že takováto skupina či kategorie děl v rámci českých dějin umění dosud nebyla uvažována, cílí na české autory. Vybraná ikonická světová poslední díla představuje pro srovnání na konci v rychlém přehledu. Vzhledem k tématu, souvisejícímu s odchodem člověka z tohoto světa, práce nastiňuje kulturně antropologická východiska a jejich symboliku, zamýšlí se nad ikonografií posledních obrazů. Nabízí možnosti kategorií, které se jeví jako diverzní, prostupující se a tedy spíše jako pomocné. Hlavní váha práce spočívá na vybraných případových studiích jednotlivých autorů. Na základě případových studií s naznačenou oporou analytické psychologie se poslední obrazy vyjevují jako průvodci odchodem člověka na konci...
|
|
|
Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty
Horvatovičová, Zuzana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lux, Simonetta (oponent)
Mgr. Zuzana Horvatovičová Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty ABSTRAKT Hlavním tématem této výzkumné práce bylo srovnání dvou uměleckých fenoménů 60. let 20. století - italského hnutí Arte Povera (1967) a československé neoavantgardy soustředěné kolem skupinové výstavy Nová citlivost (1968). V rámci výzkumu byla konfrontována "velká historie" československých a italských uměleckých hnutí v období od druhé světové války s "lokální historií" uměleckých skupin a proudů, ke kterým náleželi umělci výstavy Nová citlivost a umělci Arte Povera, a došlo ke zmapování sítě italsko-českých kontaktů a organizátorů italských výstav v Praze a československých expozicí v Itálii. Intenzivní badání v archivech a sběr dokumentárního materiálu vedly k zajímavým výsledkům. Zkoumání původně zacílené na srovnání fenoménu Nové citlivosti a Arte Povera nevedlo k nalezení podobnosti formy a obsahu. Porovnání výstavy Nové citlivosti a hnutí Arte Programmata přineslo naopak mnohem relevantnější výsledky než srovnání zmíněné československé avantgardy s hnutím Arte Povera. Přestože Itálie a Československo v "revolučních" 60. letech navázaly užší kontakt, uměním a kulturou, která zůstala "paralelní", se obě země lišily.
|
|
|
Skupina RADAR
Tučková, Kateřina ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Disertační práce s názvem Skupina Radar pojednává o jedné z tvůrčích skupin, které na českou uměleckou scénu vstoupily po roce 1956, kdy se po únorovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu zpochybnění dosavadních rigidních praktik projevilo i na domácí půdě. Svaz československých výtvarných umělců tehdy povolil zakládání menších spolků. Skupina Radar své založení ohlásila v roce 1960 a v roce 1961 vystoupila na první samostatné výstavě. Představila se v počtu osmnácti členů, z nichž nejvýznamnější autoři, bývalí členové Skupiny 42 - František Gross, František Hudeček a Ladislav Zívr - patřili už k etablovaným umělcům starší generace. Mladší umělci narození mezi lety 1923 a 1930 vystoupili na této výstavě jako malíři, sochaři či grafici z většiny poprvé. Členy skupiny Radar lze považovat za autory tzv. krotké moderny, kteří v uvolňující se době druhé půle 50. let navazovali na předválečné modernistické směry. Na soudobé scéně měli velmi dobrý status, protože vycházeli z pozic zaštítěných Svazem - většina byla členy, někteří působili dokonce jako funkcionáři v jeho nejužším vedení. Proto se nestali součástí opozičního Bloku tvůrčích skupin, byť s jejich uměleckým směřováním korespondovala ve více či méně srovnatelné kvalitě i tvorba většiny členů Radaru. Z tohoto důvodu...
|
|
|
Vizuální poezie v síti mezinárodní komunikace. Pojmy, kategorie, typologie
Krátká, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
Disertační práce se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Význam pojmu, podložený řadou dobových rozpracování jeho přijímání teoretiky a umělci, je sledován z hlediska inspiračních zdrojů a specifik střetu výtvarného umění a literatury tak, aby co nejtěsněji setrval u pozic a strategií vizuálního vnímání. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií, na jejichž základě byly pro druhou polovinu 20. století vytyčeny tří hlavní klasifikační linie, je vizuální poezie zkoumána jako nekoherentní umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Za použití příkladů z domácího prostředí vznikl na základě formálního jazyka děl vizuální poezie návrh typologie poetik českých tvůrců, jemuž je věnována závěrečná část práce. Cílem disertace je poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii, a její konfrontaci s tezemi a nahlížením v mezinárodním měřítku.
|
|
|
Josef Čapek a Francie
Dufková, Mariana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
Diplomová práce Josef Capek a Francie detailne zpracovává umelcovy dve parížské cesty z pocátku desátých let 20. století a analyzuje, jak zásadní vliv mela Francie a její tehdejší umelecké prostredí na další formování Capkovy tvorby. V první cásti práce autorka zkoumá pocátky Capkova zájmu o francouzské prostredí v umelcove detství a mládí. V cásti druhé podrobne rozebírá oba parížské pobyty se zvláštním zamerením na výstavy a galerie, které ceský umelec v Paríži pravdepodobne zhlédl. V záverecné cásti hodnotí dopad parížských cest na Josefa Capka, a to jak v rámci umelcových kulturních aktivit, tak jeho malírské tvorby. Cílem práce je prohloubit reflexi o Capkove díle jeho vclenením do mezinárodních souvislostí.
|
|
| |
host ::
RSS.