|
|
O syre z Mokrej, trochu inak
Prokopová, Martina ; Pauknerová, Karolína (vedoucí práce) ; Tošner, Jiří (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa venuje domácej produkcii syra v slovenskej obci Mokrá z perspektívy Actors-Network Theory a v rámci diskurzu praktík. Práca kombinuje výsledky autorkinho etnografického výskumu v teréne s pokusom o experimentálne etnografické písanie. Vychádza z predstavy, že syr môžeme považovať za aktéra, ktorý je schopný ovplyvňovať fyzický aj sociálnokultúrny život syrárov. Syru je pripísaný hybridný, prírodný, diskurzívny a kolektívny charakter. Autorka sa zameriava na pôsobnosť syra primárne vzhľadom k telám syrárov skrze koncept praktického porozumenia, a pôsobnosť syra vzhľadom k mokranskej krajine skrze koncepty terroir a taskscapes. V snahe nazrieť na fenomén domáceho mokranského syra z nového uhla pohľadu sa autorka v texte presúva do rôznych časopriestorových perspektív. Najskôr časopriestorovú perspektívu rozširuje. Syr vníma ako udalosť, čo jej umožňuje objaviť nových aktérov zúčastnených v procese výroby syra. Potom perspektívu zužuje. Presúva do sveta mliečnych baktérií a objavuje ich obrovský vplyv na výrobu/vznik syra, jeho chuť aj kvalitu, a napokon diskurz mikrobiopolitiky. Samostatnú časť práce tvorí téma ekonomiky mokranského syra a jej legitimita. Kľúčové slová: syr, aktér, ANT, pôsobnosť, ekonomika syra, legitimita, krajina, terroir, praktické porozumenie,...
|
|
|
Přijímací řízení do bakalářského studia společenskovědních fakult UK
Beranová, Barbora ; Kohoutek, Jan (vedoucí práce) ; Tumová, Anna (oponent)
Hlavním záměrem bakalářské práce je prozkoumat současný stav přijímacích řízení uplatňovaných na bakalářské obory společenskovědních fakult Univerzity Karlovy (tj. Fakulta sociálních věd, Fakulta humanitních studií, Filozofická fakulta). První část práce se zabývá popisem současně uplatňovaných forem přijímacích řízení vycházející zejména z analýzy relevantních sekundárních dat. Kromě popisu současné praxe, práce dále obsahuje analýzu zainteresovaných aktérů a kvalitativní výzkum, který je založen na analýze polostrukturovaných rozhovorů s zástupci rozhodovatelů, zástupci studentů z akademického senátu a studenty tří analyzovaných fakult. U polostandardizovaných rozhovorů byla provedena doslovná transkripce a následně otevřené kódování, které vedlo k třídění informací do kategorií podle jednotlivých témat. Jako metoda analýzy aktérů byla použita "rychlá" analýza aktérů, která identifikovala hlavní zainteresované zkoumané problematiky. Z analýzy rozhovorů je patrné, že má každá fakulta jiné strategie a preference pro výběr studentů. Možný konsensus přijímacích řízení v rámci podobných oborů není podle zainteresovaných aktérů úplně žádoucí, to především proto, že jsou obory konkurenční. Rezervy přijímacích řízení jsou podle nich pouze kosmetické nebo odůvodněně nerealizovatelné.
|
|
|
Systém péče o ohrožené děti a novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí v reflexi klíčových aktérů
Rudolfová, Aneta ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce "Systém péče o ohrožené děti a novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí v reflexi klíčových aktérů" se zabývá postoji aktérů působících na poli péče o ohrožené děti vůči dosavadnímu stavu systému péče o ohrožené děti, kladům a záporům jeho dílčích aspektů, jak je vnímají aktéři ze svého hlediska. Pozornost je zároveň soustředěna na proces změny, který v současné době na poli péče o ohrožené děti probíhá v souvislosti s přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013. Na základě poznatků získaných prostřednictvím expertních rozhovorů jsou v práci ilustrována stanoviska aktérů jak vůči komplexnímu pojetí novely zákona, tak ve vztahu k jednotlivým opatřením. Cílem této práce je přinést ucelený výklad perspektiv, které aktéři různé odbornosti zaujímají s ohledem na dosavadní koncepci politiky a způsobu, jakým je modifikována skrze novou legislativní úpravu a zjistit tak, jaké jsou oblasti konfliktu a konsensu mezi jejich náhledy a na základě toho odhalit, do jaké míry je podoba novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí založena na sdílených představách zainteresovaných aktérů ohledně fungování a trendu vývoje systému péče o ohrožené děti.
|
|
|
K otázce diversity hodnotových orientací aktérů
Shejbal, Antonín ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem hodnot a hodnotových orientací ve společnosti. První část práce slouží jako uvedení do problematiky hodnot v sociologické perspektivě, a také do problematiky empirického měření hodnot. Jádrem práce je potom vlastní empirická analýza dat z výzkumů Aktér 2005, Aktér 2007 a Aktér 2012, provedených v České republice. Záměrem bylo vytvořit typologii respondentů na základě jejich různých hodnotových orientací. K tomu účelu byla využita baterie otázek, opakující se v těchto třech výzkumech, měřící na pětibodové škále hodnoty a životní strategie respondentů. K tvorbě typologie byly využity vícerozměrné statistické techniky, explorativní faktorová a shluková analýza. Výsledkem práce je představení vzniklých typů (shluků), jejich identifikace na základě sociodemografických údajů a naznačení proměny těchto typů v čase.
|
|
|
Příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově
Rybáková, Karolína ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o ohrožené dítě v ČR a to v rovinách náhradní rodinné péče a ústavní výchovy. Hlavní důraz je kladen na pohled zúčastněných aktérů a jejich vnímání situace dětí, rodičů, pěstounů i žadatelů o adopci v prostoru mezi biologickou rodinou, ústavem a náhradní rodinnou péčí. Diplomová práce se snaží popsat příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově podle některých aktérů. Hlavní metodou jsou polostrukturované rozhovory s hlavními aktéry, kteří jsou vybráni na základě rychlé analýzy aktérů. V rámci výzkumných otázek jsou v práci zjišťovány hlavní příčiny a dílčí problémy systému z pohledu aktérů, je zjišťován jejich zájem a navrhovaná řešení. Teoretickým východiskem jsou aktéři a jejich role, jak jejich chování, vztahy, role a zájmy ovlivňují fungování systému a řešení problému. Vývojová psychologie a socializace jedince slouží k vysvětlení závažnosti problému. V práci je popsán současný stav systému péče o ohrožené dítě v ČR, nastíněna rodinná politika i navrhovaná řešení ministerstva práce a sociálních věcí, výrazný prostor je věnován pěstounské péči na přechodnou dobu a osobě sociálního pracovníka.
|
|
|
EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu
Flejšarová, Adéla ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu" se snaží najít odpověď na otázku, zda je EU relevantním a silným aktérem v oblasti světové ochrany klimatu. Pomocí analýzy tří základních jednání (Summit země v Rio de Janeiru 1992, vyjednávání COP-5 v japonském Kjótu 1997 a Kodaňský summit 2009) hledá odpověď na otázku, co dělá EU relevantním a popřípadě silným aktérem na poli ochrany klimatu, zda je její pozice silná a co k jejímu aktérství přispívá. Diplomová práce se věnuje jak možnostem a schopnostem EU navenek, v mezinárodní politice, tak i pravomocem EU dovnitř, směrem k členským státům. Ve vnitřní politice zkoumá především to, jak EU využívá své pravomoci v oblasti prosazování a vynucování evropské legislativy a nakolik se jí daří na členských státech prosazovat svou vůli v oblasti ochrany klimatu. Cílem práce je zhodnotit, nakolik může být EU považována za plnohodnotného mezinárodního aktéra v oblasti ochrany klimatu, zjistit, jaké má možnosti a moc ovlivňovat ostatní aktéry, vyjednávání a výsledné smlouvy a zda ji proto můžeme považovat za silného mezinárodního aktéra.
|
|
|
Aktéři a jejich aktivity v rozvoji lokality (Mikroregion CHOPOS)
Slivanská, Jana ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Boukalová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktéry lokálního rozvoje. Obecným cílem práce bylo zjistit, jaké jsou aktivity mikroregionu CHOPOS, jako aktéra lokálního rozvoje a posoudit a zhodnotit vliv sledovaných aktivit na rozvoj členských obcí regionu CHOPOS. Práce je zaměřena na zjištění toho, jak přispívají místní aktéři k rozvoji lokality a to v souladu s principem endogenního pojetí rozvoje.
V teoretické části práce byly definovány pojmy, které souvisí s problematikou regionálního rozvoje. Zjištění učiněná sekundární analýzou dat o projektech mikroregionu CHOPOS ukazuje, že nejvyšší celkové náklady na projekty za sledované období 2001-2008 byly v roce 2003 (7 903 419,- Kč). Nejvíce projektů realizovaných metodou LEADER za období 2007-2013 realizovala obec Postupice a Teplýšovice, obě obce vždy po dvou projektech (Postupice v hodnotě 1 529 961,- Kč a Teplýšovice v hodnotě 1 033 657,- Kč). Z analýzy projektů členských obcí mikroregionu CHOPOS realizovala obec Teplýšovice za období 2001-2008 nejvíce vlastních projektů, celkem 21 (v hodnotě 6 857 826,-Kč).
Vyhodnocená data z polostrukturovaných rozhovorů se starosty členských obcí mikroregionu CHOPOS ukazují, že všichni starostové spatřují ve členství v mikroregionu jen samé výhody a všichni považují ostatní obce za spíše aktivní. Aktéři považují za nejúspěšnější projekt rozhledny Špulky. Na základě těchto rozhovorů byl také zjištěn důvod pozdějšího vstupu do svazku jedné z obcí. Důvodem byla především nerozhodnost zastupitelstva.
|
|
|
Aktéři lokálního rozvoje (Kácov, Chlum, Tichonice, Kladruby)
Jirků, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit, jaký význam má spolková činnost, zda a jakým způsobem přispívá ke zkvalitnění a rozvoji lokálního života a lokálního společenství ve zkoumaných obcích Chlum, Tichonice a Kladruby (obce do tří set obyvatel) a porovnat spolkovou činnost těchto obcí s třikrát větším městysem Kácov. Cílem diplomové práce je zjistit, z jakého důvodu se menší obce do tří set obyvatel jeví stejně aktivní jako větší městys. Teoretická část vymezuje teoretické zázemí ke zkoumané problematice. Empirická část práce je tvořena sekundární a komparativní analýzou dat o aktérech, aktivitách a majetkovém vybavení obcí a empirickým šetřením o aktérství ve sledovaných obcích. Sekundární a komparativní analýza dat ukázala, že společenský život v menších obcích je rozmanitý a bohatý především aktivitami typu zábavného, kulturního a sportovního. Oproti většímu městysi je v menších obcích pořádáno méně aktivit folklorních a vzdělávacích. Bylo zjištěno, že společensky nejaktivnější je obec Kladruby, u níž je poměr aktivit k počtu obyvatel nejvyšší - 5,3%. Následuje obec Tichonice s poměrem 3,6%, městys Kácov s poměrem 3,3% a obec Chlum s poměrem 3%. Vyšlo najevo, že neexistuje přímá souvislost mezi počtem aktérů a společenskou aktivitou obce. Aktivita jednotlivých aktérů se liší a neplatí tedy, že čím více skupin aktérů v obci působí, tím více aktivit aktéři v obci pořádají. Bylo zjištěno, že nejrozmanitější občanskou vybaveností disponuje městys Kácov. I přes patrný vliv majetkového vybavení obce na pravidelnost pořádání aktivit, není tento faktor jedinou podmínkou při pořádání aktivit. Nedostatky v občanské vybavenosti může při pořádání aktivit částečně nahrazovat dobře fungující společné organizování aktivit aktéry, což je při pořádání aktivit faktorem, který odlišuje menší obce od třikrát většího městyse. Exogenní vliv byl v posledních deseti letech patrný ve všech sledovaných obcích, a to skrze získání a investování finančních prostředků do majetkového vybavení obcí, které jim umožnilo pořádat aktivity zcela nové, nebo pokračovat v pořádání aktivit stávajících. Empirické šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s aktéry působícími ve veřejném a neziskovém sektoru ve sledovaných obcích. Klíčovým faktorem při pořádání aktivit je občanská angažovanost propojená se vzájemnou spoluprací jednotlivých aktérů (tj. kombinace využití kulturního a sociálního kapitálu aktéra). Dotazovaným aktérům se menší obce možná nejeví stejně aktivní jako třikrát větší městys. Důvody, proč se mohou menší obce jevit stejně aktivní jako větší městys, tak spočívají, dle autorky této práce, ve vyšší občanské angažovanosti a vyšší míře spolupráce aktérů při pořádání aktivit v menších obcích. Společenský život hraje ve všech sledovaných obcích důležitou roli, zejména ve vytváření a udržování mezilidských vztahů, v posilování sociální soudržnosti, udržování tradic a ve vytváření vztahu k místu. Bylo zjištěno a tím potvrzeno, jak jsou pro rozvoj sledovaných obcí klíčové endogenní vlivy (činný aktér), který je, při vhodném doplnění a sladění s vlivy exogenními, dále podněcován.
|
|
|
Analýza sociálního a ekonomického rozvoje města Jindřichův Hradec
Petrovičová, Jana ; Husák, Jakub (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou sociálního a ekonomického rozvoje jihočeského města Jindřichův Hradec. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na regionální rozvoj, regionální politiku, teorii sídel a rozvoj obce. V empirické části práce je nejprve charakterizováno město Jindřichův Hradec a poté je provedena analýza následujících socioekonomických ukazatelů: obyvatelstva, hospodářství, dopravní a technické infrastruktury, občanské vybavenosti a životního prostředí. Výsledky této analýzy slouží jako podklady pro SWOT analýzu, ve které jsou vyhodnoceny silné a slabé stránky města, jeho příležitosti a ohrožení. Na základě analýz je pak v práci zhodnoceno, zda město poskytuje obyvatelům příznivé podmínky pro život, a jsou navrženy možné oblasti rozvoje, na které by se město mohlo v budoucnu zaměřit.
|
|
|
Lázně +
Svoboda, Marek ; Foretník, Jan (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Lázně jsou koncipovány na principu jeviště a hlediště, kde se návštěvník stává buď aktérem, nebo pozorovatelem; hercem, nebo divákem. Fragmentováním jednotlivých „dějství“ aktivních činností prostřednictvím pečlivě naprogramovaných míst pozorování a průhledů dochází k potřebnému vytvoření napětí mezi aktérem a pozorovatelem. „Příběh“ je odkrýván postupně a k jeho pochopení je nutný pohyb navrženým prostorem a střídání jednotlivých „hledišť“. Dosažení komplexního vjemu diváka je spojeno s nutností procházení prostorem lázní. Dějství se opakuje. Z diváka se stává herec a z herce divák. Tělo je v pohybu a duševní pochody jsou odrazem pozorování pohybových akcí.
|
host ::
RSS.