Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu
Flejšarová, Adéla ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu" se snaží najít odpověď na otázku, zda je EU relevantním a silným aktérem v oblasti světové ochrany klimatu. Pomocí analýzy tří základních jednání (Summit země v Rio de Janeiru 1992, vyjednávání COP-5 v japonském Kjótu 1997 a Kodaňský summit 2009) hledá odpověď na otázku, co dělá EU relevantním a popřípadě silným aktérem na poli ochrany klimatu, zda je její pozice silná a co k jejímu aktérství přispívá. Diplomová práce se věnuje jak možnostem a schopnostem EU navenek, v mezinárodní politice, tak i pravomocem EU dovnitř, směrem k členským státům. Ve vnitřní politice zkoumá především to, jak EU využívá své pravomoci v oblasti prosazování a vynucování evropské legislativy a nakolik se jí daří na členských státech prosazovat svou vůli v oblasti ochrany klimatu. Cílem práce je zhodnotit, nakolik může být EU považována za plnohodnotného mezinárodního aktéra v oblasti ochrany klimatu, zjistit, jaké má možnosti a moc ovlivňovat ostatní aktéry, vyjednávání a výsledné smlouvy a zda ji proto můžeme považovat za silného mezinárodního aktéra.
Aplikace ideálního modelu krizové komunikace na případ Jiřího Čunka v období od ledna 2007 do dubna 2008
Flejšarová, Adéla ; Halada, Jan (oponent) ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se věnuje tématu krizové komunikace z teoretické i praktické stránky. Cílem teoretické části práce je představit téma krizové komunikace. Přestože je krizová komunikace důležitou složkou korporátních public relations, je v českém prostředí často zanedbávanou oblastí. Proto teoretická část představuje základní cíle krizové komunikace, její strategie, metody a nástroje a zevrubně vysvětluje základní pojmy. Nechybí ani obecné charakteristiky krizí a jejich typologie, bez nichž by nebylo možné tématu plně porozumět. Tato část práce by mohla být užitečným příspěvkem na poli česky psané teoretické literatury týkající se tohoto tématu. Druhá část práce se věnuje konkrétní, reálné situaci, kde byla použita krizová komunikace. Cílem této části je uplatnit teoretické poznatky z první části práce a zhodnotit, nakolik Jiří Čunek, český politik, použil v období ledna 2007 až dubna 2008 doporučené postupy a nástroje krizové komunikace, které byly představeny v teoretické části, jaké strategie využil, jaká část jeho komunikace byla správně vedená a úspěšná a kde se dopustil chyb. V závěrečné kapitole práce pak bude zhodnoceno, zda lze u daného politika vysledovat posun ve zvládání krizové komunikace mezi dvěma sledovanými kauzami.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.