Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Deformační historie a rozpad ternárních živců v proto-stádiu vývoje felzických granulitů Blanského lesa
Jirků, Markéta ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent)
Diplomová práce se zabývá nejstarší rozpoznanou deformační mikrostrukturou felzických granulitů Blanského lesa za účelem pochopení deformační historie těchto hornin v podmínkách spodní kůry, tedy před jejich následnou modifikací během exhumace. Studium mikrostruktur je taktéž zaměřeno na rozpad ternárních živců v proto-stádiu vývoje těchto granulitů. Na základě strukturní a mikrostrukturní analýzy vzorku kliváže I. s méně vyvinutou kliváží a vzorku kliváže II. s více vyvinutou kliváží bylo možné odlišit dvě deformační stavby, kdy S1 je definovaná páskováním a střídáním křemenných pásků s pásky bohatými plagioklasem, granátem a s porfyroklasty alkalických živců. Studie odhalují transpozici do kliváže S2 a také ukazují, že při tomto intenzivním přepracování S1 novou planární strukturou S2 došlo k rozpadání křemenných pásů a k rekrystalizaci do tzv. ribonů. Po provedení živcové termometrie u kliváže I. a II. bylo z výsledků možné rozlišit a za sebou seřadit tři stádia rozpadu živců. Byl zjištěn kontinuální pokles teplot, což reflektují jednotlivé mikrostruktury. Výsledky analýz přednostní tvarové orientace hranic zrn ukazují, že při vzniku původní dvouživcové matrix je vidět přednostní tvarová orientace hranic této matrix. Z analýz provedených u kliváže I. je zřejmé, že tvarové přednostní orientaci dominuje...
Záznam asimilace xenolitů migmatitu v lipnickém granitu
Jirků, Markéta ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Jedlička, Radim (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je charakterizovat proces asimilace xenolitů migmatitu, které jsou přítomné ve formě čoček ale také šlírů a shluků biotitu v heterogenních granitech lipnického typu v melechovském masivu, a identifikovat možné relikty asimilovaných migmatitů v homogenních granitech. Tato práce se skládá ze tří částí, kde se první část zabývá stručnou rešerší geologie středoevropských variscid, charakteristikou Českého masivu, dále popisem litologie moldanubické oblasti a jejího granitoidního magmatismu. Druhá část bakalářské práce je věnována bližší charakteristice granitů, charakteristice moldanubického plutonu v moldanubické oblasti a popisu granitů jeho nejsevernější části - melechovského masivu. Ve třetí části jsou prezentovány výsledky vlastního výzkumu, kde je obsažena petrografie studovaných vzorků a chemická analýza hornin a minerálů. Pozorovány byly slídy a živce v lipnickém granitu melechovského masivu. Samotný výzkum probíhal na základě výsledků ze čtyř výbrusových preparátů lipnického granitu z moldanubické jednotky za použití optického polarizačního mikroskopu, elektronového mikroskopu a mikrosondových analýz. Sledování chemismu biotitu z xenolitů a z granitu a následné porovnávání biotitů z "čistých" a "špinavých" ukázalo, že biotit v lipnickém granitu je chemicky...
Aktéři lokálního rozvoje (Kácov, Chlum, Tichonice, Kladruby)
Jirků, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit, jaký význam má spolková činnost, zda a jakým způsobem přispívá ke zkvalitnění a rozvoji lokálního života a lokálního společenství ve zkoumaných obcích Chlum, Tichonice a Kladruby (obce do tří set obyvatel) a porovnat spolkovou činnost těchto obcí s třikrát větším městysem Kácov. Cílem diplomové práce je zjistit, z jakého důvodu se menší obce do tří set obyvatel jeví stejně aktivní jako větší městys. Teoretická část vymezuje teoretické zázemí ke zkoumané problematice. Empirická část práce je tvořena sekundární a komparativní analýzou dat o aktérech, aktivitách a majetkovém vybavení obcí a empirickým šetřením o aktérství ve sledovaných obcích. Sekundární a komparativní analýza dat ukázala, že společenský život v menších obcích je rozmanitý a bohatý především aktivitami typu zábavného, kulturního a sportovního. Oproti většímu městysi je v menších obcích pořádáno méně aktivit folklorních a vzdělávacích. Bylo zjištěno, že společensky nejaktivnější je obec Kladruby, u níž je poměr aktivit k počtu obyvatel nejvyšší - 5,3%. Následuje obec Tichonice s poměrem 3,6%, městys Kácov s poměrem 3,3% a obec Chlum s poměrem 3%. Vyšlo najevo, že neexistuje přímá souvislost mezi počtem aktérů a společenskou aktivitou obce. Aktivita jednotlivých aktérů se liší a neplatí tedy, že čím více skupin aktérů v obci působí, tím více aktivit aktéři v obci pořádají. Bylo zjištěno, že nejrozmanitější občanskou vybaveností disponuje městys Kácov. I přes patrný vliv majetkového vybavení obce na pravidelnost pořádání aktivit, není tento faktor jedinou podmínkou při pořádání aktivit. Nedostatky v občanské vybavenosti může při pořádání aktivit částečně nahrazovat dobře fungující společné organizování aktivit aktéry, což je při pořádání aktivit faktorem, který odlišuje menší obce od třikrát většího městyse. Exogenní vliv byl v posledních deseti letech patrný ve všech sledovaných obcích, a to skrze získání a investování finančních prostředků do majetkového vybavení obcí, které jim umožnilo pořádat aktivity zcela nové, nebo pokračovat v pořádání aktivit stávajících. Empirické šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s aktéry působícími ve veřejném a neziskovém sektoru ve sledovaných obcích. Klíčovým faktorem při pořádání aktivit je občanská angažovanost propojená se vzájemnou spoluprací jednotlivých aktérů (tj. kombinace využití kulturního a sociálního kapitálu aktéra). Dotazovaným aktérům se menší obce možná nejeví stejně aktivní jako třikrát větší městys. Důvody, proč se mohou menší obce jevit stejně aktivní jako větší městys, tak spočívají, dle autorky této práce, ve vyšší občanské angažovanosti a vyšší míře spolupráce aktérů při pořádání aktivit v menších obcích. Společenský život hraje ve všech sledovaných obcích důležitou roli, zejména ve vytváření a udržování mezilidských vztahů, v posilování sociální soudržnosti, udržování tradic a ve vytváření vztahu k místu. Bylo zjištěno a tím potvrzeno, jak jsou pro rozvoj sledovaných obcí klíčové endogenní vlivy (činný aktér), který je, při vhodném doplnění a sladění s vlivy exogenními, dále podněcován.

Viz též: podobná jména autorů
1 JIRKŮ, Miloslava
2 Jirků, Magdaléna
2 Jirků, Marcela
1 Jirků, Marie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.