|
2008: Trpaslík stále žije. Fenomén zahradního trpaslíka ve světle kulturologických souvislostí
Pejsarová, Jana ; Borecký, Vladimír (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem mé práce bylo komplexně přistoupit ke studiu fenoménu zahradního trpaslíka a skrze perspektivu kulturologických disciplín se pokusit objasnit jeho podstatu. V úvodu jsem předeslala, že umísťování zahradních trpaslíků do lidských obydlí je projevem velmi staré potřeby člověka přetvářet svůj domov tak, abychom se v něm cítili bezpečně, abychom mu rozuměli a uměli se v něm orientovat. První kapitola je věnována definování základních pojmů a shrnutí dosavadních základních poznatků z oboru trpaslíkologie. Zajímal mě především původ trpaslíků vůbec a zahradních trpaslíků jako svébytného druhu bytostí, tedy jejich fylogeneze. Dále se zaměřuji na trpaslíka jako produkt lidské činnosti, a to jednak v rovině zboží a za druhé v rovině uměleckého díla. Zde si všímám jeho ontogeneze a také zdůrazňuji význam osobního vztahu tvůrce či majitele k tomuto artefaktu. Kapitolu čtvrtou považuji za těžiště této práce. Zabývám se v ní pohledem na svět u tradičního člověka, významem kultu bohů domácího krbu, popřípadě ochránců domácnosti či rodiny v různých kulturách, zejména české, a oblibu zahradního trpaslíka dávám do souvislosti právě s tímto kultem. Považuji ho za jakéhosi specifického pokračovatele této tradice a upozorňuji na dva prvky, jež se u nejrůznějších domácích ochranných bytostí a bohů objevují a které zároveň...
|
|
Experimentální tvorba Jiřího Nekvasila
Černý, Milan ; Just, Vladimír (oponent) ; Herman, Josef (vedoucí práce)
Tato práce úzce navazuje na publikaci Daniel Dvořák & Jiří Nekvasil a jejich divadlo1 , kterou jsem vypracoval spolu s dramaturgem opery Národního divadla Pavlem Petráňkem. Vyšla v roce 2004, tedy v jubilejním 15. roce spolupráce obou umělců. Základ tvořil komentovaný podrobný fotografický scénář inscenace2 , všeobecný inscenační sylabus inscenátorů, v mnoha případech i podrobný scénář3 . Spolu s výběrem materiálů pro publikaci byly prostudovány i ostatní dokumenty (scénografické podklady, náčrty a rozpisy, recenze, ohlasy a programy). Archiv Jiřího Nekvasila byl v závěrečné fázi roztříděn a ve spolupráci s videotékou Institutu umění - Divadelního ústavu byly všechny dostupné videozáznamy inscenací převedeny na DVD média a současně uloženy ve fondech Institutu umění - Divadelního ústavu, v archivu Jiřího Nekvasila a v archivu autora této práce. Cílem publikace nebylo hodnocení společných inscenací, ale především jejich dokumentace. Ve své diplomové práci jsem se soustředil na popis Nekvasilových raných inscenací, které byly využíváním experimentálních prvků nejtypičtější vzhledem ke tvaru děl, jejich komornosti a prezentováním na neoficiálních malých operních jevištích. Z rané tvorby se svým charakterem díla tomu vymyká Bartoňův Golem, kterého jsem tedy do své práce nezahrnul, stejně jako inscenaci 2x...
|
|
Frazémy a idiomy v knize Bylo nás pět od Karla Poláčka
Kovářová, Marie ; Holanová, Radka (oponent) ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce)
Práce přináší pohled na frazémy a idiomy v knize Bylo nás pět od Karla Poláčka. Nejprve seznamuje s frazeologickou terminologií, vysvětluje pojem frazém, idiom, vztah frazeologické jednotky ke slovu a k ostatním jazykovědným disciplínám, vlastnosti frazeologické jednotky, varianty a aktualizace frazémů a pojmy s frazémy souvisejícími. Hlavní pozornost je soustředěna na vyexcerpovaný frazeologický materiál z Poláčkova díla, který je tříděn a popisován z pohledu sémantického, konstrukčního, slovnědruhového, stylistického, podle původu, podle vztahu ke spisovnému jazyku, podle báze vzniku, podle ustálenosti a variant a podle funkce.
|
|
Analytický pohled na dílo Missa "Veni Domine" Jiřího Churáčka
Barochová, Kamila ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Díky komplexnímu rozboru hudebního díla Missa "Veni, Domine" se povedlo odkrýt širší spektrum pohledů na dané téma a jejich souvislosti. Je to především hledisko ryze hudební, kde klíčovými slovy a tématy jsou struktura mše jako hudebního cyklu a kritéria historizujících slohů. Dále hledisko obecně historické, kde je opět ústředním termínem mše, tentokrát v kontextu církevním. Informace o literátských bratrstvech v minulosti i současnosti přirozeně doplnily a rozšířily povědomí o vzdělávacích aktivitách církve. Potvrdilo se, že mešní ordinarium je fungující styčnou plochou všech třech zmíněných úhlů pohledu. Od rozboru jedné vybrané skladby se podařilo plynule přejít k celkovému pohledu na dosavadní dílo skladatele Jiřího Churáčka. Dosud nerealizované sestavení přehledu jeho skladeb považuji za velmi přínosné. Detailnější seznámení s dalšími díly autora se ukázalo být nad rámec této bakalářské práce. Kapitola o východiscích, postojích a názorech autora koresponduje s úplným závěrem práce, kde se píše o duchovním přesahu lidské víry, hudební tvorby a lidské tvořivosti vůbec. Tato dispozice překonává hranice času a prostoru a má filozofický základ.
|
|
Orální historie
Jadrná, Anita ; Pelikánová, Hana (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou orální historie. Je zaměřena především na metodologii této výzkumné metody. Popisuje také vznik a historii orální historie jak v zahraničí, tak v českém (případně československém) prostředí. Z hlediska zahraničního vývoje práce podává náhled na vývoj od úplných počátků ve starověku, v domácím prostředí se zaměřuje až na dobu po roce 1948. V počátečních kapitolách je pojednáno o začátcích orální historie, v dalších se práce orientuje převážně na praktické postupy při výzkumu, který je veden touto metodou. Práce popisuje jak potřebné vybavení k výzkumu pomocí orální historie, tak i postupy, jak vést rozhovory s pamětníky, případně jak je dále zpracovávat a následný získaný materiál uchovávat. Součást díla tvoří i pojednání o hlavních představitelích orální historie. Většinou se jedná o zakladatele a průkopníky této metody na různých místech světa. Část práce tvoří i testování orální historie. Jedná se o provedenou případovou studii s pamětníky intervence vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a následné normalizace. Výzkum pracuje jen s malým počtem pamětníků, z toho důvodu není studie provedena za účelem zisku faktických informací, ale jako ověření metody v praxi. Přepisy provedených rozhovorů je možné nalézt v přílohách práce.
|
| |
|
Josef Karel Šlejhar - Pokus o monografickou studii
Kopečná, Marta ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé Diplomová práce se snaží připomenout život a dílo Josefa Karla Šlejhara významného prozaika přelomu 19. a 20. století, který je současnou čtenářskou i literární veřejností značně opomíjen. Východiskem práce je ukázat autora jako pozoruhodnou osobnost, která svá díla poznamenala množstvím autobiografických rysů a která české písemnictví obohatila o originální a myšlenkově hluboká díla. Autorův život je mapován na základě pozůstalosti uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, Přílohy přináší naskenované originály některých Šlejharových osobních dokladů. Autentická výpověď autora je přinášena v podobě extraktů z jeho deníků a korespondence, popř. odkazujeme k cenným svědectvím literátových přátel. Značná pozornost je také věnována problematice zařazení Šlejharova díla do kontextu jedné stylové tendence, v rámci reflexe díla v 20. a 21. století jsou připomínány nejvýznamnější interpretace autorových děl, stejně jako množství dobových ohlasů. 97
|
|
Spisovnost - nespisovnost v nové češtině
Velčovský, Václav ; Mališ, Otakar (oponent) ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce má především tři cíle: (1) charakterizovat vývoj názorů na spisovný jazyk od Dobrovského po současnost, (2) analyzovat různé teorie, modely a aspekty spisovného jazyka jako specifické variety národního jazyka českýma očima a (3) pokusit se vytvořit, analyzovat a aplikovat jistý termín, který by postihl ovlivnitelnost a ovlivňování pojetí spisovného jazyka mimojazykovými činiteli. Dnešní jazyková (částečně diglotická) situace se často dává za vinu Dobrovskému, který vlastně poprvé v celé komplexnosti kodifikoval veleslavínskou češtinu. Na straně druhé sám svou gramatiku koncipoval jako deskripci humanistické češtiny. Teprve generace následující z ní udělala normu, kterou má nová čeština přijmout. To, co Dobrovský popsal, to Jungmann se svou generací přivedl k životu. Vzhledem k neúplnému funkčnímu spektru humanistické češtiny byla situace ještě komplikovanější. Základním kamenem nové češtiny byl antagonismus česko - německý. Purismus obranný byl v bouřlivé době jazykových a správních sporů Předlitavska nahrazen purismem útočným. S jeho dědictvím se ve světle změny lingvistického paradigmatu pokusil vyrovnat PLK. Intervenční zásahy do spisovného jazyka nebyly odmítnuty, odmítnuta byla jejich puristická povaha. S tímto specifickým funkcionalismem se setkáváme prakticky dodnes. Nastolené koleje...
|
|
Pražská recepce Smetanových oper 1884-1900
Kadlec, Petr ; Gabrielová, Jarmila (oponent) ; Ottlová, Marta (vedoucí práce)
Ve svojí diplomové práci se pokusím nastínit charakteristické rysy recepce operního díla Bedřicha Smetany v letech 1884- 1900. Proč sledované období ohraničuji právě uvedenými roky? 12. května 1884 umírá Bedřich Smetana, jeho operní dílo je tedy uzavřené a jako uzavřený celek je také pražskou kritikou pojímáno, což je pro moji práci důležitý fakt. Druhým hraničním datem, tedy 31. červencem 1900, se uzavírá jedna etapa dějin Národního divadla. Po 19 letech přestalo být spravováno Družstvem Národního divadla a po 17 letech vedeno ředitelem Františkem Adolfem Šubertem. Novým ředitelem se stal Gustav Schmoranz a vzhledem k nástupu Jaroslava Kvapila na post šéfa činohry a Karla Kovařovice na post šéfa opery je rok 1900 pro Národní divadlo nejen správním, ale i uměleckým zlomem. Obě data považuji za mezníky smysluplně ohraničující zkoumané období.
|
|
Sajat'-Nova. Zlatý věk arménské trubadúrské lyriky
Kohoutková, Petra ; Palek, Bohumil (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent)
Zaver "rem me prace bylo pokusit se postihnout kavkazskou trubadlirskou poezii alespoii ve ~;u jeji sire prostre~~i~tvi~ zivota a dila basnika Sajat' ~N~;~. Asugh~ka tvorba zl ted tavuje bohatou studmcl mspuace dodnes a skrze obrazy pochazeJlcl z obdobl "temneho p" ~iho veku" presla placha divka-gazela a nest'astne zamilovany basnik aZ do zanru stte hirnich pisni; z prostredi kraIovskych dvoru a zvuku loutny aZ na stadiony s ~~~ronickou hudbou. Kavkazska trubadurska lyrika je schopna oslovit siroke publikum, ~e re se neomezuje pouze na Arrnenii, Gruzii a Azerbajdzan - cetne posluchace si najde i v ~u Turecku, Stredni Asii a v arabskych zemich. Pribeh, ktery vypnivi, je vlastne porad stejn;. Na rozdil od versu francouzskych stredovekych pevcu vsak pisne kavkazskych trUbadUril nejsou cbapany jako uzavrena minulost - soude podle poezie ohlasove a nescetnych obrarn prevzatych z pisni lidovych a asughskych, ktere zaznivaji v populami tvorbe, jde 0 ryzi soucasnost. Asughske basne se staly neodlucnou soucasti armenskeho lyrickeho fondu jako takoveho.
|
host ::
