|
|
Úvod do teorie jazykové správnosti
Beneš, Martin ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Bermel, Neil Halford Andrew (oponent) ; Dolník, Juraj (oponent)
Úvod do teorie jazykové správnosti. Tématem této disertační práce je nová konceptualizace předmětné oblasti, kterou se v českém kontextu tradičně zabývá teorie jazykové kultury, a to z pozic tzv. ontologického "socialismu" (srov. zejm. práce Esy Itkonena). První dvě kapitoly práce vysvětlují, proč je vhodné předmětnou oblast jazykové kultury nově nahlédnout právě z této perspektivy. Ideová diskuse v první kapitole identifikuje tři faktory (reakci protektorátních elit na německou okupační politiku, útvarový přístup k "jazyku" a fyzikalismus), jež měly na diskusi o otázkách a problémech dané předmětné oblasti negativní vliv; terminologická diskuse v druhé kapitole míří k tomu, proč v souvislosti s touto konceptualizací není vhodné používat původní termíny jazyková kultura a teorie jazykové kultury. Třetí kapitola detailně představuje ontologický "socialismus", podle něhož se v předmětné oblasti lingvistiky nacházejí nejen časoprostorové entity - jazykové prostředky, ale i entity nečasoprostorové - jazyková pravidla jakožto sociální fakty, existující reálně tzv. v intersubjektivitě myslí jednotlivých členů řečového společenství. Těmto jazykovým pravidlům se podrobně věnuje čtvrtá kapitola, která popisuje způsob jejich existence v podobě tzv. tříúrovňových, sdílených znalostí a ukazuje, že/proč tato...
|
|
|
Management uchovávání a posunu jazyka v české komunitě v Chicagu
Štěpánová, Marie ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Diplomová práce Management uchovávání a posunu jazyka v české komunitě v Chicagu zkoumá na základě analýzy přepisu více než dvaceti hodin badatelkou pořízených nahrávek výpovědí třinácti česky hovořících mluvčích z oblasti západních periferií amerického Chicaga, kteří jsou mimo české země více než čtyřicet let, problematiku uchovávání a předávání jazyka dalším generacím, rovněž i jazykového posunu v krajanské komunitě. Práce zkoumá, v jakém prostředí a v jakých situacích měli a mají Čechoameričané možnost udržovat kontakt s českým jazykem a jaký význam při udržování řeči jednotlivců měly národní instituce (jako jsou krajanské spolky, menšinové školy, české farnosti apod.). Mluvčí reflektují, nakolik a za jakých podmínek se jim podařilo předat češtinu následujícím generacím, zároveň také s jakými reakcemi na jazykové jevy prozrazující původ (kupř. cizí přízvuk či jméno) se respondenti setkávali a jaké asimilační strategie volili ke zmírnění případného stigmatu. Z perspektivy jednoduchého jazykového managementu je zjišťováno, jakým způsobem se promítají bilingvní dovednosti a identita respondentů do interakce při výzkumném rozhovoru.
|
|
|
Lingvistika ve speciální pedagogice
Majerová, Radka ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent) ; Nebeská, Iva (oponent)
Lingvistika je představena v aplikaci na řešení obtíží u lidí s jazykovým hendikepem, kteří se nacházejí ve speciálně pedagogickém prostředí. Ve výzkumu a rehabilitaci jazykových symptomů se nazývá klinickou lingvistikou. Klinická lingvistika kooperuje v multidisciplinárním kontextu s psycholingvistikou a neurolingvistikou. Práce nastiňuje potřebnost klinické lingvistiky také v českém měřítku. Je analyzována diagnóza vývojová anartrie u celoživotně nemluvících lidí s dětskou mozkovou obrnou. Vývojová anartrie je dosti častou diagnózou ve speciálním školství. Vyjevuje se její nedostatečný popis klinickou logopedií a potřeba její analýzy z klinicko-lingvistického hlediska. U vývojové anartrie je odhaleno druhotné narušení jazykových funkcí, sekundární dysfázie. Sekundární dysfázie u vývojové anartrie se manifestuje na všech jazykových rovinách, práce tuto manifestaci ukazuje. Inteligentní lidé s vývojovou anartrií se ocitají v situaci pozdní akvizice mateřského jazyka, který produkčně uchopují pouze ve formě psané řeči. Mají dílčí percepční obtíže. Fatální nemožnost mluvené produkce jim zapříčiňuje subvokální vnitřně řečový deficit. Je diskutován potenciál těchto lidí osvojovat jazyk v procesu pozdní akvizice, diskuze je uvedena v kontextu světového výzkumu o otázkách maturace a kritických period....
|
|
|
: The acquisition of the article by Czech learners of Dutch as a foreign language
Ungermannová, Eva ; Pekelder, Jan (vedoucí práce) ; Rezková, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem osvojování nizozemštiny jako cizího jazyka. Práce vychází ze základních poznatků aplikované lingvistiky týkajících se jazykové akvizice, zejména pak z teorie o "mezijazyku" (interlanguage). Větší pozornost v teoretické části je věnována některým psycholingvistickým procesům, které akvizici cizího jazyka provázejí, jako jazykový transfer, fosilizace, generalizace a variabilita. V následující části je stručně shrnuta teorie členu v nizozemštině, v kontrastu s vyjádřením (ne)určenosti v češtině. Dále jsou zmíněny některé soudobé poznatky o akvizici gramatické kategorie členu. V praktické části práce popisuje a analyzuje malý korpus složený z písemných projevů studentů nizozemštiny na českých univerzitách. Korpus tvoří projevy mluvčích na dvou úrovních, přičemž výzkum je založen na pozorování rozdílů mezi méně pokročilými a pokročilejšími studenty. Předmětem výzkumu jsou zejména obecné tendence v používání členu. Práce si také všímá faktorů, které použití členu ovlivňují. Na základě popsaných dat jsou vysloveny některé hypotézy, které se autorka práce snaží podpořit nebo vyvrátit na základě chybové analýzy. Na závěr jsou zmíněny návrhy pro další výzkum. klíčová slova: nizozemština, cizí jazyk, mezijazyk, osvojování jazyka, člen
|
|
| |
|
|
Teaching English through English
Smejkalová, Julie ; Uličná, Klára (vedoucí práce) ; Žďárek, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí cílového jazyka ve výuce angličtiny. Cílem práce je prozkoumat vliv výuky prostřednictvím cílového jazyka na rozvoj komunikativní kompetence žáků prvního stupně základní školy. Teoretická část zpracovává zásady, které se vztahují k užití cílového jazyka ve výuce. Dále analyzuje faktory ovlivňující výuku cizího jazyka, zabývá se možností přirozeného osvojování jazyka ve školní třídě a vlivem užití cílového jazyka pro komunikaci a výuku. Následně je v teoretické části poskytnuta synchronická a diachronická analýza užití cílového a mateřského jazyka ve výuce angličtiny. Závěr teoretické části zvažuje výhody výuky prostřednictvím cílového jazyka, předjímá možné obtíže související s výukou výhradně v angličtině a nabízí postupy pro maximalizaci užití cílového jazyka. Semikvanitativní výzkum založený na pozorování výuky učitelů českých základních škol zkoumá roli cílového jazyka ve třídě. Výzkum se zaměřuje zejména na zjištění množství srozumitelného přísunu cílového jazyka zprostředkovaného učiteli a prostředky, s jejichž pomocí učitelé zprostředkovávají srozumitelnost. Následně jsou data z pozorování zhodnocena ve vztahu k informacím, které byly získány na základě strukturovaného rozhovoru s učiteli, a jehož cílem je zjistit postoje a názory učitelů týkající se užití...
|
|
|
Slabí čtenáři
Rusnáková, Kristýna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem slabých čtenářů v kontextu porozumění čtenému. Slabí čtenáři jsou rozmanitou skupinou čtenářů, kteří oproti svým vrstevníkům, nedosahují stejných kvalit v různých aspektech čtení. Porozumění čtenému je důležitou a klíčovou schopností v procesu získávání, osvojování a následném používání informací ve všech oborech lidské činnosti. Cílem této bakalářské práce je rámcově zmapovat koncept slabých čtenářů a na výzkumném vzorku následně identifikovat dílčí potíže, které tato skupina vykazuje v testech zaměřených zejména na porozumění čtenému. V teoretické části jsou vymezeny pojmy mapující danou problematiku jako čtenářská gramotnost, výukové metody čtení, porozumění čtenému, avšak hlavní část je zaměřena na charakteristiky a specifika slabých čtenářů dle jednoduchého modelu čtení. Pozornost je také věnována dalším specifickým typům čtenářů jako jsou dyslektici a hyperlektici a jejich porovnáním se slabými čtenáři. Praktická část vychází z dat projektu GAČR - Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika, realizovaném na Pedagogické fakultě UK, kterého se autorka aktivně zúčastnila. Cílem je provedení analýzy výkonu žáků čtvrtých ročníků základních škol v testech zaměřených na techniku čtení a porozumění čtenému. Naším záměrem je identifikovat skupinu dětí,...
|
|
|
Vliv médií na utváření komunikačních a jazykových kompetencí dětí ve škole
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Práce představuje problematiku médií ve spojitosti s jazykovými a komunikačními aspekty vývoje dětské řeči. Otázky mediální produkce jsou tak představeny nejen jako součást dnešního společensko kulturního prostředí, ale také jako významný faktor determinace dětské řeči, komunikace, kognitivních schopností a v neposlední řadě školní a pracovní úspěšnosti. Kritický náhled na problematiku šíření mediální technologie do běžného užívání dětí vyúsťuje v představení prevence možných negativních vlivů, kterými by média mohla na dětského uživatele působit.
|
|
|
Onomatopoia v české dětské literatuře
Bartošová, Helena ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
(česky) Onomatopoia jsou v české jazykovědné literatuře nejčastěji dávána do souvislosti s dětskou literaturou, případně řečí orientovanou na dítě. Tato práce nahlíží na zvukomalebná citoslovce z hlediska jejich funkce v obou výše naznačených oblastech a přidává i další možné pohledy na tyto jazykové prostředky. Práce teoreticky shrnuje poznatky o zvukomalebných citoslovcích v základních českých lingvistických příručkách a článcích, jež se problematikou zabývají. Pro porovnání představuje i ve světě častěji uplatňovanou lingvistickou disciplínu zvukového symbolismu a některé jeho konkrétní aspekty, např. jeho typologii a vybrané gramatické jevy pozorované v českých zvukomalebných citoslovcích. Následně uvádí základní kontext vývoje dětské řeči a přináší možná vysvětlení pro existenci zvukově symbolických prostředků v řeči orientované na dítě. Představen je i široký význam konkrétních českých jazykových výrazů dítěte z případové studie. Mapovány jsou korespondence konkrétních onomatopoických výrazů získaných jednak z případové studie česky hovořícího dítěte v jednoslovném období, a za druhé ze vzorku dětské literatury zúženého na období od 1 do 3 let věku dítěte. Naznačeny jsou posuny významů, některé gramatické jevy a kontextové projevy, připojeny jsou i poznámky ke grafickému záznamu.
|
|
| |
host ::
RSS.