|
|
Vztah veřejnosti k sociální práci v Kraji Vysočina
HOLEC, Štěpán
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění vnímání sociální práce z pohledu veřejnosti v Kraji Vysočina. Práce vychází z teoretických východisek, které popisují aktuální stav sociální práce u nás, základní postavení sociální práce, tj. definice sociální práce. Dále pak cílové skupiny, služby sociální práce a jejich rozdělení. V následující části práce je popsána samotná profese sociálního pracovníka, kde se práce zabývá vlastnostmi a schopnostmi sociálního pracovníka, typologií přístupů a vzděláváním sociálních pracovníků. Práce se také věnuje faktorům, které ovlivňují samotné vnímání sociální práce. Na teoretická východiska práce navazuje výzkum, který má za cíl zjistit, jak je vnímána sociální práce veřejností. Výzkumným souborem je veřejnost z Kraje Vysočina. Mezi hlavní zjištění uskutečněného výzkumu patří, že dotazovaná veřejnost považuje sociální práci za důležitou pro fungování společnosti. Neméně důležitým zjištěním výzkumu je vnímání sociálních pracovníků veřejností, jako pracovníků, kteří pomáhají lidem s řešením jejich problémů. Veřejnost Kraje Vysočina nepovažuje sociální práci, jako lukrativní pracovní pozici.
|
|
|
Rodičovství žen s mentálním postižením: Faktory ovlivňující plnění mateřské role
Bernoldová, Jana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a zdravotníků. Cílem výzkumu prezentovaného v této práci bylo analyzovat, jak ženy s MP prožívají svou mateřskou roli a jejich zkušenosti s formální a neformální podporou. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak odborníci, tyto ženy přijímají a jak vnímají podporu, kterou těmto ženám poskytují. Autorka použila smíšené výzkumné strategie. Pro sběr dat byl použit rozhovor a dotazník. Do výzkumu se zapojilo 19 žen s MP se zkušeností s mateřstvím a 504 odborníků (175 zdravotníků a 329 sociálních pracovníků). Autorka také zpracovala 4 případové studie, jež ilustrují prožívání mateřské identity v různém kontextu. Výzkum ukázal, že ženy s MP prožívají svou mateřskou roli stejně jako jejich vrstevnice, nicméně potřebují odpovídající podporu pro zvládání úkonů péče o dítě a úkonů každodenního života. Výzkum také ukázal, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků a zdravotníků není dostatečná. Další profesní rozvoj odborníků a rozvoj a posílení sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) se do budoucna jeví jako stěžejní.
|
|
|
Specifika sociální práce s romskou mládeží
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku specifik sociální práce s romskou mládeží. První kapitolu práce představují teoretická východiska, která se dělí na dvě části. První část se zabývá romskou menšinou, jejími zvyky, historií, kulturou a následně romskou mládeží a jejími sociálními problémy. Druhá sekce teoretické části je zaměřena na sociální práci. Tyto poznatky byly zpracovány z odborné literatury. Pro výzkumnou část byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v Jihočeském kraji, zde byli osloveni sociální pracovníci zaměstnaní v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (dále také NZDM) nebo v komunitním centru, kteří se setkávají s romskou mládeží. Se spoluprací souhlasilo celkem deset pracovníků. Cílem práce bylo zjistit, jaká specifika sociální práce zaznamenávají sociální pracovníci při práci s romskou mládeží. S ohledem na cíl byly formulovány výzkumné otázky, které se zaměřují na to, jaká specifika vidí sociální pracovníci v sociální práci s romskou mládeží, zda se objevují rozdíly, jestliže tuto práci provádí muž, nebo žena, a jaké metody a techniky sociální pracovníci používají. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že pracovníci vidí specifičnost v individuálním přístupu ke každému klientovi, navázání a následném udržení důvěrného vztahu nebo v nastavení pravidel. Většina pracovníků se shodla, že muži i ženy jsou v tomto oboru velice důležití, protože každý předává klientům jiný vzor. Určité rozdíly vidí ve větší poslušnosti a lehčím získání autority, pokud je sociálním pracovníkem muž. Za nejčastěji používané metody označili skupinou práci, komunitní práci, terénní práci a přístup orientovaný na klienta a na úkoly.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami
ŠVÁBKOVÁ, Lucie
V bakalářské práci se zabývám syndromem vyhoření u sociálních pracovníků pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami. Cílem práce je zjistit míru ohrožení syndromem vyhoření u sociálních pracovníků pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami. V rámci svého vlastního zájmu se věnuji výzkumu, zda jsou více ohrožení sociální pracovníci či pracovníci v sociálních službách. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zabývám definicí syndromu vyhoření, příčinami jeho vzniku, ať již ze strany jednotlivce či organizace. Dále pak historií, fázemi a v neposlední řadě i prevencí vyhoření. Krátce se věnuji i popisu rozdílu mezi sociálními pracovníky a pracovníky v sociálních službách. Dále definuji osoby se zdravotním znevýhodněním. Praktická část obsahuje zpracování polostrukturovaných rozhovorů získaných od sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách včetně dotazníku Burnout Measure, jež zmínění pracovníci vyplňovali, a díky němuž byla zjištěna míra ohrožení. Znalost míry ohrožení u sociálních pracovníků je důležitá pro jejich budoucí práci. Práce by přinesla užitek nejen samotným pracovníkům, kteří se účastnili výzkumu, aby si uvědomili, jaké mají znalosti o syndromu vyhoření a zda jím trpí či netrpí. Ale i ostatním pracovníkům a organizacím v oblasti pomáhajících profesí tím, že by se mohli vyvarovat riziku vyhoření a měli povědomí o využitelných a účinných možnostech prevence.
|
|
|
Management sociální práce v případě domácího násilí
Dömeová, Tereza ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Má práce nazvaná Management sociální práce v problematice domácího násilí, se bude zabývat managementem sociální práce a práce sociálních pracovníků v této problematice ve vybraných intervenčních, krizových, poradenských centrech a azylových domech v Praze a Středočeském kraji. Práce bude mít za cíl zmapovat, jak sociální pracovníci pracují v těchto různých zařízeních s oběťmi domácího násilí a podat nám tak ucelený obraz a přehled o této problematice a managementu sociálních pracovníků v ní. S ohledem na tematické vymezené této práce se nejprve zaměřím na domácí násilí jako takové. Na základní znaky, druhy, formy, příčiny a také na samotné rizikové skupiny. Dále bude má práce nabízet vhled do legislativního rámce v této problematice. Pomocí dotazníků, které byly podány jednotlivým sociálním pracovníkům v těchto vybraných organizacích, se pokusím zachytit a popsat co možná nejkomplexněji management sociálních pracovníků v problematice domácího násilí.
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Burešová, Adéla ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
ČJ Tato rigorózní práce se zabývá problematikou nechtěných dětí v České republice a hledá odpovědi na její řešení. Nechtěné děti jsou dětmi, o které se jejich rodiče starat z jakéhokoli důvodu nechtějí. Institucionální řešení je pak řešením, o němž rozhodl soud. V textu jsou představeny možnosti těchto dětí i možnosti jejich rodičů. Práce se tudíž zaměřuje jednak na popis systému náhradní péče o děti i popis sytému forem jejich legálního anonymního odložení. Uvádí příčiny umístění dětí do ústavů a stručně popisuje také tyto ústavy včetně počtu dětí v nich umístěných. Pro lepší pochopení a úvod do problematiky je detailně prezentován i postupný historický vývoj péče o nechtěné děti. Práci je možné rozdělit na tři části. První z nich je jakýmsi úvodem a představením dané problematiky, o čemž svědčí vymezení pojmů jako dítě, rodičovství a jeho složky, charakteristické rysy matek odkládajících své dítě a důvody vedoucí je k takovému činu. Vymezení těchto pojmů je nezbytné pro ucelený pohled na věc a pochopení dané materie. Navazuje podrobná pasáž o historicko-právním vývoji, která dokládá, jak velký kus cesty ochrana dětských práv ušla. Tato kapitola je rozdělena do 14 subkapitol a její rozměr sahá až do starověku, kdy se na dětech páchalo násilí a o jejich právech se nedá vůbec hovořit, zahrnuje...
|
|
|
Specifika práce s dětmi, které zažily fyzické týrání, očima sociálních pracovnic
Šindlerová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem pracují sociální pracovnice s dětmi, které zažily fyzické týrání, a jaké strategie a metody využívají při své práci. Dále bylo mým cílem zjistit organizace a pracovníky, s nimiž tyto sociální pracovnice spolupracují. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zpočátku zaměřuji na uvedení do problematiky týrání dětí, na historii o právech dětí a krátce zmiňuji související legislativu o ochraně práv dětí. V další části poukazuji na rizikové faktory pachatelů trestného činu týrání a společné znaky rodiny, ve kterých k týrání a zanedbávání dětí dochází. Posledním bodem teoretické části jsou informace o možných institucích a zařízeních v Praze, ve kterých pracují s dětmi, jež tuto formu týrání zažily, mnohdy i s celou rodinou dítěte současně. Hlavním zdrojem byla dostupná literatura, materiály ze seminářů a brožury, které jsem získala na své stáži. Praktická část je složena ze dvou hlavních částí. První část - kazuistiky dětí, které zažily fyzickou formu týrání. V těchto případech jsem měla možnost zjistit průběh týrání v rámci svého působení na praxi. Druhá část obsahuje shrnutí vybraných informace od sociálních pracovnic, zejména o tom, jak vypadá terapeutická práce s týranými dětmi. Ke zjištění těchto informací...
|
|
|
Současná péče o sociální pracovníky v ČR: Její způsoby, podoba a možnosti se zaměřením na roli sdružujících organizací
Vošahlíková, Radka ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Suda, Radek (oponent)
Bakalářská práce "Současná péče o sociální pracovníky: Její způsoby, podoba a možnosti se zaměřením na roli sdružujících organizací" se zabývá otázkou péče o sociální pracovníky, současně se však zaměřuje i na organizace sdružující sociální pracovníky a jejich roli v této oblasti. V práci je srovnáván systém péče o pracovníky u hasičů, záchranářů a sociálních pracovníků se zaměřením na pracovníky tzv. "první linie". Nejdříve je zde popsána péče o pracovníky v teoretické rovině z hlediska personalistiky či řízení lidských zdrojů, posléze jsou charakterizovány zaměstnanecké výhody u zvolených třech skupin povolání. Praktická část práce obsahuje sondu, která je pouze prvním krokem v této oblasti a která si klade za cíl zjistit, jak se v oblasti péče o sociální pracovníky angažují různé organizace sdružující sociální pracovníky, jak péči o sociální pracovníky pojímají a jaké jsou jejich plány do budoucna, co se týče péče o sociální pracovníky.
|
|
|
Problémy náhradní rodinné péče v České republice
Horáková, Petra ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá popisem náhradní rodinné péče a jejích forem. Na začátku je zdůrazněna důležitost rodinné péče pro vývoj dítěte. Dále je popsána legislativa týkající se náhradní rodinné péče a také podmínky nutné pro její zprostředkování. V teoretické části je též popsána historie náhradní rodinné péče u nás i ve vybraných státech a dále některé slabé stránky daného systému. Druhou částí práce je empirický výzkum mezi několika vybranými sociálními pracovníky pracujícími v oboru náhradní rodinné péče. Cílem tohoto výzkumu je zjištění názoru respondentů na jejich vzdělávání a potřebné osobnostní předpoklady pro dobré vykonávání jejich profese.
|
|
|
Přístup zaměřený na klienta v sociální práci s klienty s mentálním postižením
PRACHAŘOVÁ, Eva
V bakalářské práci se zabývám přístupem zaměřeným na klienta v sociální práci s klienty s mentálním postižením. Kromě teoretických poznatků mapuji i používání a znalost tohoto přístupu u sociálních pracovníků v Jihočeském a Jihomoravském kraji. Cílem a smyslem vypracování celé práce bylo informovat veřejnost, studenty sociální práce a přidružených oborů o možnostech přístupů, které se využívají v sociálních službách s klienty s mentálním postižením. Cílem praktické části bylo popsat přístup zaměřený na klienta a jeho využívání při práci s klienty s mentálním postižením v organizacích poskytujících sociální služby. Pro zjištění tohoto cíle byly vymezeny dvě výzkumné otázky: 1. V jaké míře využívají sociální pracovníci přístup zaměřený na klienta u jedinců s mentálním postižením v organizacích poskytujících sociální služby v Jihočeském a Jihomoravském kraji? 2. Jaké jsou hlavní charakteristiky přístupu zaměřeného na klienta při využívání u práce s klienty s mentálním postižením? V práci jsem se zaměřila na porozumění a aplikaci přístupu používaného sociálními pracovníky v kraji Jihomoravském a Jihočeském. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie s použitím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo šest sociálních pracovníků z Jihočeského kraje a sedm sociálních pracovníků z kraje Jihomoravského z organizací, které pracují s lidmi s mentálním postižením. Z oslovené organizace jsem vždy vybrala pouze jednoho sociálního pracovníka. Sesbíraná data byla analyzována metodou vytváření trsů. Z výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci v ojedinělých případech vycházejí z přístupu zaměřeného na klienta při práci s lidmi s mentálním postižením. Ukázalo se,že celkem deset informantů aplikuje při své práci s klienty nějaký teoretický přístup sociální práce. Avšak z přístupu zaměřeného na klienta vychází pouze tři komunikační partneři a to z Jihočeského kraje. Z výpovědí jsem zaznamenala, že se lépe v používání teoretického přístupu orientují informanti z Jihočeského kraje. V druhém kraji, Jihomoravském, sociální pracovníci spíše vycházeli z praxe s cílovou skupinou mentálně postižených, než z některého teoretického přístupu. Také jsem se zaměřila na zmapování informovanosti o přístupech Carla Rogerse, především o přístupu zaměřeného na klienta dotazováni byli informanti, kteří přístupy Carla Rogerse nepoužívají. Osm z osmi dotazovaných zná jméno Carl Rogers a jeho přístup zaměřený na klienta nebo jej někdy slyšeli. Poté jsem zjišťovala, zda informanti znají významné pojmy přístupu. Zmapovala jsem, že osm z osmi informantů zná empatii a používá ji při své práci. Avšak kongruenci zná pouze jeden z osmi oslovených a to informant z Jihočeského kraje, který ji v praxi nevyužívá. Bezpodmínečné pozitivní přijetí znalo všech jedenáct oslovených, při své práci ji aplikují tři ze sedmi z Jihomoravského kraje a čtyři ze čtyř z kraje Jihočeského. Vypracovaná bakalářská práce může být použita jako informační materiál pro laickou veřejnost i studenty sociální práce a přidružených oborů. Přístup zaměřený na klienta je známý, ale málo využívaný v sociálních službách při práci s lidmi s mentálním postižením, proto tato práce může být použita jako iniciativa sloužící k většímu zájmu budoucích sociálních pracovníků o tento přístup.
|
host ::
RSS.