Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 43 záznamů.  začátekpředchozí22 - 31dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
PIÁRKL
Vítková, Tereza ; Matoušková, Petra (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
„Být druhému člověku nablízku, být s ním, to je to nejdůležitější – v lásce, v životě i v umírání.“ - Elisabeth Kübler-Ross Být druhému nablízku je pro zdravého člověka obyčejná a v podstatě snadno dosažitelná věc. Pro většinu z nás je trávení času doma s rodinou, nebo setkání s kamarády vlastně dost jednoduché. Zkrátka jenom odložíme práci a shon stranou, sedneme na autobus, vlak nebo letadlo a za nějaký čas můžeme být se svými nejbližšími. Pro rodiny s těžce nemocnými dětmi to ale tak jednoduché není. Pokud se rodina ocitne v těžké životní situaci, častokrát obyčejné bytí na blízku může být problém. A proto se ve svém návrhu snažím vytvořit místo pro všechny, které by taková situace mohla potkat. Dětský hospic, kde člověk může být nablízku ať se děje cokoliv.
Příběh vězení
Štefková, Dominika ; Petermann, Tomáš (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. a Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století. Do objektu přemisťuje Slovácké divadlo působící v Uherském Hradišti. Slovácké divadlo sídlí v pronajatém prostoru bývalé Sokolovny. Velkou nevýhodou stávajícího divadla jsou malé prostory pro jeho zázemí. Dílny a sklady se zde nenachází vůbec. Navíc stávající budova divadla se nachází těsně u rušné silnice a nemá tak prostory, kde by se lidé mohli po divadle zdržet. Na symbolické úrovni je divadlo programem, který umožňuje městu vyrovnat se s problematickou minulostí vězeňské budovy živou formou. Návrh vězeňskou budovu nekonzervuje, „nemuzealizuje“. Nebojí se radikálních zásahů a bourání, což umožňuje nejen sladit provoz divadla s historickou budovou, ale zároveň principiálně uzavřený objekt kompletně zpřístupnit a ztransparentnit. Ze společnosti vědomě a skrze architektonický design vyčlenění objekt, který se stává svým vlastním opakem — společenským centrem přístupným všem. Společenským svědomím a zrcadlem není vězení, ale divadlo. Přestavba se ale zároveň nesnaží vězeňskou minulost vymazat. Zbylé fragmenty budov jsou ponechány v jejich surovosti s jasně čitelnou stopou samotek a fasádou ve stylu „Architecture terrible“.
Eufonie – Jaroměřice/R., Opera
Šabatová, Kristýna ; Hrůša, Petr (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce byla konverze, rekonstrukce, revitalizace a extenze prostoru a objektu komplexu „Opera“ a dotčených ploch kostry veřejného prostoru jako sekundárního jádra pro umělecké aktivity ve městě a regiónu. Město Jaroměřice nad Rokytnou má hlubokou hudební historií, která sahá až do barokního období, kdy zde žil moravský šlechtic Jan Adam z Questenberka. Jaroměřice byly střediskem intenzivního hudebního života, hrálo se zde divadlo, kde byla i veřejnost zapojena. Dále vznik první česky dochované opery O původu Jaroměřic na Moravě, kterou složil František Antonín Václav Míča. V roce 2000 na hudebního ducha navázal festival Petra Dvorského, který se koná v Jaroměřických zámeckých zahradách a přilehlých obcích. Řešený objekt se skládá ze stávajícího Hotelu Opery a přilehlého Obchodního domu. Stávající komplex hotelu není plně využitý v současné situaci hledá řešení. Obchodní dům má podobný problém, nenaplňuje dostatečně svoji plochu. Jeho poloha společně s obchodem je dominantní vzhledem k náměstí. Mezi těmito dvěma domy prochází významná ulička od nádraží k zámku. Cílem celého komplexu bylo oživit, zkrášlit, rozzářit a pozitivně zviditelnit okolí náměstí a tím i celého města, okresu, kraje..
Sýpka ve Slaném
Mívaltová, Markéta ; Urbánek, Libor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo nelézt vhodný způsob nového využití historického objektu barokní sýpky tak, aby rozšířila a posílila strukturu vybavenosti města ideálně se zaměřením pro děti a mládež. Další okruh řešení bylo samotné urbanistické propojení původního objektu s uliční sítí města. Bakalářská práce se věnuje rozpracování architektonického návrhu rekonverze barokní sýpky. Konkrétní způsob intervence byl při zadání ponechán na volbě studenta v závislosti na zvolené strategii. Samotný stavební program je definován jen rámcově a je možné jej rozšířit o další funkce. Ačkoliv bylo možné se funkce spojené s dětmi a mládeží nedržet a najít úplně jiné využití, nakonec jsem se po analytické části projektu k tomuto tématu opět vrátila. Díky své lokaci se totiž řešená stavba stává ideálním adeptem pro vytvoření volnočasového zázemí nejmladší generaci. Sýpka je situována na okraji historického centra Slaného, kde se v bezprostřední docházkové vzdálenosti nachází několik škol a školek. Je proto možné počítat v návrhu s využitím prostor jak v odpoledních volnočasových hodinách, tak například během vyučování v kreativních nebo sportovních předmětech.
Konverze bývalé textilní továrny v Brněnci
Handl, Dominik ; Mosler, Štěpán (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje konverzi zchátralého průmyslového objektu v obci Brněnec. Součástí areálu je Schindlerova továrna, kde stovky židů přežili holokaust. Bohatá a zajímavá historie otevírá dveře nezměrnému množství specifických funkcí, které můžou navrátit areálu určité uplatnění. Kritické je ovšem umísťovat novotvary do původní struktury a kontextu, tak abychom svojí činností naprosto nepohřbili „ducha místa“. Proto se nové objekty postupně objevují až s narůstající vzdáleností od původní Schindlerovy továrny. Dlouho se „skrývají“ za původní obvodovou zdí nejnovější části průmyslového objektu, která si drží výrazný profil po pilové střeše, která zde byla. Hlavním bodem diplomové práce je vytvoření muzea Holokaustu, které navazuje na historii a využívá okolí jako součást své expozice.
Prostor jako paradigma výuky
Bureš, Jan ; Müller, Rudolf (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt řeší budovu nové Fakulty architektury VUT. Řešené území se nachází v jednom z kampusů VUT mezi ulicemi Údolní, Úvoz a Tvrdého. Koncepce nové fakulty architektury je řešena jako vztah vyučujících a studentů. Specifikem vzdělávání architektů je ateliérová výuka historicky odkazující k beaux art akademiím. Ateliér je zde komunitním prostorem, kde se studenti učí od svého „mistra“, ale především také jeden od druhého. Projekt řeší vztah prostorů studentů a vyučujích, který se setkává v ústřední „tovární“ hale, která oba světy propojuje.
Prostor jako paradigma výuky
Dimitrov, Georgi ; Štojdl, Václav (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt řeší novou budovu Fakulty architektury VUT, která je situován do jednoho ze stávajících kampusů univerzity na křižovatce ulic Údolní a Úvoz. Návrh počítá s umístěním celého programu FA do objektu bývalých kasáren z 19. stol. na ulici Úvoz a navazující přístavby. „Přístavba“ není pouze přístavbou, tedy rozšířením stávající budovy, ale je příležitostí pro její rekonfiguraci. Vzniká hybrid, hra mezi starým a novým, která rámuje nový způsob využití objektu. Programově je celý návrh rozdělen podle tří úrovní přístupnosti: Veřejnost, studenti a učitelé respektive zaměstnanci. Prostorové řešení se pak řeší vzájemnou interakci, uvedených tří skupin uživatelů.
REVITALIZACE BÝVALÉ TOVÁRNY ČKD V PRAZE , VYSOČANECH
Formánek, Jakub ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Praha a další města v České republice v současné době bojují s bytovou krizí, která způsobuje růst cen bydlení. Pro mnohé se stává bydlení nedosažitelným cílem. Nižší cenu nabízí projekty na předměstí, které však zvyšují nároky na dopravu a nejedná se dlouhodobě o udržitelnou variantu. Město se snaží podporovat proměny ploch na území města – bývalých továren nebo opuštěných areálů – neboli brownfieldů. Městská čtvrť Vysočany prochází v poslední době velkými změnami. Bývalé průmyslové provozy jsou odstraňovány a nahrazovány rezidenční nebo administrativní výstavbou. Všem projektům však chybí jednotící charakter. Projekt navrhuje výstavbu na místě bývalých továren ČKD, které nyní již neslouží svému původnímu účelu. Celkem tři nové městské bloky při ulici Kolbenova navazují na okolní zástavbu (v místech, kde je to možné) a snaží se nastavit standard pro další výstavbu. Zároveň podporují snahu města vytvořit z Kolbenovy ulice živý bulvár. Projekt je navržen jako polyfunkční blok tak, aby území zůstalo živé po celý den. Návrh zahrnuje administrativní budovy, obytné bloky a veřejné prostranství.
Rekonstrukce a dostavba městského pivovaru ve Vyškově
Handl, Dominik ; Zemánek, Václav (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Předmětem zájmu bakalářské práce je bývalý biskupský areál pivovaru ve Vyškově. Lokalita je v přímé vazbě na historické centrum. Parcela s velkým potenciálem rozvoje. Návrh vytváří úzké intimní uličky v tradičním pojetí, spojující velké prosluněné plochy zahrad. Vytváří tak kontrastní propojení, které propojuje tradici s úplně novými funkcemi. Uličky zde doplňují chybějící funkce. Dotváří také zázemí ke stávajícím funkcím. Historické dominanty nejsou přístavbou nijak oslabovány. Pozvolné narůstání hmoty vytváří akcenty, kterých se ujímají historicky cenné objekty. Předprostor pivovaru byl vyčištěn od odstavných ploch a byl doplněn zeleným pásem. Parkovací plochy byly navýšeny a přesunuty pryč od přímých pohledů. Celkově se areál otevírá a spojuje celý jihovýchod Vyškova s jihozápadem.
TRANSFORMACE BÝVALÝCH KASÁREM V HODONÍNĚ
Hoffová, Monika ; Veselý, Josef (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanistická studie na téma Transformace bývalých kasáren v Hodoníně. Urbanistická studie zahrnuje nejenom urbanistické řešení areálu kasáren, ale také v širším pojetí prověřuje potenciál rozvoje města Hodonín v lokalitě na areál přímo navazující. Studie klade důraz na realistický model dostavby městské struktury a návrh veřejných prostranství v okolí historických budov jízdáren bývalých kasáren na jejichž území se detailněji zaměřuje. Ačkoliv se město pokusilo území znovu zapojit do struktury města a neomezit jeho přirozený rozvoj - rozprodáním některých pozemků se areál a to především území v těsné blízkosti historických jízdáren, proměnil v chaos. Nejenom urbanismus je v areálu problémem. Budovy, které by si zasloužily pozornost strádají. Právě jedny z významných historických budov - objekty bývalých jízdáren jsou dalším úkolem diplomové práce. V podrobné architektonické studii jejich transformace zohledňuji historický, konstrukční, ekonomický a společenský potenciál těchto budov. Rekonstrukce respektuje hmotu a historickou hodnotu budov.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 43 záznamů.   začátekpředchozí22 - 31dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.