|
Limitující faktory optického vlákna na přenosovou kapacitu optických tras
Rouča, Tomáš ; Tejkal, Vladimír (oponent) ; Reichert, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce blíže specifikuje působení útlumu a disperze optických vláken v souvislosti s ovlivněním šířky pásma přenášeného signálu a kapacity přenesených dat. Dále se zabývá vlivy působícími na optický signál při průchodu optickým vláknem a mechanizmy, které vedou k zeslabení nebo úplnému potlačení signálu. První kapitola detailně popisuje přenosové prostředí optických vláken z hlediska charakteristiky útlumu signálu, ztrátám způsobeným nešetrnou manipulací s optickým vláknem, výrobními a materiálovými specifikacemi, které mají za následek rozptyl nebo absorpci přenášeného signálu. Také též popisem vláknové disperze, jejímž následkem se zmenšuje spektrum přenášeného signálu a tím i množství dat, které lze v určitém časovém okamžiku přenést na definovanou vzdálenost. Druhá kapitola se zabývá analýzou působení útlumu a disperze optického vlákna na kapacitu přenosu u v současnosti používaných optických kabelů, mechanických spojek, konektorů a aktivních prvků. A to uvedením několika málo příkladů reálných přenosových tras s ohledem na spektrální charakteristiku přenosu, kterou uvedené systémy vyžadují. Do této studie jsou zahrnuty i používané protokoly pro přenos informace pomocí xWDM systémů. Třetí kapitola pojednává o moderních metodách navázání několika optických signálů do jediného přenosového vlákna. Zvláštní pozornost je věnována popisu principu sdružování kanálů v oblasti optických kmitočtů xWDM, jelikož je tato metoda v současnosti již standardním řešením přenosu informací optickým vláknem pro její výrazně větší využití přenosové kapacity, delší překlenutelné vzdálenosti při zachování rychlosti přenosu a možnosti jejího pružného rozšíření bez nutnosti pokládky nových kabelů a tím i snížení nákladů na výstavbu přenosových tras. Poslední kapitola je zaměřena na popis realizace matematického modelu spektrální útlumové charakteristiky optického vlána.
|
|
Měření optických přenosových tras
Ambrož, Jan ; Škorpil, Vladislav (oponent) ; Reichert, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje měření optických přenosových tras. Zejména měření útlumu, chro- matické a polarizační vidové disperze. Specikům měření systémů využívajících WDM a pasivních optických sítí. V každé kapitole jsou uvedeny příčiny a dopady omezujících faktorů a metody jejich měření. V kapitole Měření útlumu jsou popsány materiálové a ra- diační ztráty jakožto hlavní příčiny útlumu. Popsány jsou metody dvou délek, vložných ztráta zpětného rozptylu. Chromatická disperze způsobená rozdílnou rychlostí šíření růz- ných vlnových délek víznamě omezuje systémy s vysokou přenosovou rychlostí. Metody jejího měření jsou fázového posunu, diferenciálního fázového posunu, zpoždění impulsů v časové oblasti a interferenční. Polarizační vidová disperze je náhodným jevem způ- sobeným dvojlomem, proto musí být měřena po dokončení výstavby trasy. Skenování vlnové délky, tradiční a obecná interferenční, zpětného rozptylu a polarimetrická jsou metody jejího měření. Je popsáno měření systémů WDM ve třech fázích jeho výstavby. V krátkosti jsou představeny sítě PON, se speciky měření přes splitter. Většina kapitol je doplněna výsledky a závěry z praktických měření. V závěru práce jsou uvedeny návrhy dvou norem zabývající se měřením optických přenosových tras.
|
|
Identifikace zdrojů hluku pomocí akustické holografie v blízkém poli
Nevole, Tomáš ; Míča, Ivan (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem problematiky identifikace zdrojů hluku pomocí akustické holografie v blízkém poli. Tato metoda je obvykle označována zkratkou NAH z angl. „Nearfield acoustical holography“. V práci jsou shrnuty základní pojmy a veličiny zvukového pole, které jsou pro pochopení problematiky nezbytné. Ve stati je proveden podrobnější popis technologie NAH, historické souvislosti jejího vzniku a samostatná kapitola je věnována měřícím prostředkům používaným pro snímání akustických polí. Dále jsou charakterizovány druhy NAH podle tvaru vlnoplochy analyzovaného vlnění, nejvíce prostoru je věnováno planární holografii. Protože aplikace algoritmů NAH se odehrává v oblasti vlnových čísel (k-space), je tomuto tématu vymezen rovněž určitý prostor. Stručně se práce zabývá také metodami příbuznými NAH: statisticky optimalizované NAH (SONAH) a iterativní NAH s rekurzivní filtrací. Hlavním výstupem práce je praktická část v podobě ověřovací aplikace. Ta je vytvořena v prostředí Matlab a je schopna vykreslit hologram snímaného pole metodou planární NAH s použitím „k-space“ filtru. Aplikace předpokládá směr šíření vlnění podél osy z, tedy ve směru normály zdrojové roviny. Aplikace předpokládá rovinný zdroj, v ostatních případech nelze přesnost rekonstrukce zaručit. Jsou také uvedeny některé hologramy vypočtené pomocí této aplikace.
|
|
Využívání RFID v logistice
Skála, Michal ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Basl, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dvě nejznámější technologie automatické identifikace, a to čárových kódů a identifikace pomocí radiové frekvence (RFID). Cílem práce je seznámit čtenáře s těmito technologiemi a popsat možný postup implementace RFID do logistického skladu. Na začátku práce jsou uvedeny teoretické informace, které jsou důležité k pochopení těchto technologií. Pomocí praktických zkušeností se pokouším nastínit postup zavedení RFID do logistického skladu. Mezi hlavní přínosy této práce patří pohled na problematiku implementace automatické identifikace z jiného úhlu, seznámení s technologií RFID, kterou čeká slibná budoucnost a podrobná analýza ceny RFID tagu. Druhá kapitola popisuje, v dnešní době nerozšířenější, technologii čárových kódu od jejího vytvoření až po současnost. Jsou zde uvedeny nejpoužívanější čárové kódy a druhy zařízení, která se pro snímání čárových kódů používají. Třetí kapitola se zaměřuje na technologii RFID, kde jsou popsány jednotlivé druhy RFID systémů z hlediska jejich funkčnosti a rozdílů mezi nimi. Dále jsou zde uvedeny i zařízení, která jsou potřebná k chodu celého systému. Čtvrtá kapitola se zabývá bezpečností RFID technologie z pohledu hrozeb a pochopení důvodů útoku na tuto technologii. Pátá kapitola se zaměřuje na analýzu ceny konkrétního RFID tagu. Zkoumá, proč jsou ceny tak vysoké a jak se cena bude pohybovat v budoucnu. V šesté kapitole je uveden možný postup implementace RFID do konkrétního logistického skladu. Nachází se zde SWOT analýza, která poukazuje na silné a slabé stránky této technologie. Sedmá kapitola předpovídá možný vývoj a aplikace RFID v budoucnu.
|
|
TV seriál jako sociální médium
Havlová, Jana ; Krtilová, Kateřina (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se dále rozděluje na filosofické úvahy o postmoderní době, o proměně světa, vnímání a postavení člověka ve světě v souvislosti s médii a na výklad a popis médií v optice masmediálních studií. Tématem první části práce je stručné zamyšlení nad postmoderní dobou; nad médii a konzumní společností v Baudrillardových teoriích, proměnou vnímání času a prostoru a jejího vlivu na významy znaků u Virilia, nad člověkem a individualismem v pojetí Lipovetského, nemožnosti nalezení identity z pohledu Bauera a úvah nad proměnou společenských vztahů u Baumana. Druhá část práce má konkrétnější podobu v tom ohledu, že se zabývá výkladem pojmů z mediálního prostředí a jejich vzájemnou provázaností a tvoří teoretický základ pro podrobnější rozbor vybraného seriálu. Zabývá se požíváním komunikačních médií, masovou komunikací a publikem podle Thompsona, reprezentací sociální skutečnosti, stereotypy a obsahem a významem mediálního produktu podle Jiráka a Köpplové, mediální konstrukcí reality dle Bergera a Luckmanna, reklamou dle Burtona a Jiráka a interpretací obrazového sdělení podle Barthese. Třetí, praktická část, je věnována samotnému rozboru televizního seriálu "Sex ve městě" na základě výše uvedených teorií. Vzhledem k povaze a obsahu seriálu je...
|
|
Karel Pivoňka a fagotová třída HAMU od jejího počátku do současnosti
Propilková, Denisa ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Název mé magisterské práce zní Karel Pivoňka a fagotová třída HAMU od počátku
do současnosti. V první kapitole uvádím vývoj české fagotové školy a vše
co předcházelo vzniku fagotové třídy HAMU. V první kapitole se nachází
podkapitola, kde se zmiňuji o osobnosti Karla Bidla, který měl také vliv na vývoj
české fagotové školy. V druhé kapitole pojednávám o Hamu, systému na škole
a jednotlivých katedrách. V následující třetí kapitole je popsána osobnost Karla
Pivoňky a v její podkapitole jsou uvedeni všechny jeho absolventi konzervatoře
i HAMU. Další kapitola obsahuje nevýznamnější absolventy HAMU od počátku
do současnosti. V poslední kapitole je přehled většiny veřejných koncertů
a přenosů pro rozhlas, které hrál Karel Pivoňka. V příloze se nachází
naskenované fotografie prof. Karla Pivoňky.
|
|
Měření konstrukčních rozměrů rotoru asynchronního stroje
Tobolák, Petr ; Kuchyňková, Hana (oponent) ; Janda, Marcel (vedoucí práce)
Tato práce popisuje problematiku skenování rotorů asynchronních motorů pomocí 3D skeneru. V úvodu se zabývá teorií asynchronních motorů, možnými poruchami těchto strojů a v neposlední řadě i problematikou 3D skenování. Přímo se zaměřuje na praktické zpracování měřených rotorů a jejich nutné úpravy programem GEOMAGIC. Zahrnuje diagnostiku odchylek skenovaných prvků rotorů s modelem vytvořeném v programu AUTODESK INVENTOR a možné důvody jejich vzniku.
|
| |
|
Reakční doba u sportovních koní.
KERNEROVÁ, Nina
V diplomové práci byla navržena metodika měření reakční doby na optický podnět u koní. Jako podnět byl použit prudký neočekávaný pohyb pomocí bílé desky (500 x 500 mm), na který koně dobře reagovali. Snímání reakce koní bylo provedeno rychloběžnou kamerou MotionScope 9400 napojenou na počítač. Celkem bylo hodnoceno 35 zvířat. Průměrný věk koní byl 5,8 roků, průměrná hodnota reakční doby na optický podnět byla 152 ms. Do experimentu bylo zařazeno 14 plnokrevníků a 21 teplokrevníků. Soubor byl složen ze 4 hřebců, 17 valachů a 14 klisen. Nejvíce byli zastoupeni 5letí koně (10 ks). U plnokrevníků byla zjištěna průměrná reakční doba na optický podnět v hodnotě 154 ms, u teplokrevníků 150 ms. Diference mezi plemeny nebyla zjištěna statisticky významná. Nejnižší průměrná reakční doba byla naměřena u hřebců (139 ms), následovala skupina klisen (149 ms), nejvyšší hodnotu vykázali valaši (157 ms). Rozdíl v reakční době klisen a valachů (8 ms) byl statisticky nevýznamný. Nejnižší naměřená hodnota reakční doby byla u věkové kategorie 2 až 4letých koní (142 ms), následovala skupina 6 až 13letých koní (156 ms), nejvyšší hodnotu měla skupina 5letých koní (159 ms). Rozdíly mezi kategoriemi nebyly potvrzeny jako statisticky významné. Korelační koeficient vyjadřující vztah mezi věkem koní a reakční dobou na optický podnět byl zjištěn nízký statisticky neprůkazný. V diplomové práci bylo prokázáno, že stejně jako u lidí, i koně reagují rychleji na zvukový podnět než na podnět optický.
|
| |
host ::
