|
|
Identifikace zdrojů hluku pomocí akustické holografie v blízkém poli
Nevole, Tomáš ; Míča, Ivan (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem problematiky identifikace zdrojů hluku pomocí akustické holografie v blízkém poli. Tato metoda je obvykle označována zkratkou NAH z angl. „Nearfield acoustical holography“. V práci jsou shrnuty základní pojmy a veličiny zvukového pole, které jsou pro pochopení problematiky nezbytné. Ve stati je proveden podrobnější popis technologie NAH, historické souvislosti jejího vzniku a samostatná kapitola je věnována měřícím prostředkům používaným pro snímání akustických polí. Dále jsou charakterizovány druhy NAH podle tvaru vlnoplochy analyzovaného vlnění, nejvíce prostoru je věnováno planární holografii. Protože aplikace algoritmů NAH se odehrává v oblasti vlnových čísel (k-space), je tomuto tématu vymezen rovněž určitý prostor. Stručně se práce zabývá také metodami příbuznými NAH: statisticky optimalizované NAH (SONAH) a iterativní NAH s rekurzivní filtrací. Hlavním výstupem práce je praktická část v podobě ověřovací aplikace. Ta je vytvořena v prostředí Matlab a je schopna vykreslit hologram snímaného pole metodou planární NAH s použitím „k-space“ filtru. Aplikace předpokládá směr šíření vlnění podél osy z, tedy ve směru normály zdrojové roviny. Aplikace předpokládá rovinný zdroj, v ostatních případech nelze přesnost rekonstrukce zaručit. Jsou také uvedeny některé hologramy vypočtené pomocí této aplikace.
|
|
|
Reproduktorová skříň pro laboratorní měření impedance reproduktoru
Nevole, Tomáš ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V této práci je řešena problematika návrhu a konstrukce univerzální modulární reproduktorové skříně- ozvučnice, která by měla sloužit pro laboratorní měření impedance širokopásmového elektromagnetického reproduktoru. Toto měření má prokázat, jak se mění elektrické parametry reproduktoru vlivem změny vlastností akustického prostředí, do nějž vyzařuje. V první části je nejprve vysvětlena potřebná teorie ke zvládnutí problému, jako způsob šíření zvukového vlnění látkovým prostředím, vlastnosti a druhy reproduktorů a jejich parametry. Zvláštní pozornost je věnována popisu konstrukce a vlastností elektromagnetického reproduktoru, který byl posléze použit. Dále jsou uvedeny potřebné vztahy pro algebraický návrh ozvučnice, jednotlivé typy ozvučnic (otevřená, uzavřená, bassreflexová) a jejich vlastnosti. V práci je také řešena otázka, zda je možné docílit potřebné těsnosti systému, pakliže bude ozvučnice modulární a nebude-li žádoucí vyrobit spíše 2 až 3 různé ozvučnice. Při návrhu jsou centrem zájmu impedanční charakteristiky, ale práce se zabývá rovněž amplitudovými kmitočtovými charakteristikami. Bohužel hodografy impedance simulační programy neumožnily vygenerovat. Po algebraických výpočtech následují výsledky simulací ozvučnic v programech Unibox 408 a WinISD 0.6 a jejich porovnání s výsledky algebraických výpočtů. V poslední části je již popsána samotná konstrukce a výsledky měření, kterých bylo dosaženo v bezodrazové komoře laboratoře elektroakustiky. Měření modulové impedanční charakteristiky bylo provedeno na volném reproduktoru a všech ozvučnicích, měření amplitudové kmitočtové charakteristiky bylo provedeno pouze na ozvučnicích. Hodografy impedance byly také změřeny. Tyto výsledky jsou porovnány s výpočty a simulacemi a vzniklé nepřesnosti jsou na závěr zdůvodněny. Součástí vyhodnocení je rovněž porovnání charakteristik udaných výrobcem a údajů naměřených v laboratoři.
|
|
|
Reproduktorová skříň pro laboratorní měření impedance reproduktoru
Nevole, Tomáš ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V této práci je řešena problematika návrhu a konstrukce univerzální modulární reproduktorové skříně- ozvučnice, která by měla sloužit pro laboratorní měření impedance širokopásmového elektromagnetického reproduktoru. Toto měření má prokázat, jak se mění elektrické parametry reproduktoru vlivem změny vlastností akustického prostředí, do nějž vyzařuje. V první části je nejprve vysvětlena potřebná teorie ke zvládnutí problému, jako způsob šíření zvukového vlnění látkovým prostředím, vlastnosti a druhy reproduktorů a jejich parametry. Zvláštní pozornost je věnována popisu konstrukce a vlastností elektromagnetického reproduktoru, který byl posléze použit. Dále jsou uvedeny potřebné vztahy pro algebraický návrh ozvučnice, jednotlivé typy ozvučnic (otevřená, uzavřená, bassreflexová) a jejich vlastnosti. V práci je také řešena otázka, zda je možné docílit potřebné těsnosti systému, pakliže bude ozvučnice modulární a nebude-li žádoucí vyrobit spíše 2 až 3 různé ozvučnice. Při návrhu jsou centrem zájmu impedanční charakteristiky, ale práce se zabývá rovněž amplitudovými kmitočtovými charakteristikami. Bohužel hodografy impedance simulační programy neumožnily vygenerovat. Po algebraických výpočtech následují výsledky simulací ozvučnic v programech Unibox 408 a WinISD 0.6 a jejich porovnání s výsledky algebraických výpočtů. V poslední části je již popsána samotná konstrukce a výsledky měření, kterých bylo dosaženo v bezodrazové komoře laboratoře elektroakustiky. Měření modulové impedanční charakteristiky bylo provedeno na volném reproduktoru a všech ozvučnicích, měření amplitudové kmitočtové charakteristiky bylo provedeno pouze na ozvučnicích. Hodografy impedance byly také změřeny. Tyto výsledky jsou porovnány s výpočty a simulacemi a vzniklé nepřesnosti jsou na závěr zdůvodněny. Součástí vyhodnocení je rovněž porovnání charakteristik udaných výrobcem a údajů naměřených v laboratoři.
|
|
|
Identifikace zdrojů hluku pomocí akustické holografie v blízkém poli
Nevole, Tomáš ; Míča, Ivan (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem problematiky identifikace zdrojů hluku pomocí akustické holografie v blízkém poli. Tato metoda je obvykle označována zkratkou NAH z angl. „Nearfield acoustical holography“. V práci jsou shrnuty základní pojmy a veličiny zvukového pole, které jsou pro pochopení problematiky nezbytné. Ve stati je proveden podrobnější popis technologie NAH, historické souvislosti jejího vzniku a samostatná kapitola je věnována měřícím prostředkům používaným pro snímání akustických polí. Dále jsou charakterizovány druhy NAH podle tvaru vlnoplochy analyzovaného vlnění, nejvíce prostoru je věnováno planární holografii. Protože aplikace algoritmů NAH se odehrává v oblasti vlnových čísel (k-space), je tomuto tématu vymezen rovněž určitý prostor. Stručně se práce zabývá také metodami příbuznými NAH: statisticky optimalizované NAH (SONAH) a iterativní NAH s rekurzivní filtrací. Hlavním výstupem práce je praktická část v podobě ověřovací aplikace. Ta je vytvořena v prostředí Matlab a je schopna vykreslit hologram snímaného pole metodou planární NAH s použitím „k-space“ filtru. Aplikace předpokládá směr šíření vlnění podél osy z, tedy ve směru normály zdrojové roviny. Aplikace předpokládá rovinný zdroj, v ostatních případech nelze přesnost rekonstrukce zaručit. Jsou také uvedeny některé hologramy vypočtené pomocí této aplikace.
|
host ::
RSS.