|
Osobnost pedagoga Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a jeho odkaz
Holbová, Štěpánka ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rous, Jan (oponent)
85 Resumé Profesor Josef Kaplický vedl v letech 1945-1962 ateliér monumentální malby a později ateliér sklářských technik na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jako všestranný umělec a teoretik dokázal vychovat celou řadu velmi kvalitních umělců, kteří byli určujícími osobnosti českého umění po druhé světové válce. Mezi nimi byli například Václav Cigler, Zdena Strobachová, Jiřina Žertová, Marie Rychlíková, Děvana Mírová, Jiří John, Adriena Šimotová a Vladimír Kopecký a další, jež svým přístupem a hlavně příkladem připravil pro mnohé budoucí úkoly výtvarného umění. Významnou úlohu Kaplický hrál v poválečném obnovení slávy českého skla (jemuž se věnoval se svými studenty), převážně svou schopností reflektovat soudobé umělecké a kulturní dění a teoreticky zpracovávat umělecké otázky. Vytvořil tzv. "filozofii skla", jenž práci v této technice pomohla pozvednout na velmi vysokou úroveň a odrazila se tak v úspěších českých sklářských návrhářů v šedesátých a sedmdesátých letech a ve vývoji autorského studiového skla. Bakalářská práce se věnuje nejen ateliéru Josefa Kaplického, ale také jeho samostatné umělecké a teoretické činnosti, která s ním úzce souvisela, a v neposlední řadě i dobovým tvůrčím podmínkám.
|
|
Role písňových textů v době stagnujícího zájmu o poezii
Stýblová, Hana ; Klumparová, Štěpánka (oponent) ; Hník, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce na téma Role písňových textů v době stagnujícího zájmu o poezii sestává ze dvou částí. První z nich přibližuje zpívanou poezii v kontextu hudební a literární vědy, pojednává o specifikách písňového textu a seznamuje s fenoménem písničkářství z obecně teoretického hlediska. Druhá část práce je zaměřena výzkumně a vychází jednak z před-výzkumného šetření, jehož cílem bylo zjistit, koho považuje dnešní společnost za písničkáře a čí texty jsou v současnosti v povědomí, ale zároveň je tvořena hlavní sondáží, která měla přiblížit aktuální roli písňového textu. Obě sondáže byly realizovány prostřednictvím krátkého dotazníku a potvrdily, že v současnosti je nejvíce citovaným a zároveň nejznámějším písničkářem Jaromír Nohavica, a následně prokázaly, že je role písňových textů skutečně významná, neboť právě díky nim dochází k hlavnímu kontaktu širší veřejnosti s básnickým slovem, ačkoliv se psaná poezie ocitá na okraji čtenářského zájmu.
|
|
Osobnost dirigenta instrumentalisty
Kružík, Robert ; OLIVIERI-MUNROE, Charles (vedoucí práce) ; KOUTNÍK, Tomáš (oponent)
V dnešní době je umění dirigování vyhraněným uměleckým směrem a je považováno za jedno z nejkomplikovanějších a zároveň nejvíce ceněných odvětví mezi hudebními obory, a to z mnoha úhlů pohledu. Ale ne vždy tomu tak bylo. Tato práce pojednává o vzniku tohoto celkem mladého oboru z hlediska samostatnosti, oddělení od ostatních s ním spojených oborů a vzniku legendy dirigenta. Navazující část je věnována krátkým improvizovaným rozhovorům s osobnostmi, kterých se to přímo dotýká. Doplněna je pak vlastními názory a celkovým shrnutím.
|
|
Analýza trhu s biopotravinami v ČR
Valenta, Ondřej ; Skokanová, Dagmar (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
Tato baklářská práce je zaměřena na trh s produkty ekologického zemědělství v ČR. Po první části by měl být čtenář obeznámen se záklandími fakty o vývoji trhu, jeho současné pozici a předpokládaném vývoji. Druhá část obsahuje spotřebitelský průzkum. Během tohoto průzkumu byly každému respondentovi položeny různé otázky. Po důkladné analýze se jejich odpovědi staly stavebním kamenem celé práce, která díky nim v závěru osvětluje problémy přímo spojené se zkoumaným trhem.
|
|
Změny vlastnických vztahů k půdě v Čechách po roce 1918
Karfík, Zdeněk ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
98 R E S U M E Od vzniku samostatného Československa v roce 1918 zde bylo v minulosti, a to jak dlouhé, tak i nedávné, příliš zásahů do vlastnického práva k nemovitostem obecně a k pozemkům zvlášť ze strany státu, než aby se nechalo hovořit o dlouhodobé kontinuitě právního stavu. Jedná se zejména o popsání dvou pozemkových reforem, jako důsledků dvou revolučních přeměn společenských vztahů, a to po roce 1918 - první pozemková reforma a po roce 1948 - tzv. druhá pozemková reforma. Pokud jde o první pozemkovou reformu, zaměřil jsem se ve své práci na nejdůležitější zákonnou úpravu, což byl zákon č. 32/1918 Sb., o obstavení velkostatků, zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového (záborový zákon), zákon č. 329/1920 Sb., tzv. zákon náhradový a zákon č. 81/1920 Sb., tzv. zákon přídělový. Záborový zákon znamenal, že ze zákona byl zemědělský majetek ve výměře na 150 ha orné půdy nebo 250 ha celkem půdy zabrán, to znamená, že původní vlastník s ním již nemohl disponovat. Stát potom na základě zákona přídělového upravil postup přidělování zemědělské půdy a lesů tzv. přídělcům, což byly především fyzické osoby nebo např. i různá sdružení, družstva apod. V této souvislosti chci velice krátce upozornit, že první pozemková reforma znamenala, že původní vlastníci velkého zemědělského majetku obdrželi...
|
|
Hodnotové orientace sportovních diváků
Landa, Pavel ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Man, František (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Úvod Sportovní diváctví se coby společenský jev objevuje jako důsledek rozvoje moderního sportu, zejména jeho profesionální podoby. V první polovině dvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu sportovních diváků. Nárůst popularity tohoto způsobu trávení volného času a prožitků, které jsou s ním spojeny, nemohl zůstat stranou zájmu společenských věd. Sportovní diváctví se postupně stalo předmětem zájmu mnoha společenských věd, které jej zkoumají na několika úrovních. Makrosociální jevy spojené se sportovním diváctvím jsou předmětem zájmu sociologie, která se soustřeďuje na širší jevy jako jsou kultura, sociální prostředí nebo specifické sociální struktury. Mikrosociální aspekty jsou předmětem zájmu psychologie a sociální psychologie, které se zaměřují na jevy spojené se sportovním divákem jako jedincem, jeho rodinným prostředím, specifickým prostředím v hledištích stadionů a společně sdílenými prožitky. Oba tyto přístupy jsou do jisté míry omezující při vysvětlování konkrétních jevů spojených s danou problematikou. Sociologie se zajímá o sportovní diváctví již od třicátých let minulého století. Jako příklad je možné uvést Borgadusovu studii (1931), která analyzuje sportovní diváky jako sociální skupinu. Po druhé světové válce dochází v souvislosti s rozvojem zejména vrcholového sportu a tím...
|
|
Struktura románů Jurije Andruchovyče
Sevruk, Alexej ; Morávková, Alena (oponent) ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce)
Románový svět Jurije Andruchovyče vykazuje značnou vnitřní soudržnost díky společným místům, objevujícím se ve všech jeho románech. Tato místa vytváří systém, jenž se stal předmětem dané práce. Autor aktualizuje předrománové literární žánry, což implikuje fabulační schéma iniciačního románu. Postavy Andruchovyčových románů splňují požadavek tzv. "iniciačního trojúhelníku", jež ve spojení s teatrálností a karnevalovostí postav propůjčuje Andruchovyčovým románům postmoderní intersémiotický rozměr. Karneval představuje základní téma Andruchovyčovy tvorby a poutá významy vlastní tomuto kulturnímu fenoménu. V karnevalovosti nacházejí svůj odraz takové postmoderní textotvorné praktiky, jakými jsou metatextovost a intertextualita literárního díla. Odkazy na jiné texty dávají Andruchovyčovu tvorbu do kontextu analogických historických literárních praktik a žánrů. Textový amalgam imituje pestrý a nejednoznačný obraz světa. Stěžejním prostorovým motivem v Andruchovyčově díle je město. Autor klade důraz na důležitost města jako kulturního a kulturotvorného činitele. Autor pracuje s jednotlivými toposy se sobě vlastní ironií a podle postmoderního klíče zpochybňuje některé významy, jež se k nim vážou. Motiv iniciace v obecnější rovině funguje jako zasvěcení ukrajinské literatury do světového kulturního dědictví....
|
|
Československo a Marshallův plán
Matějková, Eva ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat úlohu Marshallova plánu v hospodářském a politickém vývoji Československa v letech 1945 -- 1947. Chtěla bych se zaměřit na stav československé ekonomiky po 2. světové válce, na podstatu Marshallova plánu a s ním souvisejících politických jednání na základě studia nevydaných (Archiv České národní banky, Archiv Ministerstva zahraničních věcí) a vydaných pramenů a podobné literatury. Dále bych chtěla analyzovat reakce jednotlivých politických stran, seznámit se s diskuzí v denním tisku a případně dalších médiích. Následně bych ráda analyzovala sovětskou politiku v souvislosti s Marshallovým plánem. Pozornost budu rovněž věnovat příčinám a důsledkům odmítnutí Marshallova plánu Československem a tím následný vliv na směr vývoje Československa a východní Evropy v následujících letech.
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Žůrek, Jiří ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Pro vypracovani diplomove prace jsem si zvolil tema "Pojem a pravni důsledky překročeni mezi nutne obrany a krajni nouze". Diplomovou praci v oblasti trestniho prava jsem si vybral z důvodu velice vyznamne a nezastupitelne role trestniho prava v lidskem životě. Mnohdy se s nim člověk za cely život přimo nesetka, avšak po celou dobu života trestni pravo naš život zastřešuje a slouži k ochraně nejzakladnějšich pravnich statků. Nutna obrana a krajni nouze, jakožto nejdůležitějši instituty okolnosti vylučujici protipravnost jsou důležite prvky trestniho prava ve všech pravnich řadech světa. Vyskytuji se v různych modifikacich determinovanych historickym a politickym vyvojem jednotlivych zemi. Tema, resp. problematika okolnosti vylučujici protipravnost a zvlaště problematika nutne obrany a krajni nouze mě zaujala již při prvnim seznameni s trestnim pravem na Pravnicke fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Okolnosti vylučujici protipravnost a zejmena meze jednani v nutne obraně a krajni nouzi, včetně jejich překročeni, jsou široce diskutovana temata nejen v odbornych kruzich, ale i u laicke veřejnosti. Každy z nas se může dostat do situace, kdy se bude muset branit napadeni, odražet utok utočnika či jednat v krajni nouzi a jeho jednani bude nasledně posuzovano podle stanovenych kriterii určujicich, zda-li došlo ke...
|
|
However and therefore - their occurrence and use in official documents of the EU
Dóža, Boris ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Prace se zaby-va pouzitim vetnych modifikMorU adverbialni povahy however a therefore (dale take j en "konektory", "rp.odifikMory" nebo "adverbiale") v textech zverejnenych Evropskou komisi na webovYch strankach. ledna se zejmena 0 texty pravniho charakteru, jako jsou umluvy a dodatky k nim, protokoly, rozsudky Ci prohlaseni, tvorici pravni ramec Evropskeho spolecenstvi. Prace zkouma vyskyty uvedenych modifikatorU, zaby-va se popisem jejich syntaktickych vlastnosti, postavenim ve vete, interpunkci a vYznamovou slozkou. Krome toho si vsima, zda u.ziti modifikatorU Je opodstatnene, a poukazuje na moznost nejednotne interpretace. Prvni, pfehledova cast cerpa ze zahranicnich i domacich zdroju, ktere se touto problematikou zaby-vaji na teoreticke rovine. Z hlediska formy deH konektory do tn skupin (adverbia jednoducha, slozena a frazova) a zaby-va se popisem na syntakticke rovine. Konstatuje, ze konektory slou.zi ke usouvzta.zneni obsahu vet na rozdil od zaclenenych pnslovecnych urceni, ktere tvon soucast vety. lak uvadi CGEL (613), pnslovecna urceni mohou bYt ~aclenena (adjunkty a subjunkty), nebo nezaclenena (disjunkty a konjunkty). Podle Pro Duskove vetne modifikMory slouzi jako prostredky textove navaznosti specifikujici zpusob, jim.z to, co nasleduje, navazuje na to, co predchaze1o. CGEL dale uvadi, ze oba...
|
host ::
