|
|
Rekonverze ekonomiky USA po 2. světové válce
Švec, Petr ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je jednak deskripce a zhodnocení politik americké vládní administrativy ovlivňujících ekonomický a sociální vývoj Spojených států ve 40. letech. Pochopitelně také deskripce samotného ekonomického vývoje v tomto období a jeho analýza a především potom definování a určení významu těch nejdůležitějších hybných momentů. A v této souvislosti také snaha o formulování vlastního přístupu k otázce počátku a konce procesu rekonverze americké ekonomiky. Analytická pozornost je věnována proměnám některých parametrů americké ekonomiky ve 40. letech minulého století. Jde zejména o celkovou strukturu poptávky (vládní x soukromá), strukturu celkové investiční poptávky (vládní x soukromá), strukturu celkové vládní poptávky (nevojenské x vojenské výdaje), zastavení růstu státního dluhu, inflační procesy v letech 1946 -- 1948, míru zdanění, apod. Zkoumány jsou rovněž příčiny vzniku tzv. "ratchet effect", neboli efektu záklopky. A to nejenom v oblasti daňové, ale především v oblasti institucionální.
|
|
|
Trh práce v USA v době rozmachu odborového hnutí
Filip, Jan ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice deformací trhu práce vlivem institucí, jako jsou odbory, federální vláda a soudní moc. Klade si za cíl v prvé řadě odpovědět na otázky: Proč zaměstnanci vstupují do odborů? Jsou pro ekonomiku odbory prospěšné? Mají státní regulace požadovaný účinek? Tuto oblast ekonomie považuji za věčně aktuální a velmi důležité téma. Nejprve se snažím určit, co vedlo dělníky ke členství v odborech, jakým způsobem se jim v tom zaměstnavatelé snažili zabránit a zda by se odborová činnost dala označit za ekonomicky prospěšnou. Poté analyzuji státní zásahy do trhu práce, do jaké míry byly úspěšné a jaké byly jejich skutečné záměry, pokud se lišily od proklamovaných. V předposlední části využívám Americkou federaci práce jako případovou studii. Poukážu na důvody, proč na rozdíl od jiných odborů nezanikla, resp. jakou funkci plnila, a jak se vyvíjelo její prolínání s politikou a postoje ke státním regulacím. Na závěr se pokusím o přehled důsledků vlivu odborů, zaměstnavatelů a státu na trh práce.
|
|
|
Politika zaměstnanosti v období prvního New Dealu
Kozlová, Lenka ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou nezaměstnanosti ve Spojených státech amerických v období 30. let dvacátého století, a to především jednotlivými projekty na podporu zaměstnanosti za prezidentství Franklina Delano Roosevelta v období prvního New Dealu. Realizace těchto objemných projektů veřejných prací byla reakcí na vypuknutí Velké hospodářské krize, jejímž důsledkem byl vznik historicky nejvyšších hodnot nezaměstnanosti v dějinách USA. Politika nezaměstnanosti byla prvním krůčkem ke státním zásahům a k upevňování moci federální vlády prostřednictvím vysokých vládních výdajů. Ty byly nezbytné pro financování těchto ozdravných projektů. Z tohoto důvodu zde analyzuji vliv vládních výdajů na federální rozpočet a růst a pokles nezaměstnanosti od roku 1929 do roku 1935(1940) a následně jejich dopad na ekonomiku USA.
|
|
|
OPEC a jeho politika během první ropné krize
Kolštrom, Jan ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
První ropný šok sehrál výraznou roli ve formování světové ekonomiky. Zásadní roli v tomto procesu sehrála Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Práce pojednává o politickém a ekonomickém pozadí let před ropnou krizí, především pak situací v USA a na Blízkém východě. Ze studia struktury obchody s ropou, především pak vlivu skupiny známé jako "Sedm sester" a jejího konfliktu s kartelem OPEC , lze vyvodit řadu odpovědí na některé často kladené otázky ohledně vzniku ropných krizí. Důležitou částí práce je analýza dopadu jednání kartelu OPEC na světovou ekonomiku 70. let. Toto jednání vedlo ke vzniku řady jevů a zformování světového trhu s ropou tak, jak ho známe teď.
|
|
|
Privatizace ve Velké Británii za vlády Margaret Thatcherové
Zrasták, Marián ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Vítězství konzervativců ve volbách v r. 1979 vedlo ke vzniku vlády, která je dnes zpopularizována jako zastánce programu ekonomického liberalismu. Nová vláda byla rozhodnuta ukončit období hospodářského úpadku Velké Británie a krizi vládní autority prostřednictvím definitivního opuštění politiky konsensu. Teprve se ziskem převahy "suchých" ve vládním kabinetu v září 1981 se však tato politika stala prioritou Konzervativní strany. Cílem bylo omezit roli státu v ekonomice, zahájit privatizaci znárodněných průmyslových odvětví a uskutečnit celkovou redukci státu blahobytu v průběhu druhého a třetího volebního období Margaret Thatcherové. Diplomová práce popisuje, jak se jednotlivé faktory podílely na formování privatizačních programů. Hlavním úkolem je pak nalezení odpovědi na otázku, zda-li zpoždění v jednotlivých privatizačních programech byla dána objektivními příčinami v podobě obstrukcí ze strany politických oponentů Margaret Thatcherové a zájmových skupin, nebo to byla samotná frakce "suchých", která nepodporovala denacionalizaci strategických odvětví britského průmyslu. Privatizace je zde zkoumána v kontextu fiskální a monetární politiky s cílem odkrýt její roli v hospodářské politice Margaret Thatcherové. Samotný úspěch privatizace je dán regulacemi, kterým podléhají denacionalizovaná odvětví, a autor této práce proto klade důraz na přiblížení vztahu členů Konzervativní strany k myšlence volného trhu. Při hledání odpovědí na tyto a další otázky využívá autor popisu jednotlivých privatizačních programů včetně souvisejících politických a ekonomických diskusí, které provázely jejich realizaci. Diplomová práce dále obsahuje popis fenoménu lidového kapitalismu, vztahu privatizace a zahraniční politiky a autorovo kritické zhodnocení privatizačního programu.
|
|
|
Československo a Marshallův plán
Matějková, Eva ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat úlohu Marshallova plánu v hospodářském a politickém vývoji Československa v letech 1945 -- 1947. Chtěla bych se zaměřit na stav československé ekonomiky po 2. světové válce, na podstatu Marshallova plánu a s ním souvisejících politických jednání na základě studia nevydaných (Archiv České národní banky, Archiv Ministerstva zahraničních věcí) a vydaných pramenů a podobné literatury. Dále bych chtěla analyzovat reakce jednotlivých politických stran, seznámit se s diskuzí v denním tisku a případně dalších médiích. Následně bych ráda analyzovala sovětskou politiku v souvislosti s Marshallovým plánem. Pozornost budu rovněž věnovat příčinám a důsledkům odmítnutí Marshallova plánu Československem a tím následný vliv na směr vývoje Československa a východní Evropy v následujících letech.
|
|
|
Okolnosti vyhlášení tzv. Marshallova plánu
Beran, Jiří ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje situaci, která panovala na poli mezinárodních vztahů během dvouletého období po druhé světové válce. Hlavním předmětem mého zájmu je zahraniční politika praktikovaná Spojenými státy mezi léty 1945-1947. Bezprostřední poválečné nadšení prezidenta F. D. Roosevelta k pokračující spolupráci se Sovětským svazem vystřídal Trumanův mnohem obezřetnější přístup. S Kennanovým "Dlouhým telegramem" přišel do Bílého domu definitivní odklon od představy Stalina coby spojence. Napětí mezi velmocemi gradovalo v první polovině roku 1947. Kongres schválil pomoc Řecku a Turecku (Trumanovu doktrínu) znamenající příchod politiky zadržování. V návaznosti na ni a s ohledem na evropský vývoj, který se jevil jako klíčový k budoucímu celosvětovému uspořádání, byl 5. června 1947 vyhlášen Marshallův plán. Má práce nabízí odpovědi na následující otázky. Co stálo na pozadí rozhodnutí, díky nimž se Amerika vydala tímto směrem? Existovaly nějaké alternativy? Jaké byly konkrétní dopady nové americké zahraniční politiky?
|
|
|
Hospodaření politických stran v roce 2006
Krček, Matěj ; Nováková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Takáčová, Hana (oponent)
Diplomová práce analyzuje výroční finanční zprávy politických stran, majících zastoupení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky za rok 2006. Vychází především z údajů, které jsou strany každoročně povinné předkládat Poslanecké sněmovně k nahlédnutí. Práce se zaměřuje především na hospodaření stran, především z hlediska příjmů a výdajů, ale okrajově také na majetek a zdroje jeho krytí.
|
host ::
RSS.