Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21,594 záznamů.  začátekpředchozí21585 - 21594  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.65 vteřin. 

Pomocné měniče v systémech elektrické trakce
Kuzdas, Jan ; Procházka, Petr (oponent) ; Červinka, Dalibor (vedoucí práce)
Účelem této práce je návrh pomocných měničů v systémech elektrické trakce. Konkrétně se zde zabýváme dvěma různými měniči (tyto měniče byly použity pro přímou aplikaci v trakčních vozidlech vyvíjených na UVEE FEKT VUT Brno). První měnič byl použit pro napájení pomocných pohonů elektrické lokomotivy. Druhý měnič byl použit k napájení palubních spotřebičů elektromobilu s palivovým článkem.

Mikrobiální produkce extracelulárních polymerů a jejich zapojení do stresové odpovědi
Müllerová, Lucie ; Sedláček, Petr (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá produkcí extracelulárního polysacharidu pullulanu mikroorganismem Aureobasidium pullulans, purifikací pullulanu a jeho možným využitím jako kryoprotektantu. Jako součást práce byla zpracována literární rešerše charakterizující A. pullulans, samotný pullulan a stresové faktory se zaměřením na teplotní stres. V rámci experimentální části byla stanovena růstová charakteristika mikroorganismu A. pullulans (byl použit kmen CCM 8182) a produkce pullulanu v ideálních podmínkách. Nejvyšší růst biomasy nastal při použití fruktosy jako zdroje uhlíku (3,580 g/l u kmene CCM 8182), nejvyšší produkce pullulanu při použití sacharosy jako zdroje uhlíku (10,300 g/l u F 148). Jako nejlepší precipitační činidlo z trojice ethanol, aceton, isopropylalkohol byl vybrán ethanol v poměru 1:2 (médium:ethanol). Stanovení čistoty pullulanu bylo provedeno pomocí HPLC. Dále byly zkoumány kryoprotektivní vlastnosti pullulanu a to při teplotách – 72° C, -18° C, 4° C a 60°C. Pullulan působil spíše negativně při teplotách – 72° C a 60° C. Naopak při teplotách – 18°C a 4° C byla potvrzena ochranná funkce polysacharidu.

Koncepce uložení motoru Formule Student na dynamometr
Špičák, Milan ; Prokop, Aleš (oponent) ; Janoušek, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá uložením jednoválcového motocyklového motoru na dynamometr. V první části je osvětlena problematika soutěže Formula Student. Dále práce obsahuje rozbor používaných motorových zkušeben včetně měřící techniky. V poslední části je samotný návrh uložení motoru Husaberg FE 570 na dynamometr Superflow SF-902, pro ilustraci doplněný o virtuální model.

Development and design of a modular battery box.
Rozinek, Josef ; Buday, Vladimír (oponent) ; Porteš, Petr (vedoucí práce)
This thesis deals with battery pack problematic. In the first part, battery pack design is described according to cell selection, shape, size, type and interconnection configuration. Further on it describes the influence of these characteristics on battery pack performance and dependability. It covers battery pack thermal management and the influence on battery life cycle. The second part deals with practical battery pack design for Lithium-polymer cells. A calorimetric experiment is used to obtain the cell heat generation under discharging conditions that is subsequently used for CFD battery cooling simulation.

Variabilita v produkci extracelulárních fosfatáz dominantních druhů fytoplanktonu šumavských jezer
Novotná, Jana ; Rulík, Martin (oponent) ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce)
Phosphorus (P) is considered as the most frequently limiting factor for phytoplankton growth in freshwater environments. One of the ways, how to solve the lack of P in algae and cyanobacteria, is the production of extracellular phosphatases. Extracellular phosphatase activity (PA) of phytoplankton at the single cell level was investigated in three acidified mountain lakes - Čertovo, Prášilské and Plešné in the Bohemian Forest (Czech Republic) from May to September 2007. PA of phytoplankton was detected directly at the site of enzyme activity using the fluorescence labelled enzyme activity technique (FLEA) and epifluorescence microscopy. The FLEA technique is based on colourless substrate ELF phosphate (ELFP) that is converted by enzymatic hydrolysis to the insoluble fluorescent product ELF alcohol (ELFA), which marks the site of PA. This thesis is divided into two parts. The first part (in Czech) is aimed at a general comparison of PA of phytoplankton in the three Bohemian Forest lakes. PA was characteristic for dinoflagellates Gymnodinium uberrimum, Gymnodinium sp. and Peridinium umbonatum that were ELFA labelled in all lakes almost during the whole season. Other species (e.g. Carteria sp., Chlorogonium fusiforme or Synura sp.) were active either in only one of lakes or in some samples. PA was...

Oxidativní stres jako možný důsledek působení opioidů
Böhmová, Barbora ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Volné radikály a reaktivní formy kyslíku jsou neustále vytvářeny ve všech aerobních organismech. Mohou být zapojeny v etiologii některých nemocí, jako je rakovina, ateroskleróza, revmatoidní artritida, nemoci jater, ledvin, kardiovaskulární, neurodegenerativní onemocnění či předčasné stárnutí. Volné radikály a reaktivní formy kyslíku také mohou způsobit oxidativní poškození důležitých buněčných komponent-proteinů, lipidů a DNA. V buňkách existují antioxidační systémy, které neutralizují tyto radikály. Patří mezi ně některé vitamíny (kyselina askorbová, α-tokoferol, β-karoten) a enzymy, např. superoxiddismutasa přeměňující superoxidový radikál na peroxid vodíku a molekulární kyslík, či katalasa odstraňující peroxid vodíku. Dalším důležitým enzymem odstraňující peroxid vodíku v lidských buňkách je glutathionperoxidasa. Při snížené aktivitě antioxidantů dochází k nadměrné produkci volných radikálů vedoucí k oxidativnímu stresu. Mezi prooxidanty (látky vyvolávající oxidativní stres) patří i opioidy. Opioidy svými účinky snižují aktivitu antioxidačních enzymů a mohou vytvářet reaktivní formy kyslíku. Cílem této práce je shromáždit poznatky týkající se potenciální schopnosti opioidů vyvolávat oxidativní stres. Jsou zde stručně shrnuty informace o opioidech, oxidativním stresu, volných radikálech a...

Nuclear dynamics and interactions of myosin 1c
Dzijak, Rastislav ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Kaňka, Jiří (oponent)
1. ABSTRAKT Myosiny jsou proteiny, které přeměňují chemickou energii uloženou v ATP na mechanickou sílu, která se aplikuje na vlákna aktinu. Jaderný myosin 1 (NM1) byl první myosin detekován v jádře buňky. Spolu s jaderným aktinem hraje důležitou roli při transkripci DNA a remodelaci chromatinu. Nicméně, molekulární mechanismy funkce NM1 jsou zatím neznámé. K získání dalších poznatků o tomto molekulárním motoru jsme studovali expresi a distribuci NM1 v tkáních, mechanismus jeho jaderné lokalizace a také jeho další molekulární interakce. V první části byla studována exprese NM1 v různých tkáních myší. Bylo prokázáno, že NM1 se vyskytuje v buněčných jádrech všech myších tkání, přičemž do studia nebyly zahrnuty buňky v terminálním stádiu spermatogeneze. Kvantitativní PCR a western blot prokázaly, že exprese NM1 je různá v jednotlivých myších tkáních a nejvyšší je v plicích. NM1 je izoforma dříve objeveného myosinu 1c (Myo1c), který byl popsán nejprve jako protein cytosolový. Jediný známý rozdíl mezi těmito dvěma proteiny je přítomnost 16 aminokyselin na N-konci NM1. V další části byl proto studován vliv NM1 domén, včetně N-koncového peptidu, na subcelulární lokalizaci tohoto proteinu. Zjistili jsme, že N-koncový peptid NM1 není nezbytný pro jeho vstup do jádra. Jaderný lokalizační signál jsme objevili v...

Obvody zajišťující správné nabíjení a vybíjení akumulátorů LiFePO4
Sejkora, Petr ; Krajsa, Ondřej (oponent) ; Kubánek, David (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá BMS systémy pro ochranu, správu a dohled nad bateriovými sestavami sériové kombinace více článků. Další část práce se zabývá návrhem zařízení pro základní ochranu jednotlivých článků před přebíjením a podvybíjením. Návrh bere v potaz jednoduchost, nízkou klidovou spotřebu, zabezpečení funkce, modifikovatelnost pro aplikaci s jinými prahovými napětími a nízkou cenu návrhu. Funkce je ověřena simulací činnosti a měřením.

Molekulární mechanismy přenosu extracelulárních signálů dráhou ERK.
Bráborec, Vojtěch ; Rösel, Daniel (oponent) ; Vomastek, Tomáš (vedoucí práce)
Signální MAPK (mitogen-activated protein kinase) kaskáda představuje evolučně konzervovaný mechanismus, který buňkám umožňuje vnímat extracelulární signály a vhodným způsobem na tyto signály reagovat. Nejlépe prostudovaným členem MAPK rodiny je proteinkináza ERK (extracellular signal-regulated kinase), která spolu s proteiny Raf a MEK (MAPK/ERK kinase) tvoří prototypickou signální dráhu regulující široké spektrum biologických dějů jako je kupříkladu proliferace, diferenciace, buněčný pohyb, adheze či apoptóza. Aby mohla jedna signální dráha regulovat množství různých odpovědí, vyvinuly si buňky modulační mechanismy, mezi které patří odlišná síla a doba trvání signálu, různá lokalizace proteinů, komunikace s ostatními signálními drahami, rozdíly ve výběru substrátů i to, jakým způsobem si signalizační molekuly dané spektrum interakčních partnerů vybírají. Uvedené mechanismy jsou ve velké míře ovlivňovány proteiny s neenzymatickými funkcemi, jako jsou tzv. scaffold proteiny, proteinové inhibitory a proteinové kotvy. Tyto proteiny usměrňují signály vedoucí k dosažení konkrétní buněčné odpovědi a jsou tedy klíčovými články signální transdukce. I přes rostoucí význam proteinových modulátorů v buněčné signalizaci, není jejich fyziologická role často známá. Částečnou výjimku představují dva fyziologické děje -...

RNA interference u rostlin
Čermák, Vojtěch ; Kulich, Ivan (oponent) ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce)
RNA interference je jedním z dějů, které umožňují v buňkách regulovat aktivitu genů. Tento proces je většinou spouštěn přítomností dvoušroubovicové RNA v buňce. Z takovéto RNA mohou být vyštěpovány duplexy malých RNA, většinou o délce 20-25 nukleotidů, za pomoci proteinu zvaného Dicer. Jednovláknové malé RNA uvolněné z těchto duplexů jsou základním kamenem RNA interference a lze je třídit do několika skupin na základě jejich biogeneze. U rostlin se setkáváme s miRNA a siRNA. Malé RNA asociují s proteinem zvaným Argonaut a navádějí jej na základě sekvenční komplementarity k cílové molekule. Argonaut může fungovat buďto sám nebo v komplexu s jinými proteiny. V závislosti na charakteru proteinů účastnících se tohoto děje spouští malé RNA různorodé procesy, které mohou vést ke štěpení mRNA (proces, na který stačí samotný komplex Argonaut a malá RNA), blokování translace nebo modifikacím chromatinu. S RNA interferencí se lze setkat u většiny Eukaryot, kde hraje roli ve vývoji organismů, jejich reakci na stres, úpravách chromatinu a také v obraně proti virům. U rostlin se setkáváme s rozmanitou škálou mechanismů, kterými může RNAi fungovat a kterým začínáme teprve postupně rozumět a doceňovat jejich význam.