|
Bilance tekutin jako ošetřovatelský problém
SOUKUPOVÁ, Martina
Základní teoretická východiska: Práce se zabývá tělesnými tekutinami, mikcí, faktory ovlivňující mikci, pojmem diuréza, změnami v množství moči a poruchami vylučování moči, pozorováním vlastností moči, bilancí tekutin nejen jako pojmem ale především možnostmi a zásadami odběru moče a nesmíme zapomenout na zaznamenávání a vyhodnocení bilance tekutin. Mezi nejznámější poruchy vylučování moči patří inkontinence, která je charakterizována jako nevědomý odchod moče. Inkontinence přináší člověku, který jí trpí velice nepříjemné pocity. Působí především na jeho psychiku. U inkontinence se nejedná o chorobu, ale o symptom, který může mít více příčin. Pozorování vlastností moče je též součástí sledování bilance tekutin. Sledováním barvy moče, množství, zápachu a dalších vlastností se nám může spousta ukázat. Vše co není fyziologické, se musí hlásit lékaři. Bilance tekutin je součástí ošetřovatelské péče. Správně provedená bilance tekutin je velkým ukazatelem pro lékaře i zdravotní sestry. Je důležité, aby sestry v bilanci tekutin zohlednily všechny formy příjmu i výdeje tekutin. V některých případech nelze sledovat diurézu, a proto se lékaři můžou přiklonit ke sledování hmotnosti pacienta. Vyhodnocení bilance tekutin se provádí po daném čase, který určí lékař. Dále se bakalářská práce zabývá chybami při odběru moči a ošetřovatelským procesem při vyprazdňování moče. Cíl práce: Cílem práce bylo zmapovat, jak sestry provádí bilanci tekutin. Hypotéza byla stanovena jedna ve znění: H1: Sestry s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním poučují klienty o bilanci tekutin kvalitněji než sestry se středoškolským vzděláním. Dále byly vytvořeny i výzkumné otázky: Poučují sestry klienty o bilanci tekutin? Sledují sestry kvalitně bilanci tekutin klientů? Jak sestry zapisují bilanci tekutin? Jakých chyb se nejčastěji sestry dopouštějí při provádění bilance tekutin? Metodika: Ve výzkumu byla použita metoda skrytého pozorování sester a by použit pozorovací arch. Dále byla použita technika dotazníků. V dotazníku byla zachována anonymita respondentů. Na respondenty nebyl vyvíjen žádný nátlak. Dotazník obsahoval 17 uzavřených otázek, na 3 z nich byla možnost více odpovědí.
|
|
Filmová báseň všednosti
Hálová, Nicole ; Brdečková, Tereza (vedoucí práce) ; DOLENSKÝ, Martin (oponent)
"Všechna díla vycházejí ze scénáře, který umělec promítá do kultury, považované za rámec příběhu - a tento příběh zase sam dál donekonečna promítá další možné nové scénáře."
Tato práce se soustředí na dobové přijetí filmu "Brief Encounter" (1945) režiséra Davida Leana, a na možnosti filmového vyprávění a přístupy k filmovému vyprávění jako takovému, které chci analyzovat porovnáním různých zpracování jednoaktové divadelní hry "Still life", která byla pro tento film předlohou.
Referenčním rámcem dobového přijetí jsou reakce na uvedení filmu v poválečném Československu, kde se filmem dopodrobna zabývala tehdejší filmová kritika. Její přijetí tohoto filmu se v době, kdy se volalo po větší "filmovosti" kinematografie velice lišilo od recepce pražského obecenstva. Porovnáváním dostupných dobových zdrojů týkajících se filmu a jejich zasazením do kulturně dobového kontextu bych chtěla dojít k pochopení uvažování nejen tehdejší odborné filmové kritiky u nás, ale i divákům, jejich vztahu k této kritice a k filmu vůbec. Ráda bych použila zejména kritiky Jiřího Brdečky, který komplexně reflektoval filmy a dobové dění v období zestátnění kinematografie.
Nezaměřím se přitom na příběh sám, ale na kulturní a dobovou podmíněnost jeho vyprávění, která se navíc odráží ve způsobu transformace příběhu do filmové řeči. Porovnáním divadelní předlohy a filmového scénáře se pokusím rozebrat konkrétní postupy vdramaturgii a celkové stavbě příběhu, se zaměřením na práci s vnitřním monologem, který je zásadním vyprávěcím prostředkem v Leanově ztvárnění. Dále se věnuji srovnání filmu Davida Leana a remakeu "Brief encounter" režiséra Alana Bridgese.
Takováto analýza by měla přispět kpochopení toho, jak byl film vdobě uvedení přijat a měla by rozkrýt, co vlastně diváci a odborná kritika od zahraničního filmu v této době očekávala - ať už jde o formální zpracování, volbu výrazových prostředků, aktérů i samotného tématu.
Hlavním cílem tehdnších filmových novinářů bylo, aby divák porozuměl filmu. Cílem mé práce je porozumět kromě toho i jim a divákům, kterým byly tyto kritiky adresované a měly je "vychovávat".
|
|
Role učitele primární školy při výběru volnočasových aktivit dětí mladšího školního věku
Kašparová, Renata ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pedagogického ovlivňování výběru volnočasových aktivit u dětí mladšího školního věku. Cílem práce je sledovat, jakým způsobem může učitel 1. st. ZŠ tento proces ovlivňovat. Teoretickými východisky práce jsou pojem volný čas, charakteristika a vývoj dítěte mladšího školního věku a prostředí, které se podílí na výchově dětí v jejich volném čase. Analyzuje vlivy, které na dítě mladšího školního věku působí a formují tak i způsob trávení jeho volného času. Hlavní pozornost je přitom upřena na učitele primární školy a na možnosti jeho vlivu na to, jakým způsobem je směrována zájmová činnost žáků v rámci jejich volného času. Výzkumná část práce předkládá srovnání způsobu využívání volného času dětí v Praze a v malém městě.
|
|
Systemický přístup a rozhovor jako užitečná podpora v praxi kariérního poradce
Koptová, Naděžda ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
První část práce podává teoretický úvod do problematiky kariérového poradenství a volby další vhodné vzdělávací cesty, jsou objasněny důležité pojmy probíraného tématu. Je představena struktura poradenského systému v ČR, vybrané modely teorií kariérového vývoje, charakteristika vývojového období na rozhraní pubescence a adolescence s ohledem na volbu další vzdělávací cesty na konci studia základní školy. Seznamuje s kariérními poradenskými službami poskytovanými v PPP, s používanými metodami, technikami, oblastmi zájmu. Dále seznamuje se základními principy systemického přístupu a charakteristikami systemického rozhovoru. Empirická část práce přináší teoreticko- metodologická východiska, ze kterých šetření vychází a konkrétní kazuistiky, které demonstrují v situaci poradenské konzultace hledání souladu mezi osobností žáků, předpoklady pro výkon určitého povolání, nejistotou, neznalostí a nedostatečnou připraveností při volbě jejich další vzdělávací cesty. V kazuistikách i diskusi se práce snaží poukázat na užitečnost a přínos zvoleného systemického přístupu a rozhovoru právě v procesu vlastního kariérního poradenství. Snaží se poukázat na vhodnost systemického přístupu jako teoretického a filozofického rámce kariérního poradce v kontextu rozhovoru s dítětem a jeho rodiči. Práce ukazuje, že tento...
|
|
Volba další vzdělávací dráhy u žáků devátých ročníků roudnických základních škol
Štubňová, Miroslava ; Greger, David (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent)
Shrnutí Cílem diplomové práce s názvem Volba další vzdělávací dráhy u žáků devátých ročníků roudnických základních škol je na základě odborné literatury popsat faktory, které ovlivňují studijní kariéru jedince, především pak volbu vzdělávací instituce, na které se rozhodne realizovat vyšší sekundární vzdělávání, a empiricky tuto problematiku zmapovat v rámci města Roudnice nad Labem. Teoretická část je rozčleněna na základě jednotlivých faktorů, které významným způsobem ovlivňují, jakou vzdělávací instituci žáci v druhém pololetí devátého ročníku zvolí. Za tyto faktory považujeme sociálně-ekonomický původ jedince, jeho rodinu a pohlaví, dále psychologické a vývojové aspekty období dospívání, ve kterém je volba střední školy realizována. Tyto kategorie pak prezentujeme prostřednictvím českých i zahraničních výzkumů. Rovněž pak nabízíme pohled na přechod mezi nižším a vyšším sekundárním vzděláváním z hlediska legislativy a kariérového poradenství. Stěžejní částí diplomové práce je část empirická, kde je detailně popsán námi realizovaný kvantitativní výzkum a analyzována získaná data. Cílem výzkumného šetření je zmapovat, jak probíhá rozhodování o volbě další vzdělávací dráhy u roudnických žáků devátých ročníků, respektive (1) jaké jsou nejčastější charakteristiky škol volených roudnickými žáky, (2) jaké...
|
|
Reflexe historických událostí v chorvatském filmu 50. a 60. let
Janečková, Veronika ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem tvůrci chorvatského Jadran filmu převážně 60. let reflektovali události spjaté se známou dějinnou skutečností, jakým způsobem tuto skutečnost umělecky interpretovali a jaké dějinné události byly v průběhu zkoumaného období ve středu jejich zájmu. Při výběru vzorku filmů jsem se řídila převážně hlediskem produkčním, které je pro chorvatskou filmovou historiografii určujícím kritériem pro zařazení snímků do národní kinematografie. Z tematického hlediska vyniká látka z období národněosvobozeneckého boje či civilní příběhy v kulisách válečných událostí. Výjimku tvoří pouze snímek Nevesinjska puška, který reflektuje starší historické události. Produkci je možno charakterizovat taktéž dle způsobu uchopení historické, převážně válečné tematiky. Zastoupen je filmový spektákl, lyrické podobenství nebo filmové interpretace, které mohou sloužit jako materiál pro historická zkoumání, analýzy a pro studium mimetického intervalu mezi obecně přijímanou a chápanou historickou skutečností a jejím uměleckým ztvárněním. V tomto okruhu se nejčastěji objevují snímky z partyzánského mikroprostředí. Až na ojedinělé výjimky je zkoumaným snímkům reflektujícím dějinné události ohraničené koncem 2. světové války vlastní kolektivní blíže nespecifikovaný celojugoslávský kontext a vyhýbání se...
|
|
Manželky českých politiků v 19. století
BUREŠOVÁ, Jitka
Manželky českých politiků v 19. století Anotace Pro svoji práci jsme si vybrala deset žen, manželek českých politiků 19. století. V první kapitole jsem se zabývala motivem výběru životní partnerky, jejím sociálním, jazykovým a náboženským původem. Pokusila jsem se o analýzu předmanželské korespondence. Druhá část mé práce se věnovala uplatnění žen ve společenském životě a zaměřila se zejména na jejich zapojení do salonního života. Ve třetí kapitole jsem nastínila působení žen ve spolcích. Zajímala mě veškerá manželek politiků na veřejnosti, hlavně v oblasti filantropie. Pokusila jsem se zjistit, jestli muži své manželky v těchto činnostech podporovali. Poslední část se zaměřila na postavení ženy v rodině. Sledovala jsem podíl mužů na řízení domácnosti a výchově dětí. Snažila jsem se o rozbor korespondence mezi manželi a zejména jsem se snažila vysledovat, zda se muži svým partnerkám svěřovali s politickými záležitostmi a jak moc se ženy o tyto věci zajímaly.
|
|
Rodinná politika na lokální úrovni
FILIPOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zabývá rodinnou politikou na lokální úrovni obce Benešov. V důsledku nastávajících změn (demografických, rodinných vzorců, ekonomických, pracovního trhu, sociálních) je třeba, aby rodinná politika reagovala pružně a chránila rodinu před sociálními dopady a chudobou. Proto je důležité správné uchopení této problematiky, její provázanost s rolí státu, ale také zvolení vhodných prorodinných opatření ve prospěch mladých rodin s dětmi. Všechna tato opatření pomáhají naplňovat zdravý růst dětí, fungování rodiny, zlepšování rodinného života a obecně mají potencionální vliv na blaho rodiny. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na rodinu. Druhá celkově popisuje rodinnou politiku, definice, cíle a nástroje. Třetí kapitola se zabývá rodinnou politikou na úrovni krajů a obcí a poslední se věnuje sociodemografické charakteristice Benešovska. Dále teoretická část vychází z vládních, ale i regionální dokumentů na úrovni obcí a krajů. V rámci výzkumného šetření byl stanoven jeden hlavní cíl a dva dílčí cíle. Hlavním cílem bylo zjistit rozsah prorodinných opatření v obci Benešov realizovaných v letech 2010-2013. První dílčí cíl měl za úkol zmapovat dostupnost veřejných služeb v Benešově, které mohou využít rodiče dětí předškolního věku při umísťování do předškolních zařízení. Druhým dílčím cílem bylo zmapovat názory na rozsah prorodinných opatření. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Jaká prorodinná opatření byla realizována v obci Benešov v letech 2010-2013? 2. Jaká je dostupnost veřejných služeb pro děti předškolního věku na území obce Benešov?V empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Šlo o metodu dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru.Ke zmapování dostupnosti veřejných služeb pro děti předškolního věku v Benešově byla využita analýza dokumentů. Z výsledků kvalitativního výzkumného šetření je zřejmé, že realizace prorodinných opatření v dané lokalitě reaguje na demografický vývoj a vychází také z potřeb rodin. Důležitou roli sehrávají nabízející se možnosti, ale také i omezené rozpočtové možnosti aktérů prorodinných opatření. Závěry ukazují, že město Benešov se snaží o maximální podporu mladých rodin realizací nových prorodinných opatření, ale zároveň jsou zde i určité slabiny. Byla vybudována nová dětská hřiště, otevřena kontejnerová školka. Město Benešov podporuje a rozvíjí bydlení. Došlo k rozšíření dopravní infrastruktury, sociálních a zdravotních služeb. Bylo nabízeno více volnočasových aktivit a došlo k podpoře preventivních aktivit. Do plnění prorodinných opatření se zapojila i nově vzniklá nestátní zařízení, jako jsou například mateřská centra. Respondenti uvádějí jako velmi žádoucí posílení kapacit míst ve veřejných mateřských školách. Otevřít další jesle, které jsou v Benešově jediné a tím umožnit snadnější návratnost matek do zaměstnání. Bakalářská práce popisuje názory respondentů na rozsah prorodinných opatření. Zde jsou nejvíce zmiňovány ovlivňující faktory. Dalšími zmiňovanými názory jsou potřeby rodičů, jako je například nedostatek míst ve veřejných mateřských školách, málo jeslí. Dále vznik firemních školek, ostatních služeb (hlídání dětí s handicapem). Je upozorňováno na nedostatečnou variabilitu provozních dob předškolních zařízení. Respondenti často uvádějí ekonomickou situaci rodin, ceny za poskytování služeb předškolního vzdělávání. V rámci výzkumného šetření byly zjištěny ceny služeb za poskytování předškolního vzdělávání ve veřejných a soukromých mateřských školách, ale také i mateřských centrech. Došlo ke zjištění názorů na nejčastěji využívané služby, ale i překážky. Často opakujícím názorem byla spolupráce, kdy nejvíce byla hodnocena spolupráce s představiteli města Benešov, ostatními úřady, zařízeními, ale v neposlední řadě i samotná spolupráce s rodiči dětí. Spolupráce je základem pro přínos rodin žijících v tomto regionu.
|
|
Bydlení v nových obytných komplexech. Kladné a záporné stránky života na "nových sídlištích" (empirická studie)
Dittrichová, Hana ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je koncipována jako případová studie pražské novostavby - velkého komplexu bytových domů, který je svým uspořádáním sice podobný sídlištnímu typu zástavby, ale zároveň se od něj snaží v mnohém odlišovat. Práce pojatá jako "kapitola ze sociologie města" je rozdělena celkem do tří základních částí. První část práce představuje teoretické zázemí empirické sondy, která je stěžejním prvkem případové studie. Seznámí čtenáře s oborovou disciplínou sociologie města i jejím užším vymezením - sociologií architektury. Zároveň předloží základní koncepty této disciplíny - sociologický pohled na migraci, sousedství, výběr bydlení a spokojenost s ním, veřejná prostranství a okrskové teorie. Odbočí i k současné situaci na českém (pražském) trhu s byty, která celé pozadí studie uzavře. Druhá část práce je především popisem objektu případové studie - Slunečného vršku, který čtenáře seznamuje s lokalitou, v němž se nachází, s jeho bezprostředním zázemím. Teoretická a popisná část vyúsťují v část empirickou, která vychází ponejvíce z dotazníkového šetření uskutečněného mezi obyvateli objektu a snaží se přispět české sociologii města z nového úhlu pohledu, pohledu novostaveb - "nových sídlišť".
|
|
Dopady zákazu kouření v hospodách a restauracích
Vávra, Vít ; Běláčková, Vendula (vedoucí práce) ; Poláková, Olga (oponent)
Background: Tato práce si klade za cíl zjistit, jak zákaz kouření na veřejných místech ovlivnil obraty barů a restaurací, spotřebu tabáku a počet kuřáků ve společnosti v evropském prostředí. K podrobnějšímu seznámení s touto problematikou, budou zanalyzovány důvody pro zavedení zákazu. Na konci práce budou porovnány získané výsledky s pohledem ekonomické teorie. Metoda: Práce se zaměří na pět států, v nichž již byla regulace zavedena, konkrétně na Irsko, Norsko, Itálii, Skotsko a Anglii. Data potřebná pro analýzu dopadů zákazu budou získány z jednotlivých studií zkoumajících změny ve vybraných státech. Poté budou všechny získané informace shrnuty a bude rozhodnuto, jakým způsobem byly ovlivněny pohostinské služby a tabákový průmysl a zda získané výsledky korespondují s pohledem ekonomické teorie na tuto problematiku. Výsledky: Argumenty zastánců regulace se jsou při nejmenším sporné, jediný z našeho pohledu obhajitelný je argument opírající se o zdravotní komplikace způsobené nepřímým kouřením. Ani v jedné zemi a ani v jednom odvětví nebyl naměřen růst zkoumaných veličin. Regulace zapříčinila snížení obratů v hospodách i restauracích, snížení prodejů tabáku a pokles kuřáků v populaci. Z ekonomické teorie je patrné, že zákaz posune strukturu trhu do nepřirozeného stavu, čímž se sníží efektivita, což je ve shodě s naměřenými výsledky. Závěr: Zákaz kouření na veřejných místech by z ekonomického a dle našeho názoru i morálního pohledu nebylo moudré zavádět. Obě zkoumaná odvětví regulace poškozuje. Volný trh, bez zásahů, které podnikatelům znemožňují přizpůsobit se přáním jejich zákazníků, má největší šanci maximalizovat společenský blahobyt, protože vede k optimální alokaci jak kuřáckých, tak nekuřáckých zařízení.
|
host ::
