Název:
Filmová báseň všednosti
Překlad názvu:
A film poem of the ordinairy
Autoři:
Hálová, Nicole ; Brdečková, Tereza (vedoucí práce) ; DOLENSKÝ, Martin (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2014
Jazyk:
cze
Nakladatel: Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta. Knihovna
Abstrakt: [cze][eng] "Všechna díla vycházejí ze scénáře, který umělec promítá do kultury, považované za rámec příběhu - a tento příběh zase sam dál donekonečna promítá další možné nové scénáře."
Tato práce se soustředí na dobové přijetí filmu "Brief Encounter" (1945) režiséra Davida Leana, a na možnosti filmového vyprávění a přístupy k filmovému vyprávění jako takovému, které chci analyzovat porovnáním různých zpracování jednoaktové divadelní hry "Still life", která byla pro tento film předlohou.
Referenčním rámcem dobového přijetí jsou reakce na uvedení filmu v poválečném Československu, kde se filmem dopodrobna zabývala tehdejší filmová kritika. Její přijetí tohoto filmu se v době, kdy se volalo po větší "filmovosti" kinematografie velice lišilo od recepce pražského obecenstva. Porovnáváním dostupných dobových zdrojů týkajících se filmu a jejich zasazením do kulturně dobového kontextu bych chtěla dojít k pochopení uvažování nejen tehdejší odborné filmové kritiky u nás, ale i divákům, jejich vztahu k této kritice a k filmu vůbec. Ráda bych použila zejména kritiky Jiřího Brdečky, který komplexně reflektoval filmy a dobové dění v období zestátnění kinematografie.
Nezaměřím se přitom na příběh sám, ale na kulturní a dobovou podmíněnost jeho vyprávění, která se navíc odráží ve způsobu transformace příběhu do filmové řeči. Porovnáním divadelní předlohy a filmového scénáře se pokusím rozebrat konkrétní postupy vdramaturgii a celkové stavbě příběhu, se zaměřením na práci s vnitřním monologem, který je zásadním vyprávěcím prostředkem v Leanově ztvárnění. Dále se věnuji srovnání filmu Davida Leana a remakeu "Brief encounter" režiséra Alana Bridgese.
Takováto analýza by měla přispět kpochopení toho, jak byl film vdobě uvedení přijat a měla by rozkrýt, co vlastně diváci a odborná kritika od zahraničního filmu v této době očekávala - ať už jde o formální zpracování, volbu výrazových prostředků, aktérů i samotného tématu.
Hlavním cílem tehdnších filmových novinářů bylo, aby divák porozuměl filmu. Cílem mé práce je porozumět kromě toho i jim a divákům, kterým byly tyto kritiky adresované a měly je "vychovávat".,,Every work is issued from a script that the artist projects onto culture, considered the framework of a narrative that in turn projects new possible scripts, endlessly."
The thesis focuses on the reception of the film "Brief encounter" (1945) in it's historical context, as well as on different approaches to film specific storytelling techniques, and film narration itself, through analysing different adaptations of Noël Cowards one-act play "Still life".
The referential framework would be the reception of this film in post-war Czechoslovakia, where the film was thoroughly analysed by film critics. The opinions of the reviewers to the film at this time, when they were calling for a more "filmic" cinematography, were often divided. The same can be said about the somehow disconcerted reception of the audience.
By comparing the various sources available from the specified period of
time and taking the cultural and social context into account, I would like to
come to an understanding not only of the general stance of the film critique in
Czechoslovakia at the time, but also the audience, their relationship to this
critique and to film in general.
I would especially like to use the reviews of Jiří Brdečka, whose texts reflected
films and the cultural background in the time of the nationalized cinema.
I will not be focusing on the narrative alone, but on its cultural and social relations, which is reflected on the transformation of the story into film language.
By comparing the original theater screenplay and the film script then translated to film language, I will try to analyze the specific dramaturgic methods used, focusing especially on the subjective monologue, which acts as an essential storytelling technique in Leans adaptation. Further on I compare David Leans adaptation to the "Brief encounter" remake by Alan Bridges.
This analysis should help understanding how the film was accepted at its time and should reveal what the audience and reviewers expected from such a film, may it be regarding the narrative, the formal side of the film, choice of actors and the theme itself.
The main goal of the reviewers of the time was to help the audience understand film. The goal of my thesis is to also understand the audience, to which these critiques where addressed.
Klíčová slova:
analýzy filmových děl; filmová adaptace divadelní hry; filmová teorie; filmoví režiséři; Lean, David, 1908-1991; střihová skladba; výrazové umělecké prostředky
Instituce: Akademie múzických umění v Praze
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dostupné registrovaným uživatelům v digitálním repozitáři AMU. Původní záznam: http://hdl.handle.net/10318/8620
host ::
