|
|
Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti.
Vránková, Ivana ; Bouška, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti" pojednává o způsobech integrace československých politických vězňů 50. let po propuštění z vězení zpátky do společnosti. V konceptuálním rámci mé práce se snažím nastínit politicko-historickou situaci v Československu 50. let. Diskutuji význam pojmu politický vězeň a věnuji se podmínkám v československých věznicích a pracovních táborech. Okrajově pak sleduji také strategie, na základě kterých se politickým vězňům pravděpodobně podařilo vyrovnat se s touto novou a nechtěnou životní situací ve vězení. Tyto témata sice nejsou pro zaměření mé práce primární, ale abychom dokázali pochopit, jaké problémy měli političtí vězni s integrací zpátky do společnosti a s jakými existencionálními aspekty se museli po svém návratu z vězení vyrovnávat, měli bychom znát i širší kontext, konkrétně zejména to, co se dělo před jejich zatčením, během jejich věznění a jaké podmínky zde panovaly. Ve své práci dále demonstruji metodu orální historie a poukazuji na specifika svého vlastního výzkumu. V obecné rovině se zaměřuji na dobu, kdy se moji narátoři a narátorky po propuštění z vězení dostávali do většinové společnosti a s jakými faktory se v této době museli vyrovnávat. Konkrétně se zaměřuji zejména na rodinné a...
|
|
|
Pracovní migrace Mongghulského rodu Ha do Aksu v Xinjiangu
Ha, Mingzong ; Zikmundová, Veronika (vedoucí práce) ; Oberfalzerová, Alena (oponent)
Pracovnímigrace mongghulského rodu Ha z Hawanu do Aksu, Xinjiang Abstrakt: Tato práce se soustředí na probíhající pracovní migraci Mongghulského rodu Ha z Hawanu v provincii Gansu do Aksu v jižním Xinjiangu. Práce představuje důvody k migraci, zároveň zkoumá sociální, ekonomické a kulturní změny, které způsobila migrace. Vyvolané vlivy na místníUyghury jsou probírány. Práce také obsahuje přehled a zobecnění současné pracovní migrace v Číně, zejména v Xinjiangu. Rozhovory s migranty jsou přepsány v mongghulštině a přeloženy do angličtiny a slouží jako důležitý zdroj pro tuto práci.
|
|
|
Současní zámečtí pánové - hledání kořenů, nebo dobrá investice?
Jungmanová, Petra ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Georgiev, Jiří (oponent)
Diplomová práce, která vychází z uskutečnění vlastního terénního orálně-historického výzkumu, se zabývá fenoménem majitelů zámků, kteří si po roce 1989 koupili od obce či restituentů vlastní zámek a stali se tak novodobými zámeckými pány. Na základě příběhů jedenácti vybraných vlastníků je hodnocena otázka obsažená již v samotném názvu práce, to jest jaké motivace vedly narátory ke koupi zámku, zda-li se jednalo například o splněný sen, podnikatelský záměr, nebo je k tomuto kroku vedly altruistické důvody. Studie se však nezabývá jen motivy koupě, ale pozornost je rovněž věnována finanční otázce spojené s vlastnictvím zámku, roli státu při správě kulturní památky, smyslu a budoucnosti zámku v jednadvacátém století, problematice předávání majetku dalším pokolením, nebo zamyšlením nad možným vznikem novodobé české šlechty. Výsledkem je tak komplexní přehled o tom, co obnáší vlastnit zámek v jednadvacátém století.
|
|
|
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce na pozadí odškodňovacích procesů v České republice
Zdařilová, Eva ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce se zaměřuje na faktory, které mohou ovlivňovat vyprávěný životní příběh. Od samotného zapamatovávání si vzpomínek, přes jejich nové kontextualizování během života, vypravěčskou tradici informátorova zázemí, až po finální naraci a okolnosti s ní spojené. Tematickým rámcem analýzy jsou proběhnuvší kompenzační programy v ČR. Text upozorňuje na různé nahlížení minulosti při podávání žádostí o "odškodnění" na jedné straně úřady a na straně druhé pamětníky. Text přináší několik poznámek k vzájemnému nepochopení odlišných úhlů pohledu na minulost - úředníka/ historika a očitého svědka.
|
|
|
Počátky pražské klubové scény
Kazdová, Darina ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
V návaznosti na svou bakalářskou práci, v níž jsem se zabývala historií taneční scény v České republice všeobecně, jsem při psaní diplomové práce v tématu pokračovala. Tentokrát je práce zaměřena jen na oblast Prahy, která byla krátce po revoluci velmi ovlivněna přítomností cizinců, kteří byli s tímto stylem obeznámeni ze západních zemí, a mohli tak prakticky pomoci při jeho šíření u nás. Taneční scéna v české metropoli je zde také konfrontována se západním světem, odkud se k nám tento hudební styl dostal. První část práce je věnována kvalitativnímu výzkumu a použité metodě, tedy orální historii. Je zde také krátký slovníček často používaných pojmů z této oblasti, které nejsou širší veřejnosti velmi známé. Po shrnutí dosavadních poznatků následuje samotná analýza rozhovorů provedených s významnými pamětníky.
|
|
|
Vnímání obsahů,statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989
Vlasák, Zbyněk ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989 Diplomová práce Autor práce: Zbyněk Vlasák Jméno konzultanta: PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977- 1989 zkoumá metodou orální historie možné principy a okolnosti vnímání role médií ve specifickém prostředí normalizačního režimu. Soustředí se primárně na příslušníky a příslušnice tzv. šedé zóny, na jejich vnímání disentu a protirežimní opozice a role médií jako podílníka na budování těchto obrazů. Dále zkoumá na příklad fungování médií v každodenním životě normalizačních domácností, zdroje obrazů bipolárního světa a povahu těchto obrazů a přístup k obsahům oficiálních, neoficiálních i zahraničních médií. Je postavena na historiografických základech, kapitolách o formálních i neformálních tlacích na oficiální média, mluví o okolnosti vysílání zahraničních médií na území Československa, neopomíjí ani mezinárodní kontext let 1977- 1989 a činnost opozičních hnutí a reakci režimu na ni. Média (zejména televize) dle tohoto výzkumu tvořila i ve sledovaném období normalizace nezastupitelné místo v každodennosti domácností. Do značné míry...
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
|
Ve stínu Lilie. Skauting v Karlových Varech v době normalizace
Pavlásek, Michal ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce je zaměřena na novodobé karlovarské regionální dějiny. Snaží se stručně přiblížit život ve skautském oddíle mezi lety 1968 - 1989. Na základě rozhovorů uskutečněných s narátory, popisuje činnosti, kterým se tehdejší Junácký oddíl věnoval. Mapuje cestu jednotlivce od prvního kontaktu se skautingem, přes jeho přijetí, až po samotný život v oddíle. Tato práce se též snaží obsáhnout změny, které probíhaly v rámci jednotlivých oddílů v průběhu přechodu z oficiální činnosti do ilegality. Ilustruje jeden z možných způsobů, jakým se oficiálně zakázané organizace přizpůsobovaly životu v normalizační době.
|
|
|
Využití orální historie v hodinách dějepisu
Böhmová, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávková, Naděžda (oponent)
Tato práce se zabývá využitím orální historie v hodinách dějepisu na základních školách. Jedná se o spojení didaktiky dějepisu a metodologie orální historie. Tato práce má být návodem, jak orální historii zařadit do vyučování. Jejím cílem je dokázat, že tuto metodu lze využít i u žáků mladších šestnácti let a že je pro ně přínosná. Základem práce je rozdělení orálně-historických pramenů na primární a sekundární. Členění vychází z dostupnosti pramenů k žákům, tedy, jestli se s pamětníkem mohou setkat osobně nebo se seznamují s jeho výpovědí zprostředkovaně. Součástí práce jsou dva konkrétní návrhy na projekt využívající orální historii.
|
|
| |
host ::
RSS.