|
Zinek v životním prostředí a metody remediace
Landová, Ludmila ; Michálková, Zuzana (vedoucí práce) ; Dvořáková Březinová, Tereza (oponent)
Zinek a další rizikové prvky mohou působit negativně jak na životní prostředí, tak na lidské zdraví. V závislosti na koncentraci zinku v ekosystému může vytvářet nežádoucí účinky na životní prostředí i na člověka. V důsledku znečištění chybí vegetace na poškozených půdách, což má za následek silnou erozi půdy. Z těchto důvodů je nezbytná remediace půd kontaminovaných rizikovými prvky, aby se tak minimalizoval jejich dopad na ekosystémy. Tato práce se věnuje vlastnostem, využití, stabilitě a chování zinku a rizikových prvků v životním prostředí, včetně odstranění z kontaminovaných půd pomocí remediačních metod.
V experimentální části práce byl pomocí loužícího experimentu a testu kinetiky adsorpce zjišťován vliv činidel AMO (amorfní oxid manganu) a Sm-AMO (povrchově upravený amorfní oxid manganu) na stabilitu zinku a rizikových prvků v půdě. Z výsledků testu adsorpční kinetiky bylo zjištěna vysoká účinnost Sm-AMO na sorpci zinku a olova. V loužícím experimentu, mají činidla podobný vliv u většiny rizikových prvků, kdy Sm-AMO je stejně efektivní jako AMO, v některých případech má vyšší účinnost.
|
|
Java aplikace - teorie a praxe
Slabý, Milan ; Halbich, Čestmír (vedoucí práce) ; Lohr, Václav (oponent)
Bakalářská práce je tematicky zaměřena na problematiku vývoje aplikaci v programovacím jazyce Java a lze ji rozdělit do dvou hlavních částí: teoretickou a praktickou. V začátku teoretické části je popsána historie a vývoj jazyka, jeho stručná charakteristika, popis jednotlivých verzí jazyka a edic Javy. Druhá polovina teoretické části je zaměřena na podrobnější rozbor vybraných syntaktických prvků jazyka Java.
Praktická část je reprezentována desktopovou aplikací umožňující testování členů jednotek dobrovolných hasičů. Celá aplikace je napsána v jazyce Java a jejím hlavním cílem je ukázat možná řešení problémů v konkrétních případech a demonstrovat praktické použití prvků jazyka popsaných v teoretické části.
|
|
Podniková kultura
Kuralová, Michaela ; Pilař, Ladislav (vedoucí práce) ; Bednarčík, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce na téma Podniková kultura pojednává o podnikové kultuře obecně (charakterizuje základní prvky podnikové kultury, její vývoj, sílu, typologii, diagnostiku), a dále pak o vybrané dílčí oblasti podnikové kultury (mlčenlivosti zaměstnanců). Teoretická část bakalářské práce vychází z literární rešerše a slouží k seznámení se základními pojmy a problematikou podnikové kultury. V praktické části bylo provedeno dotazníkové šetření zabývající se právě mlčenlivostí zaměstnanců vybraného oddělení společnosti x, jehož cílem bylo navrhnout doporučení ke zlepšení stávající situace. V práci byla dále použita metoda pozorování a analýza vnitropodnikových zdrojů k vytvoření stručné charakteristiky zvoleného subjektu a prvků dané podnikové kultury.
|
|
Přestupkové řízení ve věcech majetkových
Barthellová, Gabriela ; Cvik, Eva Daniela (vedoucí práce) ; Civínová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou přestupkového řízení ve věcech majetku. Teoretická část obsahuje analýzu současné platné právní úpravy přestupků s definicí nejdůležitějších pojmů z přestupkového zákona. Součástí první části práce je srovnání skutkových podstat majetkových trestných činů s přestupky proti majetku se zohledněním novely přestupkového zákona, která vstoupila v částečnou účinnost v průběhu psaní bakalářské práce. V praktické části práce jsou popsány nejčastější formy přestupkového řízení, které se používají v praxi a následně analyzovány majetkové přestupky spáchané v letech 2012 až 2014 v působnosti Městského úřadu Cheb. Na základě praktických zkušeností autorky jsou zachyceny praktické problémy, se kterými se lze při řešení majetkových přestupků setkat. V závěru práce jsou ze získaných statistických údajů vyhodnoceny výsledky analýzy dat a komparace a jsou navrženy legislativní úpravy, které by vedly k efektivnějšímu a hospodárnějšímu řešení majetkových přestupků.
|
|
Význam komunikace pro práci manažera
Tarkhounová, Susan ; Horáková, Jana (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Tématem této diplomové práce je Význam komunikace pro práci manažera. Komunikace je pro manažerské činnosti vysoce důležitá, protože ji používají neustále. Manažeři využívají různé způsoby přenosu informací svým podřízeným, nadřízeným, kolegům či obchodním partnerům.
Tato diplomová práce se zaměřuje na úroveň komunikačních dovedností manažera ve vybrané organizaci. Teoretická část je zpracována na základě prostudované literatury a je rozdělena do dvou oblastí, managementu a komunikace. Předvýzkum v praktické části je realizován formou rozhovoru s vedoucí personálního oddělení a na jeho základě následně vyhotoveny otázky pro výzkum formou dotazníkového šetření, které hodnotí a porovnává význam jednotlivých prvků manažerské komunikace. Výstupy z dotazníkového šetření jsou zpracovány do grafů a tabulek za použití statistických metod.
|
|
Vliv bioefektoru RhizoVital na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Beneš, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje P pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících P, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát nebo popel. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % P v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možno zajistit dostatek P pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bio-efektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Je však zřejmé, že by aplikace samotných bio-efektorů mohla vést k postupnému odčerpávání většiny P z půdních zásob. Nejvýhodnější se tedy jeví aplikace bio-efektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpady. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem P. Společnou aplikací těchto hnojiv s bio-efektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití P, tedy i ke snížení vstupů P hnojiv do půdy.
Cílem práce bylo ověřit vliv kombinace 3 bioefektorů (účinné mikroorganismy: Bacillus amyloliquefaciens, kmeny FZB42 a FZB45 a kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus, kmen JX-1) v kombinaci s mletým fosfátem, čistírenskými kaly, torefikovanými čistírenskými kaly, separovaným digestátem, slámovým a dřevěným popelem na růst nadzemní hmoty kukuřice a obsah a odběr fosforu a dalších vybraných živin.
Z hodnocení variant hnojení bez ohledu na aplikované bioefektory lze usuzovat, že největší efekt na výnos nadzemní biomasy měly čistírenské kaly, dřevěný popel a zejména slámový popel. Tato hnojiva průkazně zvýšila i obsah a odběr S. U dalších sledovaných parametrů nebylo možné určit jednoznačné tendence.
Aplikací bioefektorů samotných i v kombinaci s uvedenými materiály nebylo dosaženo jejich pozitivního vlivu u sledovaných parametrů. Naopak kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus vykazovala v řadě případů průkazně negativní vliv.
|
|
Vliv bioefektoru Trianum na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Vukliševič, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje fosforu pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících fosfor, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát a popel. V současné době jsou rovněž šlechtěny odrůdy rostlin se schopností vyššího odběru fosforu. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % fosforu v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možné zajistit dostatek fosforu pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bioefektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Jako nejvýhodnější se pak jeví aplikace bioefektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpadními materiály. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem fosforu. Společnou aplikací těchto hnojiv s bioefektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití fosforu, tedy i ke snížení vstupů fosforečných hnojiv do půdy.
Cílem této práce bylo vyhodnocení vlivu bioefektoru Trianum (Trichoderma harzianum, kmen OMG 08) na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a odběr fosforu rostlinami kukuřice z půdy chudé na fosfor, ověření mobilizace fosforu z hůře dostupných forem v různých hnojivech prostřednictvím působení bioefektoru a hodnocení vlivu na odběr dalších limitujících živin (síry a zinku) kukuřicí. Spolu s kontrolní nehnojenou variantou byly bioefektory aplikovány rovněž v kombinaci s hnojivy s obtížně přístupným fosforem (slámový popel, dřevěný popel, čistírenský kal, torefikovaný čistírenský kal, tuhá frakce digestátu, mletý fosfát). Jako další kontrolní bioefektor byl zvolen Biological fertilizer OD s účinnou látkou Penicillium bilalii.
Po vyhodnocení výsledků nebyl potvrzen statisticky významný vliv bioefektorů na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a mobilizaci fosforu. Statisticky významný vliv měla pouze v některých výjimkách kombinace hnojiv s bioefektorem na odběr i obsah síry. Ve všech sledovaných znacích byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi srovnávanými variantami hnojení bez ohledu na použitý bioefektor.
|
|
Využití solárních kolektorů v České republice
Kočka, Jan ; Kic, Pavel (vedoucí práce) ; Vaculík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo přiblížit trh solárních systémů v ČR a následný návrh solárního systému ve vybraném objektu, v tomto případě RD Divišov. V kapitole Přehled poznatků z literatury jsou nastíněny všeobecné poznatky o Slunci a využití slunečního záření. Dále tato kapitola obsahuje všeobecný přehled solárních kolektorů a následuje přiblížení nezbytných prvků pro fungování solárních systémů. V kapitole Výchozí podmínky řešeného objektu je charakterizován vybraný objekt a popsán současný systém v objektu. Kapitola Návrh solárního systému v daném objektu obsahuje návrh jednotlivých prvků solární sestavy pro ohřev teplé užitkové vody. Jsou zde porovnány varianty s odlišnými požadavky, rozdílnými vstupními parametry a na základě hodnot a grafů vybrána nejefektivnější varianta pro tento projekt. Na konci práce je ekonomické zhodnocení navrženého systému s následným porovnáním se současným systémem a případnou návratností. Práce je ukončena shrnutím celé problematiky.
|
|
Vliv hnojení digestátem na strukturu výnosu a vybrané kvalitativní ukazatele brambor
Polák, Miloslav ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce se věnuje vlivu digestátového hnojiva na strukturu výnosu, škrobnatost a strupovitost bramborových hlíz. Nejprve byla zpracována rešerše o problematice hnojení brambor včetně dosavadních poznatků o hnojení digestátem. Následovala experimentální část práce, která byla řešena jako polní pokus v podniku SENAGRO Senožaty a.s. Podnik produkuje konzumní brambory pro řetězce TESCO. V podniku mají zájem na tom, aby využili odpadní materiál z bioplynové stanice (digestát) co nejhodnotněji a zkouší jej využívat jako dávku dusíku pod brambory. Podnik používá technologii záhonového odkameňování s šířkou řádků 90 cm.
Pokus byl prováděn tak, aby byla možnost zjistit účinnost digestátu jako náhrady obvyklého N hnojení k bramborám. Byl založen ve třech variantách: Varianta A. Síran amonný aplikován plošně před záhonovým odkameňováním a NPK 15-15-15 lokální aplikace (v celkové dávce 100 kg N/ha). Varianta B. Síran amonný + NPK + DAM 390 aplikován během vegetace 27. 5. 2015 (v celkové dávce 120 kg N/ha). Varianta C. Digestát v množství 120 kg N/ha. V pokusu byla použita poloraná až raná konzumní odrůda Luciana.
Před sklizní jsem podle metodiky provedl odkopy trsů pro zjištění úrovně výnosotvorných prvků a odebral vzorky, které byly vyhodnoceny na škrobnatost, ve Vese Velhartice a sám jsem zhodnotil strupovitost hlíz. Z výsledků statistického zhodnocení pokusných variant (bylo provedeno na katedře rostlinné výroby) jsem dospěl k těmto hlavním poznatkům.
Hnojení brambor digestátem neovlivnilo v porovnání s běžnými variantami N hnojení statisticky významně hmotnost hlíz pod trsem ani hmotnost konzumních hlíz. Hnojení digestátem v porovnání s kontrolními variantami N hnojení průkazně neovlivnilo celkový počet hlíz na 1 trs ani počet konzumních hlíz na 1 trs. Z hlediska vlivu na průměrnou hmotnost jedné hlízy se varianta s aplikací digestátu plně vyrovnala, případně předčila, pokusné varianty minerálního N hnojení. Je tudíž možné konstatovat, že z výnosového hlediska může sloužit jako náhrada hnojení dusíkatými a minerálními hnojivy. Škrobnatost ani strupovitost hlíz nebyly hnojením digestátem ve srovnání s tradičním N hnojením průkazně ovlivněny.
Závěrem bych chtěl říci, že pokus je pouze jednoletý a jeho výsledky nelze proto zobecňovat. Doporučuji, proto pokračovat v pokusu v dalších letech.
Podle mého názoru, je digestát a problém s jeho uplatněním stále aktuálnějším tématem. Pokud by se ve víceletých pokusech prokázalo, že je výsledek jeho aplikace k bramborám pozitivní, tak digestát má z mého pohledu opět širší využití a můžeme ho počítat i do budoucna jako plnohodnotné hnojivo.
Klíčová slova: brambory, digestát, škrobnatost, strupovitost, výnosnost
|
|
Studium interakcí nanoželeza a zinku s rostlinou v hydroponickém systému
Švengrová, Denisa ; Vítková, Martina (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou aplikace nanoželeza (nZVI) za účelem chemicky podporované fytostabilizace zinku (Zn) pro snížení mobility tohoto prvku v prostředí. Interakce nZVI a Zn byly sledovány během experimentu na rajčeti jedlém (Lycopersicon esculentum L.), rostliny byly pěstovány v hydroponickém roztoku. Dále byly posouzeny účinky této interakce na příjem vody, příjem makroživin a železa (Fe). Použití nZVI se ukázalo jako vhodné řešení pro stabilizaci nižších koncentrací Zn (100 mikromol) v kořenovém systému rostlin, respektive pro účely podporované fytoremediace. Ovšem působení nZVI nemělo významný vliv na vysoké koncentrace Zn (500 mikromol). Během aplikace Zn ve zvýšených koncentracích byla pozorována snížená schopnost příjmu vody rostlinou, což může mít za následek i omezení příjmu makroživin. Nadále je nutné věnovat pozornost dalším výzkumům a studovat vlivy aplikace nanočástic a jejich interakce v životním prostředí.
|
host ::
