Název:
Vliv bioefektoru RhizoVital na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Překlad názvu:
Influence of bioeffector RhizoVital on the soil phosphorus availability and P uptake by maize
Autoři:
Beneš, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2016
Jazyk:
cze
Nakladatel: Česká zemědělská univerzita v Praze
Abstrakt: [cze][eng] Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje P pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících P, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát nebo popel. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % P v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možno zajistit dostatek P pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bio-efektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Je však zřejmé, že by aplikace samotných bio-efektorů mohla vést k postupnému odčerpávání většiny P z půdních zásob. Nejvýhodnější se tedy jeví aplikace bio-efektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpady. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem P. Společnou aplikací těchto hnojiv s bio-efektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití P, tedy i ke snížení vstupů P hnojiv do půdy.
Cílem práce bylo ověřit vliv kombinace 3 bioefektorů (účinné mikroorganismy: Bacillus amyloliquefaciens, kmeny FZB42 a FZB45 a kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus, kmen JX-1) v kombinaci s mletým fosfátem, čistírenskými kaly, torefikovanými čistírenskými kaly, separovaným digestátem, slámovým a dřevěným popelem na růst nadzemní hmoty kukuřice a obsah a odběr fosforu a dalších vybraných živin.
Z hodnocení variant hnojení bez ohledu na aplikované bioefektory lze usuzovat, že největší efekt na výnos nadzemní biomasy měly čistírenské kaly, dřevěný popel a zejména slámový popel. Tato hnojiva průkazně zvýšila i obsah a odběr S. U dalších sledovaných parametrů nebylo možné určit jednoznačné tendence.
Aplikací bioefektorů samotných i v kombinaci s uvedenými materiály nebylo dosaženo jejich pozitivního vlivu u sledovaných parametrů. Naopak kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus vykazovala v řadě případů průkazně negativní vliv.
Phosphorus is likely to become, in the near future, a critical element in plant nutrition. The main reasons are primarily limited resources of P for fertilizer production. Therefore, it is necessary to look for a long term solution. One option is to use P -containing waste, such as sewage sludge, digestate or ashes. Another option arises from the fact that approximately 90 % of P in soil is found in non-bioavailable forms. Therefore, mobilization of these forms could secure enough P for plat growth in the long term horizon. So-called bioeffectors are developed for this purpose; to promote the accessibility of nutrients for plants. It is evident, however, that the application of bioeffectors alone could lead to a gradual outflow of the most P from the soil. Therefore the most favourable appears application of bioeffectors in combination with various phosphatic fertilizers or wastes. Especially rock phosphates, ash and digestate contain significant amounts of non-bioavailable P-forms. That implies that the joint application of these fertilizers and bioeffectors should lead to more efficient utilization of P, and thus reduce the input of fertilizers into the soil.
The aim was to verify influence of a combination of 3 bioeffectors (effective microorganisms: Bacillus amyloliquefaciens, strains FZB42 and FZB45, and the combination of FZB42 strain with Paenibacillus mucilaginosus strain JX - 1) in combination with rock phosphate, sewage sludge, torrefied sewage sludge, separated digestate, straw and wood ash on increase of aboveground biomass of maize and on the content and uptake of phosphorus and other selected nutrients.
The evaluated alternatives of fertilization regardless of applied bioeffectors suggest that the greatest effect on the yield of above-ground biomass showed sewage sludge, wood ashes, and especially straw ashes. These fertilizers significantly increased the content and uptake of S as well. In other monitored parameters it was not possible to clearly identify the tendencies.
The application of bioeffectors alone or in combination with the above mentioned materials did not bring the positive effect on the monitored parameters. On the contrary, the combination of Paenibacillus strains FZB42 mucilaginosus showed in many cases significantly negative impact.
Klíčová slova:
bioefektor; fosfor; kukuřice; půda; rostlina
host ::
