|
|
Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce
Šimkanin, Martin ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název: Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce Cíl: Hlavním cílem této práce bylo posoudit vliv různých typů lezeckých zatížení na fyziologickou odezvu sportovních lezců. Metody: Výzkumný soubor se skládal ze 7 lezců (věk 25,4 ± 7 let, tělesná hmotnost 64,8 ± 6 kg, tělesná výška 175,8 ± 5,3 cm). Jejich výkonnost se pohybovala v rozmezí 8 až 9+ na stupnici UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Vzorek byl podroben třem typům lezeckého zatížení: kontinuální, intermitentní s 30s zatížením a 30s odpočinkem (test 30/30) a intermitentní s 90s zatížením a 90s odpočinkem. Sledované proměnné byly výkon v počtu lezeckých kroků, průběh srdeční frekvence (SF) během zatížení i odpočinku, spotřeba kyslíku (VO2), minutová plicní ventilace (VE) a krevní laktát (LA). Výsledky: Nejvyšší dosažené hodnoty fyziologických ukazatelů byly podobné pro všechny testy (SFpeak 168 ± 11 až 172 ± 7 tepů/min, VO2peak 35,2 ± 4,7 až 40,3 ± 5,3 ml/kg/min, LA 4,1 ± 1,1 až 4,9 ± 1,4 mmol/l). Průměrná energetická náročnost se pohybovala v rozmezí 9,0 až 9,8 kcal/min. Lezci setrvali nejdéle (4min 45s ± 37s) v testu 30/30 (šest lezců vydrželo maximálně stanovenou dobu testu 10 x 30s), zatímco při kontinuálním testu byla průměrná doba do vyčerpání nejkratší (1min 53s ± 15s). Energetická...
|
|
|
Poranění šlachových poutek jako jeden z nejčastějších úrazů ve sportovním lezení
Čížková, Michaela ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název práce: Poranění šlachových poutek jako jeden z nejčastějších úrazů ve sportovním lezení Vymezení problému: Tato práce je zaměřena na nejčastější poranění ruky ve sportovním lezení. Popisuje mechanismus úrazu a možnosti konzervativní i chirurgické léčby dle stanovených terapeutických směrnic (guidelines) v závislosti na tíži poranění. Cíl práce: Cílem práce je rešeršní zpracování dostupných literárních zdrojů o anatomii, kineziologii a biomechanice ruky a šlachových poutek v souvislosti s vlivem sportovního zatížení včetně analýzy, proč právě poranění šlachových poutek je nejčastějším úrazem ruky ve sportovním lezení, a jak lze toto poranění efektivně léčit. A to od samotného vzniku až po návrat k plnému tréninkovému zatížení dle terapeutických směrnic vytvořených na základě rozsáhlých výzkumů lékařů Schöffla a Hochholzera. Tato práce by měla zároveň sloužit jako terapeutický návod pro české sportovní lezce trpící tímto poraněním, jež je obecně velmi často podceňováno a nedostatečně léčeno. Metody: Diplomová práce má deskriptivně - analytický charakter a je zpracována formou literární rešerše. Klíčová slova: šlachové poutko, ruka, sportovní lezení, fyzioterapie, konzervativní terapie
|
|
|
Vliv lezecké aktivity na somatické a kondiční vlastnosti dětí.
Přikrylová, Tereza ; Panáčková, Michaela (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
7 ABSTRAKT Název: Vliv lezecké aktivity na somatické a kondiční vlastnosti u dětí Cíle: Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv lezení na rozvoj kondičních schopností (síla horních končetin) a somatické změny (složení těla) v reálných podmínkách u dětí. Metody: Testování se účastnilo 91 dětí, které navštěvovaly lezecký kroužek v Lezeckém centru Praha Ruzyně. Průměrný věk skupiny byl 10,4 ± 3,0 let a lezecká úroveň od 4 do 7 na stupnici UIAA ve stylu přelezu RP. Zjišťovali jsme data ohledně věku, doby lezecké praxe, a aktuální lezecké úrovně. Dále lezcům byla změřena tělesná hmotnost, výška a tělesné složení a byly provedeny testy měřící silové schopnosti - síla stisku ruky, výdrž ve shybu a výdrž ve visu na liště. Výsledky: Závislost mezi jednotlivými testy (průměrná hodnota ze všech tří měření) a lezeckou úrovní RP (UIAA) se statisticky nepotvrdila. Nebyl zjištěn vliv počtu vylezených metrů na změny v jednotlivých testech zaměřených na sílu. V testu dynamometrie v průměru celé skupiny nedošlo k žádným změnám v průběhu pohybové intervence. V testech výdrže ve shybu a ve visu na liště došlo k významným změnám, které však nebyly v závislosti na lezecké zkušenosti dětí. Závěr: V této studii se nepotvrdila žádná z výše uvedených hypotéz. Bylo však zjištěno že, pokročilí lezci (RP ≥ 6 UIAA)dosahují lepších...
|
|
|
Validita specifických testů flexibility k lezeckému výkonu
Řehoř, Marek ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Strejcová, Barbora (oponent)
Název práce Validita specifických testů flexibility k lezeckému výkonu. Cíl Ověření validity specifických testů flexibility ve sportovním lezení. Metoda Měření se účastnili 202 probandi, z toho 136 mužů s výškou 176,8 cm ± 8,9 cm a tělesnou hmotností 68,9 kg ± 12,0 kg a 66 žen s výškou 168,2 cm ± 15,2 cm a tělesnou hmotností 62,8 kg ± 13,1 kg. Byla měřena specifická flexibilita za pomocí tří testů: zvednutí skrčené nohy, zvednutí natažené nohy a nasednutí. Míra validity testů byla vyjádřena vztahem mezi lezeckým výkonem a výsledky testů specifické flexibility. Výsledky Všechny testy vykazovaly střední závislost s lezeckým výkonem s hodnotami korelačního koeficientu: zvednutí skrčené nohy r = 0,49 a test nasednutí r = 0,49, test zvednutí natažené nohy r = 0,44. Tyto korelační koeficienty byly vypočítány z relativních hodnot výsledků testů, kde jsem zprůměroval hodnoty pro levou a pravou nohu a výsledek podělil výškou probanda. Závěr Použité testy jsou vhodným indikátorem specifické lezecké flexibility. Klíčová slova Validita, flexibilita, sportovní lezení
|
|
|
Vývoj lezeckých klasifikačních stupnic v Lake District, v Sasku a ve Fontainebleau
Jesenský, Ondřej ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název práce: Vývoj lezeckých klasifikačních stupnic v Lake District, v Sasku a ve Fontainebleau. Cíle práce: Posoudit ucelený vývoj lezeckých klasifikačních stupnic a jejich specifik v Lake District, v Sasku a ve Fontainebleau. Metoda: Rešerše primární a sekundární literatury. V prvním případě se jednalo o průvodce jednotlivých lezeckých oblastí. V případě druhém šlo o články v lezeckých časopisech, odborné studie, popularizační publikace a autobiografie významných lezců. Výsledky a závěr: Zjistili jsme analogii v historickém vývoji etap v Lake District a v Sasku (dosahování vrcholků lehkými cestami, přesun do žlabů a komínů, počátek boulderingu a lezení hran, lezení hladkých stěn). Další poznatek svědčí o tom, že největší nárůst nových stupňů byl vždy spojen s velkou lezeckou osobností (Pete Livesey, Bernd Arnold, Jacky Godoffe). Výsledky svědčí o skutečnosti, že nelze vypozorovat pravidelnou progresi lezeckých klasifikačních stupňů, což bude s jistotou platit i v budoucnosti, a ukázaly významnou stagnaci v navyšování nejtěžších stupňů obtížnosti především v Lake District a v Sasku v první polovině 20. století. Práce také potvrdila, že lezecké klasifikační stupnice budou stále věcí nedokonalou a subjektivní i přes viditelnou snahu objektivizace. Stvrdila také, že se klasifikace stává stále...
|
|
| |
|
|
Změny hladin katecholaminů, serotoninu a laktátu při sportovním lezení na umělé stěně v závislosti na stylu jištění prvolezece
Kárníková, Kateřina ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Název: Změny hladin katecholaminů, serotoninu a laktátu při sportovním lezení na umělé stěně v závislosti na stylu jištění prvolezce. Cíle: Cílem diplomové práce je navázat na práci bakalářskou a rozvinout její cíle. Výzkum je zaměřený na zjišťování hormonálních změn v krvi před výkonem, bezprostředně po výkonu a 15min po zklidnění, v závislosti na stylu jištění a osobnostním profilu lezkyň. Hormonální změny jsme porovnávali při výkonu na dvou lezeckých cestách stejné obtížnosti a profilu při rozdílmém způsobu jištění. Metody: Výzkumný randomizovaný soubor tvořil deset žen, lezkyň, které přelézaly dvě lezecké cesty stylem OS (on sight) na úrovni maximalního úsilí. Jedna z cest byla přelézaná při "cvakání" postupového jištění, oproti druhé cestě, která byla zdolávaná při vynechávání postupového jištění. Výzkum byl proveden pomocí odběru žilní krve z v. brachialis a odstředěním krevní plazmy z odebrané krve. Laktát byl stanovován na přístroji Siemens Adria 1800 v rutinní laboratoři, serotonin byl stanoven pomocí LS-MS/MS s gradientovou elucí. Katecholaminy byly stanoveny pomocí LS-MS/MS s izokratickou elucí. Dále bylo použito dotazníkové šetření skládající se ze tří psychologických dotazníků (DMV, RCAI, Eysenckův osobnostní dotazník). Dotazníky byly vyhodnoceny dle příslušných skórovacích tabulek....
|
|
|
Určení specifické spotřeby kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň
Kalábová, Monika ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Panáčková, Michaela (oponent)
Název práce Určení specifické spotřeby kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň. Cíle práce Zjistit specifickou spotřebu kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň. Metoda Testování se zúčastnilo 14 lezkyň s lezeckou výkonností od 3. do 10. stupně UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Maximální spotřeba kyslíku byla měřena na lezecké stěně, kde testované lezly v úhlu 90ř vlastním tempem po dobu 3 minut. Ve sklonu 105ř byl poté prováděn celý test se zvyšující se rychlostí. Tempo lezení se zvyšovalo vždy po 3 minutách do individuálního vyčerpání lezkyně. Poté se konal test na běžeckém ergometru. Výsledky V maximálním lezeckém testu byla průměrná hodnota maximální spotřeby kyslíku lezkyň 38,8 ± 6,6 ml·kg-1 ·min-1 ve sklonu 105ř. V testu na běžeckém ergometru byla průměrná spotřeba 51,5 ± 2,1 ml·kg-1 ·min-1 . S lezeckou výkonností nejvíce korelovala dosažená rychlost lezení r = 0,91 a spotřeba kyslíku r = 0,75. Výsledné hodnoty ukazují, že pro lezení obtížných cest je důležitá minimální úroveň specifické VO2max 45 - 50 ml·kg-1 ·min-1 . Závěr Test se ukázal jako vhodný k posouzení lezecké výkonnosti u sportovních lezkyň. Klíčová slova sportovní lezení, fyziologie, lezecký test, spotřeba kyslíku
|
|
|
Časová charakteristika zatížení při lezení stejné cesty na umělé stěně a na lezeckém ergometru
Maťochová, Šárka ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Gajdošík, Jan (oponent)
Název: Časová charakteristika zatížení při lezení stejné cesty na umělé stěně a na lezeckém ergometru Cíle: Cílem této práce bylo posoudit časové charakteristiky zatížení při lezení stejné cesty na umělé stěně a lezeckém ergometru. Metody: Výzkumný soubor tvořil dvacet žen, které byly rozděleny podle výkonnosti do dvou skupin. Lezkyně lezly dvě identické cesty - jednu na lezeckém ergometru, druhou na umělé lezecké stěně. Cesty byly dlouhé 18 m a byly ohodnoceny stupněm 7 na IRCRA škále. Celkový počet použitých chytů byl 45, startovní chyt pro ruce byl ve výšce 1,5 m nad zemí. Profil lezené cesty byl kolmý (90ř). Lezci měli za úkol vylézt cestu za stanovený čas. Sběr dat byl uskutečněn pořízením videozáznamu pohybu na lezecké stěně a lezeckém ergometru. Pro zjištění časových charakteristik byly videozáznamy analyzovány v softwaru Dartfish 10, byla posuzována délka statických a dynamických fází krokového cyklu. Výsledky: Celková doba při lezení na ergometru byla258,0 ± 16,1 s u méně pokročilých, 263,8 ± 4,4 s u více pokročilých. Celková doba při lezení na stěně byla 273,4 ± 22,9 s ve skupině méně pokročilých a 259,5 ± 18,4 s ve skupině více pokročilých. Průměrná doba statických fází byla 193,0 ± 24,4 s při lezení na ergometru a 206,7 ± 27,0 s při lezení na stěně ve skupině méně pokročilých a 176,6 ±...
|
|
|
Efekt ponořování předloktí do studené vody na opakované izometrické kontrakce flexorů prstů do vyčerpání u sportovních lezců
Kodejška, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Stejskal, Pavel (oponent) ; Radvanský, Jiří (oponent)
Název: Efekt ponořování předloktí do studené vody na opakované izometrické kontrakce flexorů prstů do vyčerpání u sportovních lezců Cíle: Cílem této studie bylo posoudit akutní účinky ponořování do studené vody na opakovaný intermitentní izometrický výkon do vyčerpání u skupiny sportovních lezců. Metody: Třicet dva lezců (15 mužů a 17 žen) provedlo tři opakované intermitentní izometrické výkony do vyčerpání na specifickém dynamometru během tří návštěv laboratoře. Během každé návštěvy byla využita jiná zotavná procedura mezi výkony: pasivní odpočinek (PAS), ponořování do studené vody 8 řC (CWI 8) a ponořování do studené vody 15 řC (CWI 15). Pro hodnocení výkonu byl využit integrál síly dle času (FTI). Pro sledování hemodynamických změn byl použit index tkáňové saturace (TSI) a celkový hemoglobin (tHb) během jednotlivých kontrakcí z blízké- infračervené spektroskopie (NIRS). Vliv tří typů zotavení a jeho opakování na tři opakované intermitentní výkony do vyčerpání, odvozené parametry NIRS byl hodnocen pomocí ANOVY s opakovaným měřením s využitím Bonferroniho korekce. Výsledky: Nebyl nalezen významný rozdíl v FTI a parametrech odvozených z NIRS při prvním opakování izometrického výkonu mezi jednotlivými návštěvami. Při opakování výkonu s PAS došlo k poklesu o 10 % a 20 % v FTI během druhého a třetího...
|
host ::
RSS.