|
| |
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Svíbová, Tereza ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vyřešení oblasti na pomezí brněnských městských částí Maloměřice a Obřany, kde vznikl po vytvoření mlýnského náhonu umělý ostrov. Od roku 1912 zde byl budován průmyslový textilní areál, který dnes již neplní svou původní funkci a chátrá. Mým záměrem bylo ostrov vyčistit a navrátit mu dávnou podobu parku a jedinečného místa, kde lidé načerpají energii v blízkosti vody a kde zároveň ocení kulturní nabídku v konverzovaných objektech. V hlavní budově bývalé přádelny vznikne muzeum textilu, které si Brno jistě zaslouží. Doplní ho také pavilon Soudobé módy a strojírenská expozice se stále funkční kaplanovou turbínou. Nedílnou součástí areálu je i řeka Svitava, která bude na severu nově využívána jako tréninkový vodácký kanál.
|
|
|
Eufonie – Jaroměřice/R., Opera
Šabatová, Kristýna ; Hrůša, Petr (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce byla konverze, rekonstrukce, revitalizace a extenze prostoru a objektu komplexu „Opera“ a dotčených ploch kostry veřejného prostoru jako sekundárního jádra pro umělecké aktivity ve městě a regiónu. Město Jaroměřice nad Rokytnou má hlubokou hudební historií, která sahá až do barokního období, kdy zde žil moravský šlechtic Jan Adam z Questenberka. Jaroměřice byly střediskem intenzivního hudebního života, hrálo se zde divadlo, kde byla i veřejnost zapojena. Dále vznik první česky dochované opery O původu Jaroměřic na Moravě, kterou složil František Antonín Václav Míča. V roce 2000 na hudebního ducha navázal festival Petra Dvorského, který se koná v Jaroměřických zámeckých zahradách a přilehlých obcích. Řešený objekt se skládá ze stávajícího Hotelu Opery a přilehlého Obchodního domu. Stávající komplex hotelu není plně využitý v současné situaci hledá řešení. Obchodní dům má podobný problém, nenaplňuje dostatečně svoji plochu. Jeho poloha společně s obchodem je dominantní vzhledem k náměstí. Mezi těmito dvěma domy prochází významná ulička od nádraží k zámku. Cílem celého komplexu bylo oživit, zkrášlit, rozzářit a pozitivně zviditelnit okolí náměstí a tím i celého města, okresu, kraje..
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
České země byly od 18. století vyspělou průmyslovou části rakouské monarchie a Brno se stalo textilním průmyslovým městem. V polovině 19. století na volné ploše ostrova v Obřanech vzniká přádelna, kterou o 70 let později nahradil objekt, který je nyní předmětem diplomové práce. Během doby zde vznikly další objekty, sklady a kanceláře, které vytvářejí atmosféru průmyslového městečka. Přádelna s výrazně dominantní asymetrickou polohou u dnešního mostu přes řeku Svitavu se tak stává těžištěm činnosti na ostrově. Svým neoklasicistním dekorem, velkými členěnými okny připomíná spíše styl francouzských vodních zámků než průmyslovou halu. Symetricky objekt je narušen umístěním vodárenské věže u jihovýchodního nároží. Vnitřní struktura jasně vypovídá o původní funkční náplni, tedy o etážovém umístěním přacích strojů. Z ní je taky čitelná tektonika objektu, kdy nejvyšší podlaží je tvořeno rastrem štíhlých sloupů, zatímco v přízemí se jedná již o pilíře nesoucí tíhu všech podlaží. To právě podporuje mou volbu vytvořit ze čtvrtého podlaží volný ničím nedělený prostor s dvěma světlíky, čímž se i do hloubky přádelny dostane denní světlo. Dominanci přádelny nad ostrovem vyvažuje platan, který ještě více podporuje domněnku šlechtického sídla, neboť právě tyto stromy můžeme nalézt v mnoha zámeckých parcích. Právě tyto dva symboly živé a neživé přírody se stávají nosnými pilíři mého konceptu – dům a strom. V dnešní době, kdy ostrov neplní již funkci průmyslového areálu, tedy uzavřenou jednotku, by se měl stát opět přístupným široké veřejnosti. Do počátku 19. století zde byly volné zelené plochy. V mém návrhu ostrov čistím do podoby, kdy bude podřízen pouze výrazné hmotě přádelny a starému stromu. Ostrov tak nabídne chybějící zatravněnou plochu kontrastní k zalesněným okolním kopcům.
|
|
|
Příběh vězení
Štefková, Dominika ; Petermann, Tomáš (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. a Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století. Do objektu přemisťuje Slovácké divadlo působící v Uherském Hradišti. Slovácké divadlo sídlí v pronajatém prostoru bývalé Sokolovny. Velkou nevýhodou stávajícího divadla jsou malé prostory pro jeho zázemí. Dílny a sklady se zde nenachází vůbec. Navíc stávající budova divadla se nachází těsně u rušné silnice a nemá tak prostory, kde by se lidé mohli po divadle zdržet. Na symbolické úrovni je divadlo programem, který umožňuje městu vyrovnat se s problematickou minulostí vězeňské budovy živou formou. Návrh vězeňskou budovu nekonzervuje, „nemuzealizuje“. Nebojí se radikálních zásahů a bourání, což umožňuje nejen sladit provoz divadla s historickou budovou, ale zároveň principiálně uzavřený objekt kompletně zpřístupnit a ztransparentnit. Ze společnosti vědomě a skrze architektonický design vyčlenění objekt, který se stává svým vlastním opakem — společenským centrem přístupným všem. Společenským svědomím a zrcadlem není vězení, ale divadlo. Přestavba se ale zároveň nesnaží vězeňskou minulost vymazat. Zbylé fragmenty budov jsou ponechány v jejich surovosti s jasně čitelnou stopou samotek a fasádou ve stylu „Architecture terrible“.
|
|
|
Vliv rekonverze na hodnotu bývalého církevního objektu na jižní Moravě
Sýkorová, Michaela ; Gardášová, Alena (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá oceněním bývalé fary v obci Přítluky na jižní Moravě. Základní myšlenkou je vyhodnotit vliv, který má změna účelu užívání spojená s rekonstrukcí na hodnotu objektu. A to z pohledu tržního přístupu i platných oceňovacích předpisů. Nejprve je v práci rozebrán teoretický základ dané problematiky jako pojmy, legislativa a postupy oceňování. Následně je charakterizována konkrétní situace lokality a objektu a v poslední části je popsána a zdůvodněna metodika vlastního ocenění. V závěru jsou výsledky vyhodnoceny a okomentovány.
|
|
|
Sýpka ve Slaném
Mívaltová, Markéta ; Urbánek, Libor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo nelézt vhodný způsob nového využití historického objektu barokní sýpky tak, aby rozšířila a posílila strukturu vybavenosti města ideálně se zaměřením pro děti a mládež. Další okruh řešení bylo samotné urbanistické propojení původního objektu s uliční sítí města. Bakalářská práce se věnuje rozpracování architektonického návrhu rekonverze barokní sýpky. Konkrétní způsob intervence byl při zadání ponechán na volbě studenta v závislosti na zvolené strategii. Samotný stavební program je definován jen rámcově a je možné jej rozšířit o další funkce. Ačkoliv bylo možné se funkce spojené s dětmi a mládeží nedržet a najít úplně jiné využití, nakonec jsem se po analytické části projektu k tomuto tématu opět vrátila. Díky své lokaci se totiž řešená stavba stává ideálním adeptem pro vytvoření volnočasového zázemí nejmladší generaci. Sýpka je situována na okraji historického centra Slaného, kde se v bezprostřední docházkové vzdálenosti nachází několik škol a školek. Je proto možné počítat v návrhu s využitím prostor jak v odpoledních volnočasových hodinách, tak například během vyučování v kreativních nebo sportovních předmětech.
|
|
|
Rekonverze haly
Cvrčková, Aneta ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rekonverzí objektu v bývalém průmyslovém areálu Juta, v Přerově. Historie hal sahá až do 19. století, kdy sloužily strojírenskému průmyslu a posléze také výrobě provazového materiálu. Hala se nachází v těsné blízkosti vlakového i autobusového nádraží. Tato lokalita není příliš oblíbeným místem ve městě. Je působištěm sdružujících se sociálně nepřizpůsobivých skupin a území nepůsobí příjemným dojmem, při příjezdu do města. Oblast se urbanisticky čerstvě změnila novou stavbou průpichu, čtyřproudé silniční komunikace, která má zlepšit dopravní situaci, vytvořit rychlejší průjezd městem. Průpich vede středem bývalého průmyslového areálu, podél stěny řešeného halového objektu a podél pivovaru. Plochy kolem jsou volné, bez využití. Objekty, které v areálu zůstaly, jsou řadu let chátrající. To jsou silné impulzy k návrhu změny lokality a zejména proměnu rozlehlé průmyslové haly. Návrhu lokality celého areálu tehdejší továrny je věnován přiložený předdiplomový projekt. Řešeným objektem je již zmiňovaná hala, tvořená spojením tří traktů, které jsou situovány do tvaru L, který se otevírá směrem k současné ulici Škodova. Objekt na první pohled zaujme obloukovými střechami. Půdorys objektu je volný, nečleněný, což umožňuje, využít prostor k různým shromažďovacím akcím. Projekt by měl posílit vybavenost města. Ve městě se vytrácí kultura, chybí sál pro soudobé události, koncerty, představení, také zde absentuje výstavní síň. Zároveň, již řadu let hledá nové sídlo městská knihovna. O novostavbě se zatím neuvažuje. Tento objekt je dostatečně velký pro obsazení sálem, jeho zázemím a vytvoření nového sídla pro knihovnu města. Umístění je v dobrém napojení na městskou dopravu a v blízké vzdálenosti od centra města.
|
|
|
PIÁRKL
Vítková, Tereza ; Matoušková, Petra (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
„Být druhému člověku nablízku, být s ním, to je to nejdůležitější – v lásce, v životě i v umírání.“ - Elisabeth Kübler-Ross Být druhému nablízku je pro zdravého člověka obyčejná a v podstatě snadno dosažitelná věc. Pro většinu z nás je trávení času doma s rodinou, nebo setkání s kamarády vlastně dost jednoduché. Zkrátka jenom odložíme práci a shon stranou, sedneme na autobus, vlak nebo letadlo a za nějaký čas můžeme být se svými nejbližšími. Pro rodiny s těžce nemocnými dětmi to ale tak jednoduché není. Pokud se rodina ocitne v těžké životní situaci, častokrát obyčejné bytí na blízku může být problém. A proto se ve svém návrhu snažím vytvořit místo pro všechny, které by taková situace mohla potkat. Dětský hospic, kde člověk může být nablízku ať se děje cokoliv.
|
|
|
Příběh vězení
Štefková, Dominika ; Petermann, Tomáš (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. a Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století. Do objektu přemisťuje Slovácké divadlo působící v Uherském Hradišti. Slovácké divadlo sídlí v pronajatém prostoru bývalé Sokolovny. Velkou nevýhodou stávajícího divadla jsou malé prostory pro jeho zázemí. Dílny a sklady se zde nenachází vůbec. Navíc stávající budova divadla se nachází těsně u rušné silnice a nemá tak prostory, kde by se lidé mohli po divadle zdržet. Na symbolické úrovni je divadlo programem, který umožňuje městu vyrovnat se s problematickou minulostí vězeňské budovy živou formou. Návrh vězeňskou budovu nekonzervuje, „nemuzealizuje“. Nebojí se radikálních zásahů a bourání, což umožňuje nejen sladit provoz divadla s historickou budovou, ale zároveň principiálně uzavřený objekt kompletně zpřístupnit a ztransparentnit. Ze společnosti vědomě a skrze architektonický design vyčlenění objekt, který se stává svým vlastním opakem — společenským centrem přístupným všem. Společenským svědomím a zrcadlem není vězení, ale divadlo. Přestavba se ale zároveň nesnaží vězeňskou minulost vymazat. Zbylé fragmenty budov jsou ponechány v jejich surovosti s jasně čitelnou stopou samotek a fasádou ve stylu „Architecture terrible“.
|
host ::
RSS.