|
|
Lachič,skryté dědictví Ázerbájdžánu
Wood, Galina ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Saxena, Siddharth (oponent) ; Oberfalzerová, Alena (oponent)
in Czech: Galina Woodová, 2015 Lahij, živé dědictví Ázerbájdžánu Ve světě je Ázerbájdžán zemí neprobádanou, ačkoli je úrodnou půdou zvláště pro průzkum dvojjazyčných domorodých menšin kavkazských hor. Hlavním symbolem nově vybudovaného ázerbajdžánského státu se stal sjednocující ázerbajdžánský jazyk. Ázerbájdžánština je zároveň jazykem úředním, vzdělávacím i jazykem sdělovacích prostředků. Rychle proniká do všech oblastí života, a působí tak ztrátu etnické identity, podléhající všestranné asimilaci. Dnes je ještě možné zabývat se aktuální otázkou několika zbývajících národností, které hovoří mateřským jazykem. Probuzený vědecký zájem by mohl napomoci jejich přežití. Dlouhodobý pobyt v Ázerbájdžánu a ponoření se do prostředí horského městečka Lachiče umožnily hlubší proniknutí do dané tématiky. Některé překážky byly částečné zdolány naučením se ázerbájdžánštině a postupně i místnímu jiho- západnímu iránskému jazyku. Rozbor rozhovorů a místních povídek byly využity k lepšímu porozumění problematiky. Hlavní antropologickou metodou se stalo pozorné zúčastnění. Máme naději, že použití pozměněné metody (místo zúčastněného pozorovaní) přispěje ke změně postoje k 'domorodcům'. Hlavní smysl spočívá v zúčastnění a do jisté míry ztotožnění, či vnikaní do podstaty podílením se na událostech konkrétní...
|
|
|
Právní úprava židovské menšiny v meziválečném Československu
Urešová, Jana ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
- český jazyk Problematika židovské menšiny především za doby 2. světové války byla probírána již nesčetněkrát. V celé řadě zdrojů je poměrně přesně zachycena tehdejší politická situace a postupné vylučování židů ze společnosti, o samotné perzekuci ani nemluvě. Toto téma mě zajímalo asi už od doby, kdy jsem se o židech a 2. světové válce dozvěděla. Už na základní škole jsem v dětských encyklopediích nejčastěji pročítala toto téma a stále nemohla pochopit, jak se něco takového mohlo stát. Čím jsem byla starší, tím více informací jsem zjišťovala, ale stále bez pochopení příčiny, proč vlastně židé, co komu provedli, že museli tak krutě skončit a stále dokola ta stejná otázka, jak je možné, že k tomu mohlo v nedávné minulosti dojít?? Téma diplomové práce pro mě proto bylo jasné. Měla jsem poměrně hodně informací o židovském životě za války, ale příliš jsem nevěděla o jejich původu a především mě zajímaly počátky jejich omezování, co vlastně situaci za války předcházelo. Jako úplný základ a pro pochopení veškerých souvislostí, je dle mého názoru nezbytné začít od začátku. Kdo to jsou židé, kde se vzali, odkud přišli, jací byli, čím se živili a jak se k nim jako k menšině přistupovalo. Po zjištění těchto informací pro mě bylo překvapením, že židovská menšina to vlastně nikdy neměla úplně jednoduché....
|
|
|
Izraelští drúzové: vojenská služba jako nástroj k ovlivňování domácí a zahraniční politiky
Odlová, Markéta ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem "Izraelští drúzové: služba v armádě jako nástroj k ovlivňování domácí a zahraniční politiky" se zabývá vztahy izraelské drúzské komunity a státu Izrael. Drúzové, kteří v početných komunitách žijí rovněž v Libanonu a Sýrii, jsou nejčastěji kategorizováni jako etno-náboženská a transnárodní skupina. Jsou charakterističtí svým tajným a ezoterickým náboženstvím a pevnými sociálními vazbami. Pro izraelské drúze, kteří v populaci státu tvoří méně než 2 % obyvatel, je specifické, že na rozdíl od ostatních arabsky hovořících občanů Izraele slouží povinně v armádě Izraelské obranné síly a jsou loajální jak vůči tomuto státu, tak vůči transnárodnímu drúzskému společenství. Cílem této diplomové práce je, za využití teoretického konceptu Strategic Military Refusal autora Udiho Lebela, zjištění, zdali byla izraelská drúzská komunita v minulosti schopna ovlivnit domácí a zahraniční politiky státu Izrael v zájmu dosažení vlastních politických cílů a zdali bylo její úsilí vědomé, strategické a úspěšné. Dále jsou identifikovány faktory, které mohou narušit loajalitu drúzů vůči státu Izrael. Cíle diplomové práce je dosaženo analýzou dvou vybraných případů, kterými jsou: 1) reakce izraelské drúzské komunity na izraelskou invazi do Libanonu roku 1982; 2) odezva izraelské drúzské...
|
|
|
Terénní výzkum židovské komunity v Praze
Adlerová, Nina ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Terénní výzkum židovské komunity v Praze" se zabývá sociální identitou mladých českých Židů. Cílem této práce je postihnou dualitu, respektive hybriditu této identity na základě prolínání dvou odlišných identit, a to identity české a židovské. Dále je zde snaha zachytit sebereflexi nositelů těchto identit, jejich vztah k češství i židovství a také dopad prolínání těchto identit na jejich každodenní život. Práce se opírá jednak o díla několika významných autorů zabývajících se sociální, potažmo etnickou identitou, jednak o již dříve provedený výzkum Dany Bittnerové o národnostních a etnických menšinách žijících na území České republiky. Základem této bakalářské práce je terénní antropologický výzkum, který byl zaměřen převážně na členy jedné konkrétní skupiny, jež je součástí pražské komunity, a to na členy České unie židovské mládeže. Skládal se jak ze zúčastněného pozorování organizovaných i spontánně vzniklých akcí, tak z polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Práce ukazuje, že pro všechny pozorované je židovství i češství nedílnou součástí toho, kým jsou, a že jsou tyto dvě identity silně propleteny. Židovská identita je sice imperativem, ale pro udržení silné identity je potřebný také proces sebe- identifikace. Stejně tak jsou podstatné i navenek deklarované...
|
|
|
Generace Vietnamců žijících v ČR a jejich integrace do společnosti
Křížalová, Iva ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je objasnit integraci Vietnamců žijících v České republice a s tím i spojené důvody jejich příchodu do ČR. Data získaná dotazníkovým šetřením, rozdaná náhodné skupině respondentů této menšiny, jsem zpracovala pomocí grafů. Provedeným dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že míra jejich integrovanosti je velmi malá, a to především u starších generací. Přínosem této práce je návrh na zlepšení informovanosti této menšiny prostřednictvím terénních pracovníků. Práce je řešena v kontextu na zlepšení vztahů a zvětšení zájmu integrace mezi vietnamskou menšinou a českou společností.
|
|
|
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita každodenního života sluchově postižených
Hradilová, Tereza ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou kvality každodenního života sluchově postižených osob. Část textu se zabývá definicí a problematikou pojmu kvalita života, a je poukázáno na běžné (současné) problémy, týkající se života osob se sluchovým postižením. Práce upozorňuje na problematiku vzdělávání, pracovního uplatnění, identity a osobní realizace jedince se sluchovým postižením v kontextu současného náhledu na kvalitu života. V textu je věnována pozornost heterogenitě sluchově postižené populace s důrazem na odlišné postavení sluchově postižených (vztahující se k jimi užívanému komunikačnímu kódu) v majoritní společnosti. Cílem práce je přiblížení současné kvality života sluchově postižených s důrazem na aktuální problematické oblasti, které je třeba dále zlepšovat. Praktická část práce obsahuje rozbor a vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na specifické oblasti kvality života osob se sluchovým postižením - kvalifikaci, zaměstnanost, pracovní uplatnění a komunikaci. Závěrečná část praktické části zahrnuje komentáře k výsledkům výzkumného šetření. Klíčová slova: Kvalita života Sluchové postižení Komunikační kódy Minorita 2
|
|
|
Polská národnostní skupina v Německu
Cimflová, Marcela ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá polskou národnostní skupinou v Německu, ke které se hlásí okolo 2 miliónů Poláků a Němců s polskými kořeny. Polonia má v Německu velmi rozvinutou organizační strukturu, která pečuje o polskou kulturu, jazyk i tradice a také prosazuje její práva, která vyplývají z Polsko-německé smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci z roku 1991. Z výstupů kulatých stolů a konferencí, které jsou pro polsko-německý dialog zásadní, vyplývají problémy, se kterými se polská skupina potýká. Hlavní problém spočívá v asymetrii naplňování polsko-německé smlouvy z roku 1991, která garantuje stejná práva jak polské skupině v Německu, tak i německé menšině v Polsku, které Polsko uznalo statut národnostní menšiny. Dále potom nedostatek finančních prostředků, což znemožňuje efektivní fungování polských organizací a s tím souvisí i neuspokojivá úroveň výuky polského jazyka na státních školách. V práci docházím k závěru, že polská národnostní skupina sice není de jure uznanou národnostní menšinou, ale de facto má práva, která se běžně národnostní menšině přisuzují. Dále jsem zjistila, že Poláci neusilují především o uznání národnostního statutu, jak jsem se na počátku domnívala, ale chtějí nalézt řešení pro výše zmíněné problémy a tím dosáhnout úplného naplnění polsko-německé...
|
host ::
RSS.