|
|
Rozvoj komunikačních dovedností žáků speciální základní školy
Kubíková, Lucie ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na rozvoj komunikačních dovedností žáků speciální základní školy. Speciální základní škola vytváří jedinečné podmínky pro vzdělávání žáků se sníženými rozumovými schopnostmi. Cílem vzdělávání je vybavit žáky nejen znalostmi a dovednostmi, ale zejména rozvíjet jejich fyzické a psychické schopnosti a předpoklady, aby se mohli v maximální možné míře začlenit do společnosti. Teoretická část práce se skládá ze čtyř kapitol a jejich dílčích podkapitol. V první kapitole je vymezen základní pojem mentální postižení, klasifikovány jednotlivé stupně mentální retardace, charakterizovány potřeby a specifické rysy osobnosti jedince s mentálním deficitem a uvedeny možnosti základního vzdělávání mentálně znevýhodněných žáků. Druhá a třetí kapitola porovnává psychomotorický vývoj a s ním související ontogenezi řeči u dětí s mentálním postižením a dětí intaktních. Závěrečná čtvrtá kapitola charakterizuje podpůrné komunikační systémy využitelné ve vzdělávacím procesu žáků s mentálním postižením. V páté kapitole věnované výzkumnému šetření je stručně charakterizováno vybrané školské zařízení a speciálně pedagogický přístup k žákům se zaměřením na využití augmentativních a alternativních pomůcek, na závěr této kapitoly jsou shrnuty poznatky z provedeného výzkumného šetření. Hlavním cílem...
|
|
| |
|
| |
|
|
Komunikační dovednosti žáků se specifickými poruchami učení
Dědová, Aneta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato práce se věnuje tématu komunikačních dovedností žáků se specifickými poruchami učení. Je dělena na teoretickou a praktickou část a tvoří ji čtyři kapitoly. V první kapitole se autorka práce zabývá specifickými poruchami učení, pozornost je věnována především čtyřem typům specifických poruch učení a to dyslexii, dysgrafii, dysortografii a dyspraxii. Druhá kapitola patří jazykovým rovinám. Třetí kapitola je věnována problematice osvojování jazyka dítětem. Čtvrtá kapitola popisuje již samotné výzkumnému šetření, které bylo zrealizováno pro tuto diplomovou práci. Výzkum je kvalitativního charakteru a jeho hlavním cílem je analýza komunikačních dovedností žáků se specifickými poruchami učení se zaměřením na jazykové roviny. Výzkumný vzorek tvořilo šest žáků prvního stupně základní školy se specifickými poruchami učení typu dyslexie, dysgrafie a dysortografie. Děti jsou ve třetím a čtvrtém ročníku. Výzkumné šetření bylo provedeno v kraji Vysočina. K získání dat bylo využito různých výzkumných metod, zahrnující využití dotazníků, otázek vztahujících se k určitému textu, testu schopnosti tvorby antonym, slov nadřazených a podřazených, testu sluchového rozlišování Wepmana, Matějčka, nestrukturovaného rozhovoru i analýzy částí diktátových sešitů. Díky uvedeným výzkumným metodám byla získaná data...
|
|
|
Integrating Environmental Education Topics into the EFL Class to Improve Students' Communication Skills
Brzá, Tereza ; Vallin, Petra (vedoucí práce) ; Hofmannová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá integrací témat environmentální výchovy do hodin anglického jazyka s cílem zlepšit komunikační dovednosti žáků. Teoretická část práce se věnuje metodám výuky, které umožňují do hodin anglického jazyka přizvat obsah z nejazykového předmětu, představit relevantní témata a vytvořit tak autentické prostředí pro rozvíjení jazykových dovedností. Kromě analýzy obsahu a hlavních cílů environmentální výchovy jako jednoho z průřezových témat se tato část zaměřuje i na definici komunikačních dovedností, které jsou považovány za klíčovou součást tzv. měkkých dovedností. Následně práce zkoumá jejich možný rozvoj skrz podněcování diskuze o environmentálních tématech. Praktická část spočívá v plánování jednotlivých hodin, jejichž obsah se odvíjí od témat environmentální výchovy a klade důraz především na komunikační aktivity. Lekce byly následně aplikovány na ZŠ Drtinova a reflektovány pomocí Korthagenova modelu ALACT. Tato část také obsahuje doporučení pro obdobné vyučovací hodiny, které vychází z osobních zkušeností získaných v rámci implementace navrhnutých učebních plánů. Výsledně práce konstatuje, že učitelé anglického jazyka mají jedinečnou příležitost poukazovat na environmentální problematiku a současně rozvíjet komunikační schopnosti svých studentů.
|
|
|
Diagnostika didaktických kompetencí studentů FTVS
Hubená, Kristýna ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Mužík, Vladislav (oponent)
Název: Diagnostika didaktických kompetencí studentů UK FTVS. Cíle: Cílem práce bylo ověřit, zda je zvolená kombinace kvantitativní a kvalitativních metod vhodná pro diagnostiku didaktických kompetencí studentů UK FTVS v rámci didaktiky plavání. Metody: Výzkum byl opřen o kombinaci kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod. Zúčastněné pozorování bylo využito při přímé účasti na didaktických výstupech studentů. Sběr dat byl realizován pořízením audio a videozáznamů didaktických výstupů studentů v rámci předmětu Teorie a základy didaktiky plavání na UK FTVS, dotazníkem a skupinovými rozhovory se studenty, kteří byli během didaktických výstupů v roli "žáků". Prostřednictvím nezúčastněného pozorování proběhla analýza videozáznamů didaktických výstupů studentů. Kódování jednotlivých didaktických výstupů studentů bylo provedeno pomocí modifikované analýzy didaktické interakce (MADI). Pro kódování a zpracování dat z dotazníků byla využita deskriptivní statistika. Transkripcí byl pak proveden přepis skupinových rozhovorů z elektronické podoby do psané. Z dílčích výsledků metody MADI, dotazníků a skupinových rozhovorů byly vytvořeny případové studie pěti vybraných studentů z prvních tří nejvíce frekventovaných fenoménů z 1. kategorie MADI, tj. z forem chování učitele. Výsledky: Dosažené výsledky...
|
|
|
Výuka rétoriky na střední škole. Současný stav a budoucí perspektivy
Potůčková, Marie ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Diplomová práce sleduje různé přístupy středoškolských vyučujících a studentů k rétorice a komunikační výchově. Jejím hlavním cílem je zmapovat, jak studenti nahlížejí na kvalitu svých komunikačních dovedností i úroveň výuky komunikační výchovy a jaký postoj vyučující zaujímají k zařazování komunikační výchovy do hodin ČJL s přihlédnutím k možnostem dalšího rozvoje komunikační výchovy. Práce rovněž analyzuje vybrané učebnice komunikační výchovy pro střední školy. Výzkum byl realizován na sedmi pražských středních školách, a to zejména prostřednictvím dotazníkového šetření. Pro sběr dat byly dále využity také metody ústního dotazování (rozhovoru) a zúčastněného pozorování (hospitace). Z průzkumu vyplývá, že studenti i vyučující vnímají komunikační výchovu jako nutnou součást výuky ČJL a zodpovědně k ní přistupují. Studenti svůj mluvený projev hodnotí mnohdy přísněji než jejich vyučující. Studenti se rovněž relativně dobře orientují v teoretických základech rétoriky a komunikace, značné potíže jim ale činí jejich aplikace v praxi. Vyučující využívají zejména učebnice, které poskytují klíčová témata komunikační výchovy zpracovaná odborně, přehledně a atraktivně. Co se týče budoucích perspektiv tohoto oboru, podle slov vyučujících je zapotřebí především to, aby se komunikační výchova stala přirozenou...
|
|
|
Ředitel v roli manažera, komparace situace v ČR a Bělorusku
Vesela, Elena ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem implementace teoretických poznatků v každodenním rozhodovacím procesu ředitele školy v ČR a Bělorusku na základě studiem získaných informací. Cílem této bakalářské práce je formulace shodných a odlišných charakteristik činnosti ředitele školy v roli manažera v České republice a v Bělorusku. Tato práce má, s ohledem na výzkumné otázky, ukázat detailně rozdíly v přístupu k manažerské práci ředitele školy v podmínkách České republiky a Běloruska s přihlédnutím k legislativě, zvyklostem a zkušenostem. Bakalářská práce zkoumá osobnostní profil ředitele v roli manažera se všemi aspekty manažerské práce a determinuje práci manažera s lidskými zdroji v prostředí základní školy obou zemí. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se práce ředitele v českém i běloruském prostředí a ověřuje predikovaný model výzkumem ve školském terénu. Předmětem výzkumného šetření je zmapovat a popsat, jakým způsobem vedoucí pracovníci samostatných škol uplatňují manažerské dovednosti v konkrétních činnostech managementu školy s přihlédnutím k podmínkám uvedených zemí. Metodou srovnání výsledků bude vytvořena tabulka s parametry hodnocení výzkumných otázek. Celkový postup, metodika a analytická část bude ověřena odborným pracovníkem ministerstva školství České republiky. Toto vyjádření...
|
|
|
Diagnostika didaktických kompetencí studentů FTVS
Hubená, Kristýna ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Mužík, Vladislav (oponent) ; Bláha, Ladislav (oponent)
Název: Diagnostika didaktických kompetencí studentů UK FTVS. Cíle: Cílem práce bylo ověřit, zda je zvolená kombinace kvantitativní a kvalitativních metod vhodná pro diagnostiku didaktických kompetencí studentů UK FTVS v rámci didaktiky plavání. Metody: Výzkum byl opřen o kombinaci kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod. Zúčastněné pozorování bylo využito při přímé účasti na didaktických výstupech studentů. Sběr dat byl realizován pořízením audio a videozáznamů didaktických výstupů studentů v rámci předmětu Teorie a základy didaktiky plavání na UK FTVS, dotazníkem a skupinovými rozhovory se studenty, kteří byli během didaktických výstupů v roli "žáků". Prostřednictvím nezúčastněného pozorování proběhla analýza videozáznamů didaktických výstupů studentů. Kódování jednotlivých didaktických výstupů studentů bylo provedeno pomocí modifikované analýzy didaktické interakce (MADI). Pro kódování a zpracování dat z dotazníků byla využita deskriptivní statistika. Transkripcí byl pak proveden přepis skupinových rozhovorů z elektronické podoby do psané. Z dílčích výsledků metody MADI, dotazníků a skupinových rozhovorů byly vytvořeny případové studie pěti vybraných studentů z prvních tří nejvíce frekventovaných fenoménů z 1. kategorie MADI, tj. z forem chování učitele. Výsledky: Dosažené výsledky...
|
|
|
Autorské herectví jako (ne)výchova k osobnosti
Pártlová, Zuzana ; SUDA, Stanislav (vedoucí práce) ; MALANÍKOVÁ, Hana (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti studia autorského herectví jako nezáměrné
sebevýchovy. Zaměřuje se na charakteristiky a proces nabývání psychosomatické
kondice k veřejnému vystupování jako způsobu sebe-poznávání a sebe-uskutečňování
skrze bytostnou hru (Dialogické jednání) a ostatní dramatické psychosomatické
průpravy. Podtématem práce je význam této kondice pro praxi vychovatelů a
pedagogů.
V teoretické části vysvětluji základní pojmy a východiska mého zkoumání: proč mluvím
o (ne)výchově k osobnosti spíše než o osobnostní výchově a jak souvisí celostní, tvořivá
kondice s kondicí pedagoga či v nejširším slova smyslu vychovatele. Kvalitativní výzkum
má tři části odpovídající třem výzkumným projektům. V první fázi jsem sledovala tzv.
osobní trajektorie studentů dvouletého studia Kreativní pedagogika-pedagogická
kondice (KP-PK) na základě písemných reflexí a dvoudenního diskusně-tvůrčího setkání.
Součástí setkání byly praktické dílny, rozpravy s I. Vyskočilem a E. Vyskočilovou a
diskuse studentů. Cílem bylo zkoumat vývoj individuální „kondice“ nejen na úrovni
subjektivního reflektování, ale naživo v konfrontaci se sebou a s druhými v rámci dílen
a při společných diskusích. Ve druhé fázi jsem se zaměřila na otázku autenticity a trojí
vazbu aktér-divák-asistent. Za pomoci metody natáčení na dvě kamery a tzv. focus
groups jsme se snažili analyzovat momenty spontánního jednání v rámci Dialogického
jednání a identifikovat znaky autentického projevu. Z výzkumu výrazně vyplynulo téma
vnitřního a vnějšího diváka a tělové vazby a radosti jako základní charakteristiky
autentického jednání. Dosavadní zjištění jsem dále rozpracovala ve třetí fázi výzkumu
pomocí šestnácti polo-strukturovaných rozhovorů s frekventanty KP-PK a interními i
externími studenty. Výzkumné rozhovory jsem analyzovala metodou otevřeného
kódování, a to ze dvou perspektiv: širší, tematické, a užší, pojmové.
Výzkum poodkrývá komplexnost skrytých procesů učení, které v kontextu bytostné hry
a psychosomatiky podporují směřování ke svébytné, tvořivé osobnosti, tzv. stávání se
sebou. Zároveň se pokouší definovat základní „ctnosti“ autentického jednání a
naznačuje přínos Vyskočilovy pedagogiky pro průpravu pedagogů.
|
host ::
RSS.