|
|
Hospodářský život Hořovic do roku 1945
Kroupová, Kristýna ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Podbrdsko je charakteristická oblast pro zpracování železa. Výroba železa v této oblasti doprovází život člověka po celá staletí. Pro vývoj zpracování této suroviny v železárnách jsou důležité Komárovské železárny, které měly jedinečný význam pro celou oblast. Druhým typem zpracování železa byla domácká výroba. Charakteristickým domáckým řemeslem pro Hořovice bylo cvočkařství. Od poloviny 19. století domácká výroba postupně zanikala. Důvodem byl přechod k tovární výrobě. V Hořovicích vzniklo několik velkých továren, které zpracovávaly železo. Mezi další důležitá hospodářská odvětví v Hořovicích patřilo sirkařství, výroba harmonik či pohostinské služby.
|
|
|
Zátiší
Svačinková, Alena ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Uhl Skřivanová, Věra (oponent)
Bakalářská práce pojednává o významu předmětů v naší společnosti. Práce je rozdělena na tři části - praktickou, didaktickou a vlastní výtvarnou část. V teoretické části zkoumám předmět všední a nutný, dále předmět jako nositel významu a předmět jako věc ochrannou či rituální. Narážím na konzum, a zároveň na citlivé chápání předmětu jako na hodnotu v dnešní společnosti. Dávám do kontextu nástroje dob minulých s mobilním telefonem do ruky. Na teoretickou část navazuje část didaktická, jenž je sestavena ze tří hodin, které jsem odučila na kroužku výtvarné výchovy. S dětmi jsme se zabývaly následujícími tématy: Malované zátiší, Výloha obchodního domu a Skříňka s mými věcmi. Vlastní výtvarná část je zaměřena na předměty každodenní potřeby. Vytvořila jsem cyklus dvanácti zátiší, kdy každé jedno zátiší odpovídá jednomu mému blízkému člověku, tedy je sestaveno z jeho věcí, bez kterých by se během dne neobešel, a které si nosí stále u sebe.
|
|
|
Keramický inventář z východního a jižního křídla Vízmburku
Dvořáková, Michaela ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Bláha, Radek (oponent)
Hrad Vízmburk byl ve 13.-15. století významným centrem na horním toku řeky Úpy a jeho výzkum v letech 1972 - 1983, vedený Antonínem Hejnou, získal cenný nálezový fond. Tento fond byl však dosud zhodnocen jen zčásti. Bakalářská práce se bude zabývat keramickými nálezy z východního a jižního křídla hradu Vízmburku. Jejím základem se stane nálezový katalog, který kriticky naváže na dosavadní hodnocení keramiky z Vízmburku. Deskripční systém rozliší základní technologické a morfologické kategorie a vytvoří základ pro diskusi o zásobování hradu keramikou a o jeho výbavě užitkovými a stolními nádobami. Tato problematika bude začleněna do představy o středověké keramice v severovýchodních Čechách, především na Trutnovsku a Náchodsku. KLÍČOVÁ SLOVA Keramika; Vízmburk; Trutnovsko; Náchodsko; vrcholný středověk; každodennost.
|
|
|
Rodina Španielova v Jaroměři za první světové války
Ročeň, František ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se týká studia každodennosti v českých zemích během první světové války. Zaměřuje se na východočeské město Jaroměř, jakožto na konkrétní region, na jehož příkladu analyzuje dopady války na české obyvatelstvo. Jedná se o sondu do dějin české každodennosti, opírající se zejména o svědectví jaroměřské občanky Marie Španielové a o kroniku jaroměřského politika a umělce Václava Pácalta. Studie se zaměřuje na problematiku mobilizace lidských zdrojů, pobytu válečných zajatců, konkrétně specifikuje obtíže se zásobováním a všeobecným nedostatkem prohlubujícím se během války. Zabývá se také loajalitou Jaroměře k Rakousko-Uhersku a celkově vlivem války na morálku občanů. Dopad války na civilní obyvatelstvo názorně dokazuje na příkladu Španielovi rodiny. Klíčová slova Jaroměř, každodennost, první světová válka, hospodářství, regionální dějiny.
|
|
| |
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
| |
|
|
Vnímání obsahů,statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989
Vlasák, Zbyněk ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989 Diplomová práce Autor práce: Zbyněk Vlasák Jméno konzultanta: PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977- 1989 zkoumá metodou orální historie možné principy a okolnosti vnímání role médií ve specifickém prostředí normalizačního režimu. Soustředí se primárně na příslušníky a příslušnice tzv. šedé zóny, na jejich vnímání disentu a protirežimní opozice a role médií jako podílníka na budování těchto obrazů. Dále zkoumá na příklad fungování médií v každodenním životě normalizačních domácností, zdroje obrazů bipolárního světa a povahu těchto obrazů a přístup k obsahům oficiálních, neoficiálních i zahraničních médií. Je postavena na historiografických základech, kapitolách o formálních i neformálních tlacích na oficiální média, mluví o okolnosti vysílání zahraničních médií na území Československa, neopomíjí ani mezinárodní kontext let 1977- 1989 a činnost opozičních hnutí a reakci režimu na ni. Média (zejména televize) dle tohoto výzkumu tvořila i ve sledovaném období normalizace nezastupitelné místo v každodennosti domácností. Do značné míry...
|
|
|
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
|
|
|
Proměny každodennosti se zánikem letiště "Korea" v Žatci
Kovanda, Damián ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Tesařová, Šárka (oponent)
1 Anotace: Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jak proměňoval každodenní život bývalých zaměstnanců z vojenského letiště v Žatci, nazývaného "Korea". Práce se soustředí na jednotlivé výpovědi těchto lidí a sleduje proměny v interpretacích vlastního života v kontextu změn, které potkaly objekt letiště "Korea". Také ukazuje, jakým způsobem se proměňovaly běžné životy lidí, v závislosti na změnách jejich každodenního světa, do kterého byli situováni. Dále sleduje životní strategie a způsoby, kterými tito lidé disponovali při aklimatizaci na nový život a při utváření své nové životní dráhy. A v neposlední řadě, tato práce poukazuje na to, jak vypadá každodenní život těchto lidí i každodenní život v žateckém regionu dnes. Výzkum každodennosti, který v rámci této práce provádím, vychází z teoretických konceptů fenomenologické sociologie Alfreda Schütze. Každodennost v této oblasti zkoumám skrze konceptuální rozšíření o materiální kulturu, kolektivní paměť a sociální identity. Proměny každodennosti sleduji nejen prostřednictvím rozhovorů s informátory, ale také analýzou Žateckého týdeníku. Závěry této práce předkládají, jaké změny potkaly každodennost v okolí letiště "Korea". Tyto změny jsou vysvětlovány interpretacemi samotných informátorů, a zároveň i výroky regionálního tisku.
|
host ::
RSS.