|
|
Zlo jako privace - Pojetí zla mezi sv. Augustinem a Plotínem
TOMANDL, Antonín
Otázky týkající se původu zla ve světě byly často doprovodným a druhořadým produktem při vznikání velkých filosofických systémů. Jeden z prvních myslitelů, který se zabýval systematicky touto problematikou, byl novoplatonik Plotínos. Ten vypracoval teorii, již on sám považoval za pouhé rozvinutí koncepce Platonovy. Vznikla však originální teorie, jenž ve svém jádře má ohlas do dnešních dnů. Teorie, která se především díky sv. Augustinovi, který ji aplikoval do křesťanského učení, stala živou doktrínou. Cílem této diplomové práce je představit, jakým způsobem se Plotínova teorie zla Augustinovou rukou "pokřesťanštila" nebo nakolik se trasformovala z pohanské filosofie na teologickou, aby se konzervovala pro "znovuobjevení" ve scholastice, a stala se staronovým předmětem polemik scholastických učenců.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dialektická metoda a jedno v dialogu Filébos
Černoch, Jan ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na význam dialektické metody v kontextu předcházejících částí dialogu Filébos (diskuse o jednom a mnohém, asymetrický etický spor, zkoumání přirozenosti slasti) a v kontextu některých následujících částí (příklady užití dialektické metody, vzpomínka od boha spojená s dohodou o třech rysech dobra, náčrt ontologie čtyř rodů). Tato metoda má ze své perspektivy univerzální dosah a jejím úkolem je řešit aporie. Její zásada, podle které rozlišuje jedno a mnohé a také určité a neurčité, však vyžaduje další upřesnění. Počáteční jedno má význam rodu, který zahrnuje druhy, nebo henády, která má monády. Meze dialektické metody jsou dány etickou perspektivou založenou na vhledu do povahy dobra a ontologickou perspektivou, která zavádí příčinu. Dobro i příčinu lze identifikovat s čistým jednem, a tak dialektickou metodu doplnit. Dialektickou metodu lze aplikovat pouze na takové jedno, které je mnohé nebo na takové jedno, které sjednocuje mnohost (čisté jedno). Nelze ji aplikovat na jedno bez jakéhokoli vztahu k mnohosti ani na mnohost, která není žádným způsobem jedna. Dialektická schopnost je na rozdíl od dialektické metody poznáním, které však může dialektická metoda předpokládat.
|
|
| |
|
|
Krize v Ústavu pro studium totalitních režimů v českém periodickém tisku
Svorník, Petr ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Základním cílem této práce je ukázat, že způsob zpravování o jednom tématu ve třech různých českých novinách se výrazně liší podle ideologie autorů i samotných novin. Zpravodajství by mělo být informativní, nestranné, bez hodnocení autora. Výsledný článek je však vždy určitým způsobem zaujatý. Autor nemusí používat hodnotící výrazy, aby hodnotil; může ovlivnit výsledek volbou těch správných mluvčích, jejich umístěním do výhodné či nevýhodné pozice nebo je může dokonce zcela vyřadit z textu. Autor si vybírá, který příběh bude vyprávět a který rámec použije. Tato práce se soustředí na krizi v Ústavu pro studium totalitních režimů z dubna 2013, kdy byl odvolán ředitel Daniel Herman a byla jmenována nová ředitelka Pavla Foglová. Tato událost studiu (skrytých) hodnocení a ideologie vyhovuje, neboť je úzce spojena s komunistickou minulostí českého národa - každý na ni má nějaký názor, novináře nevyjímaje. Po teoretickém výkladu základních pojmů a konceptů jako je signifikace, diskurz a ideologie následuje analýza tří nebulvárních českých novin: Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Jejich příběh je hlavním předmětem této práce.
|
|
|
Ekonomie a etika jako předpoklad obecného dobra a udržitelného rozvoje společnosti
Červený, Petr ; Svoboda, Cyril (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Práce pojednává o základních předpokladech obecného dobra a udržitelného rozvoje společnosti. Zaobírá se tématy svobody, spravedlnosti, důvěry, zodpovědnosti, morálky, etiky a ekonomie, zkoumanými na konkrétním jevu Světové finanční krize v roce 2008. Pozornost soustřeďuje zejména na myšlení a chování lidí, kteří zde sehráli podstatnou roli, a to jak na straně institucí, politiků, ekonomů, finančníků tak běžných občanů. Pokouší se odkrýt všechny klíčové faktory vedoucí ke vzniku krize. V kontextu s tím, navrhuje možná východiska pro předcházení obdobných krizí v budoucnu.
|
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
|
Konflikt dobra a zla v Silmarillionu ve vztahu k bibli
Kučera, Benjamin ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Předmětem této práce je nahlédnout konflikt dobra a zla v Silmarillionu z biblické perspektivy. Vycházím zde především z textu samotného Silmarillionu a snažím se v něm určit motivy související s ústředním tématem. Tyto motivy pak dále analyzuji a pokouším se odhalit jejich původ, totiž zda pocházejí z biblické tradice, či z tradice jiné. První část práce se věnuje Silmarillionu jako takovému, a podává krátké shrnutí, které má čtenáři připomenout základní dějovou osnovu a motivy. Druhá část řeší problematiku dobra a zla z kosmického hlediska. Definuje dobro a zlo a snaží se určit obecné principy fungování tohoto zápasu s přihlédnutím k jejich konkrétním realizacím. Tato část by měla umožnit určit, v jakých motivech a do jaké míry funguje daná problematika podle křesťanského pojetí, a kde a jak podle pojetí severské mytologie, či jiných zdrojů. Třetí část se pak zabývá fungováním dobra a zla ve vztahu ke konkrétním osobám či skupinám osob, a popisuje tak, jak lidé zlu propadají a jak mu mohou vzdorovat. Mělo by se zde ukázat, které hodnoty Tolkien považuje za důležité. Opět i zde se pak ukáží jednotlivé vlivy, které na něj působily.
|
|
|
Zlo jako privatio boni podle Augustina Aurelia a Carla Gustava Junga
Malý, Jakub ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Fischer, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou zla jako privatio boni podle učení Augustina Aurelia a pojetím zla v díle Carla Gustava Junga, který Augustinovo učení popíral. V této práci analyzuji stanoviska, která oba myslitelé zaujímají ke kategoriím dobra a zla vzhledem k dopadům jejich pojetí na chápání Boha, sebepochopení člověka, jeho života, smrti a spásy, dále vztahu Boha a člověka a lidské mravní odpovědnosti vůči Bohu a společnosti. Augustin zastává názor, že zlo je nedostatkem, kdežto Jung se domnívá, že skutečnost je složena z rovnováhy dobra i zla. Tato jejich stanoviska podrobuji kritice pomocí sekundární literatury a výkladu biblických míst, na které se myslitelé odvolávají.
|
host ::
RSS.