|
| |
|
|
Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků
Federičová, Miroslava
Každoročně se na osmiletá gymnázia hlásí zhruba 14 % žáků 5. ročníku základních škol. Mezi přihlášenými je 53 % dívek oproti chlapcům a stejný poměr je i přijat. Tyto rozdíly mezi chlapci a dívkami se v případě pozdějších přechodů na šestiletá a čtyřletá gymnázia dále zvyšují. Tato studie se ale zabývá pouze přechodem na gymnázia osmiletá. Dívky mají na vysvědčení v průměru lepší známky než chlapci s jinak stejnými výsledky v testech. Je to zřejmě dáno tím, že učitelé do známek kromě kognitivních znalostí a dovedností promítají i schopnosti sociálně-emoční, ve kterých jsou chlapci v průměru horší. V přijímacích kritériích dominuje výsledek v přijímacích testech doplněný průměrem známek na posledním pololetním vysvědčení. Rozhodnutí podat přihlášku naopak určují především známky na vysvědčení, především jedničky a méně očekávaný výsledek v testech. Naše analýza ukazuje, že rozdíly v podílu přihlášených chlapců a dívek přetrvávají i v případě, že srovnáváme skupiny chlapců a dívek se stejnými šancemi na přijetí. Tento rozdíl je velmi výrazný ve skupině žáků s hraničními šancemi na přijetí. U chlapců v této skupině, oproti dívkám, je výrazně vyšší podíl těch, co na posledním pololetním vysvědčení neměli jedničku z některého nebo z obou klíčových předmětů – matematiky a českého jazyka. Nedokonalá informace o kognitivních dovednostech vyvozená žáky a rodiči ze známek na vysvědčení může zkreslovat další vzdělávací ambice žáka, vést k neadekvátním rozhodnutím ohledně podání přihlášky na další školu a tedy na vzdělávací a životní kariéry žáků. Nedokonalost informací obsažených ve známkách na vysvědčení pramení z jejich velmi omezené srovnatelnosti v důsledku rozdílné přísnosti známkování škol, nejasné váhy sociálně-emočních schopností žáka a samozřejmě subjektivního pohledu učitele.
|
|
|
Pohlavní rozdíly v apoptóze v myokardu u pacientů po transplantaci srdce.
Smetana, Michal ; Szárszoi, Ondrej (vedoucí práce) ; Brát, Radim (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Pohlavní rozdíly v apoptóze v myokardu u pacientů po transplantaci srdce Úvod: Mnoho metabolických i strukturálních funkcí kardiovaskulárního systému je ovlivněno pohlavím jedince. Cílem naší práce bylo zjistit citlivost dárcovského ženského a mužského myokardu k perioperační ischémii, jak organizmus ovlivňuje dárcovský myokard druhého pohlaví (sledovaným faktorem byla apoptóza) po transplantaci srdce a zda sledované biomarkery mohou predikovat primární selhání srdečního štěpu (PGD). Materiál a metodika: Výzkum byl rozdělen do třech prospektivních studií. Studie 1 zahrnovala 81 pacientů, kteří podstoupili transplantaci srdce od září 2010 do ledna 2013 a byli rozděleni do dvou skupin podle pohlaví dárce. K průkazu myokardiální nekrózy jsme použili metodu "high sensitive cardiac TnT" (hs-cTnT). Apoptóza byla stanovována imunohistochemickou detekcí kaspázy-3, Bcl-2 a metodou TUNEL z bioptických vzorků. Studie 2 zahrnovala 58 pacientů rozdělených do čtyř skupin podle pohlaví příjemce a dárce. Během dvouletého sledování byla analyzována apoptóza (kaspáza-3, Bcl-2, TUNEL) v jednotlivých skupinách. Ve Studii 3 bylo 64 pacientů. Pomocí uvedených biomarkerů jsme zjišťovali souvislost s rozvojem PGD po transplantaci. Výsledky: U dárců ženského pohlaví byla hladina hs-cTnT významně vyšší již před...
|
|
|
Citová vazba k rodičům a její vliv na úroveň osobní pohody (well-being) adolescentů
Štětinová, Tereza ; Křížová, Ivana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat problematiku citové vazby k rodičům a její vliv na subjektivní well-being adolescentů. Teoretická část se v úvodu věnuje specifikům vývojového období střední adolescence. Následně představuje stěžejní myšlenky konceptů citové vazby a osobní pohody. U obou témat je dále kladen důraz na rozdíly mezi pohlavími a proměny citové vazby i osobní pohody v průběhu celého života jedince. Praktická část se za využití kvantitativních metod v podobě dotazníkového šetření zaměřuje na souvislost citové vazby k rodičům a well-beingu adolescentů. Usiluje o komplexní uchopení daného tématu, a z toho důvodu se věnuje také analýze rozdílů mezi dívkami a chlapci a mateřskými a otcovskými vazbami. Výsledky výzkumného šetření přinášejí zajímavá zjištění. U dívek se potvrzuje souvislost well-beingu a citové vazby k matce i k otci, v případě chlapců se však předpokládaná pozitivní korelace neprokázala ani u jednoho z rodičů. Analýza genderových rozdílů dále ukazuje, že se chlapci a dívky výrazně neliší v kvalitě citové vazby k matce, ale lze mezi nimi zaznamenat rozdíly v citové vazbě k otci. Dívky se svými otci navazují oproti chlapcům méně kvalitní vztahy. Rozdíly mezi dívkami a chlapci v míře pociťovaného subjektivního well-beingu nalezeny nebyly.
|
|
|
What are the determinants of youth happiness?
Yoon, Jungin ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Hayat, Arshad (oponent)
❆❜str❛❝t ❉❡s♣✐t❡ t❤❡ r❛♣✐❞ ❡❝♦♥♦♠✐❝ ❣r♦✇t❤ ❛❢t❡r t❤❡ ❑♦r❡❛♥ ❲❛r✱ ❛♥❞ t❤❡ st❛t❡✬s ❝♦♥✲ s✐❞❡r❛❜❧❡ ✐♥✈❡st♠❡♥t ✐♥ ❡❞✉❝❛t✐♦♥✱ ❑♦r❡❛✬s s✉✐❝✐❞❡ r❛t❡ ❤❛s st❡❛❞✐❧② r✐s❡♥ ❛s t❤❡✐r ❡❝♦♥♦♠✐❝ ❝♦♥❞✐t✐♦♥s ❝❤❛♥❣❡✳ ❙♦✉t❤ ❑♦r❡❛♥ st✉❞❡♥ts ❛r❡ r❛♥❦❡❞ ❛t t❤❡ ❜♦tt♦♠ ♦❢ ✐♥t❡r♥❛t✐♦♥❛❧ ❤❛♣♣✐♥❡ss s✉r✈❡②✳ ❆❞♦❧❡s❝❡♥❝❡ ✐s ❛♥ ✐♠♣♦rt❛♥t ♣❡r✐♦❞ ❢♦r t❤❡ ❞❡✈❡❧♦♣♠❡♥t ♦❢ ♣❡rs♦♥❛❧✐t② ❛♥❞ ❢♦r♠❛t✐♦♥ ♦❢ t❤❡ s❡❧❢✲✐❞❡♥t✐t②✳ ❚❤❡ ♦❜❥❡❝t✐✈❡ ♦❢ t❤✐s t❤❡s✐s ✐s t♦ ✐♥✈❡st✐❣❛t❡ ❝r♦ss s❡❝t✐♦♥❛❧ ❞❛t❛ ✐♥ t❤❡ r❡❧❛t✐♦♥s❤✐♣ ❜❡t✇❡❡♥ ❡❝♦❧♦❣✐❝❛❧ ❞❡✈❡❧♦♣♠❡♥t ❛♥❞ ❛❞♦❧❡s❝❡♥t ❧✐❢❡ s❛t✐s❢❛❝t✐♦♥✳ ❉❛t❛ ❢r♦♠ t❤❡ ✷✵✶✺ ◆❛✲ t✐♦♥❛❧ ❨♦✉t❤ P♦❧✐❝② ■♥st✐t✉t❡ ✭N = 1533 ❛❝r♦ss ✼✽ ❤✐❣❤ s❝❤♦♦❧s ✐♥ ❑♦r❡❛✮ ✐♥ ❤✐❣❤ s❝❤♦♦❧ st✉❞❡♥ts ✇❡r❡ ❛♥❛❧②s❡❞ ❛♣♣❧②✐♥❣ ❖▲❙ ❛♥❞ ♦r❞❡r❡❞ ♣r♦❜✐t ♠♦❞❡❧ ❢♦r ♠❡❛s✉r✐♥❣ ❧❡✈❡❧ ♦❢ ❧✐❢❡ s❛t✐s❢❛❝t✐♦♥✳ ❚❤❡ ✜♥❞✐♥❣s r❡✈❡❛❧ t❤❛t t❤❡ ♠♦st ✐♠♣♦rt❛♥t ✈❛r✐❛❜❧❡s ❛ss♦❝✐❛t❡❞ ✇✐t❤ t❤❡ ❤❛♣♣✐♥❡ss ♦❢ st✉❞❡♥ts ❛r❡ ❧❡✈❡❧ ♦❢ ❤❡❛❧t❤✱ r❡❝♦❣✲ ♥✐t✐♦♥ ♦❢ ❝♦♠♠✉♥✐t②✱ s❝❤♦♦❧ ❛❞❛♣t❛t✐♦♥✱ ❛♥❞ ❣♦♦❞ ♣❡❡r r❡❧❛t✐♦♥s❤✐♣s ✐♥ ❤✐❣❤ s❝❤♦♦❧✳ ▼♦r❡ r❡s❡❛r❝❤❡rs ❛r❡ st❛rt✐♥❣ t♦ ✐♥✈❡st✐❣❛t❡ ❛❞♦❧❡s❝❡♥ts✬ ❧✐❢❡ s❛t✐s❢❛❝✲ t✐♦♥✱ ❜✉t ❢❡✇ st✉❞✐❡s ❤❛✈❡ ❝♦♥❞✉❝t❡❞ ❧✐❢❡ s❛t✐s❢❛❝t✐♦♥ ✐♥ ❛❝❝♦r❞❛♥❝❡ ✇✐t❤ t❤❡✐r ❣❡♥❞❡r ✉s✐♥❣ ❑❈❨P❙ ❞❛t❛✳ ●❡♥❞❡r ❡✛❡❝t ✐s s✐❣♥✐✜❝❛♥t ❢♦r ♣❛r❡♥t❛❧ ❛tt❡♥t✐♦♥✱ s❝❤♦♦❧ ❛❞❛♣t❛t✐♦♥✱ ❛♥❞ ❤♦✉s❡❤♦❧❞ ✐♥❝♦♠❡✳ ❚❤❡s❡ ✐♥t❡r❡st✐♥❣ ❡①❛♠✐♥❛t✐♦♥s ❝♦♥✲ tr✐❜✉t❡❞ t♦ t❤❡ ❞❡t❡r♠✐♥❛♥ts ♦❢ ❤❛♣♣✐♥❡ss r❡s❡❛r❝❤ ❝❛♥ ❜❡ ✉s❡❞...
|
|
| |
|
|
Co skrývají známky na vysvědčení?
Münich, Daniel ; Protivínský, T.
Dívky v devátém ročníku základních škol dosahují lepších známek než chlapci v matematice i českém jazyce. V anonymně vyhodnocených testech však dívky dosahují lepších výsledků pouze v českém jazyce, zatímco v matematice je naopak chlapci v průměru obdobným rozdílem překonávají. Rozdílnost výsledků v testech v rámci jednotlivých pohlaví je přitom výrazně vyšší než průměrné rozdíly mezi chlapci a dívkami. Genderové rozdíly v akademických výsledcích měřených testy jsou v odborné literatuře mnohem častěji vysvětlovány rozdílnými vlivy výchovného a sociálního prostředí než odlišnými vrozenými dispozicemi dívek a chlapců. Učitelé při neanonymní klasifikaci matematiky na vysvědčení dávají dívkám lepší známky, než jaké odpovídají jejich výsledkům v anonymně vyhodnocených testech. Dívky dostávají na vysvědčení v průměru o 0,6 klasifikačního stupně lepší známku z matematiky než chlapci, při stejných výsledcích v testech. Námi zjištěné genderové rozdíly v akademických výsledcích a ve známkování jsou v souladu se závěry většiny zahraničních studií.\nAnalýza ukazuje, že za rozdíly ve známkách chlapců a dívek není ani rozdílný vliv stresu na výsledky v testech, ani rozdílná míra averze resp. obliba předmětů u žáků. Jako pravděpodobná příčina odlišných známek dívek a chlapců se jeví promítání sociálněemočních dovedností žáků do klasifikace. Známky na vysvědčení představují zavedenou zpětnou vazbu o vzdělávacích výsledcích žáka a spoluformují aspirace a rozhodování o dalším studiu. Zkreslení známek a jejich nesprávná\ninterpretace potom mohou nežádoucím způsobem ovlivňovat budoucí akademickou dráhu\nmladých lidí. Naše zjištění otevírají řadu otázek ohledně vhodných změn ve způsobu klasifikace. Jednou z mnoha možných změn ke zvážení je používat ve školách dvě škály hodnocení. Jedna by\npostihovala pouze dosažené výsledky a druhá škála by zohledňovala přístup žáka ke vzdělávání, bez ohledu na jím dosažené výsledky.
|
|
|
Obsah a struktura sexuálních fantazií mužů a žen
Boudová, Kamila ; Klapilová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krejčová, Lucie (oponent)
Řada studií se zabývala obsahy sexuálních fantazií (SF) a v mnoha studiích byly popsány mezipohlavní rozdíly ve frekvenci, obsahu i incidenci. Nicméně většina těchto studií pracuje kvantitativním způsobem analýzy. Data jsou získávána z dotazníků obsahující reduktivní výroky, které si mohou respondenti různě vyložit. Výsledky se tak napříč studiemi někdy značně liší. V předkládané práci jsme se proto rozhodli zkoumat obsah SF mužů a žen i pohlavní rozdíly mezi nimi kvalitativní i kvantitativní metodou analýzy dat. Pro náš výzkum jsme získali údaje o nejoblíbenějších SF (ve formě odpovědí na uzavřené otázky i ve formě volného textu popisujícího celou fantazii detailně v podobě filmového scénáře) od celkem 407 žen a 159 mužů. Výběr na základě kvót vytvořených podle údajů Českého statistického úřadu (2011) vybrali věkově reprezentativní vzorek 100 žen a 100 mužů, na jejichž fantaziích byly prováděny analýzy. V rámci kvalitativních analýz jsme popsali následující zajímavé kategorie týkající se ženských SF: sexuální aktivity vyskytující se v SF; význam submisivní role pro ženy; vysoká preference v skupinových aktivitách. U mužských SF byla zjištěna velká variabilita explicitních sexuálních aktivit; aktivní a dominantní role muže; častější střídající se pozice muže v rámci své SF. Nejvýraznější pohlavní...
|
|
|
Ženy ve sportovních redakcích: gender, profesní sebepojetí, moc
Koreis, Kristýna ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Ženy ve sportovních redakcích: gender, profesní sebepojetí, moc" je kvalitativní analýzou sebepojetí sportovních noviná ek v eských zpravodajských redakcích. Pomocí polostrukturovaných rozhovor s noviná kami pracujícími ve sportovních redakcích zpravodajských médií, byl vytvo en sebeobraz profese. Cílem bylo odhalit, jak sportovní noviná ky promlouvají o své profesi. Skrze jejich osobní zkušenosti se práce pokouší ur it p ítomnost p ípadných genderových aspekt , které mohou práci sportovní noviná ky ovliv ovat. Analýza se dále zam uje na míru (ne)spokojenosti v profesním život a identifikaci d vod , z nichž (ne)spokojenost pramení. Zájem je také up en nap íklad na individuální p ání a sny v profesi a ptá se na otázku budoucnosti sportovní žurnalistiky a žen v ní.
|
|
|
Pragmatická analýza profilu uživatelů internetových seznamek
Široká, Pavlína ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hirschová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá pragmatickou analýzou profilu uživatelů internetové seznamky v České republice. Hlavním cílem této práce je interpretovat způsob, jakým se prezentují uživatelé online seznamovacího serveru. Uživatelské profily jsou interpretovány z hlediska komunikační situace, komunikačních strategií, rozdílů mezi mužskými a ženskými profily a rozdílů mezi profily odlišných věkových kategorií. Interpretace dat probíhala na základě stylistické a pragmatické analýzy jednotlivých uživatelských profilů internetové seznamky a na základě procentuálního podílu zjištěných dat. Teoretická část práce vymezuje výzkumy z oblasti internetových seznamek, dále již existující teorie a výzkumy internetového prostředí týkající se vzniku internetových seznamek, genderových stereotypů v internetovém seznamování, sebeprezentace online a výběru partnera. Součástí teoretické části je navíc shrnutí vlastního krátkého průzkumu o seznamovacích serverech, kterým bylo mezi určitou skupinou lidí zjišťováno, jaké mají postoje k internetovým seznamkám. Dále je teoretická část věnována pragmatickým zkoumáním, které jsou základem pragmatické analýzy. Základem praktické části byla stylistická analýza textové části uživatelských profilů a pragmatická analýza textové i obrazové části uživatelských profilů a následné...
|
host ::
RSS.