|
|
Vliv ekonomické krize na aktivity společenské odpovědnosti firem
Potůčková, Petra ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit koncept společenské odpovědnosti firem (CSR) a popsat vliv krize na realizaci společensky odpovědných aktivit. Vzhledem k faktu, že jednou ze základních charakteristik společenské odpovědnosti firem je dlouhodobý charakter, tedy věnování se CSR aktivitám i v době finančních problémů, kdy společnost nevykazuje výsledky, které by chtěla, ukazuje tato práce, jak vybrané firmy koncept CSR dodržují. Teoretická část je rozdělena na dva celky - prvním je koncept společenské odpovědnosti, kde se zabývám jeho vývojem, pilíři, přínosy a pojmy spojenými s tímto konceptem. V následujícím celku se zabývám krizí a popisuji finanční krizi, ekonomickou krizi, její vývoj, příčiny a dopady. Empirická část této práce je založena na metodologické triangulaci - expertní rozhovory, zkoumání dokumentů a komparace. Tato práce na vzorku pěti vybraných firem ukazuje, jak tyto firmy CSR vnímají, jaké aktivity realizují, jak se vyrovnaly s krizí, která je postihla a jak byla ovlivněna realizace CSR aktivit. Dalším přínosem práce je rozšíření poznatků o hodnotách firem v okolí města Kolína. Výsledky této práce poukazují na důležitost zahrnout koncept CSR do strategie firmy a přijmout jej jako princip.
|
|
|
Řecký mediální systém
Kasperová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá řeckým mediálním systémem a jeho specifiky, popisuje mediální krajinu Řecka a její proměnu ovlivněnou ekonomickou krizí. Teoretická část práce je věnována definici mediálního systému a popisu vývoje jeho zkoumání se zvláštním zaměřením na publikace Čtyři teorie tisku autorů Freda Sieberta, Theodora Petersona a Wilbura Schramma a Systémy médií v postmoderním světě autorů Daniela C. Hallina a Paola Manciniho. V praktické části je nejdříve popsán historický vývoj řeckého mediálního trhu. Na něj plynule navazuje popis současné mediální krajiny Řecka. Práce se zaměřuje na tištěná média, rozhlasové vysílání, televizní vysílání a digitální média včetně sociálních sítí. Charakterizovány jsou také vlastnické struktury řeckých médií. Práce dále pojednává o legislativním rámci fungování řeckých médií a o autoregulačních principech. V dalších částech je pak analyzován vliv ekonomické krize na řecký mediální trh a prognózován budoucí vývoj řeckých médií. Práce částečně vychází z kritérií definovaných D. C. Hallinem a P. Mancinim ve zmíněné publikaci Systémy médií v postmoderním světě a porovnává teze obou autorů s aktuálně získanými daty.
|
|
|
Radikalizace řecké společnosti a vzestup politického extremismu v Řecku (2000-2012)
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Práce se zabývá radikalizací řecké společnosti a vzestupem politického extremismu v Řecku v letech 2000 až 2012. V tomto období bylo možné pozorovat zásadní proměny na řecké politické scéně a ve společnosti, které se projevovaly rostoucí polarizací voličů a nárůstem populismu, nacionalismu, euroskepticismu, xenofobie a rasismu. V důsledku modernizačních snah vlády Konstantina Simitise (1996-2004), které souvisely s řeckou ambicí stát se plnohodnotným členem EU a eurozóny, vlivem globalizace, imigrační krize a konečně nedávného propadu řecké ekonomiky došlo v Řecku k vytvoření nového společenského konfliktu. Tato práce analyzuje danou problematiku z pohledu teorie štěpných linií Seymoura M. Lipseta a Steina Rokkana a pokouší se tak najít společenské a politické kořeny tohoto konfliktu. Radikalizace řecké společnosti let 2000 až 2012 totiž není novým fenoménem, ale naopak pokračováním dlouhodobých ideologických střetů přítomných v řecké realitě již od doby první světové války. V návaznosti na hlavní konfliktní linie řecké společnosti meziválečného a poválečného období práce definuje vývoj v této problematice po pádu junty v roce 1974. V závěru konfrontuje nová politická témata let 2000 až 2012 s postoji šesti vybraných řeckých politických stran a analyzuje jejich politické programy a ideologická východiska s...
|
|
|
Dopady ekonomické krize na činnost knihoven v ČR
Gruber, Martin ; Landová, Hana (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
(česky) Diplomová práce popisuje současnou ekonomickou krizi, na kterou vláda ČR reagovala sadou restriktivních opatření v oblasti financování veřejného sektoru. Hlavní pozornost je věnována průzkumu, zda současná finanční krize a úsporná vládní opatření ovlivnila činnost krajských knihoven v ČR a zda byla ohrožena kvalita poskytovaných služeb pro veřejnost. Úvodní kapitola stručně charakterizuje činnost krajských knihoven, nejdůležitější legislativní dokumenty, vymezení standardů veřejných informačních služeb a koncepci rozvoje. V další kapitole je práce zaměřena na teoretické vymezení problematiky finanční krize a její typologii, připomene důvody jejího vzniku a naznačí její historické souvislosti. Třetí kapitola práce stručně přiblíží hlavní příčiny současné finanční krize v USA a její dopad na evropské trhy, průběh finanční krize ve Velké Británii a jak zde byla ovlivněna činnost veřejných knihoven. Další část stručně popisuje financování veřejného sektoru v ČR se zaměřením na knihovny, současnou finanční krizi v ČR a vývoj politické situace v ČR od roku 2006. Poslední kapitola obsahuje průzkum realizovaný formou statistického šetření a zjištění, jaký dopad měla finanční krize na činnost krajských knihoven v ČR v letech 2009 - 2012. Závěr práce je věnován stručnému shrnutí analyzovaného období...
|
|
|
Vliv ekonomické krize na katalánský nacionalismus
Risingerová, Karolina ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Traian (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je katalánský nacionalismus, jakožto nacionalismus národa bez státu, a jeho proměny po vypuknutí ekonomické krize. Cílem je analyzovat potenciální vliv ekonomické krize na katalánský nacionalismus a jeho zesilování, či naopak zeslabování po roce 2008, a to nejdříve na úrovni veřejného mínění, především pak na politické úrovni v rámci výzkumu katalánských politických stran zastoupených v katalánském parlamentu po volbách v letech 2006, 2010 i 2012, které jsou rozděleny na základě svých požadavků vůči centrální vládě dle Dandoyovy typologie. Zesílení požadavků na nezávislost v katalánské společnosti a jeho korelace se stále se zhoršujícími ekonomickými ukazateli, jako je nezaměstnanost, katalánský dluh či růst HDP, je zkoumáno v rámci lineární regresní analýzy v první části výzkumu. Propojenost nacionalistických témat a tématu ekonomické krize je analyzována ve druhé části v rámci tří aspektů kampaně před volbami do katalánského parlamentu v letech 2006, 2010 a 2012, konkrétně předvolebních programů jednotlivých politických stran, projevů kandidátů během předvolebních debat a televizních rozhovorů a konečně předvolebních spotů. Závěrem práce je zjištění, zda a pokud ano, jakým způsobem, došlo k zesílení nacionalistických požadavků v katalánské společnosti a...
|
|
|
Srovnání vývoje regionálních rozdílů v zemích EU v období ekonomické krize
Vrbický, Vít ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
Vývojem regionální rozdílů a jejich tendencí se dlouhodobě zabývá celá řada teorií regionálního rozvoje. V evropském kontextu je regionální vývoj spojován s pojmy konvergence/divergence, v souvislosti se základními cíli politiky Evropské Unie, které usilují o hlubší integraci a vyrovnávání regionálních rozdílů uvnitř členských států. V současnosti je toto téma úzce spojováno s výrazným fenoménem posledních let, ekonomickou krizí. Cílem této práce je srovnat vývoj regionální diferenciace mezi státy Evropské Unie v období ekonomické krize pomocí analýzy na regionální úrovni NUTS 2 a NUTS 3. Regionální diferenciace byla počítána pomocí dvou měr variability (Theilova indexu a variačního koeficientu), na základě ukazatelů míry nezaměstnanosti a Hrubý domací produkt na obyvatele v paritě kupního standardu. Z hlavních hypotéz byla částečně potvrzena bimodalita staré versus nové členské státy EU, více patrná v míře nezaměstnanosti, a také výrazný vliv regionů hlavních měst na vývoj diferenciace ve většině států střední a východní Evropy. Na závěr byla použita shluková analýza, která vytvořila skupiny států na základě podobnosti ve vývoji diferenciace během období krize. Z výsledků není patrná výrazná závislost, podle navrhovaných hypotéz. Skutečné dopady krize ukáže až budoucnost. Otázkou je, jakým způsobem tuto...
|
|
| |
|
|
Ekonomická krize: mediální obraz a veřejné mínění
Picková, Martina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální prezentací současné ekonomické krize a veřejným míněním o ekonomické situaci. Vychází především z teorie nastolování agendy. Zkoumá intenzitu, s jakou se danému tématu věnovaly deníky Hospodářské noviny a Blesk v období od září 2007 do prosince 2011, a pomocí obsahové analýzy zjišťuje, jakým způsobem o ekonomické krizi tyto deníky vypovídaly v prosinci roku 2008. Potvrdilo se, že ekonomicky zaměřený deník mluví o krizi více, z širšího hlediska a více pátrá po jejích příčinách. Bulvární deník se v článcích o ekonomické krizi zaměřuje na Českou republiku, zmiňuje krizi převážně v kontextu neekonomických témat (a to hlavně sportu) a nepoužívá bulvární postupy v takové míře, jak by se dalo očekávat. Pomocí sekundární analýzy dat z výzkumu veřejného mínění byli odděleně zkoumáni čtenáři obou deníků. Ekonomické očekávání čtenářů Hospodářských novin odpovídalo mediální prezentaci do poloviny analyzovaného období. Ekonomické očekávání čtenářů Blesku se s mediální prezentací shodovalo pouze v období jejího vrcholu. Čtenáři Blesku vnímají ekonomickou situaci negativněji a méně proměnlivě, než čtenáři Hospodářských novin. Ekonomické a politické preference čtenářů odpovídají předpokladům, vytvořeným na základě odlišné hodnotové orientace obou deníků.
|
|
| |
|
|
Vliv celosvětové krize na změny ve stavebnictví
Smejkalová, Aneta ; Hromádka, Vít (oponent) ; Vítková, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá změnami ve stavebnictví, které nastaly v důsledku celosvětové krize způsobené pandemií koronaviru. V teoretické části definuje základní pojmy a definice, udává fakta z minulých krizí a popisuje situaci před pandemií. Porovnává ekonomickou situaci před a po nástupu pandemie, zároveň zkoumá vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů během krize. Praktickou část tvoří analýza stavebního trhu pomocí dotazníkového šetření. Na základě dat z tohoto šetření vyhodnocuje pocity účastníků vystupujících na stavebním trhu na straně nabídky. Současně data získaná z dotazníkového šetření porovnává se statistickými údaji. Závěrem jsou definovány možné predikce o vývoji stavebnictví.
|
host ::
RSS.