|
|
Well-being u učitelů středních škol v Praze
Klimša, Petr ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním well-beingu u středoškolských učitelů v Praze. V teoretické části jsou zprvu vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky, konkrétně tedy definice samotného pojmu well-being, na který je pohlíženo z mnoha zdrojů, jelikož jde o velmi rozsáhlý termín. Zároveň je popsána historie tohoto pojmu, zařazení do andragogické reality a aktuálnost tématu. Následně jsou popsány všechny oblasti spadající pod tento termín, způsoby, jakým se dá well-being měřit, ale jsou popsány i možné překážky well- beingu. Dále se pak teoretická část práce věnuje učitelské profesi a problematickým oblastem, které do této profese spadají - náročnost, plat, prestiž a další. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, při kterém jsou pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťovány údaje a názory jednotlivých učitelů na jejich subjektivní vnímání well-beingu, na jejich momentální stav, na možné překážky, které vnímají a také na to, co vnímají jako klíčové pro jejich vlastní well-being; zároveň jsou zodpovězeny některé doplňkové otázky, které odhalí vztahy mezi různými oblastmi a samotným well-beingem. Následuje zhodnocení výzkumu a diskuse, ve které jsou výsledky porovnány se zahraničními autory, kteří se také věnují well-beingu, je zde diskutován přínos pro...
|
|
|
Hodnocení přínosu primárně preventivního programu Nevypusť duši pro jeho účastníky
Licholetova, Kateřina ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Vozková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na evaluaci primárně preventivního programu Duševní zdravověda, který se zabývá problematikou duševního zdraví a je realizován na středních školách. Cílem této práce je zjistit, jestli je primárně preventivní program Duševní zdravověda efektivní vzhledem k jeho vytyčeným cílům a jaký vykazuje největší přínos pro jeho účastníky. Dále je zjišťováno, jestli mohou proměnné jako jsou gender, věk a zkušenost s duševním onemocněním respondentů ovlivňovat jejich postoje k duševnímu zdraví. V teoretické části práce je vymezeno duševní zdraví a onemocnění, dále je vymezena primární prevence a současný stav školské primární prevence v oblasti duševního zdraví. Také jsou stanoveny protektivní faktory, které by měly programy primární prevence zabývající se duševním zdravím podporovat. Jsou představeny zásady efektivních programů primární prevence a příklady osvědčených preventivních programů zabývajících se duševním zdravím. Je popsán samotný preventivní program Duševní zdravověda a nezisková organizace Nevypusť duši, která jej realizuje. Výzkumný soubor tvoří 1898 studentů středních škol (1655 respondentů z experimentální skupiny a 243 ze skupiny kontrolní). Metodou výzkumu jsou evaluační zpětnovazební dotazníky, které byly respondentům poskytnuty před a po realizaci programu. Z...
|
|
|
Duševní zdraví, jeho diagnostika a terapie u osob se sluchovým postižením
Belšánová, Tereza ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce vznikla za účelem bližšího poznání duševního zdraví u osob se sluchovým postižením. Zároveň se také zabývá psychologickou diagnostikou a terapií pro osoby se sluchovým postižením v rámci České republiky. Teoretická část je rozdělena do tří tematických skupin. První oblast popisuje problematiku sluchového postižení, jeho dělení a bližší poznatky ohledně prelingválních a postlingválních vad sluchu. Dále je zde také popsána oblast duševního zdraví, která se podrobněji zaměřuje na popis duševního zdraví v jednotlivých etapách života, proces vyrovnávání se s postižením a také psychiku rodičů dítěte se sluchovým postižením. Poslední část teoretické části tvoří popis psychologické intervence, která je dále rozdělena na psychologickou diagnostiku a psychologickou terapii. V praktické části se nachází kvalitativní výzkumné šetření, které vychází z polostrukturovaných rozhovorů provedených se šesti informanty s nedoslýchavostí ve věku 20-35 let. Z tohoto výzkumného šetření vzešly takové výsledky, které poukazují na nedostatečnou podporu psychologické diagnostiky a terapie pro osoby se sluchovým postižením v ČR. Uváděny byly například tyto problematické oblasti: nedostatek psychologů věnujících se osobám se sluchovým postižením, finanční náročnost či telefonické objednávání, které pro...
|
|
|
Vliv sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním
KVĚCHOVÁ, Pavlína
Překládána bakalářská práce se zabývá vlivem sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním. V teoretické části je vymezena stěžejní terminologie, která se vztahuje k tématu bakalářské práce. Jedná se o vymezení duševního onemocnění, kterému předchází základní terminologie zdraví, nemoci, duševního zdraví a duševní nemoci. Dále pak vymezení a vysvětlení kvality života a příbuzných pojmů, jako je osobní pohoda a životní spokojenost. Cílem bakalářské práce je zmapování vlivu konkrétních aspektů sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním. K dosažení cíle je použit kvantitativní typ výzkumu, dále pak kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technikou sběru dat bylo použití dvou standardizovaných dotazníků, které byly doplněné o vlastní nestandardizovaný dotazník, kde byly zjištěny sociodemografické údaje a spolupráce s odborníky. Testování hypotéz proběhlo pomocí kontingenční tabulky za pomoci statistické metody párový T-test za pomocí programu IBM SPSS Statistics. Výsledky tohoto výzkumu potvrdily, že vliv sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním je významná a důležitá intervence, která významně ovlivňuje obecnou rovinu kvality života. Dochází zde k potvrzení testované hypotézy. V diskusi jsou zjištěné výsledky z výzkumu shrnuty a porovnány s odbornou literaturou, která se tématu vlivu sociálních služeb na kvalitu života klient s duševním onemocněním zabývá. V závěru práce je uvedeno, jaký přínos může mít tato bakalářská práce a možné využití v praxi.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na klienty Českokrumlovského Fokusu Reakce lidí s duševním onemocněním
KOLAROVÁ, Soňa
Práce se zabývá tím, jak vybraní klienti Českokrumlovského FOKUSu vnímali a zvládali pandemii Covidu-19 a s tím spojená vládní opatření. Teoretická část popisuje potřeby lidí se specifickými diagnózami jako je schizofrenie, deprese, neurotické, stresové a somatoformní poruchy a jejich fungování v běžném životě. Dále popisuje organizaci FOKUS a pandemii Covid-19 s vládními opatřeními. V praktické části je popsán výzkum a zpracovány rozhovory s vybraným vzorkem klientů Českokrumlovského FOKUSu. Praktická část se zabývá tím, jak tito klienti vnímali své duševní zdraví v době pandemie a zda pociťovali vliv vládních opatření optikou svého onemocnění.
|
|
|
Human Perception in Condition of Uncertainty: The Visual, Auditory and Embodied Responses to Ambiguous Stimuli
Boschetti, Silvia ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Palanza, Paola (oponent) ; Pfaus, James (oponent)
Naše smysly se vyvinuly tak, abychom z okolního prostředí získávat optimální množství informací. Tato optimalizace ovšem znamená, že je třeba počítat s chybami. Proto, abychom předešli těm s významným dopadem, vyvinula se u člověka tendence k nadhodnocování významu vzájemných souvislostí (i ve smyslu vnímání vzorů a posloupností). Ve své práci jsem testovala schopnost vyhodnocování vizuálních a akustických stimulů. Za použití počítačové grafiky byl vyvinut soubor testovacích stimulů, kde bylo rozložení prvků určeno sofistikovaným generátorem pseudo-náhodných čísel. Tyto výsledné masky s různou mírou průhlednosti byly užity k překrytí geometrických tvarů. Podobného postupu bylo užito k vytvoření černobílých stimulů s vysokým kontrastem. Za použití metod bayesovské statistiky jsem nalezla vzájemnou provázanost schopnosti určit přítomnost vzoru (a její absenci) a stylu myšlení, specificky racionálního a na intuici založeného. Dále jsem pak použila nejednoznačné výrazy tváře a vokalizace vysoce intenzivních afektivních stavů (bolest a slast) a stavů nízké intenzity (neutrální výraz/promluva, úsměv/smích). Výsledkem je zjištění, že vysoká intenzita projevu je spojena s nízkou schopností respondentů správně vyhodnotit valenci vizuálních i akustických stimulů. Díky použitému statistickému přístupu jsem...
|
|
|
Duální diagnóza z pohledu sociální práce
Čermáková, Judita ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce s náz Duální diagnóza z pohledu sociální práce vznikla s cílem objasnit jakou roli hraje sociální pracovník při úzdravě a sociální rehabilitaci pacienta s diagnostikovanou duální diagnózou. Zároveň by měla objasnit roli sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu a zaměřit se na duální diagnózu jako na komplexní problém, a to z celostního, tedy bio sociálního modelu. Teoretická část vznikla především na podkladu primárních tištěných a internetových zdrojů. Místy byla použita také sekundární literatura. Teoretická část by měla především sloužit jako opora pro pochopení problematiky duální diagnózy, v kontextu sociální práce. Praktická část pak byla realizována pomocí kvalitativních rozhovorů a kazuistik. Respondenty tvořili především sociální pracovníci, psychiatři, adiktolové a psychologové kteří se touto problematikou profesně zabývají. Klíčová slov Sociální práce, duální diagnóza, psychiatrická komorbidita, závislost, duševní zdraví, multidisciplinární tým.
|
|
|
Škola a duševní zdraví pohledem budoucích pedagogů, kteří se identifikují jako LGBTQ+
Nekvasilová, Sára ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem školy a duševního zdraví LGBTQ+ lidí. Teoretická část práce představuje téma duševního zdraví LGBTQ+ dospívajících v kontextu školního prostředí. Cílem empirické části práce bylo zjistit, jak na problematiku nahlíží budoucí vyučující, kteří se sami identifkují jako LGBTQ+. Výzkum si klade tří otázky: 1) jaké zkušenosti respondenti a respondentky jakožto LGBTQ+ studující zažívali v rámci střední školy a považují je za významné, 2) jak na tyto zkušenosti nahlížejí a jakým způsobem reflektují vliv těchto zkušeností na jejich duševní zdraví a budoucí směřování a 3) jak nahlížejí na své budoucí působení jakožto vyučující v otázce duševního zdraví LGBTQ+ lidí školách. Data byla sbírána formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, přičemž struktura rozhovoru byla vytvořena na základě ohniskových skupin zaměřených na související téma. Rozhovory byly provedeny s 11 respondenty a respondentkami různé genderové a sexuální identifikace. Data byla následně analyzována reflexivní tematickou analýzou. Výsledky výzkumu jsou prezentovány v tematické mapě zobrazující 9 témat a 9 subtémat, mezi které například patří: Škola nedává LGBTQ+ lidem dostatečně najevo, že tam patří; Nemožnost sdílet, nemožnost nevědět; Malé poznámky mají velký vliv; Strach z nepřijetí; Důležitost...
|
|
|
Péče o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
FORMÁNKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá péčí o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko - resuscitačním oddělení. Byly stanovené dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké prostředky využívají sestry pracující na anesteziologicko - resuscitačním oddělení v péči o své duševní zdraví. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké prvky způsobují sestrám na anesteziologicko - resuscitačním oddělení největší psychickou zátěž. Pro dosažení cílů bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. Empirická část práce byla provedena formou kvalitativního výzkumného šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru, který se skládal z 12 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen 10 sestrami pracujících na lůžkové části anesteziologicko - resuscitačního oddělení. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Sestry preventivně předchází každodenní zátěži tím, že pečují o své duševní zdraví a tráví svůj volný čas se svou rodinou a blízkými přáteli. Aktivní odpočinek pro sestry představují výlety, procházky, nebo sport. Pasivní odpočinek zahrnuje čtení, sledování filmů, hraní her, nakupování, sauna, dobré jídlo, péče o sebe sama, nebo vycestování do zahraničí. Některé sestry se snaží dbát na zdravý životní styl a přikládají mu důležitost. Psychickou pracovní zátěž pociťují nejčastěji při příjmu pacienta v souvislosti s vysokou zodpovědností, časovým tlakem a pracovním přetížením. Náročnost přisuzují také neustálému udržování pozornosti, nutnosti rychlého reagování, rozhodování, improvizování a při péči o neklidné pacienty. Emočně náročná je pro sestry především komunikace s rodinami pacientů a péče o dětské pacienty. Pracovní zátěži předcházejí dále tím, že využívají týmovou spolupráci, pozitivní naladění a humor na pracovišti. Sestry v našem výzkumném šetření vyjádřily celkovou spokojenost se svou prací, ale současně zmínily potřebu dalšího personálu do směn či finanční příspěvky na sportovní aktivity.
|
|
|
Emocionální prožívání české populace během pandemie COVID-19
BRUKNER, Adam
Bakalářská práce se v teoretické části zabývá psychologickými dopady pandemie COVID-19 na lidi, a popisuje jejich duševní zdraví, subjektivní pohodu a prožívání v době pandemie v kontextu s jejich sociodemografickými proměnnými. Sledovány jsou proměnné: pohlaví, věk, pracovní status, rodičovství a forma soužití. Praktická část představuje výsledky dílčích dat z projektu Jupsycor získaných během podzimu 2020, kde jsou uvedené proměnné dávány do souvislosti emocionální habituální subjektivní pohodou u obyvatel České republiky během pandemie.
|
host ::
RSS.