|
|
Přesun moci na indickém subkontinentu po 2. světové válce
Gabriel, Jan ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce analyzuje příčiny, které vedly k přesunu moci mezi britskými kolonisty a vůdčími představiteli Indie. Cesta dekolonizace byla dlouhá a obtížná. Velká Británie sice investovala do technického rozvoje v Indii, ale většinou ve svůj vlastní prospěch. Určitý tlak lze najít ve zvyšující se vzdělanosti Indů, kteří byli schopni organizovat odboj proti britské nadvládě a vytvořit si tak politické skupiny. Určitý vliv na nezávislost byl způsoben i hospodářskou krizí po 2. světové válce, která vedla k oslabení ekonomické moci Velké Británie. Díky tomu byla Velká Británie nucena oznámit odchod z Indie. Nelze pominout rozpory mezi Indickým národním kongresem a Muslimskou ligou, které nakonec způsobily, že nebyl vytvořen nezávislý jednotný stát, ale Indie a Pákistán.
|
|
|
První ústava Kyperské republiky a její vliv na eskalaci řecko-tureckého etnického konfliktu
Kincl, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
První ústava Kyperské republiky a její vliv na eskalaci ecko-tureckého etnickéhoř konfliktu Abstrakt Hlavním smyslem této práce je vyhodnocení vlivu první kyperské ústavy z roku 1960 na mezietnické násilí, které na Kypru vypuklo jen o tři roky později. Objasněním všech nejpodstatnějších a nejrelevantnějších politických krizí, kterými byla země zmítána od okamžiku svého vzniku až do kolapsu ústavního režimu na sklonku roku 1963, je možné odhalit úzkou souvislost mezi ústavním konceptem státu a výsledným lokálním řecko-tureckým konfliktem. První polovina této práce zahrnuje spíše teoretický pohled na ústavu Kyperské republiky, jejíž články jsou citovány tam, kde se to hodí. Tato část zároveň poskytuje úzký historicko-politický kontext vzniku státu a shrnuje hlavní příčiny toho, proč ostrov získal nezávislost a proč byla jeho první ústava natolik kontroverzní. Druhá polovina podává dějinný výklad těch nejpodstatnějších a nejkomplexnějších politických krizí, jež byly způsobeny jednak neochotou obou národních komunit ke spolupráci ve vládnutí, jednak ústavními pravidly jako takovými. V závěrečných podkapitolách je nabídnut i krátký pohled na mezietnický konflikt vypuknuvší koncem roku 1960, který byl zaviněn především krizemi první Kyperské republiky, a který byl spuštěn pokusem někdejšího prezidenta Makaria o...
|
|
|
Vybrané aspekty zahraniční politiky USA v kontextu procesu dekolonizace
Urbánek, Daniel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem Spojených států amerických vůči procesu dekolonizace, přičemž jejím cílem je identifikovat, zda se americká jednání v tomto kontextu řídila idealistickými či realistickými motivy. Po stručném vymezení těchto dvou paradigmat a popisu toho, jak americká zahraniční politika funguje a kdo jsou její hlavní aktéři, seznamuje práce čtenáře s tradicemi, jimiž je tato politika dodnes ovlivňována - především pak jde o tradici izolacionismu. Hlavní část práce je rozdělena na dva úseky - v prvním probíhá analýza čtyř politických programů, týkajících se Spojených států, konkrétně Monroeovy doktríny, 14 bodů prezidenta Wilsona, Atlantické charty a Charty OSN. V rámci této analýzy je důraz kladen jednak na vliv těchto programů na koloniální systém, jednak na určení, zda splňují spíše idealistické či realistické charakteristiky. Druhý úsek pak nabídne případovou studii zaměřenou na Suezskou krizi, tedy na moment, kdy Spojené státy reálně zasáhly proti evropským koloniálním mocnostem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Odchod Britů z Indie (1945-1947). Příspěvek ke studiu závěrečného období vlády Britů v Indii
Hyhlíková, Zuzana ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce analyzuje závěrečnou etapu vlády Velké Británie nad Britskou Indií. Zabývá se obdobím od konce druhé světové války po vytvoření dvou dominií, přičemž pojednává i o období před rokem 1945. Klade si za cíl přiblížit postupnou změnu pohledu Británie na Indii. Od přesvědčení o plné závislosti Indie na mateřské zemi došlo k postupnému plánování jejího opuštění. Británie se musela rozhodnout, komu moc v zemi předá. Vize jednotného státu padla spolu s odhodláním Britů předat oblast ne jednomu, ale dvěma politickým uskupením. Díky tomu vznikly v polovině srpna roku 1947 dva nástupnické státy - Indie a Pákistán. Rozhodnutí o dělení země, určování přesných hranic a následky dělení subkontinentu měly dalekosáhlý význam. Ještě v dnešní době se jedná o velice citlivé téma na obou stranách tehdy stanovené hraniční linie. Klíčová slova: Velká Británie, Indie, 1945-1947, dekolonizace, rozdělení Indie, Britský Rádž, hnutí za nezávislost
|
|
|
Komparace dekolonizačního procesu v Indonésii a Malajsii
Šebek, Ivo ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Autor předkládané práce porovnává průběh dekolonizace v jihovýchodní Asii na příkladech Indonésie a Malajské Federace. Ačkoliv obě země mají mnoho společného, kulturně, historicky, nebo například geograficky, průběh jejich osamostatňování od koloniální moci se v mnohém odlišoval. Text analyzuje možné příčiny těchto rozdílů komparací ekonomických, sociálních a politických dějin obou území v 19. a především první polovině 20. století. Vzhledem k rozsahu tématu se analýza zaměřuje pouze na vybrané oblasti, které se na základě existující literatury zdají klíčové pro rozdílný vývoj dekolonizace ve zkoumaných zemích. Jedná se především o tyto oblasti: přístup koloniálních zemí (Velké Británie a Nizozemska), průběh druhé světové války, řešení etnické otázky a role lokálních politických elit. Součástí práce je rovněž stručné shrnutí ekonomického a politického vývoje v období předcházejícím vyhlášení samostatnosti. Klíčová slova: dekolonizace jihovýchodní Asie Indonésie Malajská federace kolonialismus.
|
|
|
Nizozemsko a motivy nezávislosti Surinamu
Šrámková, Simona ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce "Nizozemsko a motivy nezávislosti Surinamu" se zabývá vývojem nizozemské politiky vůči Surinamu v období od druhé světové války do poloviny 70. let minulého století. Hlavním cílem práce je analyzovat motivy, které vedly v roce 1975 k vyhlášení nezávislosti Surinamu, a na základě teorií dekolonizace určit, o jaký typ dekolonizace se v případě Surinamu jedná. Poté, co Nizozemci v roce 1949 definitivně přišli o svoji klíčovou kolonii v jihovýchodní Asii, dnešní Indonésii, jejich pozornost se obrátila na kolonie v karibské oblasti. Důležitým mezníkem v nizozemsko-surinamských vztazích bylo přijetí Charty Nizozemského království v roce 1954, díky které se stal Surinam, spolu s Nizozemskými Antilami, rovnocenným partnerem Nizozemska v rámci Nizozemského království, a tím získal značnou míru autonomie. Práce se také zabývá politickou situací v multietnickém Surinamu, protože dvě hlavní politické strany, strana kreolů NPS a strana Hindustánů VHP, se poměrně zásadně lišily v názorech na nezávislost země. V roce 1973 se však do čela nizozemské i surinamské vlády postavili politici, kteří byli zastánci vzniku samostatného surinamského státu, a tak o dva roky později vznikla nová republika Surinam.
|
|
|
"Wind of Change". Příspěvek k vývoji Britského impéria v posledních letech vlády Harolda Macmillana (1960-1963)
Schejbalová, Dominika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Shrnutí Tato bakalářská práce analyzuje závěrečnou část dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem na vývoj za vlády premiéra Harolda Macmillana (1960 - 1963). Jeho projev o větru změn byl začátkem nového přístupu Velké Británie ke koloniím. Analyzovala jsem nejdůležitější události procesu dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem se na země, které získaly svou nezávislost na Velké Británii v těchto letech (1960 - 1963). Macmillanův vítr změn nevál jen skrze Afriku, ale také skrze další kontinenty. Cesta dekolonizace britského impéria nebyla snadná. Britové (ve srovnání s Francií a dalšími koloniálními mocnostmi) předvedli svou skvělou diplomacii. Po druhé světové válce nebylo impérium udržitelné a britští státníci to dobře věděli. Krvavé boje a války nebyly řešením. Toho je nejlepším důkazem povstání Mau Mau. Velká Británie se ale z tohoto politického selhání poučila. Postupná a poklidná dekolonizace byla tou nejlepší metodou politické abdikace v koloniích, kterou mohla Velká Británie zvolit. Ukazuje to na vysokou politickou, kulturní a diplomatickou úroveň této země. Díky tomu zůstaly vztahy mezi Velkou Británií a bývalými koloniem v celku dobré a obě země často pokračovali v další ekonomické spolupráci. Po zisku nezávislosti si také mnoho bývalých britských kolonií udrželo demokratický režim.
|
|
|
Britsko-španělský spor o Gibraltar v letech 1953-1985
Chundelová, Kateřina ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku britsko-španělského sporu o Gibraltar mezi lety 1953-1985, snaží se analyzovat vývoj sporu a proměny postojů a přístupu Velké Británie a Španělska k Gibraltaru. Hlavní důraz je kladen na proces britsko-španělských diplomatických jednání a jeho úspěchy či neúspěchy v závislosti na mezinárodním dění a vnitropolitickém dění ve Velké Británii, Španělsku a na Gibraltaru. Jako jedním z hlavních důsledků sporu ve druhé polovině 20. století se práce zabývá španělskou restriktivní politikou a jejím vyvrcholením v podobě úplné blokády Gibraltaru. Pozornost je zaměřena i na činnost mezinárodních organizací (Organizace spojených národů, Evropské hospodářské společenství, Severoatlantická aliance) a jejich roli v britsko-španělském sporu o Gibraltar.
|
|
|
Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů
Bernas, Vlastimil ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Diplomová práce Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů Abstrakt Diplomová práce "Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů" se zabývá postupným přerodem Britského impéria, jedné z největších koloniálních říší historie, ve Společenství národů, tedy volné sdružení Spojeného království a jeho bývalých dominií a kolonií. Práce si klade za cíl zevrubně prozkoumat všechny podstatné aspekty tohoto komplikovaného procesu, a to v širších (zejména politicko-geografických, historických a právních) souvislostech. Úvodní historická kapitola pojednává o vzniku a následné teritoriální expanzi Britského impéria. V druhé kapitole jsou analyzovány druhy administrativních jednotek, jež se vyskytovaly v rámci Britské říše, přičemž je kladen zvláštní důraz na dominia jakožto teritoria stojící na počátku desintegračních tendencí uvnitř impéria. Třetí část práce se soustředí na klíčovou etapu přerodu Britského impéria ve volnější svazek států, tedy na události první poloviny dvacátého století, kdy bylo přijato hned několik zásadních dokumentů pozměňujících charakter Britské říše. Čtvrtá kapitola zaměřuje svou pozornost na dekolonizaci britských držav probíhající po druhé světové válce, v jejímž důsledku došlo k rozšíření Společenství národů...
|
host ::
RSS.