|
|
Analýza příkladů procesu vyrovnávání se rodiny s narozením a následnou péčí o dítě se závažným zdravotním postižením
NÁVRATOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou příkladů procesu vyrovnávání se rodiny s narozením a následnou péčí o dítě se závažným zdravotním postižením. Teoretická část práce rozebírá čtyři typy poruch, kterými jsou Downův syndrom, mikrocefalie, vigilní komatózní stav a Rettův syndrom. Nejprve jsou tyto poruchy charakterizovány a následně uvedeny jejich příčiny, diagnóza, léčba atd. Dále je popsána rodina a výchova. Praktická část informuje o výsledcích výzkumu a to pomocí případových studií (kazuistik). Byla stanovena strategie kvalitativního výzkumu, použitou metodou je dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Diskuze poukazuje na vhodný postup lékařů při sdělování závažné diagnózy rodičům. Vlastní proces vyrovnávání se s postižením dítěte činí rodičům potíže, zásadním způsobem ovlivňuje životní styl rodiny a jeho výchova prověří kvalitu manželského vztahu. Významnou roli v péči o dítě s postižením hraje zapojení jeho sourozenců, širší rodiny i dostatek kontaktů s okolní společností a její pomoc.
|
|
|
Život sourozence dítěte s PAS
MICHALCOVÁ, Šárka
Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat a popsat sociální aspekty sourozence dítěte s poruchou autistického spektra. Popisuje, jak na zdravého sourozence působí realizace péče o dítě s PAS prostřednictvím sociálních služeb, nebo zda se na péči nějakým způsobem podílí. Dále se tato bakalářská práce zabývá finanční stránkou rodiny. Do jaké míry má vliv dítě s postižením, konktrétně dítě s poruchou autistického spektra, na zdravého sourozence v rámci přerozdělování financí. V rámci kvalitativního výzkumu byly využity techniky - polostrukturovaný rozhovor a ohnisková skupina. Polostrukturovaný rozhovor byl realizován se zdravými sourozenci dětí s poruchou autistického spektra a ohniskové skupiny se zúčastnily jejich maminky. Pomocí těchto technik bylo možné dojít k závěru, že zdravý sourozenec není přehlížen jen společností, ale i rodiči. Nevědomě na své zdravé děti vyvíjejí nátlak ohledně samostatnosti a budoucí péče svého sourozence s poruchou autistického spektra. V praktické části jsou prezentovány výsledky formou otevřeného kódování a kategorizací. Z výsledků je patrné, že sourozenci dětí s PAS jsou značně ovlivňováni a omezováni. Rodiče kladou velký důraz na to, aby vše bylo přizpůsobeno jejich dětem s postižením a na to, aby jejich zdravé děti byly co nejvíce samostatné. Z výsledků, které vyplývají z rozhovorů se zdravými sourozenci, je patrné, že se vůči svým sourozencům s PAS cítí jako "polorodiče", a jsou si vědomi svých kompromisů ve všech ohledech.
|
|
|
Podpora prosociálního chování u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a s problémovým chováním ve školní družině
Truksa, Lukáš ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
TITLE: Development and promotion of prosocial behavior in children with special needs in the after school childcare AUTHOR: Lukáš Truksa DEPARTMENT: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. SUPERVISOR: prof. PaedDr. Stanislav Bendl, PhD. ABSTRACT: This thesis deals with prosocial behavior, the circumstances of its occurrence in children of primary school for children with special educational needs. It is a description of the term of prosocial behavior and briefly shows the history of the education of children with disabilities. The work also describes the school environment of the above-mentioned school, the types of handicap of individual children and describes the situations during which prosocial behavior occurs. In the end, the author tries to combine the findings of prosocial behavior and the history of children's education with their own experience and observation. It presents here its view of the factors that lead to prosocial behavior. KEYWORDS: prosocial behavior, children, special needs, after school childcare
|
|
|
Specifika výchovy dítěte s postižením ve školní družině v inkluzivních podmínkách
KAHUDOVÁ, Monika
Bakalářská práce "Specifika výchovy dítěte s postižením ve školní družině v inkluzivních podmínkách" je zaměřena na legislativu týkající se společného vzdělávání a podpůrných opatření. Teoretická část popisuje charakteristiku školní družiny, školských poradenských zařízení a druhy postižení dítěte. Celá má práce poukazuje na smysluplné a prospěšné společné vzdělávání dětí na běžných školách a jejich podporu. Děti se znevýhodněním se učí, jak žít a spolupracovat s ostatními dětmi a děti "zdravé" rozvíjí své schopnosti a kompetence, jak žít s těmito dětmi, zároveň se je učí vnímat. Empirická část popisuje specifika práce speciálních pedagogů a pedagogických pracovníků s dětmi se zdravotním postižením ve školní družině. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 informantů ze školních družin základních škol v Českých Budějovicích a okresu Prachatic. Výzkum poukazuje na konkrétní metody a principy práce s dětmi se zdravotním postižením, způsoby informovanosti mezi pedagogy, podporu vzdělávat se v oblasti speciální pedagogiky ze strany zaměstnavatele a míru spolupráce rodičů dětí s postižením a školní družiny. Z výzkumného šetření vyplývá, že podpůrná opatření, informovanost o dětech s postižením a spolupráce s rodiči je důležitá. Na základě odpovědí informantůbylo zjištěno, že ve zmíněných školách převládají děti se 3. stupněm podpůrného opatření, pedagogové využívají různé nástroje informovanosti, využívají rozdílné metody a pomůcky. Většina dotázaných považuje své vzdělání za dostatečné, část z nich spolupracuje s asistentem pedagoga. Důležitá je pro ně i fungující spolupráce s rodiči dětí.
|
|
|
Aktivity a terapie za asistence psa (canisterapie) ve speciální pedagogice
BRÁZDOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zaměřuje na canisterapii nebo aktivity a terapie za asistence psa, a to konkrétně v oblasti speciální pedagogiky. Cílem práce je zmapovat možnosti a limity aktivit a terapií za asistence psa ve školských zařízeních z pohledu speciálních pedagogů. Pomocí výzkumných otázek bylo zjištěno, jakým způsobem probíhají aktivity a terapie za asistence psa ve školských zařízeních z pohledu speciálního pedagoga a jaké jsou jejich zkušenosti s těmito aktivitami a terapiemi. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se seznámíme se současným stavem v této oblasti. Je rozdělena na tři okruhy. V prvním okruhu jsou definovány základní pojmy canisterapie, historický vývoj, její metody a formy a specifikace canisterapeutického týmu. Druhý okruh je zaměřen na speciální pedagogiku, její dělení a druhy zařízení. Ve třetím okruhu dochází ke vzájemnému propojení canisterapie a speciální pedagogiky, zaměřuje se na děti s postižením jako na klienty canisterapie. Praktická část práce je tvořena výzkumem, u kterého byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování. Výzkumný soubor byl tvořen speciálními pedagogy či vychovateli ze speciálních škol či školských zařízení v Jihočeském kraji. S respondenty byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor, jehož struktura byla sestavena na základě předem stanovených cílů a výzkumných otázek bakalářské práce. Z výzkumu vyplývá, že se ve speciálních školách a školských zařízeních využívají canisterapeutické metody AAA a AAT, forma bývá návštěvního charakteru, a to skupinová i individuální. Zkušenosti speciálních pedagožek a vychovatelek s canisterapií jsou pozitivní. Přínosy canisterapie jsou zpestření výuky, aktivizace dětí, uvolnění, relaxace, zlepšení motoriky a komunikačních dovedností či zvýšení sebevědomí dětí. Negativa canisterapie vidí v nedostatku canisterapeutických týmů.
|
|
|
Specifické rysy komunikace sociálního a zdravotnického pracovníka s rodinou dítěte s postižením
PALASOVÁ, Andrea
Téma mé práce zní Specifické rysy komunikace sociálního a zdravotnického pracovníka s rodinou dítěte s postižením. Obsahem teoretické části je představení postojů, jaké k rodině s dítětem s disabilitou zaujímá blízké okolí a širší společnost. V tomto úseku najdeme také fáze, kterými si rodiče při zjištění diagnózy jejich dítěte procházejí. Důležitým tématem při zpracování této práce se stal také způsob, jakým probíhá sdělení informace o diagnóze či zdravotním stavu dítěte jeho rodinným příslušníkům. V teoretické části jsem se také zabývala možnostmi a druhy komunikace jak obecné, tak specifické v pomáhajících profesích. Převážně jsem se zaměřila na komunikaci ve zdravotnictví a v sociální práci. V metodologické části jsem využila kvalitativní výzkum. Zejména jsem aplikovala techniku polostrukturovaného rozhovoru, kdy jsem vedla rozhovory s rodinnými příslušníky dětí s disabilitou a strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami vedený s lékaři a sociálními pracovníky. Cílem práce je rozpoznat, které etické aspekty mohou ovlivňovat efektivitu vzájemné komunikace, v souvislosti se specifickým rodinným prostředím dítěte s postižením. Práce poukazuje na chyby v komunikaci ve specifických situacích a hledá zásady pro co nejvhodnější komunikaci s rodinnými příslušníky dětí s postižením. Výsledkem práce je zjištění, jaké chyby se v komunikaci s rodinou dítěte s postižením v práci sociálních a zdravotnických pracovníků objevují nejčastěji a jaké etické aspekty je ovlivňují.
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Kucharská, Anna (oponent)
Rigorózní práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty stanovení diagnózy u dítěte s postižením z rodičovské optiky
Hlaváčová, Anežka ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Tato práce se zabývá rodiči dětí se zdravotním postižením, konkrétně dopady diagnostiky na jejich psychiku. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je zaměřena na rodičovství a partnerství. Dále pojednává o rodině dítěte s postižením, fázích zvládání náročné životní situace. Charakterizuje čtyři druhy zdravotního postižení, které se objevují u dětí rodin, s nimiž byly prováděny rozhovory. V praktické části je popisován vlastní kvalitativní výzkum, který byl zaměřen na rodiče dítěte se zdravotním postižením. Výzkum je založen na semistrukturovaných rozhovorech, jež jsem uskutečnila se čtyřmi otci a třemi matkami. Hlavním cílem práce bylo zprostředkovat jedinečný pohled matek a otců na psychické prožívání diagnostického procesu jejich dětí.
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
host ::
RSS.