|
|
Maďarská menšina na Ukrajině a její role ve vztazích Ukrajiny a Maďarska po roce 1991
Mareš, Jakub ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Balla, Petr (oponent)
Práce se věnuje problematice maďarské menšiny na Ukrajině a její roli ve vzájemných vztazích Ukrajiny a Maďarska po roce 1991. Je rozdělena do tří částí: teoretické, regionální a mezinárodní. V teoretické části je nastíněná geografická a socioekonomická charakteristika maďarskou menšinou osídlené Zakarpatské oblasti. Tato část také obsahuje analýzu právních aspektů národnostních menšin v ukrajinské legislativě. V následujícím oddílu je popsán historický vývoj maďarského osídlení v zakarpatském teritoriu, který je převážně zaměřen na období po roce 1918, kdy se místní Maďaři ocitli za hranicemi Maďarska. Není opomenut ani vývoj politických a kulturních organizací maďarské menšiny na Ukrajině od vyhlášení ukrajinské nezávislosti do současnosti a hlavní problémy politické reprezentace Maďarů na území Ukrajiny. Poslední část se zaměřuje na maďarský postoj vůči svým krajanům za hranicemi. Nakonec je analyzován vývoj vzájemných ukrajinsko-maďarských vztahů a vlivu maďarské menšiny na něj. Důkladnou analýzou všech zmíněných oddílů bylo zjištěno, že maďarská menšina žijící na Ukrajině je jedním z nejdůležitějších faktorů, který určuje dynamiku vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Protože však nedochází k omezování práv maďarské menšiny, zůstávají tyto vztahy na dobré úrovni.
|
|
|
Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations
Nováková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...
|
|
|
French-Czech Relationships after the French Presidency of the Council of the EU (2009-2013)
Čapková, Zuzana ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Je zřejmé, že členství v Evropské unii se promítá do bilaterálních vztahů mezi jednotlivými členskými státy. Clem této práce je zjistit, zda podobný proces probíhá í opačným směrem, tedy zda bilaterální spolupráce mezi Francií a Českou republikou napomáhá k europeizaci vztahů v oblastech zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti, justice a vnitřních věcí, dopravy, životního prostředí, obchodně-ekonomických vztahů, kultury, vědy a vzdělání. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Po teoreticko-metodologickém úvodu se dostáváme v první části do problematiky francouzsko-českých vztahů ohlédnutím se za jejich vývojem ve 20. a 21. století, avšak nejrozsáhlější část práce tvoří analýza klíčových oblastí spolupráce odvozených od textu Strategického partnerství uzavřeného v roce 2008. Strategické partnerství chápeme jako nástroj oživení dvoustranných vztahů, zároveň i jako nástroj usnadňující spolupráci na evropské úrovni. V závěrečné kapitole se autorka pokusila o obecnější zhodnocení europeizace vztahů mezi dvěma členskými státy EU na podkladu bilaterální a multilaterální spolupráce v integrované Evropě. The thesis named "The French-Czech relations after the French Presidency of the EU (2009- 2013)" examines the development of the French-Czech relations in the five-year period after the French Presidency of the...
|
|
|
Německo-rakouské vztahy 1998 - 2005
Handlíř, Jakub ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá německo-rakouskými vztahy v období 1998 až 2005 s důrazem na období protirakouských sankcí v roce 2000, ke kterým se Německo přidalo. Pro analýzu německé zahraniční politiky je použit koncept civilní mocnosti a pro analýzu německo-rakouských vztahů je použita teorie asymetrických dyád. Kromě výše zmíněného období se tato práce krátce zabývá také krátce historií německo- rakouských vztahů před rokem 1998 a rakouskou politickou stranou FPÖ. Vzhledem k tématickému omezení se práce nezabývá domácí politikou obou zemí v daném období ani se podrobněji nezabývá vztahem těchto dvou zemí mimo vyznačené období.
|
|
|
Chilsko - německé bilaterální vztahy a jejich historické předpoklady
Jindra, Jan ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá vývojem a specifiky chilsko-německých bilaterálních vztahů ve významných fázích jejich více než stopadesátileté historie. Obě na první pohled odlišné a vzdálené země spojuje bohatá síť aktuálních i tradičních vazeb. SRN je v současnosti hlavním obchodním partnerem Chile v EU. Německá imigrace do Chile v 19. a 20. století se řadí k těm méně početným. Chilští Němci si však v nové vlasti dokázali vybudovat respektované postavení a výrazně přispět k rozvoji této jihoamerické země v řadě oblastí. Pozitivní recepce německého vlivu se odrazila následně také v zahraničněpolitickém přístupu Chile vůči Německu, zejména v turbulentním 20. století. Tato práce přináší přehled mezistátních vztahů Německa s jedním z jeho nejbližších partnerů v regionu. Relace je nahlížena z několika různých perspektiv (chilsko-německá komunita, chilský stát, SRN, NDR) a pro komplexnější pochopení souvislostí je zasazena do širšího rámce moderních dějin Chile, Německa a latinskoamerického regionu. Dále je podrobně analyzován charakter bilaterálních vztahů transformujícího se Chile se sjednocenou SRN. Díky možnosti práce v archivu chilského ministerstva zahraničí je tato část pojata převážně z pohledu chilské diplomacie. Zkoumány jsou mj. hlavní tendence, konfliktní témata i limity chilsko-německé spolupráce v...
|
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Americko - ruská spolupráce v severopacifické oblasti
Raková, Alena ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá americko-ruskou spoluprací v severopacifické oblasti po rozpadu Sovětského svazu. Tichomořské oblasti obou států, ruský Dálný východ a západní pobřeží Spojených států si jsou svojí geografickou polohou, vzdáleností od politického centra, historicky, kulturně, ale i hospodářsky velmi blízké. Ruský dálný východ disponuje zásobami nerostných surovin, Spojené státy potřebným kapitálem a technologiemi na jeho rozvoj. Na rozdíl od atlantického rozměru vzájemných vztahů, mají v asijsko-pacifickém regionu podobné zájmy v bezpečnostních otázkách. Jejich spolupráce v této oblasti tak skýtá ohromný potenciál i řadu nástrah. Tato bakalářská práce zkoumá možnosti, vývoj a směřování jejich spolupráce na pozadí americko-ruských vztahů v posledních dvaceti letech. Zaměřuje se na bezpečnostní, ekologické a ekonomické aspekty vzájemné spolupráce na vládní a regionální úrovni. Důraz je kladen především na roli Spojených států a jejich přístup k Ruské federaci v oblasti severního Tichomoří, proto se věnuje zejména americkým programům, institucím a firmám snažícím se o spolupráci s Ruskem v severopacifické oblasti. Práce dochází k závěru, že spolupráce v oblasti, především na regionální úrovni, existuje, avšak její potenciál je stále z velké míry nevyužit.
|
|
|
Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí
Recinová, Pavla ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí si klade za cíl deskripci a analýzu vývoje a dialogu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Důraz je kladen na rozbor klíčových událostí, v nichž se společně oba aktéři angažovali. Podrobněji je analyzován vývoj vzájemných vazeb mezi Severoatlantickou aliancí a Sovětským svazem v době studené války a následný proces utváření bilaterálních vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice Severoatlantické aliance a Varšavské smlouvy, zejména jejich vzniku, struktuře, strategii a cílům. Práce se také dotýká všech strategických koncepcí Severoatlantické aliance a ruských vojenských doktrín od přelomu tisíciletí. Z teoretických a praktických hledisek je následně vyhodnocen přínos členství zemí ve vojensko-politických uskupeních. Klíčová slova Ruská federace, Severoatlantická aliance, Svaz sovětských socialistických republik, Varšavská smlouva, Washingtonská smlouva, bilaterální vztahy, kolektivní bezpečnost, vojenské doktríny, strategické koncepce, summity NATO
|
|
|
Zájmy ČR v Gruzii: analýza způsobu jejich prosazování
Audyová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje způsob prosazování národního zájmu České republiky v Gruzii a popisuje případné změny v důsledku českého předsednictví EU. Východiskem ke zkoumání národního zájmu je předpoklad, že konkrétním vyjádřením národního zájmu je zahraniční politika státu. Proto jsou primárním pramenem analýzy oficiální zahraničně politické dokumenty ČR. Cílem práce je potvrdit případně vyvrátit hypotézu, že zahraničně- politické jednání ČR ve vztahu ke Gruzii bylo v období 2007-2011 ovlivněno snahou o maximalizaci vlastního zisku skrze struktury EU. Vzhledem k velikosti České republiky a jejímu geopolitickému významu v práci vycházím z teorie neoliberálního institucionalismu a prostřednictvím této teorie operacionalizuji národní zájem do čtyř kritérií, kterými jsou: 1) Soulad evropských a českých zájmů, 2) Využití platformy předsednictví EU k prosazení zájmů, 3) Dlouhodobá konzistence zájmů a 4) Ekonomická povaha prioritních cílů. Stanovená kritéria umožní identifikovat, zda se ČR chová v souladu s teorií neoliberálního institucionalismu a zda dochází k prosazování českých zájmů skrze multilaterální nebo bilaterální vazby. Práce prokázala, že ve sledovaném případě se ČR chovala v souladu s teorií neoliberálního insitiucionalismu, ve svém zahraničně-politickém jednání se snažila prosazovat vlastní...
|
|
|
Imigrace jako faktor ohrožení bilaterálních vztahů mezi EU a Švýcarskem
Jakšová, Karolína ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá tématikou bilaterálních vztahů mezi EU a Švýcarskem se zaměřením na současný fenomén migrace. EU a Švýcarsko spolupracují na bilaterální sektorové bázi, jelikož se Švýcarsko (potažmo občané Švýcarska) nechce integrovat do evropského vnitřního trhu pro zachování své suverenity a autonomie. V rámci I. série bilaterálních smluv byla mezi EU a Švýcarskem uzavřena dohoda o volném pohybu osob, čímž Švýcarsko otevřelo svůj pracovní trh občanům EU. V únoru 2014 ovšem občané Švýcarska využili institutu přímé demokracie a přijali těsnou většinou iniciativu o zastavení masové imigrace. Tímto krokem byla narušena dohoda o volném pohybu osob a byla odstartována složitá vyjednávání ohledně řešení této patové situace. Cílem práce je vyhodnocení dopadů imigrace na švýcarskou ekonomiku a následné zhodnocení o oprávněnosti rozhodnutí pro zmírnění imigrace skrze občanskou iniciativu.
|
host ::
RSS.