|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Americko - ruská spolupráce v severopacifické oblasti
Raková, Alena ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá americko-ruskou spoluprací v severopacifické oblasti po rozpadu Sovětského svazu. Tichomořské oblasti obou států, ruský Dálný východ a západní pobřeží Spojených států si jsou svojí geografickou polohou, vzdáleností od politického centra, historicky, kulturně, ale i hospodářsky velmi blízké. Ruský dálný východ disponuje zásobami nerostných surovin, Spojené státy potřebným kapitálem a technologiemi na jeho rozvoj. Na rozdíl od atlantického rozměru vzájemných vztahů, mají v asijsko-pacifickém regionu podobné zájmy v bezpečnostních otázkách. Jejich spolupráce v této oblasti tak skýtá ohromný potenciál i řadu nástrah. Tato bakalářská práce zkoumá možnosti, vývoj a směřování jejich spolupráce na pozadí americko-ruských vztahů v posledních dvaceti letech. Zaměřuje se na bezpečnostní, ekologické a ekonomické aspekty vzájemné spolupráce na vládní a regionální úrovni. Důraz je kladen především na roli Spojených států a jejich přístup k Ruské federaci v oblasti severního Tichomoří, proto se věnuje zejména americkým programům, institucím a firmám snažícím se o spolupráci s Ruskem v severopacifické oblasti. Práce dochází k závěru, že spolupráce v oblasti, především na regionální úrovni, existuje, avšak její potenciál je stále z velké míry nevyužit.
|
|
|
Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí
Recinová, Pavla ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí si klade za cíl deskripci a analýzu vývoje a dialogu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Důraz je kladen na rozbor klíčových událostí, v nichž se společně oba aktéři angažovali. Podrobněji je analyzován vývoj vzájemných vazeb mezi Severoatlantickou aliancí a Sovětským svazem v době studené války a následný proces utváření bilaterálních vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice Severoatlantické aliance a Varšavské smlouvy, zejména jejich vzniku, struktuře, strategii a cílům. Práce se také dotýká všech strategických koncepcí Severoatlantické aliance a ruských vojenských doktrín od přelomu tisíciletí. Z teoretických a praktických hledisek je následně vyhodnocen přínos členství zemí ve vojensko-politických uskupeních. Klíčová slova Ruská federace, Severoatlantická aliance, Svaz sovětských socialistických republik, Varšavská smlouva, Washingtonská smlouva, bilaterální vztahy, kolektivní bezpečnost, vojenské doktríny, strategické koncepce, summity NATO
|
|
|
Zájmy ČR v Gruzii: analýza způsobu jejich prosazování
Audyová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje způsob prosazování národního zájmu České republiky v Gruzii a popisuje případné změny v důsledku českého předsednictví EU. Východiskem ke zkoumání národního zájmu je předpoklad, že konkrétním vyjádřením národního zájmu je zahraniční politika státu. Proto jsou primárním pramenem analýzy oficiální zahraničně politické dokumenty ČR. Cílem práce je potvrdit případně vyvrátit hypotézu, že zahraničně- politické jednání ČR ve vztahu ke Gruzii bylo v období 2007-2011 ovlivněno snahou o maximalizaci vlastního zisku skrze struktury EU. Vzhledem k velikosti České republiky a jejímu geopolitickému významu v práci vycházím z teorie neoliberálního institucionalismu a prostřednictvím této teorie operacionalizuji národní zájem do čtyř kritérií, kterými jsou: 1) Soulad evropských a českých zájmů, 2) Využití platformy předsednictví EU k prosazení zájmů, 3) Dlouhodobá konzistence zájmů a 4) Ekonomická povaha prioritních cílů. Stanovená kritéria umožní identifikovat, zda se ČR chová v souladu s teorií neoliberálního institucionalismu a zda dochází k prosazování českých zájmů skrze multilaterální nebo bilaterální vazby. Práce prokázala, že ve sledovaném případě se ČR chovala v souladu s teorií neoliberálního insitiucionalismu, ve svém zahraničně-politickém jednání se snažila prosazovat vlastní...
|
|
|
Imigrace jako faktor ohrožení bilaterálních vztahů mezi EU a Švýcarskem
Jakšová, Karolína ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá tématikou bilaterálních vztahů mezi EU a Švýcarskem se zaměřením na současný fenomén migrace. EU a Švýcarsko spolupracují na bilaterální sektorové bázi, jelikož se Švýcarsko (potažmo občané Švýcarska) nechce integrovat do evropského vnitřního trhu pro zachování své suverenity a autonomie. V rámci I. série bilaterálních smluv byla mezi EU a Švýcarskem uzavřena dohoda o volném pohybu osob, čímž Švýcarsko otevřelo svůj pracovní trh občanům EU. V únoru 2014 ovšem občané Švýcarska využili institutu přímé demokracie a přijali těsnou většinou iniciativu o zastavení masové imigrace. Tímto krokem byla narušena dohoda o volném pohybu osob a byla odstartována složitá vyjednávání ohledně řešení této patové situace. Cílem práce je vyhodnocení dopadů imigrace na švýcarskou ekonomiku a následné zhodnocení o oprávněnosti rozhodnutí pro zmírnění imigrace skrze občanskou iniciativu.
|
|
|
Obchodní vztahy Kanady a Evropské unie
Kotlantová, Veronika ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Práce se zabývá vzájemnými obchodními vztahy Kanady a Evropské unie. Skládá se ze tří hlavních částí. Nejprve popisuje Kanadu v politickém a ekonomickém kontextu a zaměřuje se na její zahraniční obchod. V druhé části podrobně analyzuje současný obchod mezi Kanadou a Evropskou unií. Vyvrcholením celé práce je charakteristika Komplexní hospodářské a obchodní dohody uzavřené mezi Evropskou unií a Kanadou v roce 2014. V rámci této problematiky jsou zkoumány přínosy smlouvy z kanadské a evropské perspektivy.
|
|
|
Komparace čínsko-súdánských a čínsko-nigerijských vztahů
Procházková, Jiřina ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza bilaterálních vztahů Čínské lidové republiky a Federální republikou Nigérie a Čínské lidové republiky a Súdánskou republikou, jejich změnou v průběhu let a jejich změnou s měnící se pozicí nejen Číny, ale i obou zemí afrického kontinentu v mezinárodním společenství. Práce definuje ekonomickou, politickou a bezpečností dimenzi mezinárodních vztahů a jejich vývoj spojený s vývojem mezinárodního společenství. Dále pak analyzuje pozici Súdánu a Nigérie v mezinárodních vztazích, vývoj jejich bilaterálních vztahů s Čínou a podobu jejich současných vztahů, kde aplikuje obecně definované jevy dimenzí definovaných v první kapitole práce. V závěru se pak práce snaží najít podobnosti a rozdíly vztahů Číny a Nigérie a Číny a Súdánu a zodpovědět otázku, zdali rozdílné postavení obou zemí v rámci mezinárodního společenství ovlivňuje čínskou zahraniční politiku vůči nim.
|
|
|
Vztahy Arménie se sousedními zeměmi a jejich vliv na postavení země v mezinárodním obchodě
Zohrabian, Zaruhi ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hromadova, Jana (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá mezinárodním obchodem Arménie, především pak jejími bilaterálními vztahy se sousedními zeměmi. Teoretická část o mezinárodním obchodu tvoří východisko pro zpracování celé mé práce. Vztahy Arménie se sousedními zeměmi jsou velmi komplikované a jejich problémy plynou ze vzájemné historie, proto je zohledňována i historicko-politická stránka problému. Důležitou částí je vyhodnocení, jaký vliv mají vztahy Arménie se sousedními státy na postavení Arménie v mezinárodním obchodu. Ve své práci jsem analyzovala současný obchod mezi Arménií a danou zemí a zhodnotila aktuální dění v konkrétních zemích.
|
|
|
Vztahy mezi ČR a Vietnamem v rámci obchodní a rozvojové spolupráce
Nguyenová, Kristýna ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Předmětem této diplomové práce je vývoj bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou z hlediska obchodní a zahraniční rozvojové spolupráce. Nejprve jsou zohledněny historické souvislosti, smluvní základna a diplomatické styky nejvyšších státních představitelů. Stěžejní část práce tvoří analýza obchodní výměny a rozvojové pomoci poskytované ze strany České republiky Vietnamu. Poslední kapitola zabývající se příchodem Vietnamců na území ČR doplňuje celkové pojetí česko-vietnamských vztahů. Práce současně sleduje perspektivy dalšího rozvoje a potenciál Vietnamu jako budoucího obchodního partnera pro české firmy.
|
|
|
Česko-tuniské bilaterální vztahy
Kopecký, David ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou bilaterálních vztahů na konkrétním případě dvou zemí -- České republiky a Tuniska. Jde tedy o vzájemné vztahy členské země Evropské Unie a rozvojové arabské země. Tunisko nepatří k zemím, na které se Česká republika ve své zahraniční politice primárně orientuje, vzájemné česko-tuniské vztahy také z tohoto důvodu nebývají zkoumány příliš do hloubky. Hlavním cílem této práce je proto detailní poznání a porozumění vztahu České republiky k Tunisku jak v minulosti tak i v současnosti a především praktická analýza tržních příležitostí pro české firmy v Tunisku vyplývající ze zkušeností firem, kterým se na místní trh již podařilo proniknout.
|
host ::
RSS.