|
|
Volný čas dětí v azylovém domě
HLADKÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá problematikou volného času dětí v azylových domech. Práce propojuje obor pedagogiky volného času s oborem sociální práce. Celá práce je teoretická a vymezuje základní pojmy a souvislosti, které je nezbytné chápat pro propojení pedagogiky volného času s azylovými domy. Jde například o volný čas jako samostatný fenomén, obor pedagogiky volného času, popis jednotlivých etap vývoje dítěte, hry jako důležité součásti života dětí, vliv prostředí a následně popis života dítěte v azylovém domě. Cílem je přiblížit problematiku volného času dětí v azylovém domě.
|
|
|
Život klientek Domova sv. Alžběty pro matku a dítě Veselíčko
BULANTOVÁ, Ludmila
Téma azylových domů je hlavním tématem bakalářské práce. Zabývá se životem klientek a sociální prací v Domově sv. Alžběty pro matku a dítě ve Veselíčku. Hlavním cílem je zmapování sociálních služeb poskytovaných v těchto azylových domech a situací osamělých matek s dětmi. Situace osamělých žen není vždy jednoduchá a lehká. Ocitají se v situaci s nejistými vyhlídkami na další budoucnost. Řeší většinou otázku bydlení, finanční situaci a mnohdy unikají domácímu násilí. Určitě by si zasloužily obyčejný život. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá sociálními službami obecně a sociálními službami azylových domů, jejich posláním a cílovými skupinami. V další části je popsáno poslání sociálních pracovníků, etický kodex a syndrom vyhoření, který je častým u dlouhodobé sociální práce. Poslední kapitola teoretické části je věnována rodině, jaké jsou její funkce a patologické jevy, které se mohou objevovat. Patologické jevy mají vliv především na vývoj dítěte, ale mohou mít dopad i na ostatní členy rodiny. Praktická část obsahuje metodiku, která je použita pro zmapování života v azylovém domě. Dále je čerpáno z rozhovorů s klientkami, které využívající tuto sociální službu a je zjišťováno jaké mají možnosti osamělé ženy, jak se vyrovnávají s danou situací a proč vyhledávají službu azylových domů a jaké jsou důvody k takovému kroku. Podrobněji je popsán přístup sociálních pracovnic a jejich snaha začlenit klientky do běžného života. Výzkum byl proveden formou kvalitativního dotazování a metoda kvalitativního dotazování byla vybrána techniku rozhovoru dle daných otázek. Rozhovory byly uskutečněny s klientkami azylového domu sv. Alžběty pro matku a dítě Veselíčko. Z rozhovorů vyplynulo, že ženy využívají azylové domy hlavně z důvodu poskytnutí bydlení pro sebe a děti. Také zde mnohdy vyřeší svoji finanční situaci. Je to jejich poslední šance na lepší život. Mají zde pocit bezpečí a nastolení režimu pro sebe a své děti. S pomocí sociálních pracovnic si dokážou vyřídit alespoň základní administrativní věci na úřadech, které by samy pravděpodobně nezvládly. Výsledkem je uvědomit si, jak je tato sociální služba důležitá a jaká je náročná práce sociálních pracovnic.
|
|
|
Situace klientek azylového domu pro matky s dětmi - důvody pro pobyt v zařízení
VACULÍKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá situací klientek azylového domu pro matky s dětmi. Pojednává o důvodech, které brání klientkám v odchodu ze zařízení. Praktická část práce je rozdělena do tří kapitol. Zabývá se rodinou a její funkcí, patologií rodiny jako je rozvod v rodině nebo domácí násilí. Dále pak osamoceným rodičovstvím a riziky s tím spojenými a azylovými domy. V praktické části jsou prezentovány výsledky rozhovoru s klientkami azylového domu pro matky s dětmi v Hodoníně a poté jsou vyhodnocena data. V závěru praktické části jsou shrnuty zjištěné výsledky.
|
|
|
Potřeby rodin v azylovém domě a možnosti sociální práce s rodinou
Simonová, Tereza ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Potřeby rodin v azylovém domě a možnosti sociální práce s rodinou" je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje šest kapitol, v níž jsou zodpovězeny základní otázky dané problematiky. Definuje pojem bezdomovectví, kde jsou vyjmenovány jeho typy a příčiny. V další kapitole je definován pojem rodina, její funkce a její obraz v postmoderní společnosti. V další časti, jsou vymezeny poruchy rodinného soužití, kam patří rodina s členem závislým na návykových látkách, neúplná rodina, rodina týrající, zanedbávající a zneužívající své dítě, rodina ohrožená domácím násilím, rodina s dospělým ve výkonu trestu, rodina s duševně nemocným dospělým, rodina s rizikovým dítětem, rodina s dítětem s postižením a mnohoproblémová rodina. Součástí teoretické části je popis azylového domu, jeho zakotvení v legislativě, síť azylových zařízení a popis azylového domu pro rodiny s dětmi. V poslední kapitole jsou popsány možnosti sociální práce s rodinou v rámci azylového domu. V empirické části jsou prezentovány výsledky rozhovoru a ohniskové diskuze. Rozhovory byly provedeny s klienty azylového domu pro rodiny s dětmi v Horních Počernicích. Ohniskové diskuze se zúčastnili zaměstnanci uvedeného azylového domu. Cílem výzkumné části je zjistit potřeby rodin v azylovém...
|
|
|
Analýza problematiky lidí se závislostí v azylovém domě
Houdková, Denisa ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Práce vychází z předpokladu, že se v azylových domech nacházejí lidé závislí na návykových látkách. Azylové domy poskytují lidem v nouzi přístřeší, aby zlepšili kvalitu jejich života, ale neposkytují odbornou pomoc osobám závislým na návykových látkách. Cílem mé práce je analyzovat možnosti uplatnění adiktologa v azylovém domě pro osoby bez přístřeší. Dále jsem zjišťovala pravidla pro vstup a pobyt v zařízení, typické vzorce užívání návykových látek, a zdali pracovníci s lidmi se závislostí pracují, popřípadě, jakým způsobem spolupracují s adiktologickými službami. K získání dat byl použit otevřený a semistruturovaný rozhovor s pracovníky azylového domu. Další metodou bylo zúčastněné pozorování, nastudování vnitřních řádů zařízení a informativní emaily. Jedná se o případovou studii jednoho azylového domu. Většina uživatelů azylového domu vykazuje známky závislosti a adiktolog by se zde mohl uplatnit. Pracovníci jsou k léčbě závislostí uživatelů azylového domu velmi skeptičtí, ale adiktolog by se mohl uplatnit v jiných činnostech, které by byly zaměřeny na potřeby této cílové skupiny. Jako například osvěta, motivace uživatelů a podávání krizových intervencí. Prioritou pracovníků azylového domu je řešení sociální situace osob bez přístřeší. Zároveň se v tomto zařízení nacházejí osoby závislé na...
|
|
|
Činnost pedagogického pracovníka s klienty azylového domu
Michálková, Kamila ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Tématem diplomové práce je Činnost pedagogického pracovníka s klienty azylového domu. Cílem práce je zjistit, jaké činnosti pedagogický pracovník v takovém zařízení vykonává, co je jeho náplní práce, jak pracuje s klienty a jejich dětmi. Dále se práce zabývá potřebností pedagogického pracovníka v azylovém zařízení a jeho ne/dostatečnou kapacitou. Práce je také zaměřená na zjišťování úspěšnosti pedagogického pracovníka v takovémto zařízení, jak se pedagogovi daří naplňovat cíle své činnosti. V teoretické části práce popisuji konkrétní činnosti, jaké pedagogický pracovník vykonává v azylovém domě, tedy v sociálně znevýhodněném prostředí. V empirické části práce zkoumám, zda je pedagogický pracovník v tomto zařízení potřebný, nakolik a zda je jeho pracovní kapacita dostatečná. Součástí výzkumu bude zkoumání úspěšnosti pedagogického pracovníka především za pomoci splněných cílů stanovenými klienty. Klíčová slova: pedagogický pracovník, azylový dům, klient, děti, sociálně znevýhodněné prostředí, vzdělávání
|
|
| |
|
|
Citová vazba v současném partnerském vztahu u klientek azylových domů pro matky s dětmi
Ledvinová, Michaela ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
V práci je předkládána teorie citové vazby (attachment theory) shrnutá z hlediska pojmů, vzorců vazebného chování dětí a mentálních reprezentací citové vazby dospělých. Popisuje stěžejní vlivy při formování citové vazby i aplikaci teorie citové vazby do psychoterapie. Předkládá statistické souvislosti zjištěné na reprezentativním vzorku americké populace. Výzkum se soustředí na kvalitativní analýzu stylů citové vazby v aktuálním partnerském vztahu u specifické skupiny respondentek - klientek azylových domů pro matky s dětmi v České republice. Výzkumnou metodou je The Current Relationship Interview (CRI) (Crowell & Owens, 1998). Výsledkem je 80 % vazebně nejistých (60 % odmítavých, 20 % zapletených) a 20 % vazebně jistých žen. I ty se však pohybují na hranici vazebné nejistoty. Jde o výrazný rozdíl vůči populaci, kde bylo identifikováno 59 % vazebně jistých osob. Kvalitativní analýzou devatenácti vyhodnocovacích škál CRI jsem identifikovala některé charakteristické rysy vztahování těchto žen, například výrazný nedostatek lásky a vysoká míra konfliktu ve vztahu jejich rodičů, nedostatek lásky s partnerem, obtížné či nepřiměřené poskytování péče partnerovi a neschopnost péči u partnera vyhledat a přijmout. Vazebně jisté respondentky se od nejistých výrazně odlišují ve vyšší míře láskyplnosti i schopnosti...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.