|
|
Mnemonic and behavioural effects of biperiden, an M1-selective antagonist, in the rat
Popelíková, Anna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku spolehlivých zvířecích modelů kognitivních poruch s dobrou translační validitou, soustředí se současný výzkum na vývoj nových způsobů a nástrojů pro imitaci příznaků lidských neurodegenerativních onemocnění u hlodavců. Biperiden, M1-selektivní antagonista muskarinových receptorů, byl nedávno navržen jako potenciální nástroj pro vytváření rychlých screeningových modelů paměťových poruch obdobných těm u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Jelikož je vysoce selektivní pro M1 receptor, převládající typ muskarinových acetylcholinových receptorů v mozku, účastnící se kognitivních procesů, bylo spekulováno, že by mohl ovlivňovat pouze kognici, aniž by vyvolával vedlejší sensorimotorické účinky. Studie zabývající se využitelností tohoto farmaka ukázaly různé, často protichůdné výsledky. My jsme se rozhodli rozšířit množství experimentálních dat a zhodnotit validitu biperidenu v několika variantách Morrisova vodního bludiště. Výsledky této studie neukázaly žádný signifikantní efekt biperidenu na kognitivní flexibilitu, testovanou v přeučení (reversal). V delayed-matching-to-position testu, hodnotícím pracovní paměť, byl nalezen rozdíl mezi skupinami; nelze však jednoznačně určit, zda šlo o narušení paměti. Žádný deficit nebyl pozorován v úloze s viditelným ostrůvkem,...
|
|
|
Důsledky časného stresu pro další vývoj mozku
Hanišová, Lucie ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Negativní zkušenost v průběhu tzv. kritických vývojových period může vést ke zvýšenému riziku výskytu mentálních problémů či k ovlivnění průběhu neuropsychiatrických onemocnění v pozdějším životě. Důsledky časného stresu jsou závislé na věku, kdy byl stres vyvolán, pohlaví jedince, jeho dispozicích a jsou významně ovlivněny i charakterem stresoru. Mezi nejvýznamnější kritické vývojové periody patří kromě období prenatálního i doba časně po narození a dále období adolescence. Studie s použitím laboratorních zvířat, které umožňují přesně charakterizovat stresor i ostatní vnější i vnitřní faktory, působící na daného jedince, jasně ukazují negativní dopad působení především sociálního stresu na další vývoj jedince. Animální studie zároveň umožňují postupně identifikovat molekulární, celulární i strukturální změny, ke kterým působením stresoru dochází, a jejich roli ve vzniku pozdějších mentálních problémů.
|
|
|
Histologie kostní tkáně v antropologických aplikacích
Valíková, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Cagáňová, Veronika (oponent)
Kost je tvrdá mineralizovaná struktura tvořící oporu těla. Její histologické uspořádání tvoří kostní buňky (osteoblasty, osteocyty, osteoklasty) a mezibuněčná hmota. Uspořádání kosti se u obratlovců liší. Můžeme rozlišovat i kosti, které se u lidí nevyskytují. Jako kost acelulární. Nebo kosti, které se u lidí vyskytující jen málo - jako kosti pneumatizované. Pro výzkum lidské kosti se používají různé zvířecí modely a každý má své typické využití. Klíčová slova: Kostní tkáň, histologie, struktura kosti, zvířecí modely
|
|
|
Experimentální modely traumatického poranění míchy u potkana
Kloudová, Anna ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Na světě dochází každoročně k velkému množství úrazů páteře, při kterých je poraněna také mícha. Poškození míšní tkáně vede k řadě dysfunkcí, které výrazně snižují kvalitu života. Vývoji účinné léčebné terapie je proto věnována značná pozornost. Velkým přínosem pro studium míšního poranění je využití zvířecích modelů, které nám poskytují reálnou představu o probíhajících patofyziologických procesech, a na nichž je možné testovat nové léčebné postupy. Nejčastěji využívaným modelem je potkan, u kterého existuje řada způsobů, jak experimentální míšní lézi vytvořit. Velmi precizní je kontuzní model, při kterém je simulováno pohmoždění míchy pomocí počítačově řízeného přístroje. Pro studium patofyziologie je zase vhodný kompresní model, kde se kromě pohmoždění uplatňuje i přetrvávající komprese míchy. Transekce a hemisekce jsou určené pro výzkum regenerace axonů, jelikož pouze u nich lze s jistotou odlišit nově rostoucí vlákna od zachovaných. Méně často jsou využívány fotochemický a excitotoxický model, dále se můžeme setkat s dislokací a distrakcí obratlů, případně může být mícha poškozena teplem či naopak chladem. Každý model má své unikátní vlastnosti, které jej předurčují k využití v rozdílných oblastech výzkumu poraněné míchy, a výběr jednoho z nich by se tak měl řídit požadavky konkrétní studie.
|
|
|
Mechanizmy uplatňující se při vzniku neurodegenerativních onemocnění a jejich odezva v neurobiologických interakcích.
Červinková, Monika ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Nerodegenerativní onemocnění představují dnes pro stále stoupající trend závažným problémem nejen medicínským, ale i socioekonomickým. K nejčastěji se vyskytujícím onemocněním v lidské populaci patří Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, Huntingtonova choroba a Amyotrofická laterální skleróza. Etiopatogenetické mechanizmy pro vznik onemocnění nejsou dosud detailně objasněny. Je uváděna možná souvislost mezi neurodegenerativními onemocněními a stresem. Předpokládaný vztah mezi neurodegenerativními chorobami a stresem je založen na poznatcích o vzájemné provázanosti funkcí nervového, endokrinního a imunitního systému. Pro výzkum v této oblasti jsou velmi užitečné zvířecí modely, které mohou přispět k objasnění účastnících se biologických mechanizmů. Znalost těchto procesů by mohla v budoucnu umožnit rozvoj nových diagnostických a terapeutických přístupů.
|
|
|
The effects of bacterial lysates on the gut barrier function and microbiota composition
Zákostelská, Zuzana ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Rada, Vojtěch (oponent)
Dynamické molekulární interakce, které neustále probíhají mezi střevní sliznicí a mikroflórou hrají důležitou roli ve vytvoření a následném udržení sližniční homeostázy. Aberantní odpovědi slizničního imunitního systému na jinak neškodné složky střevní mikroflóry mohou vést ke vzniku mnoha onemocnění jako například nespecifických střevních zánětů. Cílem této práce bylo popsat vliv a schopnost komensálních a probiotických bakterií na vznik patologické nebo naopak zdraví prospěšné reakce hostitele. Jedním z nejdůležitějších faktorů pro vývoj imunitního systému je kontakt s mikrobiálními komponentami. V této práci ukazujeme, ževe vývoji imunitního systému jedince existuje takzvané časové okno (u myší do tří týdnu), které umožnuje artificiální kolonizaci bezmikrobních myší perorálním podánímjedné dávky střevního obsahu. Kolonizace v pozdějším věku zbůsobí nevratné změny v reaktivitě imunitního systému. V této práci jsme popsali, že části mrtvých komensálních a probiotických bakterií na jako je například Parabacteroides distasonis (mPd) a L. casei DN-114 001 (Lc) mají protizánětlivý účinek v experimentálním modelu střevního zánětu. Mechanismus působení bakteriálního lyzátu L. casei DN-114 001 je následující a) zlepšuje bariérovou funkci střeva b) upravuje dysbiosu ve střevě a za c) moduluje slizniční imunitní...
|
|
|
Kognitivní deficit u schizofrenie a jejích animálních modelů
Svojanovská, Barbora ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Vrajová, Monika (oponent)
Kognitivní deficit je charakteristickým příznakem schizofrenie a vyskytuje se u většiny pacientů s tímto onemocněním. K lepšímu porozumnění vzniku schizofrenie a její případné léčby se využívají animální modely. Častým objektem těchto modelů jsou potkani a myši, kterým lze podávat různá léčiva používaná při léčbě schizofrenie, nebo nově syntetizované látky a následně se pozoruje vliv jejich účinku v různých podmínkách. Blokací NMDA (N-methyl-D-aspartátových), dopaminových nebo serotoninových receptorů je možné namodelovat deficit kognitivních funkcí. Lézí určité oblasti mozku můžeme zjišťovat, které konkrétní části se podílejí na kterém deficitu. S kognitivními funkcemi je nejčastěji spojován hipokampus a prefrontální kůra. Tato práce popisuje teorie vzniku schizofrenie, na základě kterých vznikají odpovídající animální modely. Dále ukazuje, že výzkum kognitivního deficitu na animálních modelech napomáhá při vývoji vhodných léků bez nepříznivých vedlejších účinků. Klíčová slova: schizofrenie, animální modely, kognitivní deficit, paměť, pozornost, prostorová navigace
|
|
|
Metody měření bolesti u zvířat
Štěrbová, Petra ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Bolest u zvířat byla v minulosti zcela přehlížena. Předpokládalo se, že zvířata netrpí, protože to nemohou nijak říci. Dnes již víme, že tomu tak není a že zvířata mohou po fyzické stránce pociťovat bolest podobně jako my. V této práci jsem shrnula základní poznatky o možnostech měření bolesti u zvířat. Přitom existují dva různé přístupy k měření bolesti u zvířat. První je založen na prahu bolesti, druhý na pozorování změn v chování. Pro zjišťování bolesti byla vyvinuta řada animálních modelů. Zkoumání bolesti u zvířat nám může pomoci objasnit mechanismy a způsoby léčby vážné chronické a neuropatické bolesti. Z etického hlediska je téměř nemožné vystavit člověka pro experimentální účely vážnému neuropatickému zranění, proto jsou v těchto případech využívána zvířata. A nejen to, v dnešní době představují zvířata pro mnoho lidí právoplatného člena rodiny, proto je pro nás něco jako morální povinnost ulehčit zvířeti od bolesti.
|
|
|
Plasticita po ložiskovém mozkovém poškození
Hanáková, Helena ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Práce se zabývá problematikou fokální mozkové ischemie s důrazem na následné plastické změny v mozku, které mohou mít vliv na návrat motorické funkce. V obecné části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se mozkové kůry, klasifikace mozkové ischemie, ischemického ložiska, ischemických změn včetně reperfuzního poškození a spontánních autoreparačních procesů. V hlavní části jsou rešeršně zpracovány výsledky soudobých studií zabývajících se modelem korové fokální ischemie u laboratorního potkana a vlivu rehabilitace na neuroplasticitu a obnovu motorické funkce.
|
|
|
Bacterial components in experimental intestinal inflammation prevention and therapy
Kverka, Miloslav ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Šedivá, Anna (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Zatímco silná imunitní odpověď je nezbytná pro zabránění infekce patogeny, stejná odpověď namířená proti antigenům komenzální mikroflóry může vést ke vzniku chronického zánětlivého onemocnění, jakým jsou idiopatické střevní záněty (IBD). Manipulace s imunitní odpovědí pomocí mikrobiálních antigenů představuje zajímavou metodu k prevenci a léčbě IBD. Naším cílem bylo rozšířit znalosti o regulaci střevního zánětu a izolovat bakteriální složku vhodnou k této manipulaci. Jedním z mechanismů, jakým se střevní sliznice brání rozvoji chronického zánětu, je modulace lokálního metabolismu glukokortikoidů (GC). V našich pokusech jsme prokázali, že experimentální střevní zánět spouští zpětnovazebné mechanismy ve střevní stěně a mezenteriálních uzlinách, které snižují zánětlivou pohotovost v této oblasti a zesilují účinnek GC. Regulace účinku endogenních GC na pre-receptorové úrovni představuje významný homeostatický mechanismus v zánětem postižené střevní sliznici. Vlastním spouštěčem střevního zánětu u IBD je buďto porucha složení střevní mikroflóry, nebo přítomnost doposud neznámých patogenních mikroorganismů. Oba tyto faktory mohou být napraveny podáváním probiotických bakterií. V našich pokusech jsme prokázali, že krmení myší probiotickými bakteriemi zvyšuje jejich rezistenci k vyvolání experimentálního střevního...
|
host ::
RSS.