|
| |
|
|
Stůl jako obraz - specifický prostor pro záznam a komunikaci ve výtvarném umění a výtvarné výchově
Pešlová, Radmila ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Viktor (oponent)
Pešlová, R.: Stůl jako obraz - specifický prostor pro záznam a komunikaci ve výtvarném umění a výtvarné výchově (Diplomová práce) Praha 2015, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 100 s. Obsahem diplomové práce je stůl jako specifický prostor, který konotuje různé významy v kontextu dobového dění. V teoretické části tedy odkazuje ke společensko-sociálním vztahům, jež jsou součástí veřejného i soukromého - rodinného prostoru, v němž má stůl svoji zásadní roli. Nejen jako předmětná forma každodennosti, s níž se pojí osobní prožitek, ale také jako forma symbolického vyjádření. Stůl je zde jakýmsi nositelem sdělení, zprávy. O tom nás přesvědčí nejen etymologický a sociologický rozbor, ale také analýza vybraných uměleckých děl. Jde o způsob, jak nahlédnout tento fenomén ve zmíněných souvislostech. Cílem práce bylo ukázat skrze výtvarné umění, historické a sociologické vztahy pohled na stůl jako na kontinuálně propojený celek, v kterém si lze lépe uvědomit některé vazby a společenské dění, včetně dobových potřeb a priorit. Tento pohled se stal základem a inspirací pro vlastní výtvarnou tvorbu a následný didaktický koncept. Výtvarná část je zaměřená na prostor rodinného zázemí /mého domova/, s nímž jsou spojené konkrétní vzpomínky na prostor stolu. Didaktický projekt tvoří tři...
|
|
|
Terminology in Visual Arts in a large bilingual dictionary
Kučerová, Daniela ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou terminologie výtvarného umění ve velkém překladovém slovníku a zároveň se zamýšlí nad touto problematikou. Diplomová práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou definovány pojmy z oblasti výtvarného umění, terminologie a lexikografie. Jsou vymezeny pojmy jako např. odborný jazyk, obecný jazyk, termín, odborná slovní zásoba, synonymie a ekvivalence nebo odborný slovník. Praktická část analyzuje výběr slovníkových hesel výtvarného umění z hlediska lingvistického, terminologického, lexikografického v překladovém slovníku.
|
|
|
Animace a animovaný film ve výtvarné výchově
Hausenblasová, Kateřina ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Jan (oponent)
Práce se zabývá využitím prostředků animovaného filmu v rámci výuky výtvarné výchovy. Představuje animaci jako moderní a dostupnou formu výuky, která stimuluje tvůrčí schopnosti dětí a rozvíjí jejich sociální a komunikativní dovednosti při práci v kolektivu. Mapuje její možnosti a reflektuje potenciální problémy a jejich možné řešení. Autorka se opírá o praxi domácích i zahraničních pedagogů, kteří se výukou animovaného filmu zabývají, ale staví též na vlastních zkušenostech. Práci doplňuje také internetová stránka, která tyto zkušenosti zpřístupňuje formou blogu všem pedagogům, kteří by chtěli animaci do výuky zařadit, i široké veřejnosti. Ve výtvarné části autorka představuje dva vlastní animované filmy a s nimi provázané autorské knížky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The New York School Poets and Visual Arts: The Poetry of John Ashbery and Frank O'Hara
Žůrková, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Básníci Newyorské školy a vizuální umění: Poezie Johna Ashberyho a Franka O'Hary Dílo básníků Newyorkské školy je velmi ovlivněno vizuálním uměním. Básníci, jako jsou například Frank O'Hara, John Ashbery, Kenneth Koch a John Schuyler, se nechali inspirovat zejména abstraktním expresionismem, surrealismem, kubismem a dadaismem. Vizuální umění mělo tak silný dopad na poezii, protože malíři Newyorkské školy dominovali tehdejšímu světu umění, udávali trendy a básníci a hudebníci je následovali. Vizuální umění také hrálo důležitou roli v životech básníků, jelikož mnoho z nich bylo kritiky umění a navíc se často podíleli na spolupráci s malíři. Tato bakalářská práce se zaměřuje na dva básníky Newyorkské školy, O'Haru a Ashberyho, protože jejich poezie vykazuje vliv vizuálního umění v porovnání s jinými básníky Newyorkské školy nejvýrazněji. O'Hara používá zejména techniky abstraktního expresionismu a je nejvíce ovlivněn uměním Jacksona Pollocka. O'Harovy básně jsou bezprostřední a jsou založeny na vyjádření současného momentu, co se děje teď v tuto chvíli. Zaměření na současnost je spojeno s technikami akční malby, která vyjadřuje umělcovo "já" a jeho emoce. Použití technik, jako například "push" a "pull" a práce s povrchem a perspektivou, se projevuje v experimentování s formou básní a dále zdůrazňuje důležitost...
|
|
| |
|
|
Hudba jako inspirace ve výtvarné výchově
Salamonová, Kristýna ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Tato práce je zaměřena na propojení dvou disciplín v rámci výtvarné výchovy na základní škole. Zkoumá hudební a výtvarný kontext (soudobý i historický) a jejich vzájemné ovlivňování a propojování. Soustředí se na proměny chápání hudební i výtvarné oblasti z časového hlediska, kdy staré názory a vnímání prostupují z minulosti do současnosti. Obsah práce vychází ze studie dat a analýz zakotvené teorie kvalitativního výzkumu a akčního výzkumu. Odkazy a výzkumná data jsou zmíněna a objevují se napříč celým textem, kdy podtrhuji vzájemné vazby a souvislosti mezi jednotlivými teoretickými texty. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na teoretické zkoumání a možné propojení hudebního i výtvarného oboru a představuje jejich funkce a proměny. Upřesňuje vzájemnou korelaci výtvarného a hudebního jazyka a také nastiňuje vývoj a tendenci těchto oborů, včetně popisu výrazných osobností a objasnění důležitých termínu spojených s jejich prací. Ve druhé části je popsán průběh samotného výzkumu a seznámení s prostředím základní školy, ve kterém terénní výzkum probíhal. Je zde popsán plán, proces a výzkumná zjištění analyzovaných podle výzkumu v teoretické části a vše je podloženo literaturou. Jsou zde obsažena východiska celé práce a výpovědi o umění a vzdělávání z nejrůznějších pohledů....
|
|
|
Architektura a prostor: Funkcionalistické stavby z technologického úhlu pohledu
Lisner, Zdeněk ; Hanuš, Jiří (vedoucí práce) ; Chlubná, Jana (oponent)
NÁZEV: Architektura a prostor: Funkcionalistické stavby t technologického úhlu pohledu. AUTOR: Zdeněk Lisner KATEDRA (ÚSTAV) Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jiří Hanuš ABSRAKT: Záměrem této bakalářské práce je přiblížit architekturu funkcionalismu nejen z estetické stránky rozvíjející se architektury 20. století, ale také z pohledu rozvíjejících se technických možností v souvislosti s vynálezy a potřebami lidí, kteří začali vnímat architekturu nejen jako krásnou, ale i funkční, která by vyhovovala každodennímu životu a pohodlí. Taktéž se začalo poukazovat na ekonomickou stránku výstavby nových objektů a jejich začlenění do stávající krajiny. Část této práce je věnována i architektuře 19. století a to mimo jiné z důvodu, abychom mohli porovnat vliv průmyslové revoluce a změnu politické situace na vznik nových staveb, jejichž prvky se používají dodnes. V této práci jsou představeni významní světoví i čeští představitelé funkcionalistické architektury, kteří se zaměřili mimo jiné i na bytový design. Přínos této bakalářské práce by měl spočívat získání znalostí architektury funkcionalismu, který započal éru architektury 20. století. Klíčová slova: Funkcionalismus, architektura, technologický prvek, moderní směr, stavba
|
|
|
Madona a pieta : Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku
Dráždilová, Martina ; Synecký, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Martina Dráždilová: Madona a Pieta. Proměny jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. /Diplomová práce/ Praha 2011 − Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 179 stran. Přílohy: 6 originálních maleb na plátně, kombinovaná technika. CD s inspiračním pedagogickým programem. Práce se zabývá tematickým protikladem Madony a Piety a způsobům jejich zobrazování ve výtvarné kultuře středověku. Cílem práce je zasadit teoretické kunsthistorické poznatky do kontextu výtvarné pedagogiky, ukázat možnosti a meze pedagogické práce s náboženskými tématy. V první části práce představuji koncept kulturního křesťanství, který zařazování náboženského tématu do školního prostředí legitimizuje a ukazuje, jakým způsobem se kulturní křesťanství promítá do rámcových vzdělávacích programů. Ve druhé části je zařazena uměleckohistorická studie mapující ikonografické typy Madon a Piet, vývoj zobrazování tématu ve středověké výtvarné kultuře je zde ilustrován na příkladu italského malířství 13. a 14. století. Z poznatků získaných teoretickým studiem vychází pedagogický projekt na dané téma určený studentům gymnázií. Výtvarné problémy, jimiž se projekt zabývá, autorka ověřuje ve vlastní výtvarné tvorbě. Přílohou práce je kvantitativní výzkum zjišťující postoje studentů gymnázií ke...
|
|
| |
host ::
RSS.