|
|
Historická argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka a Romana Dmowského. Komparativní studie
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá komparativní analýzou historické argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937) a Romana Dmowského (1864- 1939). Masaryk a Dmowski patřili k předním představitelům politického, veřejného a intelektuálního života svých zemí na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století. Otázka národní identity náleží k tématům nejčastěji asociovaným s jejich životem a dílem. Před rokem 1914 Masaryk a Dmowski ovlivnili českou a polskou politiku a politické myšlení. Během první světové války se postavili do čela československé a polské emigrační politiky (Masaryk jako předseda Československého národního výboru, Dmowski jako předseda Polského národního výboru). V poválečném období se však jejich životní dráha rozcházela. Masaryk se stal prezidentem Československa a symbolem československé identity, Dmowski reprezentoval spíše opozici vůči hlavnímu proudu polského poválečného politického života. První a druhá část disertace pojedávají o Masarykově a Dmowského koncepci historické argumentace při hledání národní identity v kontextu Masarykova a Dmowského myšlení a života. Tyto části jsou uspořádány chronologicky a věnují pozornost transformacím Masarykových a Dmowského pohledů v průběhu času. Třetí část je komparativní a analyzuje (1) historický...
|
|
|
Karel Čapek a jeho "tichý hlas" v době ohrožení demokracie (1935-1938)
Nováková, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci na téma "Karel Čapek a jeho ‚tichý hlas' v době ohrožení demokracie" analyzuji publicistické texty, které vycházely v letech 1935-1938 v deníku Lidové noviny, České slovo a časopise Přítomnost. Sleduji Čapkův vývoj ve vymezených letech a zároveň si všímám toho, jak se jeho publicistická tvorba proměňuje s přibližujícím se rokem 1938. Důležité jsou Čapkovy aktivity, které souvisí s jeho bojem o záchranu demokracie v Československu v době postupného rozmachu fašismu. Součástí práce je rovněž úvod do společensko-historického pozadí 30. let 20. století. Cílem práce jsou zjištění, která v Čapkově literární tvorbě sledují historické události té doby a zda byl Čapkův "tichý hlas" dostatečně varovný, výstižný a nápadný. Tato bakalářská práce se nevěnuje Čapkově práci komplexně, pouze si na základě analýzy dobových textů vybírá ty, jež v určitém období působí výrazněji než ostatní.
|
|
| |
|
|
Odcházení velikánů československé demokracie: komparace mediálního obrazu úmrtí a pohřbu T. G. Masaryka a Václava Havla v českém tisku
Pavelková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Odcházení velikánů československé demokracie; komparace mediálního obrazu úmrtí a pohřbu T. G. Masaryka a Václava Havla v českém tisku" se zabývá porovnáním mediálního obrazu úmrtí a pohřbu zmíněných prezidentů v tištěných seriózních i bulvárních médiích dané doby. Média v tomto období rozebírala život těchto významných osobností, jejich dílo i náhled na politiku, přesah do zahraničí, jejich zásluhy a předkládala také kritiku. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zabývá politicko-společenským kontextem doby, ve které žili a působili Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel a rozebírá osobnosti samotné. Dále se práce v této části věnuje metodologii, kde vysvětluje použitou metodu zkoumání médií. V praktické části nabízí práce nejprve charakteristiku vybraných tištěných seriózních i bulvárních médií - Lidových novin, Poledního listu a deníku Blesk a pomocí kvalitativní analýzy se snaží zjistit, jakým způsobem o osobnostech prezidentů referovala zkoumaná periodika dané doby. Pokouší se na jedné straně postihnout paralely, které oba velikány v českém tisku spojovaly, na druhé straně se snaží zjistit, čím se jejich prezentace v tisku lišila. Součástí analýzy je porovnání jazykových prostředků, které byly v souvislosti s mediálním...
|
|
|
Dr. Jan Herben - novinář a politik (1857-1936)
Hejná, Karolína ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Dr. Jan Herben - novinář a politik (1857-1936) mapuje život významného novináře a politika konce 19. a počátku 20. století od dob jeho studií až po závěr jeho profesionální kariéry. Je zpracována na základě literatury, která o Janu Herbenovi vyšla nebo popisuje období přelomu 19. a 20. století, dobových periodik a archivních materiálů z Památníku národního písemnictví v Praze nebo Herbenova letního domu v Hostišově. Soustřeďuje se především na období vydávání listu Čas, který se pod vedením dr. Jana Herbena stal ústředním deníkem realistické strany Tomáše Garrigua Masaryka, na aféry, se kterými bylo vydávání Času spojeno (mezi něž patřily spor o Rukopisy, vlna protestů proti Času po uveřejnění prvního úvodníku s názvem "Naše dvě otázky" od Huberta Gordona Schauera, Hilsneriáda nebo obžaloba dr. Jana Herbena z defraudace peněz ze sbírky pro mostecké sirotky). Je zde v krátkosti popsána i Herbenova poválečná novinářská praxe v Lidových novinách, humoristickém týdeníku Nebojsa a v Národní práci, jeho spisovatelská kariéra a práce politika. V úvodu práce se nachází charakteristika období, ve kterém dr. Herben žil a pracoval, popis mediální scény a platné legislativy této doby společně s charakteristikou jednotlivých politických stran, ve kterých dr. Herben působil.
|
|
| |
|
|
Dílo Mistra Jana Husa a jeho hodnocení v různých historických obdobích z pohledu učebnic a významných osobností
Pecková, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
V úvodních kapitolách jsou popsány důvody hospodářské, sociální a politické krize, jejímž důsledkem byly nepokoje v Evropě počátkem 15. století a je zde ukázána činnost Husových předchůdců Konráda Walhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova, Vojtěcha Raňkůva z Ježova a Tomáše Štítného ze Štítného. Práce se také věnuje dílu Jana Viklefa, který ovlivnil myšlení učenců v celé Evropě včetně Čech, kde z jeho myšlenek a názorů čerpal Mistr Jan Hus. Jádrem práce je analýza života a díla Mistra Jana Husa, jeho významu pro vývoj českých dějin. Hus ovlivněn svými předchůdci se stal nejvýznamnějším kritikem církve a jeho vliv přesahuje rámec 15. století. Práce ukazuje vliv Husových myšlenek a činů na vzdělávání a elementární vzdělanost v 15. a 16. století. Hus ovlivnil vývoj českého jazyka a pravopisu. Ideje Jana Husa měly vliv na Jednotu bratrskou, která myšlenkově navazovala na husitství a duchovní odkaz Jana Husa zásluhou Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského. Práce se zabývá reflexi Mistra Jana Husa a jeho díla u význačných osobností jako byli František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek, Tomáš Garrique Masaryk, Josef Pekař. Práce analyzuje vybrané učebnice dějepisu druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století
|
|
|
Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie
Venclová, Marie ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie se zabývá srovnáním pojetí významu národa ve Třech řečech o židovství, které přednesl pro pražský sionistický spolek Bar Kochba v letech 1909-1910 Martin Buber a v textu Problém malého národa od Tomáše Garrigue Masaryka. Kromě samotné analýzy obou textů je součástí práce všeobecný úvod, pojednávající o počátcích moderního sionistického hnutí. Dále pak oddíl, týkající se okolností vzniku pražského sionismu a jeho profilace v rámci studentského spolku Bar Kochba. Jedna z podkapitol je věnována osobě a názorům Martina Bubera v době před přednesením pražských přednášek, jeho kontaktům s pražským prostředím a reakcím na obsah jeho řečí. V souvislosti s Masarykem je zmíněno jeho postavení na poli české politické scény v 90. letech 19. století a jsou uvedeny kontakty se židovstvím a sionismem na poli jeho předválečného díla. Cílem textového rozboru je pojmenovat společné rysy Buberova a Masarykova vnímání národa, jeho kulturních kořenů a významu pro lidstvo, jakož i úkolů jednotlivce v národním hnutí. V závěru práce jsou pojmenované výsledky srovnání a krátký oddíl je věnován uznání židovské národnosti v nově vzniklém Československu. Klíčová slova Sionismus, humanismus, nacionalismus, Praha, Martin Buber, Tomáš Garrigue...
|
|
|
Novinářská činnost Tomáše G. Masaryka
Marek, Jiří ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Novinářská činnost Tomáše G. Masaryka" si klade za cíl analyzovat Masa-ryka jako žurnalistu. Práce postihuje proces Masarykova vývoje od dětství a školních let přes vysokoškolská studia ve Vídni a Lipsku po jeho přestěhování do Prahy, kde působil na tamní univerzitě. Všímá si všech významných aspektů, které formovaly jeho osobnost. Zaměřuje se však především na jeho pozici v časopisech Athenaeum, Čas a Naše doba, jejichž prostřednic-tvím ovlivňoval tehdejší dění. Celá problematika je usazena do historického a kulturně spole-čenského kontextu druhé poloviny 19. století.
|
|
|
Vztah T. G. Masaryka a K. Kramáře v době před první světovou válkou
BERGEROVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá analýzou osobností Tomáše Garrigua Masaryka a Karla Kramáře v době před 1. světovou válkou. Práce se bude zabývat problematikou jejich společného vztahu. Dále se bude věnovat jejich politickému i společenskému působení, jejich názorům a životnímu postoji v tomto období. Východiskem této práce je prostudování jejich vzájemné korespondence. Cílem práce je komparace, analýza a interpretace vztahu T. G. Masaryka a K. Kramáře v období Rakousko-Uherska.
|
host ::
RSS.