|
|
Informace o Chartě 77 (1978-1990)
Suk, Marek ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje samizdatovému periodiku Informace o Chartě 77, které mělo velký význam pro šíření informací v rámci disentu i propagaci klíčových myšlenek a konceptů Charty. Zveřejňovaly se v něm dokumenty Charty 77 a sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zprávy o represi, dopisy disidentů československým státním orgánům, recenze a anotace jiných samizdatových periodik a knih a zřídka také ekonomické úvahy. Předmětem zkoumání jsou osobností profily jednotlivých protagonistů, fungování "nezávislé" redakce, příprava a distribuce textů, formování distribuční sítě, konspirační prostředí, ve kterém bylo periodikum vydáváno (používání šifer, pseudonymů, konspiračních bytů, přátelské důvěry aj.), financování a odesílání do zahraničí.
|
|
| |
|
|
Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent) ; Trapl, Miloš (oponent)
Resumé Tématem disertační práce je vývoj a významčeskoslovenské oddělení Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe) v období 1950-1994. Vysílání mělo v dobách znemožnění svobodného přístupu občanůk informacím zcela mimořádný a dosud málo odborněprozkoumaný význam. Po převzetí moci vČeskoslovensku komunistickou stranou v únoru 1948 bylo jedním z prvníchčinůnové moci nastolení přísné cenzury medií a jejich ideologické ovládnutí. K narušení této informační blokády začaly postupemčasu ze zahraničí mimo jiné působit rozhlasové stanice. Byly to buďjižexistující státní, oficiální stanice nebo formálněnevládní Rádio Free Europe. Základní otázkou je postavení rozhlasového vysílání jako nástroje politického soupeření mezi dvěma bloky v doběstudené války a případného vývoje tohoto přístupu. Zrod vysílání včeském a slovenském jazyce byl komplikovaný. RFE vzniklo jako platforma exilu s programem osvobozeníČeskoslovenska od vlády KSČ.Programová orientace stanice ale podléhala politickým vlivůmz USA i měnící se politické situaci. Specifické postavení RFE spočívalo ve formální nezávislosti a odstupu od politické linie vládních stanic, jako byla například stanice Hlas Ameriky. Od počátku včs. redakci zaujímali výrazné místo exulanti,často významné osobnostičeské a slovenské kultury a politiky. V prvéřaděje nutno jmenovat...
|
|
|
Lustrace jako nástroj politické diferenciace v Československu. Diskurzivní analýza
Jírů, Veronika ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Tématem práce jsou lustrace v Československu, respektive diskurz této problematiky, který se vedl na půdě Federální shromáždění ČSFR v roce 1991. Práce kombinuje metody diskurzivní analýzy s analýzou politicko-historického pozadí, na kterém se diskurz odvíjel. Podkladem pro analýzu jsou stenografické zápisy z jednání FS ČSFR od ledna do srpna 1991, tedy v období od zahájení jednání o lustracích samotných poslanců ve FS až po přijetí tzv. lustračního zákona. Za účelem detailního studia byl sestaven užší korpus, který obsahuje promluvy hlavních aktérů z uvedeného období. Výběr aktérů byl proveden podle klíče, který se snaží zohlednit co nejlépe stranickou, ideologickou i osobní názorovou pluralitu tehdejšího Federálního shromáždění. Cílem práce je na konkrétních promluvách dokumentovat jak vývoj, respektive vznik celého diskurzu této problematiky i rodící se politické identity, které se v té době (nejen) díky lustracím konstituovaly.
|
|
| |
|
|
The Impact of the Fall of the Berlin Wall on RAF
Matějková, Nikola ; Renner, Tomáš (vedoucí práce) ; Daňková, Šárka (oponent)
Teroristická skupina Frakce Rudé armády ("RAF"), která od 70. let svými útoky ohrožovala západoněmecké obyvatelstvo a zabila více jak tři desítky lidí, vydala 20. 4. 1998, tedy po 28 letech jejího působení, prohlášení o oficiálním ukončení činnosti. Tato práce se snaží zodpovědět otázku, zda pád Berlínské zdi způsobil definitivní rozpuštění skupiny. Vedle geopolitických změn je třeba zohlednit také státní prostředky bezpečností politiky a názorový rozkol uvnitř skupiny. Geopolitický zvrat v roce 1989 měl na RAF dva negativní dopady. Zaprvé to pro ně znamenalo zničující ideologickou porážku a to i přesto, že tehdejší NDR ani jiný stát východního bloku neodpovídal zcela jejich představám. Druhou ranou pro ně bylo zatčení deseti bývalých členů, kteří se v NDR ukrývali pod falešnou identitou. Ti nakonec podali rozsáhlé výpovědi, aby tak jejich trest mohl být zmírněn. Spolková republika Německo, která doposud úspěchy v boji proti terorismu příliš neoplývala, využila vnitřního oslabení RAF způsobené politickými okolnostmi a zavedla nakonec takové prostředky, které skupinu ještě více destabilizovaly a vedly k rozepři mezi uvězněnými a členy na svobodě. Zatímco jedno názorové uskupení prosazovalo pokračování v násilném boji proti státu, druzí zastávali myšlenku vytvoření jakési "sociální opozice zdola"...
|
|
|
Státní bezpečnost a rok 1989
Procházka, Libor ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce se snaží ukázat, jak dobře a hluboce byla československá Státní bezpečnost informovaná o aktivitách, záměrech a taktice politické opozice zejména v roce 1989. Hlavním pramenem jsou autentické záznamy Státní bezpečnosti, ať už pravidelné situační zprávy, informace o bezpečnostní situaci v zemi, vnitřní směrnice StB, ale i dokumenty vedení komunistické strany. Text vybírá to, co bylo v činnosti nezávislých iniciativ podle Státní bezpečnosti podstatné a dokládá, že bezpečnostní složky režimu měly o opozici (možná až překvapivě) dobré informace. Věnuje se také některým funkčním aspektům Státní bezpečnosti, která neexistovala v politickém vakuu, ale naopak byla přímo podřízena komunistické straně. V neposlední řadě popisuje i změny v organizačních strukturách StB, zejména v souvislosti s reformou v roce 1988. Klíčová slova: Státní bezpečnost, rok 1989, opozice v Československu, Charta 77, Hnutí za občanskou svobodu, Obroda, Demokratická iniciativa
|
|
|
Devatenáct čísel Josefa Toufara
Rendl, Jan ; RŮŽIČKOVÁ, Alice (vedoucí práce) ; JANEK, Miroslav (oponent)
Počátek filmové proticírkevní propagandy na pozadí tzv." Číhošťského zázraku" a příběhu
umučeného kněze Josefa Toufara. V práci vycházím z filmu Klimta a Feimanna Běda tomu
skrze něhož pohoršení přichází, natočeného v roce 1950.
19 čísel jako 19 jmen, kteří vidělo zázrak pohybujícího se křížku u svatostánku v Ćíhošťském kostele.
|
|
| |
|
|
Uplatňování církevní politiky prostřednictvím státních institucí v letech 1948-1989
FABER, Tomáš
Téma diplomové práce se zabývá uplatňováním státní církevní politiky vůči římskokatolické církvi. První kapitola se zabývá působením státních struktur na církev na celorepublikové úrovni. Ve čtyřech podkapitolách je zachyceno období od roku 1948 až do roku 1989.Druhá kapitola se zabývá již přímo jednotlivými subjekty, které se zúčastňovaly realizace státní církevní politiky v jižních Čechách, jak ze strany státní moci, tak ze strany církve.
|
host ::
RSS.