|
|
Transformace sociálních služeb a vnímání dopadů transformace z pohledu klienta, pracovníků a opatrovníků
Orlíková, Michaela ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Krejčí, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Práce se věnuje transformaci sociálních služeb, jinými slovy, zaměřuje se na možnosti zdravotně postižených klientů při přechodu z ústavní péče k podpoře poskytované v rámci komunity. Cílem diplomové práce je hlubší pohled do organizace, která se již výše popsanou transformací zabývá a vyhodnocení zjištěných pozitiv či negativ tohoto procesu. Tato práce má ambici být zároveň pomocníkem pro ty, kteří se na transformaci chystají a mohou mít z plánovaných změn obavy, nebo s nimi naopak spojovat velká očekávání. Tento text se rovněž snaží hodnotit vliv transformace na kvalitu života hendikepovaných a míru osamostatnění i subjektivním pohledem klienta s odstupem pěti let od počátku změn, s doplněním o vnímání těchto dopadů jeho opatrovníkem a pracovníky organizace. Teoretická část textu vymezuje pojem transformace, popisuje transformaci z pohledu sociálních služeb a líčí proces změny v osmi zásadních krocích. Rovněž shrnuje fakta a čísla současného stavu, přehled strategických dokumentů transformace sociálních služeb, možnosti finanční podpory transformace, příklady dobré praxe a mapuje možnosti a důvody zahraniční spolupráce. Praktickou část tvoří výzkum zaměřující se na změny ve způsobu poskytování služeb a rozdíly v pohledu klientů, pracovníků a opatrovníků, jakož i na potencionální i faktický...
|
|
|
Střetávání naděje a reality. Existenciální problémy rodičů při osamostatňování jejich potomků s mentálním postižením
Kopřiva, Petr
Práce se zabývá problematikou osamostatňování osob s mentálním postižením od rodičů. Cílem práce je zmapovat cestu k dospělosti osob s mentálním postižením v kontextu životního příběhu z pohledu jejich matek včetně vyhlídek a perspektiv do budoucna. Práce hledá odpověď na otázku: Proč rodiče odkládají plánování a realizaci osamostatnění svých dospělých dětí do pozdního věku? Ústředním tématem je vyrovnávání se rodičů s důsledky mentálního postižení jejich dětí v průběhu celého života jako střetávání naděje a reality v oblasti seberealizace, lidských vztahů a partnerství osob s mentálním postižením. Metodou výzkumu je interpretace biografických rozhovorů a životních křivek s použitím narativní analýzy a zakotvené teorie. Práce porovnává skupinu matek osob se středně těžkým a skupinu matek s lehkým mentálním postižením. Výsledky ukazují kvalitativní rozdíly v problémech obou skupin. U matek osob se středně těžkým mentálním postižením jde o dilematický vztah ke chráněnému bydlení, u matek osob s lehkým mentálním postižením pak o dilematický vztah k partnerství dítěte. Společným jmenovatelem je pak hrozba trvalého osamění jejich dětí v budoucnosti, otřesení smyslu života a existenciální úzkost. Výstupem práce je doporučení pro praxi a konstatování, že závažnost problémů rodičů při vyrovnávání se s...
|
|
|
Možnosti podpory absolventů praktických škol při přechodu do další životní etapy
PAUKOVIČOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá možnosti podpory absolventů praktických škol při přechodu do další životní etapy. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat problematiku samostatnosti a nezávislosti absolventů praktických škol v Českých Budějovicích. Zjistit, zda rodiče o tomto tranzitním období přemýšlejí a promýšlejí různé varianty bydlení jejich dítěte. Dílčím cílem je zjistit, jak absolventi praktických škol využívají možností samostatného bydlení. Zda oni sami, či jejich rodiče znají všechny možnosti podpory, které jim mohou být nabízeny. Text bakalářské práce je rozdělen na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část se zaobírá charakteristikou mentální retardace, edukací osob s mentálním postižením, dospíváním jedinců s mentální retardací, sociálními službami, jako je podpora samostatného bydlení a chráněné bydlení. Ve výzkumné části této práce byla použita kvalitativní výzkumná strategie, jejímž základem se stala výzkumná metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení získaných dat byla použita technika otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo celkem 12 osob, 6 absolventů praktické školy a 6 jejich rodičů.
|
|
|
Transformace sociálních služeb z pohledu sociálních pracovníků v pobytových službách na Příbramsku
Wágner, Filip ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Holečková, Markéta Kateřina (oponent)
Diplomová práce se nazývá: Transformace sociálních služeb z pohledu sociálních pracovníků v pobytových službách na Příbramsku. Cílem mé práce je stručně popsat proces, vývoj a cíle transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb a doplnit jej o empirické kvalitativní šetření. Toto téma je momentálně velmi aktuální a stává se velkým dilematem z pohledu všech pracovníků, kteří se o sociální oblast zajímají. Hlavním cílem mé práce je s pomocí odborné literatury shromáždit podstatné informace a na jejich základě uvést praktická doporučení, která budou účelná v souvislosti s možnostmi osob s mentálním postižením na Příbramsku. Tato doporučení uvádím v průběhu diskuse a v závěru. Dále jsem zjistil, jak vnímají sociální pracovníci, kteří pracují v pobytových zařízeních pro osoby s mentálním postižením na Příbramsku nebo na odboru sociálních služeb Příbram, transformaci sociálních služeb. Cílem práce není analýza transformace sociálních služeb v České republice v celé její šíři. Cílem mé práce není ani reprezentativní výzkum či vědecká analýza dat. Čerpal jsem z článků odborných časopisů a knih zejména českých odborníků, kteří se tomuto tématu nejvíce věnují nebo k němu mají blízko. Práci jsem rozdělil do pěti hlavních kapitol, které se týkají osob s mentálním postižením, dále charakteristiky...
|
|
|
Střetávání naděje a reality. Existenciální problémy rodičů při osamostatňování jejich potomků s mentálním postižením.
Kopřiva, Petr ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent) ; Šotolová, Eva (oponent)
Práce se zabývá problematikou osamostatňování osob s mentálním postižením od rodičů. Cílem práce je zmapovat cestu k dospělosti osob s mentálním postižením v kontextu životního příběhu z pohledu jejich matek včetně vyhlídek a perspektiv do budoucna. Práce hledá odpověď na otázku: Proč rodiče odkládají plánování a realizaci osamostatnění svých dospělých dětí do pozdního věku? Ústředním tématem je vyrovnávání se rodičů s důsledky mentálního postižení jejich dětí v průběhu celého života jako střetávání naděje a reality v oblasti seberealizace, lidských vztahů a partnerství osob s mentálním postižením. Metodou výzkumu je interpretace biografických rozhovorů a životních křivek s použitím narativní analýzy a zakotvené teorie. Práce porovnává skupinu matek osob se středně těžkým a skupinu matek s lehkým mentálním postižením. Výsledky ukazují kvalitativní rozdíly v problémech obou skupin. U matek osob se středně těžkým mentálním postižením jde o dilematický vztah ke chráněnému bydlení, u matek osob s lehkým mentálním postižením pak o dilematický vztah k partnerství dítěte. Společným jmenovatelem je pak hrozba trvalého osamění jejich dětí v budoucnosti, otřesení smyslu života a existenciální úzkost. Výstupem práce je doporučení pro praxi a konstatování, že závažnost problémů rodičů při vyrovnávání se s...
|
|
|
Reflexe vybraných aspektů sociální politiky perspektivou mladých dospělých se zdravotním handicapem
Berková, Veronika ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou sociální politiky České republiky a mladých dospělých se zdravotním handicapem. Hlavním cílem práce je zhodnocení, jestli a do jaké míry reflektuje sociální politika České republiky potřeby osob se zdravotním handicapem. Dalším cílem této práce je identifikování největších problémů, za pomoci rozhovorů s respondenty - uživateli sociální politiky, které mladí lidé se zdravotním handicapem mají a do jaké míry pomáhá současná sociální politika jejich problémy řešit. Práce analyzuje možnosti sociální politiky, jaké mladé osoby se zdravotním postižením v současné době mají, jak je tyto osoby se zdravotním postižením využívají a jak jim pomáhají. Diplomová práce se také zabývá otázkou, zda aktuální sociální politika podporuje osamostatňování mladých osob se zdravotním handicapem a pomoci jim přejít do samostatného nezávislého života ve vlastní domácnosti. V neposlední řadě tato práce zjišťuje, kde mladé osoby se zdravotním handicapem cítí mezery v sociální politice.
|
|
|
Péče o klienty chráněného bydlení v seniorském věku a v době umírání
Nozarová, Štěpánka ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Diplomová práce s názvem Péče o klienty chráněného bydlení v seniorském věku a v době umírání se zabývá problematikou péče o seniory v chráněném bydlení pro lidi s mentálním znevýhodněním. Cílem práce je identifikovat a popsat překážky, které v současnosti brání tomu, aby chráněné bydlení pro lidi s mentálním znevýhodněním mohlo pokračovat v poskytování péče klientům, kteří v zařízení zestárli, chtějí v něm žít i na sklonku života a ve svém prostředí také důstojně zemřít. Tato péče by měla být možná bez ohledu na lokalitu, v níž se chráněné bydlení nachází, na finanční situaci klientů a typ zřizovatele chráněného bydlení. Druhým cílem je následně najít uspokojivá řešení všech identifikovaných překážek, aby mohlo být naplněno právo klientů na výběr prostředí a typ péče v závěru života. Práce je rozdělena do tří částí. První část definuje základní pojmy a popisuje dvě možné varianty chráněného bydlení, jak základní variantu s věkovým omezením, tak variantu s rozšiřujícím programem pro seniory. V dalších kapitolách první části jsou popsána teoretická východiska, která podporují rozšiřující program, a charakterizovány potřeby seniorů. Zmíněny jsou také některé realizované výzkumy v ČR a v zahraničí, které se věnují tématům, jako jsou preferované místo, kde chce senior strávit závěr svého života, jakou...
|
|
| |
|
|
Trávení volného času lidí žijících v chráněném komunitním bydlení BONA o.p.s.
Zábojníková, Markéta ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá trávením volného času lidí žijících na chráněném komunitním bydlení BONA, o.p.s. V bakalářské práci bude vymezena oblast psychotických onemocnění, popsán systém a formy komunitní péče a chráněné bydlení jako sociální služba. Výzkumná část mapuje způsoby trávení volného času lidí na chráněném bydlení "Vila Jitka" neziskové organizace BONA, o.p.s. Klíčová slova Psychotické onemocnění, schizofrenie, komunitní péče, chráněné bydlení, volný čas
|
|
|
Aktivizace klienta s psychiatrickou diagnózou v chráněném bydlení
Faifrová, Iveta ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Chittussiová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce pojednává o schizofrenii a nastiňuje ji ze sociálního hlediska. Hlavním cílem práce je zjistit, jaká je aktivizace klientů žijících v chráněném bydlení. Zdali klient vnímá svůj zdravotní stav a v důsledku tohoto aspektu je schopen se zapojit do aktivizačním programů. Pokud klient, který se aktivně vídá se svou rodinou, je pozitivně ovlivněn a díky tomu je schopen na budoucnost nahlížet pozitivně. Ve své práci jsem uvedla osm polostrukturovaných rozhovorů, které jsem vedla s klienty chráněného bydlení Bona o.p.s., rozhovory jsem vyhodnotila a následně tak zjistila, zdali se předem dané předpoklady potvrdily nebo nikoliv.
|
host ::
RSS.