|
|
Populismus jako politický styl: analýza facebookové komunikace vybraných kandidátů na prezidenta ČR v předvolebním období prezidentských voleb 2023
Drahota, Jan ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje populistické obsahy optikou politického stylu. Populistické obsahy jsou zkoumány ve facebookové komunikaci kandidátů na prezidenta České republiky ve volbách 2023. Zkoumaným obdobím je listopad 2022, tedy předvolební období. Populismus jako politický styl zastávají autoři Benjamin Moffitt a dvojice Jan Jagers a Stefaan Walgrave, kteří konceptualizovali charakteristické prvky populismu, které lze analyticky zkoumat. Cílem práce je zjistit, jestli prezidentští kandidáti ve své komunikaci na Facebooku využívají těchto prvků, jestli ano, tak jakým způsobem a v jaké míře. Sekundárním cílem práce je zjistit vztah uživatelské interakce s jednotlivými populistickými prvky. V teoretické části je představen pojem populismus a jeho možné chápání na akademické půdě. Je zde podrobněji vysvětleno vnímání jako politického stylu, které si autor vybral. Dále teoretická část představuje politickou komunikaci, a především sociální sítě a fungování jejich infrastruktury z hlediska šíření obsahů. Praktická část je zejména výstupem kvantitativní obsahové analýzy, která se soustředí na komunikaci jednotlivých kandidátů a zachycuje zkoumané jevy, které podrobně interpretuje.
|
|
|
Komunikace mládežnických organizací populistických hnutí v České republice
Štěrbová, Adéla ; Konrádová, Marcela (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato práce se věnuje problematice komunikace mládežnických organizací populistických hnutí ANO 2011 a hnutí Svoboda a přímá demokracie. Problematika komunikace mládežnických organizací populistických hnutí je důležitá zejména z důvodu potenciálu těchto organizací cílit na konkrétní voličský segment. Cílem práce je za pomoci kvalitativní metody hloubkových rozhovorů a kvalitativní obsahové analýzy identifikovat, jaký vztah z hlediska komunikace plní vybrané mládežnické organizace vůči mateřským stranám a co charakterizuje komunikaci těchto mládežnických organizací navenek. Koncept populismu platí v akademické debatě za nejednoznačný a postrádající univerzálně platnou a všemi přijímanou definici pokrývající všechny jeho aspekty. Práce představuje různé přístupy k vnímání populismu, přičemž se přiklání k chápání populismu jako komunikačního stylu, který se v kontextu cílů diplomové práce jeví jako nejrelevantnější, a definuje jeho stěžejní prvky, které se odráží v následné operacionalizaci výzkumných otázek. Vedle prezentace rozdílných přístupů ke studiu populismu a identifikaci jeho klíčových prvků jsou představeny i teorie a funkce mládežnických organizací, a také teorie, vývoj a typologie politických stran včetně propojení jednotlivých typů stran s konceptem populismu a zasazení hnutí ANO a SPD do...
|
|
|
Na vlně populismu. Aktuální vývoj Svobody a přímé demokracie
NUSKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá tématem populismu v České republice, a to konkrétně na příkladech Úsvitu přímé demokracie a Svobody a přímé demokracie. V první části práce je nastíněna teorie populismu, po níž následuje přiblížení podnikatelské minulosti zakladatele a lídra obou politických subjektů Tomia Okamury. Dále je zkoumán vznik a vývoj hnutí Úsvit a příčiny odchodu jeho předsedy. Třetí kapitola mapuje cestu Svobody a přímé demokracie od jejího založení až po současnost. Zmíněna je vnitřní organizace a programové cíle strany, opomenut není ani politický marketing. V neposlední řadě se práce zaměřuje na analýzu voleb, které hnutí za dobu své existence absolvovalo.
|
|
|
Vzestup populistických stran v období evropské migrační krize
CHRAMOSTA, Patrik
Ve své bakalářské práci se autor zaměří na problematiku populismu a bude analyzovat, jaký vliv na růst populismu v Evropě měla migrační krize v roce 2015. V první části bude definován samotný pojem populismus, bude popsán rozsah tohoto fenoménu z hlediska úspěchu relevantních politických stran v evropském měřítku. Stručně bude popsán historický vývoj, základní rysy a specifika populistické rétoriky. Druhá část práce bude věnována migrační krizi. V této části budou aplikovány poznatky z části první a autor se zde pokusí vysvětlit, jakých nástrojů využily populistické strany k tomu, aby se dostaly v období migrační krize k moci, nebo zvýšily své volební zisky. Vztah populistických stran k tématu migrace a role, jakou toto téma hrálo v úspěšné mobilizaci voličů bude ukázáno na konkrétních příkladech politických stran v zemích EU, kde populisté uspěli.
|
|
|
Vliv politického populismu v České republice na postoje občanů k problematice migrační krize
BORZYKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv politického populismu na postoj českých občanů k problematice tzv. migrační krize roku 2015 (kdy vrcholila) a v letech následujících. V první části práce je charakterizována problematika migrace spolu s kontextem migrační krize roku 2015, příčinami nárůstu počtu žadatelů o mezinárodní ochranu, rozdílem mezi ekonomickou a nucenou migrací atd. Dále je z pohledu vybraných politologických teorií popsána problematika populismu, jeho znaky, cíle, historie a rétorické prostředky, které populisté užívají. Tyto teoretické poznatky jsou zasazeny do českého kontextu, a to i v souvislostech s migrační krizí. Analytická část práce mapuje vybrané momenty předvolebních kampaní předních českých populistických stran a hnutí ANO 2011, KSČM a SPD, které se vztahují k problematice migrační krize. V závěru analytické části práce se autorka snaží prokázat dopad rétoriky zmíněných politických subjektů jako jeden z možných vlivů na negativistický postoj Čechů k migrantům, a to za pomoci vybraných šetření veřejného mínění českých občanů.
|
|
|
Fenomén soudobého populismu a Donald Trump
SOUKUP, Karel
Nejprve se ve své bakalářské práci zaměřím na objasnění pojmu soudobého populismu, představím politické definice tohoto termínu, koncepty. Následně se pokusím popsat populismus v jednotlivých etapách: populismus v předvolební kampani, ve vládě a případně po ukončení mandátu. Popíši charakteristické rysy, populistickou rétoriku, argumentaci, chování a mnoho dalších aspektů, kterými disponují populističtí politici. Některé aspekty uvedu přímo na příkladech světových, evropských i českých politiků. Ve druhé části bakalářské práce se pokusím analyzovat amerického politika Donalda Trumpa a budu na příkladu jeho politického působení aplikovat teorie studované v první části práce.
|
|
|
Specifika volebního chování ve východoněmeckých zemích SRN a jejich příčiny
Šebek, Ondřej ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato práce se věnuje tématu volebního chování a současných volebních trendů ve východoněmeckých zemích SRN. Pravicově extrémistická strana Alternative für Deutschland se dokázala během své dosavadní krátké působnosti prosadit jak v regionální, tak i celostátní politice, především díky hlasům z východoněmeckých zemí SRN. Ve své práci se zabývám specifiky volby Němců při volbách do Bundestagu, především se pak zaměřuji na východoněmecké země. K objasnění příčin volby Alternative für Deutschland na východě používám data získaná od voličů během voleb, na jejichž základě jsem dokázal odpovědět na mé výzkumné otázky. Závěrem práce je, že voliči se rozhodují na základě racionálního chování, dále také stranické identifikace a svoji roli v rozhodování má i populismus, vzhledem k slibům Alternative für Deutschland a jejich kritice vlády. Rozdílné výsledky ve východoněmeckých zemích jsou ovlivněny zhoršenou ekonomickou situací místních voličů, nerovností mezi východem a západem a také neměnnou situací za posledních 30 let od sjednocení Německa.
|
|
|
Celostátní referendum v České republice 1993-2021
Grospič, Erik ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Přestože již od roku 1993 zde probíhá v různé intenzitě debata ohledně přínosu celostátního referenda, Česká republika se v rámci Evropské unie řadí k minoritní skupině států, ve kterých není v právním řádu zakotvena obecná úprava tohoto institutu. Zároveň se zde od dob samotné První republiky uskutečnilo za specifických okolností pouze jediné referendum na této úrovni. Tato diplomová práce se zabývá pojetím tohoto prvku přímé demokracie politickými subjekty, které byly v letech 1993-2021 zastoupeny v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Z časového hlediska se tedy jedná o osm volebních období dolní komory. V úvodní části práce je stručně představeno využití referenda z celosvětového hlediska, posléze pak v rámci Evropy a dále také dosavadní praxe v českém prostředí. Teoretická část představuje pak koncept přímé demokracie a referendum samotné, včetně jeho typologie. Toto je doplněno o řadu poznatků z nedávných vědeckých studií. V souvislosti s tím jsou představeny některé sporné aspekty referenda, jejichž pojetí daným aktérem určuje následně samotný vztah k využití referenda. Analytická část se zaměřuje na diskuzi týkající se celostátního referenda v parlamentním prostředí. Analýza se pak primárně soustředí na volební programy, návrhy zákonů, stenoprotokoly a hlasování. V určitých případech byly...
|
|
|
Kdo volí populistické strany v ČR?
Maxová, Anna ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Stropnický, Matěj (oponent)
Se stále narůstajícím vlivem populismu stoupá i zájem o výzkum analyzující voliče populistických stran a hnutí. Stejně je tomu tak i v případě této práce, jejíž cílem bylo identifikovat společné znaky voličů populistických stran v České republice. Měřeny byly především faktory odpovídající dosavadnímu stavu poznání o populistických voličích v Evropě. Jako nejčastější důvody inklinace jednotlivce k populismu řadí autoři euroskepticismus, odmítání imigrace, nespokojenost s místní politickou scénou, či ekonomickou deprivaci. Přesto mezi studiemi většinou nepanuje shoda a podobně, jako se liší podoba populismu napříč státy, se liší i faktory, které na individuální úrovni zvyšují pravděpodobnost volby populistických stran. V České republice je populismus reprezentován především hnutími ANO 2011 a SPD. Dle této práce voliči těchto hnutí nesdílejí typické znaky populistických voličů napříč Evropou. Odmítání členství v EU je významným prediktorem volby SPD, nicméně negativní postoj k imigraci se potvrdit nepodařilo. U voličů ANO 2011 zamítáme veškeré vytyčené hypotézy, jen stěží lze u nich hledat společné znaky. Na druhou stranu, voliče obou hnutí překvapivě pojí větší spokojenost s vládou ČR.
|
|
| |
host ::
RSS.