|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
|
Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru
Morávek, Jakub ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
1 Resumé Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobních údajů ve spojení s pracovněprávními vztahy. Konkrétně se autor zaměřuje na ochranu osobních údajů při vzniku pracovního poměru. Nejprve se autor věnuje obecnému právnímu základu problematiky a následně rozebírá pozitivní vyjádření ochrany osobních údajů v platném právu, zejména v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Autor blíže zkoumá některé problematické povinnosti zaměstnavatele spojené se zpracováním osobních údajů jeho zaměstnanců a současně upozorňuje na imperfektní transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Na základě provedeného výkladu autor v obecné rovině uvádí rozsah osobních údajů, které může zaměstnavatel při vzniku pracovního poměru od zaměstnance vyžadovat. Autor se zabývá často diskutovanými případy zpracovávání osobních údajů v pracovněprávním vztahu, jako jsou například používání fotografie zaměstnance, zaznamenávání údajů o jeho rodinných poměrech atd. Prostřednictvím praktického příkladu odsouzení zaměstnance za trestný čin podává autor dále ukázku problematičnosti...
|
|
|
Ochrana osobních údajů
Nutilová, Helena ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Mikule, Leoš (oponent) ; Mates, Pavel (oponent)
Primárním cílem dizertační práce je podat komplexní rozbor problematiky ochrany osobních údajů v České republice s přihlédnutím k regulaci v EU. Sekundárním cílem práce je zkoumání historické geneze a obsahových zdrojů předmětné problematiky. Základní informační zdroje, z nichž práce čerpá, představují právní předpisy, judikatura soudů, úřední dokumenty a česká a zahraniční odborná literatura. V rámci dosažení sledovaných cílů využívá práce metody, jež jsou aplikovatelné v oblasti právní vědy. V největší míře je uplatněna metoda deskripce (včetně klasifikace), analýzy a syntézy. Dizertační práce sestává ze sedmi kapitol. Po krátkém úvodu následuje svým charakterem spíše sociologické pojednání o významu ochrany osobních údajů ve 21. století. Ochrana osobních údajů představuje v současnosti aktuální téma s ohledem na prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií, ke kterému dochází od druhé poloviny 20. století, intenzivněji pak od počátku 21. století. Nové technologie umožňují shromažďování osobních údajů v širokém měřítku, přičemž zásahy do soukromí způsobené neoprávněným zpracováním osobních údajů mohou být přitom nevratné. Materiálně-historický zdroj ochrany osobních údajů představuje ochrana soukromí. Soukromí lze vymezit jako subjektivně vnímanou představu o autonomní sféře života...
|
|
|
Ochrana osobnosti a soukromí
Pavelec, Tomáš ; Frinta, Ondřej (oponent) ; Šustek, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza míry ochrany soukromí člověka v České republice a dále analýza rozsahu ochrany osobnostních práv, co se týče cti, vážnosti, lidské důstojnosti, projevům osobní povahy a ochraně jména s ohledem na aktuální právní úpravu a soudní rozhodnutí. Práce se soustředila na zásahy kritikou, shromažďování údajů a možnosti zadostiučinění. Daná problematika byla analyzována zejména na základě soudních rozhodnutí, která je možno použít i za účinnosti aktuální právní úpravy a která vychází také z judikatury ESLP.
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Langerová, Michaela ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je ochrana osobních údajů se zaměřením na pracovněprávní vztahy. Cílem je vedle přiblížení právní úpravy ochrany osobních údajů též upozornit na úskalí, které může přinést zpracování osobních údajů zaměstnance ze strany zaměstnavatele. První a podstatně obsáhlejší část je věnována obecné úpravě, která představuje východisko pro řešení konkrétních případů zpracování v části druhé. První dvě kapitoly jsou věnovány pramenům právní úpravy ochrany soukromí a osobních údajů, a to jak v rovině zákonné a ústavněprávní, tak v rovině mezinárodní resp. unijní. V kapitole třetí se krátce zabývám Úřadem pro ochranu osobních údajů a jeho působností. Následující tři kapitoly vymezují jednotlivé pojmy a představují úpravu práv subjektu údajů na jedné straně a povinností správce či zpracovatele na straně druhé. Již v této obecné části najde čtenář několik případů zpracování osobních údajů zaměstnavatelem, které mají sloužit k objasnění ne zcela určitých pojmů a jejich definic. V poslední sedmé kapitole je záměrem zaprvé velmi obecně postihnout možné spektrum případů zpracování osobních údajů, ke kterému může dojít a dochází v pracovněprávní praxi, a zadruhé konkrétně přiblížit tři vybrané problematické příklady. První je zodpovězení otázky oprávněnosti vyžadování určitých informací...
|
|
|
Ochrana osobních údajů podle GDPR se zaměřením na pracovněprávní vztahy a biometriku
Tkadlec, Matěj ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ PODLE GDPR SE ZAMĚŘENÍM NA PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY A BIOMETRIKU ABSTRAKT Tato rigorózní práce se věnuje velmi komplexní a právně složité problematice ochrany osobních údajů v období od nabytí účinnosti GDPR, tedy od května 2018 nadále. Přijetí tohoto nařízení o ochraně osobních údajů lze jistě označit za jeden z nejvíce zlomových momentů v historii evropského zákonodárství, neboť nikdy předtím neexistoval natolik rozsáhlý unifikační předpis, který by všechny členské státy donutil takto svébytnou oblast regulovat naprosto stejným způsobem. Již jen z toho důvodu se jak před nabytím účinnosti GDPR, tak po tomto okamžiku na téma ochrany osobních údajů vedou bohaté diskuze, neboť dotčené nařízení přineslo mnoho významných změn, které předtím na poli ochrany osobních údajů neměly obdoby. Účelem této statě přitom nebylo komplexně pojednat o všech těchto nových institutech, právech a povinnostech a dalších parametrech GDPR, ale zevrubně popsat pouze ty nejpodstatnější z nich a následně se zaměřit na jejich specifika v pracovněprávních vztazích, a to se zaměřením na biometriku. Z toho důvodu se druhá část práce nejdříve věnuje tomu, v jakých situacích je zaměstnavatel povinen zpracovávat osobní údaje svých zaměstnanců nebo potenciálních zaměstnanců. To proto, že zpracování osobních údajů v rámci...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích a ochrana oznamovatelů protiprávních jednání
Podlešák, Pavel ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích a ochrana oznamovatelů protiprávních jednání Abstrakt S rozvojem technologií na přelomu tisíciletí přišel i nárůst v počtu zpracování osobních údajů, což si vyžádalo podrobnější legislativní úpravu. Ta je důležitá především s ohledem na pracovněprávní vztahy, ve kterých zaměstnavatel musí osobní údaje svých zaměstnanců zpracovávat z důvodu zákonných povinností, nebo se může rozhodnout pro zpracování z vlastního rozhodnutí a zpracování založit na svém oprávněném zájmu či souhlasu zaměstnance, čemuž zaměstnanec vzhledem ke svému podřízenému postavení jen stěží odolá. Cílem této práce je rozebrat základní pojmy, zásady a právní tituly zpracování osobních údajů a poukázat na některé aspekty jejich aplikace v pracovněprávních vztazích. K dosažení tohoto cíle autor využívá mezinárodní, evropskou i národní právní úpravu a množství odborné literatury, článků, internetových zdrojů, dokumentů Úřadu pro ochranu osobních údajů a dokumentů WP29 a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Na podporu svých tvrzení pak využívá evropskou a národní judikaturu. První část práce je věnována právním pramenům ochrany osobních údajů (a soukromí) na mezinárodní, evropské a národní úrovni. Druhá část práce je zaměřena na působnost právní úpravy a některé základní pojmy, jejichž...
|
|
|
Dohled a etika
Slavíček, Daniel ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce se věnuje tématu dohledu. Snaží se odpovědět na otázku, do jaké míry žijeme ve společnosti, kterou je možné charakterizovat jako společnost dohledu. Za tímto účelem definuje, co pojem dohled znamená, jaký je historický vývoj dohlížení, jaké teorie tento fenomén relevantně popisují a v jakých oblastech se s ním můžeme setkat. Jsou zde představeny hlavní teorie multidisciplinárního oboru dohledových studií, který se rozvíjí zejména posledních dvacet let. Z dohledových technologií je pak věnována zvláštní pozornost kamerovým systémům. Zároveň se tato práce zaměřuje na etická úskalí a dopady, které s dohledem souvisí, tj. na problematiku soukromí, diskriminace, sociálního vyloučení, transparentnosti a odpovědnosti.
|
|
|
Ochrana osobních údajů se zaměřením na jejich zpracování a ochranu v civilním letectví
Hodek, Jan ; Svoboda, Pavel (oponent)
Ochrana osobních údajů se zaměřením na jejich zpracování a ochranu v civilním letectví Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku právní úpravy ochrany osobních údajů EU, přičemž se pokouší tuto problematiku reflektovat v rovině civilního letectví s důrazem na obchodní leteckou dopravu. Právě v rámci obchodní letecké dopravy totiž dochází v civilním letectví ke zpracování největšího množství osobních údajů a k nejvyššímu počtu operací prováděných s osobními údaji. Cílem diplomové práce je především popsat jednotlivá zpracování osobních údajů v civilním letectví a zhodnotit, zda GDPR představuje pro letecké dopravce a civilní letectví nepřekonatelnou právní překážku pro provozování dané činnosti, nebo se jedná pouze o další komplikovaný právní předpis, ke kterému musí přihlížet letečtí dopravci a další subjekty pohybující se v civilním letectví. První kapitola diplomové práce se stručně věnuje historii ochrany osobních údajů, resp. uvádí některé její historické a současné prameny právní úpravy. Následně první kapitola představuje některé právní instituty ochrany osobních údajů a upozorňuje na kontinuitu a diskontinuitu GDPR s předchozí právní úpravou. Druhá kapitola diplomové práce stručně seznamuje s problematikou právní úpravy civilního letectví a popisuje vztahy mezi touto právní úpravou a...
|
|
|
Ochrana osobních údajů
Nutilová, Helena
Primárním cílem dizertační práce je podat komplexní rozbor problematiky ochrany osobních údajů v České republice s přihlédnutím k regulaci v EU. Sekundárním cílem práce je zkoumání historické geneze a obsahových zdrojů předmětné problematiky. Základní informační zdroje, z nichž práce čerpá, představují právní předpisy, judikatura soudů, úřední dokumenty a česká a zahraniční odborná literatura. V rámci dosažení sledovaných cílů využívá práce metody, jež jsou aplikovatelné v oblasti právní vědy. V největší míře je uplatněna metoda deskripce (včetně klasifikace), analýzy a syntézy. Dizertační práce sestává ze sedmi kapitol. Po krátkém úvodu následuje svým charakterem spíše sociologické pojednání o významu ochrany osobních údajů ve 21. století. Ochrana osobních údajů představuje v současnosti aktuální téma s ohledem na prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií, ke kterému dochází od druhé poloviny 20. století, intenzivněji pak od počátku 21. století. Nové technologie umožňují shromažďování osobních údajů v širokém měřítku, přičemž zásahy do soukromí způsobené neoprávněným zpracováním osobních údajů mohou být přitom nevratné. Materiálně-historický zdroj ochrany osobních údajů představuje ochrana soukromí. Soukromí lze vymezit jako subjektivně vnímanou představu o autonomní sféře života...
|
host ::
RSS.