|
|
Wagner Group and Opportunism in Russian Foreign Policy: Case Studies of the Central African Republic (CAR), Libya, and Mozambique
Strong, Christopher ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Geopolitical Studies Master's Thesis Wagner Group and Opportunism in Russian Foreign Policy: Case Studies of the Central African Republic (CAR), Libya, and Mozambique Abstract This research paper concerns Russian foreign policy and the tools it uses to accomplish its objectives. More specifically, the research is focused on the secretive private military company (PMC) Wagner Group. Wagner Group has been deployed around the globe to further the interests of Russia and is a key tool in Russia's opportunistic foreign policy. This paper seeks to answer the research question: At what point does the risk for Russia become too high to maintain the deployment of Wagner Group in a foreign country? Answering this research question will help academics and policymakers further understand the use of Wagner Group by the Russian government. Wagner Group is meant to be low risk to Russia. Previous research is sparse and often covers many deployments of Wagner Group. In contrast, this paper focuses on three case studies that allow for a more in- depth approach - Wagner Group in the Central African Republic (CAR), Libya, and Mozambique. Using qualitative analysis this paper discerned that in its use of Wagner Group, Russia will...
|
|
| |
|
|
Operation Odyssey Dawn: President Obama's decision-making process
Buriánek, Petr ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Intervence do Libye představuje anomálii v rámci prezidentství Baracka Obamy během jeho osmi let ve funkci. Tato diplomová práce analyzuje rozhodovací proces vedoucí k tomuto bezprecedentnímu kroku. Cílem této analýzy je prozkoumat vliv některých prezidentových poradců a spojenců na jeho rozhodnutí za použití Bureaucratic Politics Model Grahama Allisona. Data pro tuto studii byla čerpána z veřejných projevů Prezidenta Obamy, memoárů některých členů administrativy a akademických sekundárních zdrojů. Po představení obecného kontextu tato diplomová práce blíže zkoumá vybrané období od 15. února do počátku Operace Unified Protector 31. října. Tento časový úsek čtyřiceti pěti dní je dále rozdělen do přehlednější analýzy dle týdnů s použitím metody process tracingu. Vývoj v samotné Libyi je propojen se změnami přístupu v Americké administrativě a měnících se spojenectví mezi členy prezidentského poradního týmu. Bureaucratic Politics Model je využit k analýze specifických taktik použitých Americkými představiteli k prosazení jimi preferovaného scénáře. Studie také testuje aplikovatelnost několika nových metodologických přístupů v rámci Bureaucratic Politic Model jako perspektivu palácové politiky, individuálních vyjednávacích výhod versus organizačních vyjednávacích výhod a vliv spojeneckých států jakožto...
|
|
|
Komparace rozhodovacích procesů NATO a EU o intervenci v Libyi
Černá, Marina ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparováním připravenosti a akceschopnosti organizací NATO a EU rozhodnout o účasti v intervenci na příkladu krize v Libyi. Cílem je zkoumat, proč EU nedokázala vytvořit společný plán pro intervenci v Libyi, a co naopak udělalo NATO jinak, aby mohlo později převzít velení nad intervencí. V rámci těchto dvou organizací se práce zaměřuje na jejich členské státy, a to, jak ovlivnily rozhodovací proces. V EU jsem se soustředila na Francii, Velkou Británii a Německo. První dvě země jsou zkoumány jako aktéři, kteří intervenci prosazují a zaměřuji se na jejich společnou spolupráci a rozdílný postoj k práci pod velením NATO. Zatímco představitelé Velké Británie uvítali sjednocení operace pod velení aliance, zástupci Francie se v tomto směru zdráhali. Německo je v práci uvedeno, jako aktér s odlišným výsledkem rozhodovacího procesu, který vedl k odmítnutí a kritice intervence. Německé odmítnutí je popsáno jako jeden z faktorů, proč se EU nezúčastnilo a neřídilo intervenci. V rámci NATO se věnuji Spojeným státům, jejich rozhodovacímu procesu a jejich vlivu na převzetí intervence aliancí. Analyzuji, jakým způsobem došlo k tomu, že se Spojené státy rozhodly zaujmout v Libyjské krizi druhořadou roli a přenechat vedoucí úlohu evropským zemím. Komparace je provedena na základě...
|
|
|
Germany's commitment to CSDP operations: comparing the cases of the DRC and Libya
Westenberger, Kay Louise ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
This thesis analyses Germany's commitment to multilateral military operations. Following the research question why Germany participates in some multilateral military operations but not in others, Germany's respective decision-making process regarding troop deployment in the DR Congo in 2006 on one hand and military non-engagement in Libya 2011 on the other hand is traced. By contrasting the concept of strategic culture with a purely rational assessment of the factors of alliance politics, risk-analysis and military feasibility of the operations, the decisiveness of taking into account Germany's strategic culture to explain deployment decisions is stressed. Neither is there a lack of external pressure for German military participation in the case of Libya, nor is the military operation in the DR Congo decisively less risky or militarily more feasible. Rather, Germany's multilateral and anti- militaristic strategic cultural strands affect its decision-making. Next to demanding a thorough justification and legitimization of any military engagement, two red lines for military deployment can be identified. First, Germany refuses to act unilaterally and displays a high reluctance towards military engagement outside the multilateral framework of the UN, NATO or EU. Secondly, Germany rejects to engage in...
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
|
Vztah Spolkové republiky Německa k intervenci v Libyi
Janatková, Karolína ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem Spolkové republiky Německa k intervenci v Libyi. Cílem této diplomové práce je přinést odpověď na otázku: "Proč Německo nepodpořilo intervenci v Libyi?". Německo bylo poté, co se zdrželo hlasování o rezoluci č. 1973, kritizováno za nepokračování v trendu ochrany lidských práv. Odmítnutím intervence SRN opět potvrdila, že je stále velmi skeptická vůči zapojení svých vojenských prostředků v zahraničí. Hlasování Rady bezpečnosti bylo milníkem nejen v dějinách Německa, ale také v dějinách mezinárodního společenství, neboť to bylo poprvé, kdy dala Rada bezpečnosti OSN souhlas k použití vojenské síly proti fungujícímu státu s výslovným cílem chránit civilní obyvatelstvo. Tato diplomová práce je zpracována formou jednopřípadové studie, prostřednictvím které autorka zkoumá velmi specifickou situaci, kdy se Německo v roce 2011 rozhodlo zdržet se hlasování o intervenci do Libye. Teoretická část práce vychází z konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů, dále je věnována pozornost pojmům: civilní mocnost, multilateralismus, kultura zdrženlivosti a důraz na ochranu lidských práv. Tyto pojmy jsou charakteristickými znaky německé zahraniční a bezpečnostní politiky. Teoretická část práce se rovněž zabývá definicí konceptu Responsibility to Protect. Cílem této práce je...
|
|
|
Budoucnost odpovědnosti za ochranu po zkušenostech v Libyi a Sýrii
Komm, Tomáš ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem Odpovědnosti za ochranu (R2P) a zaměřuje se na otázku, jaké jsou vyhlídky konceptu po konfliktech Libyi a Sýrii. Koncept R2P vznikl v roce 2001 jako reakce na genocidu ve Rwandě a Srebrenici a snaží se přinést odpověď na otázku, jak reagovat na situaci, kdy na území suverénního státu dochází k páchání zločinů dle mezinárodního práva a stát není těmto zločinům schopen zabránit. Práce zkoumá první použití konceptu během zásahu vojsk NATO v Libyi a důvody, proč k jeho použití nedošlo v podobné situaci v Sýrii. Zabývá se rovněž debatou, která se o konceptu vedla na mezinárodní půdě po zkušenostech z těchto konfliktů a představuje návrhy, které se v této debatě objevily a které se snažily koncept dále posunout a upravit. Zabývá se tak brazilským návrhem Responsibility while protecting, otázkou přijetí kritérií zásahu dle R2P, tématem monitoringu a odpovědnosti zasahujícího, tzv. Responsibility not to veto a problematikou omezení užívání práva veta ze strany stálých členů RB OSN, otázkou zapojení Valného shromáždění OSN do rozhodování o R2P, problematikou prevence a tématem využití jednostranných opatření bez použití síly v rámci konceptu R2P. Právě jednostranná opatření bez použití síly přitom považuje autor za naději pro koncept, který podle jeho názoru před sebou jinak...
|
|
|
Arabské jaro pohledem médií
Houšková, Lenka ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Žáková, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje událostem spojeným s Arabským jarem, a to v letech 2011 a 2012 v Egyptě, Libyi a Sýrii. Zabývá se rolí médií a tím, jak vybraná média o nejdůležitějších událostech informovala. Předkládá poznatky z mediální teorie a dále přehled průběhu Arabského jara v daných třech zemích. Třetí část je věnována roli tradičních médií během Arabského jara, a to panarabských televizních stanic i domácích médií, a také nových médií, zejména sociálních sítí. Čtvrtá část diplomové práce analyzuje, jak články z pěti zpravodajských internetových serverů z USA, Velké Británie, Ruska, Číny a Indie informovaly o vybraných událostech Arabského jara v Egyptě, Libyi a Sýrii.
|
|
|
Vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a její projevy v civilních misích
Valeš, Jan ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Tato bakalářské práce předkládá analýzu vnější činnosti institucí EU. Pokusil jsem se určit míru praktického naplňování SZBP v postlisabonském období. Pro analýzu uplatňování SZBP v praxi jsem zvolil případy dvou afrických zemí, Libye a Nigeru. Vnější činnost EU prošla dlouhým a nesnadným vývojem. Až Lisabonská smlouva označuje veškeré zahraniční aktivity EU jako vnější činnost Unie a vymezuje jim společné cíle. Podstata SZBP vychází z konsenzuálních jednání na mezivládní úrovni, kde se střetávají partikulární zájmy jednotlivých členských států. Závěrečná část práce dokládá, že nové instituce vzniklé Lisabonskou smlouvou plní svoji roli ve vnější činnosti EU, například tím, že vydávaly prohlášení, svolávaly zvláštní mezinárodní konference, spolupracovaly s ostatními mezinárodními a regionálními partnery. Závěrem lze konstatovat, že se EU pokouší i nadále řešit problémy nejen v afrických zemích a tím dosáhnout žádoucího efektu společenskopolitické stabilizace v jednotlivých regionech a tak zajistit bezpečnost vnějších hranic.
|
host ::
RSS.