|
|
Lexicographical Treatment of the Musical Terminology - Verbs in Focus
Suchánková, Eva ; Šemelík, Martin (vedoucí práce) ; Vachková, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracování sloves z oblasti odborného hudebního názvosloví podle lexikografického rastru pro německo-český slovník hudební terminologie, který bude k dispozici v podobě online databáze do konce roku 2014. Při zpracovávání sloves jsem použila mj. empirickou metodu spočívající v rešerši v internetových jazykových korpusech, kde byly vyhledávány relevantní příklady použití sloves. Jedním z hlavních aspektů, kterým se práce věnuje, je určení množiny slovesných hesel, které budou do databáze zařazeny. Při výběru sloves byl hlavním zdrojem Duden Universal Wörterbuch (DUW), jehož makrostruktura se ve věci inventarizace německých hudebních termínů ukázala jako nedostatečná. Proto byla množina sloves určených ke zpracování rozšířena o další hesla.
|
|
|
Česká lexikografie 15.století
Voleková, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Mgr. Kateřina Voleková Česká lexikografie 15. století Czech Lexicography of the 15th Century Abstrakt Disertační práce se věnuje vývoji české středověké lexikografie. Na základě výzkumu bohatého rukopisného materiálu čítajícího přes 350 položek popisuje vývoj české lexikografie od českých glos v cizojazyčných textech ke vzniku prvních latinsko-českých slovníků a rozkvět české lexikografie v 15. století se zaměřením na překladová lexikografická díla latinsko-česká, česko- latinská a vícejazyčná. Pozornost je věnována též nečetným českým výkladovým slovníkům. Vysoké množství různorodých lexikografických památek je roztříděno podle formálních a obsahových kritérií. Z hlediska formy a makrostruktury rozlišujeme české glosy v latinském a latinsko-německém slovníku, překladový slovník s češtinou jako jedním z překladových jazyků, slovník uspořádaný abecedně (alfabetář) a věcně (nomenklátor) a neuspořádaný slovník. Z hlediska obsahu dělíme texty na rozsáhlé slovníky pokrývající co největší část slovní zásoby a krátké slovníčky zaměřené na určitou úzkou část slovní zásoby. Lexikografické památky jsou v práci uvedeny se stručným popisem, který je u vybraných textů, především krátkých a dosud nevydaných, doplněn jejich transkribovanou edicí. Součástí práce jsou sondy do pravopisu a jazyka staročeských...
|
|
|
Lexical elements of National Socialist language and their lexicographic treatment
Kolář, Daniel ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Hejhalová, Věra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lexikálními prvky německého jazyka doby nacismu a má za cíl prozkoumat jejich lexikografické zpracování. V teoretické části jsou předně nastíněny základní historické souvislosti mezi jazykem, lexikografií a politickým režimem a vysvětluje se vliv politiky na jazyk na základě tří historických příkladů, z nichž nejdůležitějším je jazyk Třetí říše. U jazyku Třetí říše jsou dále vysvětleny přístupy k jazyku a k péči o jazyk ze strany NSDAP. Teoretická část je zakončena charakteristikou a přehledem nejdůležitějších lexikografických projektů realizovaných v době nacismu. Praktická část je zaměřena na současné lexikografické zpracování určitých vybraných lexémů, které byly nejhojněji používány v době nacismu. Toto zpracování vychází především ze srovnání jejich tehdejších a současných významů a jejich zastoupení v současných diskursech. Diskursy jsou analyzovány pomocí korpusových metod vyvinutých v Institutu pro německý jazyk v Mannheimu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Teoretické problémy španělské lexikografie
Johnová, Barbara ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Diplomová práce Teoretické problémy španělské lexikografie seznamuje čtenáře s úskalími tvorby obecných výkladových slovníků. Práce má dva hlavní cíle. Prvním cílem je shrnout nejčastější lexikografické problémy a pokusit se nalézt jejich uspokojivá řešení v praxi na základě analýzy významných odborných studií zabývajících se touto problematikou. Tyto problémy jsou v práci rozčleněny do dvou skupin podle toho, zda se vztahují k makrostruktuře (souhrnu slovníkových hesel), či mikrostruktuře (souboru informací o heslovém slově). Pokud jde o makrostrukturu, hlavním problémem je volba kritérií pro výběr slovníkových hesel. V současné deskriptivní lexikografii se jako stěžejní jeví kritérium četnosti výskytu lexikální jednotky v jazykovém úzu. Do makrostruktury obecných výkladových slovníků by obecně neměla být zařazována vlastní jména, své místo by v ní naopak měly mít produktivní afixy a afixoidy, frazeologické jednotky s vysokou úrovní idiomatičnosti, zkratky a často užívané neologismy. Práce se věnuje i problému rozlišení případů homonymie a polysémie a jeho důsledkům pro lexikografickou praxi. Kapitola věnovaná mikrostruktuře se pak soustředí především na problematiku formulace lexikografické definice, přičemž požadavek její srozumitelnosti pro uživatele je nadřazen požadavkům ostatním. Práce...
|
|
|
Francouzská deminutiva v lexikografické tradici (16.-18. století)
Šikýřová, Barbora ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tendencemi ve vývoji deminutiv ve francouzských slovnících mezi lety 1539 a 1787. V tomto období se vyvíjí jak nově vznikající disciplína francouzské lexikografie tak i samotný francouzský jazyk. Deminutiva spadají do množiny slov, která byla v průběhu 17. století deklasifikována a byla ohodnocena jako nevhodná pro promluvu počestného člověka - "honnte homme", i přestože se v předchozím století těšila relativní oblibě. Na základě rešerší v sedmi lexikografických dílech (ve slovnících Roberta Estienna, Jeana Nicota, Randla Cotgrava, Pierra Richeleta, Antoina Furetira, Francouzské akademie a Abbého Férauda) jsou představena deminutiva, která se v nich vyskytují a vzniká možnost sledování stability jednotlivých lexémů i této kategorie jako celku. Setkáme-li se ve slovnících konce 17. a 18. století s deminutivním tvarem, jedná se často o lexikalizované deminutivum, nezávislé na původně zdrobnělém slovu. Nově také přibývá hodnocení ze stran autorů v podobě marque d'usage, které zpravidla vyčleňuje deminutivum mimo bon usage. Výskyt syntetických deminutiv, jejich následný částečný zánik a nahrazování deminutivy analytickými tak reflektuje degradaci statutu deminutivní derivace v jazyce klasické Francie a koresponduje s vývojem francouzštiny směrem k větší analytičnosti....
|
|
| |
|
|
Latinisms in contemporary German language and their lexicographic treatment in a bilingual dictionary
Hlaváčková, Michaela ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Berglová, Eva (oponent)
10. Anhang Anotace Práce se zabývá funkcí latinismů v současné němčině na základě poznatků získaných při zpracovávání hesel v rámci projektu Velkého německo-českého akademického slovníku. V konfrontaci údajů obsažených v základním jednojazyčném slovníku Duden. Deutsches Universalwörterbuch se strukturalistickou teorií centra a periferie jazyka je posuzována pozice latinismů v rámci německé slovní zásoby. Analýzy zpracovávající data získaná z německého korpusu (Deutsches Referenzkorpus), z kookurenční databanky (CCDB) vytvořené na jeho základě slouží ke konfrontaci s uvedenou premisou centrální resp. periferní pozice latinských přejímek.
|
|
|
Osmijazyčný slovník ze 16. století (rok vydání 1586) a analýza jeho slovní zásoby z hlediska tematického
Ptáčková, Vladimíra ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Šustová, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této diplomové práce byl osmijazyčný slovník z 16. století vytištěný na přelomu let 1585/1586 ze sbírek Pedagogického muzea J.A. Komenského v Praze. Slovník postrádá jakýkoli titulní list, a proto není znám původ slovníku, autor, ani jakému okruhu uživatelů měl slovník sloužit. Cílem této diplomové práce bylo pomocí překladu, analýzy témat konverzační příručky a analýzy slovní zásoby z hlediska tematického potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, zda byl slovník určen obchodníkům a cestovatelům, čemuž by nasvědčovaly malé rozměry slovníku. Teoretická část diplomové práce se zabývá lexikografií. Předkládá definici a dělení slovníků, přičemž větší pozornost věnuje slovníkům překladovým. Následuje vývoj českého slovníkářství od jeho počátku až do současnosti. S ohledem na to, že součástí slovníku je i konverzační příručka, zabývá se teoretická část i tímto tématem. Dále je představen život v 16. století s cílem přiblížit dobu, ve které slovník vznikal. Praktická část vyvrátila hypotézu, že měl slovník sloužit pouze obchodníkům a cestovatelům. Z výsledků, které přinesla tato diplomová práce, vyplynulo, že slovník byl zamýšlen pro široký okruhu uživatelů, což potvrzuje samotný úvod slovníku a všeobecná slovní zásoba obsažená ve slovníkové části. Podle výběru témat v konverzační příručce je...
|
host ::
RSS.