|
|
Proměny identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století: Podprůhon a Nové Kladno
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje studiu identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století, konkrétně Podprůhonu a Novému Kladnu. V práci je zmíněn historický vývoj všech kladenských dělnických čtvrtí, ale hlavní část práce analyzuje coby prototypické příklady právě Podprůhon a Nové Kladno. Byť jsou obě čtvrti blízko sebe, zaznamenaly zcela odlišný vývoj: Nové Kladno bylo transformováno v sídliště, Podprůhon nechán přirozenému, postupnému vývoji. Nezbytnou součástí práce je vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Na podkladě rozhovorů s rezidenty zkoumaných čtvrtí a anketního šetření s nerezidenty se analyzuje vztah lidí k oběma lokalitám, dále též jakým prvním dojmem obě lokality působí a zda se tyto závěry liší s ohledem na věk respon- dentů. Výsledky jsou dány do kontextu s dobovými plánky i literárními a audiovizuálními díly, což umožňuje detailní popis identity obou míst. Zdá se, že Nové Kladno vlivem své transformace přišlo o svou identitu a novou si dosud nevybudovalo, zatímco Podprůhon si svou identitu zachoval, i navzdory tomu, že se z něj v 80. letech 20. století stala vyloučená lokalita. Jelikož čtvrtí s podobnými osudy vzniklo v Česku ve 2. polovině minulého století relativně mnoho, lze dílčí in- terpretace z práce zobecnit jakožto případové studie transformace industriálního...
|
|
|
Průmyslové dědictví Kladna
Rojková, Veronika ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Průmyslové stavby a podniky patří neodmyslitelně ke tváři středočeského města Kladna. Prostřednictvím terénního průzkumu je v práci zachycen současný stav kladenských industriálních památek i zmapována jejich historie. Použity jsou pouze konkrétní případy, které jsou zapsány mezi technické památky a jsou zajímavé jak z historického, tak urbanistického či technického hlediska. Díky zachycení historické i současné situace vznikl ucelený pohled na technické památky v dané oblasti a současně došlo k seznámení se s přístupem a pohledem společnosti na industriální dědictví. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje úvodu do problematiky a vysvětlení základních pojmů. Druhá část se zaměřuje na historii hutnictví a hornictví na Kladensku a také se věnuje hlavním památkám, kde kromě jejich historie je zmíněn i současný stav. Třetí oddíl zachycuje současné využití památek, hledá inspiraci v České republice i v zahraničí, jak s nevyužívanými objekty naložit a nakonec i mapuje aktivity, které mají pomoci upoutat zájem veřejnosti o technické památky a především pomoci samotným památkám. V závěru jsou pak shrnuty hlavní myšlenky a závěry práce. Hlavním cílem práce bylo přiblížit jedno z měst s průmyslovou historií, zachytit a vyjádřit hodnotu průmyslového dědictví a zvážit nárok technických staveb...
|
|
|
Metodika klasifikace a hodnocení průmyslového dědictví z pohledu památkové péče - vodní hospodářství
Caletka, Martin ; Dráb, Aleš ; Dzuráková, Miriam ; Forejtníková, Milena ; Hronek, David ; Hudcová, Hana ; Julínek, Tomáš ; Račoch, Radka ; Rozkošný, Miloš ; Kuča, Karel ; Borovcová, Alena ; Drnek, Kryštof ; Kolka, Miroslav ; Matěj, Miloš ; Ryšková, Michaela ; Urbánek, Radim ; Frajer, Jindřich ; Létal, Aleš ; Pavelková, Renata ; Kotari, Sixtus Bolom ; Sviták, Zbyněk ; Vyskočil, Aleš
Plný text:  PDF
|
|
|
Konverze bývalé textilní továrny Larisch a synové v Krnově
Illéš, Juraj ; Deferová, Michaela (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá konverziou areálu bývalej textilnej továrne Larisch a synovia v Krnove. Urbanistický návrh areálu prináša reinterpretáciu koridoru mlynského náhonu a vznik atraktívnych verejných priestranstiev prepojených s areálom zámku a historickým jadrom mesta. V dnes nevyužívaných historických objektoch sú navrhnuté nové funkcie. Objekty bývalej pradiarne a skladu sú konvertované na administratívne a obytné priestory. Objekty bývalej dezinatúry a výrobnej haly zastrešujú priestory múzea textilného priemyslu. Architektonické riešenie sa snaží zachovať pôvodné historické hodnoty jestvujúcich objektov a prostredníctvom navrhovaných dostavieb vniesť do areálu novodobý architektonický výraz rešpektujci industriálny charakter miesta.
|
|
|
BRNO - ŠPITÁLKA_SMART CITY
Šmídová, Lucie ; Grůza, Lukáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá budoucí chytrou čtvrtí na Špitálce v Brně – Zábrdovicích. Chytrá čtvrť bude sloužit jako pilotní čtvrť pro ověření stanovení cílů, které plynou z vize pro strategii #brno2050. Jedním z hlavních motivů je aktivace území chytré čtvrti pomocí reálných aktuálních zásahů, které mohou nastartovat vývoj nejen tohoto území, ale mohou mít pozitivní dopad na celou lokalitu. Cílem diplomové práce je přispět k přípravám pro revitalizaci městské čtvrti a nastínit tak možné alternativy etapizace rozvoje, způsobu aktivace území a dočasného využívání během realizačního procesu. Dále přispět k diskuzi týkající se spolupráce veřejného sektoru se soukromým, komunitního plánování v našem prostředí a možností alternativního financování projektů. Navržená taktika odpovídá místnímu významu, vychází ze současných hodnot a směřuje k udržitelnému urbanizačnímu procesu neustále se utvářejícího městského prostředí. Práce analyticky vychází ze současných kritérií urbánního prostředí generovaného investicemi kapitalistické společnosti. Návrhem je zaměřena na oblasti týkající se performativního plánování neboli experimentální formu tzv. plánování zdola nahoru a podporuje principy Smart City.
|
|
|
The Adaptation of Industrial Heritage in the Context of Existing Urban Structures
Struhařík, Daniel
Na základě kolektivní případové studie je provedena komparace dvou průmyslových areálů – brněnského textilního komplexu Vlněna, jenž byl zdemolován, a curyšského pivovaru Löwenbrau, který byl díky konverzi a doplnění soudobé vrstvy přestavěn na životaschopný celek s byty, kancelářemi a výstavní galerií. Zásadní rozdíl byl nalezen ve zcela odlišném přístupu veřejného sektoru, a to zejména v principu územního plánování. Díky dlouhodobé strategii, určení kvalit a potenciálu na základě diskuze s developery a participaci ostatních subjektů dochází v Curychu k oživení industriální čtvrtě při zachování stop minulosti. Brněnský příklad je opačný. Způsob plánování, jenž je závislý na zónování, je příčinou rozvoje města, při němž nejsou zachovávány stávající kvality. Dalším důvodem je postoj Národního památkového ústavu. Ve svých rozhodnutích nebere v potaz komplex areálu jako celek, jenž je odkazem rozvoje moravské metropole a zároveň součástí průmyslového dědictví.
|
|
| |
|
|
MERINA 2.0
Ambrosová, Katarína ; Goluchová, Martina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanistická a strategická studie se zabývá možnou transformací vybrané post-industriální brownfieldové lokality v blízkosti jádra města v Trenčíně. Důraz je kladen na areál bývalého textilního závodu Merina, který má potenciál stát se novým polyfunkčním centrem. Práce se věnuje jeho prostorové restrukturalizaci a hledání nové funkční náplně.
|
|
|
Územní studie využití aktuálního rozvojového území Dolní Vítkovice, Ostrava
Vlach, Jan ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Předmětem této práce je prostor navazující na Dolní oblast Vítkovice, památkou Evropského kulturního dědictví ve městě Ostravě, Moravskslezký kraj. Tato práce se soustředí na zpřístupnění lokality pro všechny druhy dopravy, překonání přírodních a zejména člověkem vytvořených bariér a zároveň prozkoumává možnosti intenzivního zastavění s ohledem na průmyslovou minulost místa. To vše v kontextu postindustriálního města se zmenšující se a stárnoucí populací.
|
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Pešková, Lucie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konverzí areálu bývalého textilního závodu Mosilana v Brně-Obřanech. Cílem bylo navrhnout nové textilní muzeum v rámci dominanty areálu, někdejší přádelny, a oživit celou přilehlou lokalitu, aby se znovu otevřela lidem - jak místním, tak turistům. Vyjímečnost místa spočívá industriální atmosféře a jedinečnosti ostrova, na kterém se celý areál rozprostírá. Podrobnou analýzou okolí, potřeb a možností městské části jsem dospěla k celkovému programu a náplni areálu, zkoumáním typologie úspěšných textilních muzejí v zahraničí vznikla náplň muzea textilu. Návrh navrací život krásnému ostrovnímu areálu, v kontrastu s industriální minulostí je místo široce ozeleněno a upraveno do volnočasové parkové podoby. Kromě textilního muzea se zde nachází společenský sál, energetická expozice s původní Kaplanovou turbínou, cyklopoint a bistro.
|
host ::
RSS.