|
|
Starověké základy utopiky a filosofický utopismus ve vybraných spisech
Dolák, Lubomír ; Hlaváčková Fleischerová, Andrea (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Rozbor a reflexe vybraných utopických spisů s cílem představit utopii jako naději pro společnost o možnosti existence lepších světů, i jako cenný historický pramen z období, ve kterých žili jejich autoři. Představení utopie jako fiktivního, umělého místa s ideálním společenským zřízením, přisouzeným mu jejich autory, a zaměření se, s použitím sondy osobního výběru, zejména na společenské uspořádání, majetek a náboženství v těchto "ideálních" státech. Podání uceleného a přehledného zpracování celé tématiky od její obecné charakteristiky, přes rozbor vybraných spisů až po závěrečnou reflexi. Stručná charakteristika obsahu práce: "Fantastická plavba korábem emocí a rozumu pod kormidlem dávných filosofů po rozlehlých oceánech kritiky společenských poměrů do nitra ideálních států."
|
|
|
Role supervizorů v zařízení sociálních služeb z pohledu vedoucích pracovníků
JESTŘÁB, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá očekávanou rolí supervizora v zařízeních sociálních služeb. Cílem této práce bylo zmapování očekávané role supervizora z pohledu vedoucích pracovníků sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. První kapitola uvádí čtenáře do kontextu poskytování sociálních služeb v souladu s aktuální legislativní úpravou a zvláštní prostor je zde věnován sociální službě "domov se zvláštním režimem" a jeho cílové skupině. Dále je zde rozebírán pojem "pomáhajících profesí" a jejich uplatnění v sociálních službách. Druhá kapitola teoretické části se zaobírá supervizí a jejím pojetím v sociální práci. V části věnované supervizi je tento proces definován, jsou zde uváděny cíle a funkce či druhy a formy, opomenut nezůstává ani supervizní kontrakt. Část věnovaná supervizorovi pojednává o jeho odborné způsobilosti a osobnostních předpokladech. Poslední z tří kapitol teoretické části detailně probírá kritéria hodnocení supervizora ve smyslu osobnostních předpokladů, dojednávání supervizního kontraktu, etických a morálních aspektů, vzdělání a odborných předpokladů, přímého řízení a vedení supervize, vedení dokumentace a sdělování získaných poznatků. Empirická část již zkoumá očekávanou roli supervizora z pohledu vedoucích pracovníků. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaká je očekávaná role supervizora z ohledu vedoucích pracovníků?" Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny následující čtyři dílčí výzkumné otázky: Jaké osobnostní předpoklady ovlivňují kvalitu supervizora? Jaké předpoklady by měl splňovat supervizor po odborné stránce ve smyslu vzdělání? Jak vypadají optimálně formální náležitosti supervize? Jak by měl vypadat výstup ze supervize? Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní výzkumné strategie, ke sběru dat byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucími pracovníky sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích. První fází byl předvýzkum a druhou fází pak samotný výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven za užití kvótního výběru a tvořilo jej deset informantů. Z výzkumu vyplynulo, že u osobnostních předpokladů jsou kladně hodnoceny komunikační schopnosti a schopnost vciťování se do druhých. Naopak nežádoucí je arogance, autoritativnost, zesměšňování, sebestřednost nebo impulzivita. Lépe přijímaný je supervizor mužského pohlaví, který dosáhl alespoň středního věku. Supervizor by si měl uvědomovat, že disponuje při vedení supervizí mocí a vědomě by ji zneužívat neměl. Dále z bádání vzešlo, že pokud je od supervizora očekáváno mimo osobnostní předpoklady vzdělání, pak je to vysokoškolské v oboru psychologie, sociální práce, andragogika či sociologie. Supervizní výcvik má dopomoci supervizorovi k vyšší profesionalitě a psychoterapeutický výcvik má přispět k tomu, aby pracoval odborněji. Zjištěno bylo též, že většina zařízení uzavírá supervizní kontrakt na dobu jednoho roku a následně jej povětšinou prodlužuje. V kontraktu specifikuje zejména platební podmínky a mlčenlivost. Ze získaných dat lze dále konstatovat, že supervize má probíhat optimálně jednou za tři měsíce, a to ve formě kombinace individuálních a skupinových supervizí. Probíraná by měla být primárně témata pracovní zejména na úrovni intepresonálních vztahů. Zařízení hodnotí pouze samotný průběh supervize a její dopad, nikoli supervizora. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, následně doslovně transkripčně přepsány a zpracovány metodou vytváření trsů. Trsy posléze byly zakódovány a rozděleny do obecnějších kategorií. Výsledky mohou posloužit zařízením, ve kterých výzkum probíhal, při dojednávání očekávané role supervizora.
|
|
|
Junák - český skaut? K ideovým kořenům českého skautingu.
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Práce je zamřena na období vzniku a formování českého skautingu. Z důvodu malého dochování pramenů archivní povahy bylo pro práci využito hlavně tištěných pramenů. Postupoval jsem hlavně metodou textologické a komparativní analýzy. Nejprve je věnován prostor historii světového a českého skautingu. Pro určení oblastí, kde se anglický a český skauting lišil, byly porovnány dvě základní příručky: Scouting for Boys pro anglické prostředí a Základy junáctví pro české. Na základě komparace byly určeny tři oblasti, ve kterých jsem se recepci skautské metody věnoval. Jedná se o skautský hodnotový systém, vztah k národu a státu a poměru k organizaci Sokol. V práci též byly zpracovány výsledky mezinárodního průzkumu týkající se doby vzniku skautingu v evropských zemích a následné srovnání s českými zeměmi. Na konci práce jsou umístěny tři přílohy tři přílohy: biografické medailonky zmíněných osob, edice skautských zákonů a vyplněné dotazníky z průzkumu.
|
|
|
Umění myšlenky. Teorie konceptuálního umění.
RADOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou konceptualismu ve vizuálním umění. Představuje jeho základní myšlenky a aplikuje je na vybrané klasické estetické koncepce (Šklovského metoda ozvláštnění). Dále uvádí tři autory konceptuálního umění, na jejichž tvorbě ukazuje využití teorie v praxi. Poté se přesouvá k uměleckému hnutí, které naopak s principy tvorby konceptuálního umění nesouhlasí (spor mezi Stuckistickým hnutím a konceptuálním uměním, malba x koncept). Nakonec objasňuje vztah a vzájemnou blízkost mezi konceptualismem a filosofií.
|
|
|
Představa a realita domova u bezdomovců na území města Plzně
Moulisová, Eva ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
(česky) Diplomová práce pojednává o problematice bezdomovectví. Je jakousi sondou do života lidí bez domova. Cílem této práce je zmapovat představu a realitu domova u bezdomovců. Zjistit, jak žijí, jaké mají vztahy se svou rodinou, mezi sebou navzájem a v neposlední řadě zjistit jejich představy o budoucnosti. Diplomová práce je členěna na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny ústřední pojmy práce. Čtenář se zde seznámí s vývojem bezdomovectví, typologií, hlavními příčinami bezdomovectví a problémy, se kterými se lidé bez domova potýkají. Poslední část je věnována pomoci lidem bez domova. Praktická část práce se věnuje samotnému výzkumu, který byl realizován s 15 osobami bez domova prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. V rámci výzkumného šetření byla zjištěna fakta týkající se zejména pohledu lidí bez domova na možnosti bydlení.
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Jazyk, řeč a rozumění
Zajíc, Václav ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
Tato práce sleduje rozdílná pojetí poznání, jak je vypracovali George Berkeley a Immanuel Kant. V první kapitole se zaměřujeme na Berkeleyho pragmatickou interpretaci poznání, vycházející z lokalizace nepredikativních soudů do vnitřního ustrojení vnímání. Výsledkem je pojetí poznání takového, které člověku slouží k identifikaci podmínek vzniku konkrétních kombinací idejí a k jejich víceméně přesné prognóze. Zaměřujeme se ovšem především na Berkeleyho snahu vyvarovat se "ontologizujících" či "absolutizujících" pojetí "tradičních metafysických pojmů", jako jsou ,podstata', absolutní existence nejáského hmotného jsoucna apod. Ve druhé kapitole předložené práce se snažíme sledovat, jakým způsobem se proměňuje představa o poznání, pakliže jako východisko spolu s Kantem zvolíme popisný rozbor syntetických apriorních soudů, což jsou takové výroky, jejichž obsahem či propozicí je syntéza subjektu a predikátu. Ukážeme si, jakým radikálním způsobem Kant přispěl k novému pochopení metafysiky jakožto transcendentálního průzkumu možnosti poznání a jak se díky tomu proměňují význam a postavení pojmů subjektu a objektu. Ve třetí závěrečné kapitole provedeme prostřednictvím Heideggerovy fenomenologické kritiky apofantických vět završující syntézu stanovisek Berkeleyho a Kanta, abychom doložili, že každý svým...
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.