Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv biomolekul na optické vlastnosti deponovaných kvantových teček
Roček, Vojtěch ; Mravec, Filip (oponent) ; Drbohlavová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na výrobu kvantových teček oxidu titaničitého za pomoci nanoporézní masky z oxidu hlinitého a modifikaci jejich povrchu za účelem zvýšení jejich kvantového výtěžku. Práce je rozdělena do 6 základních kapitol, v nichž je provedena literární rešerše procesu výroby kvantových teček, metod analýzy a úpravy jejich povrchu a možnosti využití těchto kvantových teček v praxi. Tyto teoretické poznatky jsou poté prakticky využity při výrobě kvantových teček, analýze a modifikaci jejich povrchu, jež má za cíl zvýšení jejich kvantového výtěžku. Vyrobeny byly kvantové tečky oxidu titaničitého, na než bylo deponováno zlato a navázán glutation.Získané výsledky jsou prezentovány a diskutovány v závěru práce.
Syntéza kvantových teček pro detekci proteinů
Šibíková, Anna ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá syntézou kvantových bodiek (QDs) pre detekciu proteínov. Je rozdelená na tri hlavné časti. V prvej je písané o teórií samotných QDs, ich syntézach, funkcionalizácií, interakciách, aplikáciách v medicíne. V experimentálnej časti boli syntetizované CdTe/ZnS QDs s jadrami modifikovanými glutathionom (GSH), na ktoré sa v ďalšom kroku naviazali biomolekuly BSA a IgG pomocou crosslinkerov EDC, NHS a CDI. Výsledné látky boli v poslednej časti charakterizované fluorescenčnou spektroskopiou a kapilárnou elektroforézou. Výsledky ukazujú závislosť intenzity fluorescencie QDs na pH prostredí, koncentrácií BSA a koncentrácií IgG pri použití rôznych crosslinkerov.
Syntéza kvantových teček pro in-vivo zobrazování
Ferdusová, Helena ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této práce byly syntézy ve vodě rozpustných kvantových teček (QDs) pomocí různých prekurzorů a stabilizátorů a zjištění toxicity syntetizovaných QDs nutných pro in-vivo zobrazování. Tato práce je zaměřena na syntézy ve vodě rozpustných QDs (MPA-CdTe, MPA-CdTe/ZnS, MSA-CdTe, MSA-CdTe/ZnS, GSH-CdTe, GSH-CdTe/ZnS, TGA-CdTe, TGA-CdTe/ZnS, GSH-ZnSe a GSH-ZnSe/ZnS) a zejména na jejich toxicitu. Syntetizované QDS vyznačující se vysokou intenzitou fluorescence a záporným zeta potenciálem byly vybrány vzhledem k jejich vhodnosti pro tuto práci. Výsledné hodnoty QDs byly vyhodnoceny a u QDs s optimálními vlastnostmi (maximální intenzita, FWHM, zeta potenciál) byla dále studovaná toxicita. Toxicita QDs byla určena pomocí MTT testu na buněčné linii HEK 293, při kterém bylo podle rešerše potvrzeno, že QDs se strukturou jádro/obal jsou méně toxické než struktura jádro. Z výsledků vyplývá, že toxicita námi syntetizovaných QDs je nejnižší u MPA-CdTe (struktura jádro) a MPA-CdTe/ZnS (struktura jádro/obal).
Syntéza core/shell kvantových teček pro diagnostiku
Mihajlović, Ana ; Vaculovičová, Markéta (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá biosenzory na bázi modifikovaných polovodičových core/shell kvantových teček (QDs) pro diagnostiku. Práce je rozdělena do čtyř hlavních častí. V první se pojednává o teorii nutné k použití QDs v bioaplikacích, jsou popsané metody syntézy, modifikace, biokonjugace a aplikace QDs. V praktické časti, byly připraveny CdTe/ZnS QDs core/shell struktury u kterých byla jádra modifikována MPA, GSH a TGA. Na tyto QDs byl v dalším kroku navazován protein BSA (hovězí sérum albumin) a protilátka IgG (imunoglobulin G) za použití mediátorů CDI, EDC a NHS s cílem zvýšení afinity vůči BSA nebo IgG. Takto připravené konjugáty byly charakterizovány fluorescenční spektroskopií (Infinite M200Pro, Tecan) a kapilární elektroforézou (7100 Agilent Technologies).
Syntéza kvantových teček pro in-vivo zobrazování
Ferdusová, Helena ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této práce byly syntézy ve vodě rozpustných kvantových teček (QDs) pomocí různých prekurzorů a stabilizátorů a zjištění toxicity syntetizovaných QDs nutných pro in-vivo zobrazování. Tato práce je zaměřena na syntézy ve vodě rozpustných QDs (MPA-CdTe, MPA-CdTe/ZnS, MSA-CdTe, MSA-CdTe/ZnS, GSH-CdTe, GSH-CdTe/ZnS, TGA-CdTe, TGA-CdTe/ZnS, GSH-ZnSe a GSH-ZnSe/ZnS) a zejména na jejich toxicitu. Syntetizované QDS vyznačující se vysokou intenzitou fluorescence a záporným zeta potenciálem byly vybrány vzhledem k jejich vhodnosti pro tuto práci. Výsledné hodnoty QDs byly vyhodnoceny a u QDs s optimálními vlastnostmi (maximální intenzita, FWHM, zeta potenciál) byla dále studovaná toxicita. Toxicita QDs byla určena pomocí MTT testu na buněčné linii HEK 293, při kterém bylo podle rešerše potvrzeno, že QDs se strukturou jádro/obal jsou méně toxické než struktura jádro. Z výsledků vyplývá, že toxicita námi syntetizovaných QDs je nejnižší u MPA-CdTe (struktura jádro) a MPA-CdTe/ZnS (struktura jádro/obal).
Elektrochemické a matematické studium interakcí selenu s biologicky aktivními thioly
Slavík, Jan ; Hynek, David (oponent) ; Adam, Vojtěch (vedoucí práce)
Proteiny s thiolovými skupinami interagují s ionty kovů v organismu. Udržují jejich homeostázu, účastní se buněčné signalizace, chrání buňku před účinky toxických kovů a detoxikují je. Tato práce je zaměřena na proteiny s thiolovými skupinami glutathionu a metalothioneinu a jejich účinky na selen. Metoda studia je elektrochemická.
Hodnocení obsahu glutathionu v rostlinách jako markeru znečištění životního prostředí těžkými kovy
Borková, Marie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Opatřilová,, Radka (vedoucí práce)
Byla studována koncentrace glutathionu v závislosti na množství thalia v rostlině. Pokusnou rostlinou byla Kukuřice setá, u níž se zvlášť stanovovala kořenová a listová část. Byly vypracovány dva kultivační postupy, kdy semena a klíčící rostliny byly kultivovány v roztoku thalia o koncentraci 0, 1, 3, 5, 8, a 10 µmol/l. Při extrakci byly použity jako extrakční činidla roztoky fosfátového pufru a kyseliny askorbová. Stanovení glutathionu bylo provedeno pomocí kapilární elektroforézy (CE) a vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC). U obou metod byl použit detektor diodového pole (DAD). Na stanovení množství thalia v rostlině byla použita metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP AES).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.